Decerebrace: definice a příklady použití

Obecně pojem decerebrace znamená přerušení toku signálu z mozku do mozkového kmene a míchy. V doslovném překladu decerebrace znamená „odnětí nebo odstranění mozku“.

Ve výzkumné praxi se pojem decerebrace používá pro odstranění části mozku u laboratorního zvířete s následným pozorováním změny jeho chování.

V klinické praxi pak pojmem decerebrace označujeme ztrátu funkce vyšších mozkových center, zejména mozkové kůry, což vede ke vzniku ztuhlosti s nepřirozeně nataženými horními i dolními končetinami, které pacient (s výjimkou zápěstí) není schopen ohnout.
 
Tomuto jevu říkáme decerebrační poloha (rigidita).

Decerebrační poloha (rigidita) vypadá asi takto

V neurologii se často můžeme setkat ještě s pojmem dekortikace, což znamená ztrátu funkce mozkové kůry, která se, mimo jiné, na končetinách projeví dekortikační polohou.

K decerebraci, respektive decerebrační rigiditě může dojít na podkladě poškození mozku úrazem, nemocí (např. při nádorech mozku, meningitidě, mozkovém abscesu, zakrvácení do mozku nebo po mozkových infarktech) či při metabolických nebo difúzních poruchách (hypoxické poškození mozku, otravy těžkými kovy či olovem, Reyův syndrom, hydrocefalus, mozkový edém či zvýšení intrakraniálního tlaku, apod.).