Bércové vředy: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Bércový vřed je velmi nepříjemné onemocnění, kdy na bérci (holeni) vznikne nehojící se defekt. Postihuje zejména diabetiky, ale může se vyskytnout u každého z nás. V tomto podrobném přehledovém článku se dozvíte co je bércový vřed, jaké jsou jeho příčiny, příznaky, možnosti diagnostiky, léčby a prevence.

Co jsou bércové vředy?

Bércové vředy, latinsky ulcus cruris jsou onemocnění postihující převážně dolní končetiny. Jedná se o ztrátu kožní tkáně, pokožka je narušena a vzniká tak otevřená rána. Porušeny však mohou být také hlubší vrstvy kůže a onemocnění tím může být komplikováno. Toto ložisko se odborníky nazývá vřed a vzniká nejčastěji na přední straně nohy. Tato oblast mezi kolenním kloubem a nártem se nazývá bérec. Odtud tedy pochází jméno nemoci.

Bércový vřed je onemocnění, které je dlouhodobé a chronické. Velmi často se i po vyléčení znovu vytvoří a je mu tak třeba věnovat velkou pozornost.

Anatomie kůže

Abychom lépe pochopili charakter onemocnění, vysvětlíme si stavbu kůže a struktur, které se nachází pod ní. Kůže, řecky derma je největším orgánem lidského těla, její plocha totiž u dospělého jednice dosahuje až 1,8 m2. Váhově tvoří kůže až 7% celkové tělesné hmotnosti. Pro zajímavost si uvedeme příklad: kůže 85 kg muže váží skoro šest kilogramů. Tloušťka kůže se na různých částech těla liší. Na zádech může být silná až 4mm, naopak na penisu a očních víčkách je velmi tenká- pouhé 0,4mm.

Kůže však není tvořena jednolitou vrstvou, ale třemi různými částmi. Každá z nich se liší jak stavbou, tak i tloušťkou.

• První vrstvu lidské kůže tvoří pokožka (epidermis), která tvoří pro vodu nepropustný ochranný obal těla. Je tvořena velkým počtem buněk, které na povrchu rohovatí a odlupují se. Za lidský život se tak z člověka oloupe až 22 kg buněk kůže. Celá pokožka lidského těla se tímto procesem obnoví během tří týdnů. V pokožce nejsou žádné cévy, je tak vyživována skrze hlubší vrstvy.
• Druhou vrstvu kůže tvoří škára (dermis), která je tvořena pevným vazivem. Toto vazivo je velmi pružné, věkem však svou pružnost ztrácí a dochází tak ke vzniku vrásek. Ve škáře se nachází receptory pro dotyk, chlad a teplo.
• Ve třetí vrstvě nacházíme podkožní vazivo, které na různých částech těla obsahuje rozdílné množství tukových buněk. Hlavní funkcí tohoto vaziva je chránit nervy a svaly.

Jak vznikají bércové vředy?

Důvodů vzniku bércového vředu je hned několik a ne vždy se lékaři podaří odhalit pravou příčinu. Právě z tohoto důvodu, se bércové vředy tvoří často opakovaně. Nyní si uvedeme několik hlavních mechanismů vzniku vředu.

Venózní a arteriální ulcerace

Nejčastěji vznikají bércové vředy následkem závažných změn na kůži z důvodu špatného vyživení. Takovéto změny se nazývají trofické. Proces vzniku vředu pak bývá označován jako venózní nebo arteriální ulcerace.

Venózní ulcerace je spojena s poruchou funkce žilního systému dolních končetin, který je poměrně komplikovaný. Žíly se totiž v dolních končetinách nachází ve dvou vrstvách- tvoří hluboké a povrchové žíly. Tento systém je spojen s velkým množstvím poruch, z nichž některé mohou mít za následek tvorbu bércového vředu. Uvedeme si několik základních.

• Jedním z velmi častých onemocnění je flebotrombóza. Jedná se o zánět hlubokých žil dolní končetin, při kterém vznikají krevní sraženiny. Žíly končetin i po vyléčení nemoci zůstávají často narušené, což vede k poruše cirkulace krve, která často stagnuje. Dochází tak k rozvoji vyššího žilního tlaku a poruchám výživy postižené oblasti. Tyto kroky vedou ke vzniku bércového vředu.
• Bércové vředy vznikají také často jako následek chronické žilní nedostatečnosti. Ta se projeví většinou spolu s křečovými varixy (laicky řečeno křečovými žílami). Také toto onemocnění je spojeno se zvýšením žilního krevního tlaku.

