8 věcí, které je potřeba promyslet při výběru lékařské specializace

Studium medicíny trvá šest let a po skončení školy se každý nový lékař musí rozhodnout, jakou specializaci si vybere. V tomto článku najdete 8 tipů, které vám trochu pomohou vybrat si tu správnou specializaci, ve které se budete cítit nejlépe. Konečné rozhodnutí, ale musíte udělat sami.

Věc 1: Využijte každé příležitosti k poznávání!

Na všech lékařských fakultách se v 6. ročníku skládají státní zkoušky z následujících předmětů: interní medicína, dětské lékařství, gynekologie a porodnictví a chirurgie. Ve 4. a 5. ročníku se většinou skládají další zkoušky z neurologie, praktického lékařství, anesteziologie a intenzivní medicíny a radiologie.

Studenti lékařských fakult se ovšem také seznamují s ostatními specializacemi, jako je kožní lékařství nebo oftalmologie a ve třetím ročníku skládají zkoušku z patologie, která je takovým završením preklinické části studia.

Z toho vyplývá, že během studia budete mít možnost poznat vesměs všechny hlavní specializace. Této možnosti se snažte naplno využít a zachovávejte luciditu na všech praktických cvičeních a stážích, protože jen tak poznáte, co který obor obnáší, co by vás bavilo a na co se hodíte a na co ne. Navíc, pokud budete na stážích pracovat zodpovědně, třeba si vás všimne primář a nabídne vám po skončení školy místo, což se vám může hodit.

Věc 2: Chirurgické nebo diagnostické obory?

Podle mého názoru je nejdůležitější určit si nejprve základní směr, kterým se chcete ubírat. Chcete být chirurgem nebo spíše lékařem diagnostikem. Baví vás manuální práce? Jste manuálně zruční a šikovní? Stavíte nebo opravujete rozbité věci? Máte rádi provádění invazivních zákroků, jako jsou katetrizace, cévkování nebo šití? Pokud na tyto otázky odpovíte ano, může pro vás být chirurgické zaměření nejvhodnější. Pokud naopak rádi řešíte rébusy, přemýšlíte nad příčinami onemocnění a diferenciální diagnózou, rádi diskutujete s kolegy, může být pro vás vhodnou volbou diagnostické zaměření.

Rozhodnutí zda se chcete věnovat spíše chirurgickému nebo diagnostickému směru je zásadní a velmi důležité. Pokud se rozhodnete pro chirurgii, můžete si zvolit jednak obecnou chirurgii, gynekologickou chirurgii, urologii, plastickou chirurgii, ortopedii, neurochirurgii nebo traumatologii. Do chirurgických oborů patří také oftalmologie a zčásti i dermatologie (provádění excizí kožních útvarů), která je sice tak trochu popelkou, ale nabízí velmi zajímavé možnosti.

Pokud si vyberete diagnostické zaměření, můžete se věnovat interní medicíně, praktickému lékařství, pediatrii, neurologii, psychiatrii, radiologii, nukleární medicíně a patologii. Rovněž specializace, jako například alergologie a imunologie, klinická mikrobiologie či hematologie, které také patří mezi diagnostické směry. 

Věc 3: Mzda je důležitá, ale není to všechno

V České republice je v zásadě jedno jakou specializaci si vyberete, protože do atestace budete třít bídu s nouzí. Pak to do velké míry záleží na vás, ale v zásadě jsou mzdy ve zdravotnických zařízeních vždy nižší než mzdy v soukromých ordinacích. Z hlediska finančního potenciálu je pravděpodobně nejlepší specializací plastická chirurgie, následovaná dermatologií a očním lékařstvím. Lidé jsou za kosmetické zákroky a odstranění zrakových vad ochotni platit obrovské peníze, a pokud po penězích prahnete, můžete si vybrat jednu z výše uvedených specializací. 

Pokud se vám komerčnost medicíny spíše příčí, tak si rozhodně nevybírejte plastickou chirurgii nebo dermatologii, kde se budete setkávat s řadou pacientů, kteří si budou přát dělat různé úpravy na svém těle jen z čilé rozmařilosti. 

