Co je subchondrální skleróza, jaké jsou její příčiny a možnosti léčby?

Subchondrální skleróza označovaná též pojmem marginální skleróza, je označení pro patologický jev, pro který je charakteristické ztluštění kosti pod kloubní chrupavkou. Jedná se o jeden z příznaků degenerativních změn kloubů, a proto se se subchondrální sklerózou setkáváme nejčastěji při osteoartróze.

Mezi další příznaky osteoartrózy patří marginální osteofyty (kostní výrůstky), asymetrické zúžení kloubní štěrbiny (v důsledku úbytku chrupavky) a drťové cysty. 

Pokročilá osteoartróza může vést až k zániku kloubní štěrbiny a oploštění kloubní hlavice. 

Subchondrální sklerotizace nejčastěji postihuje kloub kyčelní, kolenní, hlezenní a páteř. 

Příčiny a příznaky

Abyste lépe pochopili co je subchondrální sklerotizace, je potřeba nejprve porozumět tomu, jak vzniká osteoartróza kloubů. 

Kloubní plochy kostí tvořících jednotlivé klouby v těle jsou pokryty vrstvou chrupavky, která je na povrchu hladká a zajišťuje tak “hladký” pohyb v kloubu, bez tření. 

Navíc se do kloubu neustále uvolňuje synoviální tekutina, která chrupavky omývá a “promazává” podobně, jako když mažeme olejem dveřní panty. 

S přibývajícím věkem dochází v rámci degenerativních změn k úbytku chrupavky. 

To nejprve vede ke snížení (zúžení) kloubní štěrbiny a časem se chrupavka může úplně obrousit až na kost. 

Vzhledem k tomu, že povrch kosti není tak hladký jako chrupavka, zvyšuje se tření, což vede jednak k poškození subchondrální kosti a také k dalším potížím, jako jsou bolesti a snížená pohyblivost postižených kloubů. Někdy může dojít až k zaseknutí kloubu a jeho úplnému znehybnění. 

Náš organizmus se snaží poškozenou kost opravit a začne kost při okrajích kloubní plochy přestavovat (remodelovat) tak, aby byla silnější a pevnější, což se projeví subchondrální sklerózou. 

Kromě toho se tělo snaží sníženou kloubní štěrbinu ohraničit okrajovými kostními výrůstky, které označujeme pojmem osteofyty, respektive spondylofyty, pokud se jedná o výrůstky na páteři. 

Protože kost není tak hladká, jako chrupavka, dochází k podstatnému zvýšení tření na postižené kloubní ploše, což vede ke zvýšenému namáhání kosti a začnou zde vznikat trhliny a defekty, které označujeme jako kostní cysty, respektive pseudocysty. 

Vzhledem k tomu, že tyto cysty vznikají třením a drcením kostí o sebe, označujeme je jako drťové cysty či pseudocysty.

Všechny tyto změny se samozřejmě vyvíjí postupně, a proto odlišujeme hned čtyři stupně osteoartrózy. 

Osteoartróza stupně I je charakterizována jen mírným snížením kloubní štěrbiny (kvůli ubývající chrupavce). 

Subchondrální skleróza se objevuje až u osteoartrózy stupňů II - IV.

Rizikové faktory subchondrální sklerózy jsou stejné jako rizikové faktory osteoartrózy a patří mezi ně genetická predispozice (například vrozená dysplazie kyčelních kloubů), ženské pohlaví, vyšší věk, obezita, poranění kloubů, špatné postavení v kloubech nebo abnormální tvar kloubních ploch.

Artrotické změny velkých kloubů označujeme různými termíny, jako jsou například coxartróza (artróza kyčelního kloubu), gonartróza (artróza kolenního kloubu), omartróza (artróza ramenního kloubu) nebo rhizartróza (artróza kořenového kloubu palce u ruky).