Na vině ovšem může být také tepenný systém dolních končetin. Proces tvorby vředu s potom nazývá arteriální ulcerace. Vřed vzniká nejčastěji následkem zúžení nebo úplného uzavření tepny, často z důvodu ukládání tuků ve stěně tepny. Postižená oblast tak není dostatečně vyživována, což může skončit tvorbou vředu.

Poruchy lymfatického systému

Příčinou vzniku bércových vředů mohou být také poruchy lymfatického systému. Pokud dochází ke stagnaci lymfy, vznikají otoky, které tlačí na stěny cév a způsobují ischemické změny na kůži, což může vést ke vzniku bércového vředu.

Bércové vředy jako komplikace cukrovky

Bércovými vředy trpí častěji nemocní cukrovkou (Diabetem mellitus). Vysoká hladina krevního cukru vede k poškození velkých cév a urychluje proces aterosklerózy (ukládání tukových těles ve stěně tepny). Tím dojde k zhoršení prokrvení a okysličení postižené oblasti a tvorbě bércového vředu.

Poškození nervů

Také následkem poškozených nervů může dojít ke tvorbě vředu. K tomu dochází například při roztroušené skleróze.

Autoimunitní onemocnění

Na vině bývají také autoimunitní onemocnění nebo tvorba kožních nádorů. Tento způsob vzniku je však menšinový.

Vnější příčiny

Bércové vředy mohou vznikat také z vnějších příčin. Často k tomu dochází vlivem tepla, chladu, dlouhodobého tlaku nebo poranění. Velkou roli zde hrají infekce, uvedeme si několik těch nejčastější.

• Růže (erysipel): jedná se o akutní onemocnění kůže, způsobené bakteriemi, většinou beta hemolytickými streptokoky skupiny B.
• Kožní tuberkulóza je jednou z forem tuberkulózy, která zpravidla postihuje plíce.
• Vředy mohou být také následkem neléčeného hlubokého plísňového onemocnění.

Jak vypadá bércový vřed?

Tvorba bércového vředu je dlouhodobá, nevznikne nečekaně ze dne na den. Je tak třeba věnovat pozornost již prvotním příznakům, mezi které patří například zhoršená kvalita kůže. Ta se začíná ztenčovat, má papírový charakter a olupuje se nebo naopak mokvá. Hlavní ložisko poškození pak často vzniká z nějakého drobného poranění, malé ranky nebo škrábnutí, které se dlouho a neúspěšně hojí. 

Pokud není důvodem vzniku ranka, vzniká bércový vřed tvorbou ložiska, které se zvětšuje a uprostřed vysychá. Toto suché místo praská, rána se otevírá a rozšiřuje. Zároveň také zasahuje hlubší vrstvy kůže a její struktury.

Vzhled bércového vředu se liší také podle toho, jaká je hlavní příčina jeho vzniku. Tzv. posttrombotický vřed vznikající následkem flebotrombózy je hluboký a rozsáhlý. Jeho okraje jsou nepravidelné a podebrané, končetina je velmi oteklá.

Vředy vzniklé následkem křečových žil jsou menší, mělké a mají hladké okraje.

Bércový vřed je často velmi bolestivý a znemožňuje chůzi nemocného. 

Níže najdete pár obrázků bércových vředů.

Obrázek 1: Hojení bércového vředu granulační tkání

Obrázek 2: Fibrinový povlak na bércovém vředu

Můžu bércový vřed dostat i já?

Bércové vředy postihují velké množství lidí, dá se dokonce říct, že se v poslední době jeho výskyt zintenzivnil. Tento růst je dán především životním stylem. Mezi rizikové faktory totiž patří například sedavé zaměstnání nebo naopak dlouhé stání, špatné stravovací návyky a s nimi spojená obezita. Větší riziko vzniku je také, pokud jste vášnivý kuřák, nikotin totiž zužuje cévy a zhoršuje tak zásobování tkání kyslíkem. Z tohoto pohledu to vypadá, že si za bércový vřed může každý sám. Bohužel však existují také rizikové faktory, které ovlivnit nemůžeme.

Jedná se především o faktor dědičnosti. Nedá se ovšem říci, že zdědíte bércový vřed po mamince. Nedědí se totiž onemocnění jako takové, ale vlohy, které k onemocnění vedou. Tzv. rodinná zátěž tak leží především v tvorbě křečových žil, záněty hlubokého žilního systému apod. Také ženy, které prodělaly větší počet těhotenství, mají větší předpoklad pro vznik bércových vředů.

