Angelmanův syndrom: vše co potřebujete vědět!

Angelmanův syndrom je geneticky podmíněné neurologické onemocnění, které se projevuje zpožděním psychomotorického vývoje, problémy s řečí a udržováním rovnováhy a poruchami intelektu.

U některých pacientů se mohou objevit i křeče.

Pacienti s Angelmnovým syndromem mají „veselý“ a rozesmátý obličej a dělají trhavé, neúčelné pohyby.

Prvním příznakem Angelmanova syndromu je obvykle zpožďování psychomotorického vývoje, které se nejčastěji objeví ve věku 6 až 12 měsíců věku dítěte.

Křečovité, neúčelné pohyby se poprvé vyskytují nejčastěji ve věku 2 až 3 let.

Angelmanův syndrom výrazněji nezkracuje předpokládanou dobu dožití, nicméně postižení pacienti trpí nevyléčitelnou, vrozenou chorobou.

Jedinou možností léčby je tak zmírňování příznaků onemocnění.

Příznaky

Mezi hlavní příznaky Angelmanova syndromu patří:

• Opoždění psychomotorického vývoje (postižené děti do věku 6 – 12 měsíců například nelezou nebo nejsou schopny vydávat zvuky obvyklé v tomto věku u zdravých dětí)
• Narušení intelektu
• Neschopnost mluvit nebo podstatné zpoždění vývoje řeči
• Problémy s chůzí, koordinací pohybů a stabilitou
• Častý smích
• „Veselý“ rozesmátý obličej
• Problémy s usínáním a nespavost
• Křečovité, neúčelné pohyby, které se poprvé objeví ve věku 2 až 3 let
• Trhavé pohyby a ztuhlost končetin
• Mikrocefalie (abnormálně malá hlava), která bývá v okcipitální (zadní) části oploštělá
• Kvasinkové infekce jazyka
• Světlé zbarvení vlasů, kůže a očí
• Neobvyklé chování, jako je tleskání při chůzi nebo chůze se vzpaženýma rukama

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Většina dětí s Angelmanovým syndromem se narodí bez jakýchkoli příznaků.

Prvním signálem, že něco není v pořádku je nejčastěji zpoždění psychomotorického vývoje, kdy děti s Angelmanovým syndromem nezačnou mezi 6 a 12 měsícem věku lézt.

Pokud se s tímto problémem setkáte nebo se u vašeho dítěte objeví jiné výše uvedené příznaky Angelmanova syndromu, navštivte svého dětského lékaře.

Příčiny

Angelmanův syndrom je geneticky podmíněné (vrozené) onemocnění, které je nejčastěji způsobenou chyběním nebo poruchou genu UBE3A (gen pro tvorbu enzymu ubikvitin ligáza E3A) na chromozómu 15.

Chybějící nebo vadný gen

Pro lepší pochopení příčiny Angelmanova syndromu i jiných geneticky podmíněných onemocnění si nyní povíme něco málo o genetice.

Jedním z prvních příznaků Angelmanova syndromu je opoždění psychomotorického vývoje (postižené dítě například začne lézt mnohem později, než je obvyklé).

Každý člověk od svých rodičů zdědí dvě kopie stejného genu, jednu od matky (mateřský gen) a jednu od otce (otcovský gen).

Ve většině případů využívají buňky k tvorbě enzymů a dalších látek informace z obou kopií genu (mateřského i otcovského), takže pokud je jedna z kopií poškozena nebo nefunkční, nic zásadního se neděje, protože druhá kopie tohoto genu je zdravá a buňky tak mohou využívat genetickou informaci ze „zdravé“ kopie.

Nicméně v některých případech (jako je tomu například u genu UBE3A) je aktivní jen jedna kopie genu.

U zdravých jedinců je v mozku aktivní pouze mateřská kopie genu pro ubikvitin ligázu E3A (UBE3A), zatímco otcovská kopie genu se při tvorbě tohoto enzymu neuplatňuje.

Pokud dojde k poškození nebo porušení mateřské kopie genu UBE3A, objeví se příznaky Angelmanova syndromu.

Vzácně je Angelmanův syndrom způsoben poškozením či porušením obou kopií genu UBE3A (mateřské i otcovské).

Rizikové faktory

Angelmanův syndrom je velmi vzácné onemocnění a lékaři stále neví, co přesně způsobuje poruchu genu UBE3A pro enzym ubikvitin ligázu E3A.

U většiny pacientů s Angelmanovým syndromem se tato nemoc nevyskytuje v rodině a je důsledkem „náhodné“ mutace.

Nicméně pokud matka nebo otec mají Angelmanův syndrom, mají tito rodiče vyšší riziko, že jejich dítě bude mít také Angelmanův syndrom.