Pro nekomerčně laděné doktory jsou dobré specializace jako například radiologie nebo patologie. Jedná se o náročné diagnostické obory, kde sice finanční ohodnocení není příliš vysoké, ale na druhou stranu můžete třeba pracovat na dálku (prostřednictvím takzvané telemedicíny) jako konzultant pro nemocnice na druhém konci světa a vydělat si tak slušnější peníze než doma v České republice.

Věc 4: Jak silný máte žaludek?

Žádnému ze studentů medicíny nevadí trocha krve, moči nebo stolice. Stejně tak pohled na mrtvé lidské tělo není medikům neznámý, protože musí absolvovat během studia jak anatomickou tak patologickou pitvu. Pokud se vám však stále z tělesných tekutin a krve zvedá žaludek, vyberte si specializaci, kde se s nimi tolik nebudete setkávat, jako třeba neurologii, praktické lékařství nebo psychiatrii.

Věc 5: Nedělejte ze sebe někoho, kým nejste

Při výběru vaší budoucí lékařské specializaci si nelžete do kapsy a nedělejte ze sebe někoho, kým nejste. Pokud toužíte po tom stát se neurochirurgem, ale nedokážete si doma zatlouct hřebík nebo nemáte prostorové vnímání, smiřte se s tím, že prostě budete dělat něco jiného. Hodně věcí se dá naučit, ale třeba prostorové vnímání se naučit nedá a je lepší být skvělým praktikem než podprůměrným neurochirurgem.

Stejně tak si rozmyslete, jak na tom jste s rozhodováním. Pokud se nedokážete rozhodnout rychle a potřebujete čas si věci promýšlet, rozhodně si nevybírejte chirurgii, anesteziologii nebo traumatologii. Pokud máte velké ruce a jemná práce je vám cizí, nemá pro vás smysl věnovat se očnímu lékařství. Naopak, pokud rádi provádíte důkladná vyšetření a řešíte obtížné diagnostické rébusy, můžete si vybrat třeba neurologii nebo radiologii.

Věc 6: Jak konkurenční je vaše specializace?

Tohle platí spíše pro země západní Evropy a pro USA, kde jsou některé specializace vysoce konkurenční, v důsledku mnohem lepších finančních nebo životních podmínek. V Čechách se to trochu stírá, protože jako lékař v nemocnici budete mít zhruba stejně peněz, ať jste chirurg nebo dermatolog. Nicméně třeba plastická chirurgie je poměrně konkurenční obor s potenciálem velkého výdělku a získat místo, kde si udělat atestaci není jednoduché, protože plastičtí chirurgové si neradi budují další konkurenci. 

Důležitým faktorem je také váš prospěch ve škole, protože pokud jste zkoušky udělali jen tak tak a budete se ucházet o místo v nemocnici v nějakém konkurenčním oboru, máte mnohem menší šanci místo získat než váš kolega, který vystudoval s červeným diplomem.

Věc 7: Máte rádi různorodost nebo chcete dělat pořád jedno a to samé?

Některé specializace nabízí větší variabilitu a spektrum diagnóz než jiné obory. Například interna, praktické lékařství, neurologie, pediatrie, radiologie nebo patologie jsou obory, kde rozhodně není nouze o zajímavé a různorodé případy. Naproti tomu například urologie nebo neurochirurgie jsou poměrně úzce specializované obory, kde se špičkovým lékařem stanete pravidelným opakováním rutinních výkonů.

Pokud se chcete stát nejlepším na jednu konkrétní věc, můžete se věnovat třeba nějaké vysoce specializované chirurgii (chirurgie ruky, apod.) nebo třeba studiu metabolických poruch. Pokud naopak preferujete větší variabilitu, zkuste interní lékařství, neurologii, traumatologii nebo praktické lékařství.

Věc 8: Musíte mít rádi váš orgán

Bez ohledu na to, jako specializaci si nakonec zvolíte, vždy nakonec budete dělat jednu věc nejvíc. Jako pediatr se například budete hodně setkávat se záněty středního ucha. Jako gynekolog uvidíte hodně ženských genitálů. Jako ortoped budete neustále vidět kolena, kyčle a ramena. Proto si vyberte specializaci také podle toho, jaký orgán máte v oblibě. Pokud by vás sice bavilo přivádět na svět děti, ale neusnete při pomyšlení, že se každý den budete muset hrabat v ženském přirození, nebude pro vás gynekologie či porodnictví ten správný obor.