Diagnostika

Na rentgenovém snímku subchondrální skleróza vypadá jako ostře ohraničené sytě bílé zastření na kostech tvořících kloubní plochu. 

I když lze osteoartrózu orientačně diagnostikovat i z rentgenového snímku, je v případě pochybností potřeba doplnit vyšetření na magnetické rezonanci, které dokáže odhalit také poškození měkkých tkání, včetně chrupavek a vazů tvořících jednotlivé klouby. 

Mírné známky subchondrální sklerózy na kolenním kloubu

Na rentgenu chrupavky ani měkké tkáně nevidíme, takže jsou naše diagnostické možnosti omezené. 

Přítomnost subchondrální sklerózy sice signalizuje přítomnost degenerativních změn (osteoartrózy) na postiženém kloubu, ale neumíme z ní odhadnout, zda se stav pacienta bude zhoršovat a jak moc závažné tyto degenerativní změny jsou. 

Například studie publikovaná v časopise Osteoarthritis and Cartilage naznačuje, že subchondrální skleróza může naopak bránit dalšímu ubývání chrupavky u pacientů s artrózou kolene při varózním postavení kloubu (1). 

Autoři studie se domnívají, že subchondrální skleróza a přerůstání kosti někdy může pomoci srovnat kloubní plochy a zabránit tak jejich nadměrnému opotřebení. 

Další studie publikovaná v roce 2014 rovněž nezjistila žádnou statisticky významnou spojitost mezi subchondrální sklerózou a úbytkem chrupavky na kolenním kloubu (2). 

Léčba

Subchondrální skleróza je nevyléčitelná. 

Jedná se o nevratné degenerativní změny a jediné co můžeme udělat je zpomalit jejich další progresi.

Pokud máte nadváhu měli byste zhubnout a snažit se udržet si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí. 

Důležitý je také zdravý pohyb, zejména aktivity, které nepřetěžují postižené klouby a zachovávají jejich pohyblivost, jako je například jízda na kole, plavání nebo jóga. 

Mezi další možnosti léčby osteoartrózy patří fyzioterapie (rehabilitační léčba) nebo hydroterapie (vodoléčba). 

Pokud jsou bolesti velmi silné, mohou vám lékaři doporučit užívání léků proti bolesti ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků (například ibuprofen) nebo injekční aplikaci kortikosteroidů a analgetik k postiženým kloubům.

Zkouší se také postupy zaměřené na obnovu růstu poškozené chrupavky (léčba kmenovými buňkami) nebo na zlepšení její výživy (injekce kyseliny hyaluronové, apod.), jejichž účinnost zatím ale není dostatečně prokázána.   

V případě pokročilé osteoartrózy je často nutná operace (kloubní náhrady).

Při těchto operacích se poškozený kloub nahradí umělým kloubem (totální endoprotéza). Někdy se nahradí jen jedna kloubní plocha (například cervikokapitální náhrada kyčelního kloubu).

Co si z článku odnést?

Subchondrální skleróza je druh remodelace kosti pod vrstvou chrupavky, která kryje kloubní plochy na kostech. 

Jedná se o součást degenerativních změn kostí při osteoartróze.

Mezi další příznaky osteoartrózy patří také drťové cysty, snížení kloubní štěrbiny a marginální (okrajové) osteofyty. 

Příznaky subchondrální sklerózy jsou podobné jako příznaky osteoartrózy, tedy bolest a zhoršení pohyblivosti v postiženém kloubu. 

Subchondrální skleróza je neléčitelné onemocnění a jediným cílem léčby je zmírnit obtíže pacienta a zpomalit progresi artrózy do vyšších stádií. 

V léčbě osteoartrózy se pak používají léky nebo injekční aplikace různých látek na zmírnění projevů bolesti a zánětu (kortikosteroidy), obnovu růstu chrupavky (kmenové buňky) či zlepšení její výživy (kyselina hyaluronová). 

Někdy je nutná i operační náhrada postiženého kloubu (endoprotéza).