Komplikace

Mezi komplikace spojené s Angelmanovým syndromem, mimo jiné, patří:

• Potíže s krmením a kojením: vzhledem k tomu, že děti s Angelmanovým syndromem mají poruchy koordinace pohybů, mohou mít potíže s polykáním a sáním. Proto je často není možné kojit a/nebo musí být přikrmovány speciální výživou s vysokým obsahem živin, aby správně přibývaly na váze.
• Hyperaktivita: děti s Angelmanovým syndromem mají tendenci rychle střídat aktivity a trpí poruchami pozornosti. Navíc často strkají ruce a hračky do úst. Hyperaktivita se s postupujícím věkem poněkud zmírňuje, takže ve většině případů nemusí takto postižené děti dlouhodobě užívat léky „na zklidnění“.
• Poruchy spánku: děti s Angelmanovým syndromem mají často abnormální režim spánek-bdění a potřebují méně spánku než většina lidí. Ve většině případů se nespavost a poruchy spánku zlepšují s přibývajícím věkem. Poruchy spánku lze do určité míry ovlivnit užíváním léků nebo behaviorální terapií.
• Skolióza: vzhledem k tomu, že děti s Angelmanovým syndromem mají potíže s koordinací pohybů a provádí trhavé, neúčelné pohyby, může se u nich časem rozvinout vadné držení těla se špatným zakřivením páteře (skoliózou).
• Obezita: starší děti s Angelmanovým syndromem mají často velkou chuť k jídlu, což může vést k obezitě a nadváze.

Prevence

Ve většině případů není možné Angelmanovu syndromu zabránit, protože se jedná o náhodnou genetickou mutaci.

V případě, kdy se Angelmanův syndrom vyskytuje ve vaší rodině, je vhodné poradit se před otěhotněním v genetické poradně o rizicích pro vaše dítě.

Diagnostika

První podezření na Angelmanův syndrom může lékař pojmout při zaznamenání opoždění psychomotorického vývoje vašeho dítěte a také na základě dalších typických příznaků tohoto onemocnění (poruchy rovnováhy, rozesmátý obličej, častý smích, mikrocefalie s oploštěním okcipitální části hlavy, trhavé, nekoordinované pohyby, apod.).

Vyšetření

K definitivnímu potvrzení Angelmanova syndromu postačí laboratorní vyšetření krve na genetice, které odhalí abnormality na chromozómu číslo 15, v genu pro enzym ubikvitin ligázu E3A (UBE3A).

Kromě toho je možné provést důkladné genetické vyšetření chromozómu, které při Angelmanově syndromu může odhalit například následující věci:

• Vyšetření DNA metylace: při tomto skríningovém vyšetření lze odhalit 3 až 4 typické genetické abnormality v metylaci DNA, které jsou typické pro Angelmanův syndrom.
• Analýza chromozomů pomocí techniky mikroarray (CMA): při tomto vyšetření lze odhalit chybějící chromozómy nebo jejich části. V případě Angelmanově syndromu se odhalí chybění částí chromozómu 15.
• Genové mutace: vzácnou příčinou Angelmanova syndromu je mutace v mateřské kopii genu UBE3A, který je však stále aktivní. V takovém případě metylace DNA neodhalí žádnou patologii, ale takovou mutaci je možné odhalit jen cíleným vyšetřením genů pro UBE3A technikou, kterou označujeme jako sekvenování.

Léčba

Angelmanův syndrom je nevyléčitelné, geneticky podmíněné onemocnění.

V současné době probíhá výzkum zaměřený na možnost opravy poškozených částí chromozómu 15 a genu UBE3A, nicméně zatím stále neexistuje žádný lék, který by Angelmanův syndrom dokázal vyléčit.

Proto se léčba zaměřuje jen na zmírňování příznaků a na psychoterapeutickou podporu.

V léčbě Angelmanova syndromu se využívají následující terapeutické postupy:

• Léky proti křečím (antikonvulziva a antiepileptika) na zmírnění křečí a nekoordinovaných trhavých pohybů
• Fyzioterapie a rehabilitace zaměřená na potíže s chůzí a pohybem
• Řečová terapie zaměřená na nácvik správného mluvení a komunikační terapie zaměřená na nácvik jiných způsobů komunikace (znaková řeč nebo obrázková komunikace)
• Behaviorální terapie a psychoterapie zaměřená na zmírnění potíží s hyperaktivitou a na zlepšení psychomotorického vývoje.

Co si z článku odnést?

Angelmanův syndrom je vzácné genetické onemocnění, které postihuje nervovou soustavu a vzniká poruchou genu UBE3A na chromozómu 15.

Zatímco při narození jsou postižené děti normální, již brzy po narození (6 – 12 měsíců) se začnou objevovat první příznaky, mezi které patří zpoždění psychomotorického vývoje (opožděné lezení či mluvení). Ve věku 2 – 3 let se mohou přidat křeče a nekoordinované trhavé pohyby.

Děti s Angelmanovým syndromem bývají také veselé, hyperaktivní (u ničeho dlouho nevydrží) a mohou mít poruchy intelektu.

Angelmanův syndrom je nevyléčitelné onemocnění, jehož léčba spočívá jen ve zmírňování příznaků.

Její součástí jsou léky (antikonvulziva a antiepileptika), fyzioterapie, komunikační terapie, behaviorální terapie a další formy psychoterapie.