Trocha čísel

Statisticky trpí v České republice tímto onemocněním až 100 000 obyvatel, což je mnohem více, než například před sto lety. Je tomu tak díky faktu, že bércovým vředem trpí nejčastěji osoby mezi 70. a 80. rokem života. Tohoto věku se díky rozvoji zdravotnictví dožívá mnohem více osob, než tomu bylo dříve. Bércový vřed postihuje častěji ženy a to podle některých zdrojů až třikrát častěji. Platí také, že se jedná o onemocnění dospělých.

Je to opravdu bércový vřed?

Pokud spadáte do jakékoliv rizikové skupiny, ať už jste diabetik nebo jste prodělali zánět žil na noze, je nezbytné se o své nohy náležitě zajímat. Při sebemenším podezření je třeba navštívit lékaře, který provede odborné vyšetření a včas zahájí léčbu. Pozornost bychom tak měli věnovat nemizícím otokům, vysychání kůže nebo dlouho se hojícím rankám. 

Diagnostika bércového vředu spadá do kompetence odborníků z různých odvětví medicíny. Nemocný zpravidla navštíví svého praktického lékaře, který ho po základním vyšetření odkáže nejčastěji na dermatologa nebo cévního lékaře. Ten provede několik následujících vyšetření.

• V první řadě sepíše lékař podrobnou anamnézu nemocného, a to včetně dědičného předpokladu nemocí. Zjistí tak, zda nemocný netrpěl nějakým z onemocnění, které by mohlo vést ke vzniku vředu.
• Lékař vyšetří postiženou končetinu ultrazvukem, čímž zhodnotí fungování cévního systému.
• V případě pochybností nařídí lékař mikrobiologické a mykologické vyšetření. 

Léčba bércových vředů

Bércové vředy je onemocnění staré jako lidstvo samo a ztrpčovalo život lidem odnepaměti. Léčba byla založena na udržování rány v suchu, což většinou nevedlo k žádným výsledkům a není tak divu, že právě kvůli bércovým vředům trpěli pacienti po mnoho let.

Léčba od té doby naštěstí udělala velký pokrok, přesto nemůžeme říct, že se jedná o plně vyléčitelné onemocnění. Problém leží především v tom, že se jedná o tzv. sekundární onemocnění, tedy takové, které vzniká jako následek nebo komplikace onemocnění jiného. Je tedy nutné se zaměřit také na léčbu onemocnění, které ke vzniku vředu vedlo, ne pouze na léčbu vředu samotného. 

Uvedeme si tak tři způsoby léčby:

• Nejdéle známá léčba je tzv. klasická neboli konvenční. Je založena na obkladech dezinfekčního a čistícího charakteru- například roztoky borové vody nebo hypermanganu. Po dezinfekci se rána ošetří mastí s antibakteriálními účinky.
• Konvenční metody jsou však čím dál častěji nahrazovány moderní léčbou. Ta je založena na teorii, že hojení vředu závisí na správném prostředí rány. Proto se doporučují vlhké obklady, které vytvoří optimální podmínky pro léčbu vředu. Existuje několik druhů krytí: alginátová, pěnová, hydrokoloidní, krytí s aktivním uhlím apod. Moderní léčba je však nákladnější než léčba konvenční. 
• Největší úspěchy však sklízí celková léčba, která spojuje moderní léčbu vředu s léčnou onemocnění, které vřed způsobilo. Lékaři také doporučují komprese postižené končetiny obinadlem, čímž dochází ke zmenšení městnání krve v žilách. 

Červi a konopí v léčbě bércového vředu

Především v poslední době se věnuje velká pozornost při léčbě ran alternativním postupům, které jsou mnohdy velmi zvláštní. Například představa, že vám do otevřené rány nasadí několik červíků, připomíná spíše zvláštní rituály tropických zemí. Není tomu tak! Tzv. larvoterapie se provádí například v brněnské nemocnici poměrně často. Při tomto zákroku se do rány vloží několik desítek larviček, které ránu čistí. A výsledky jsou až překvapivé, mnoha lidem dokonce zachránily červy končetinu před amputací. 

Dále se v alternativní medicíně používají různé masti přírodního původu. V první řadě se jedná o konopnou mast, která se osvědčila svými hojivými účinky. Blahodárné účinky má také Měsíček lékařský.

Nemyslete si však, že stačí poslechnout rady babky kořenářky a vřed se sám zahojí. Vždy je nezbytné navštívit odborného lékaře a dodržovat léčbu, kterou stanovil. 

Komplikace bércových vředů

Bércové vředy jsou dlouhodobé a velmi komplikované onemocnění. Hlavní problém tkví především v jejich chronickém charakteru, bércové vředy se často i po vyléčení vrací. Tvorba bércových vředů je spojena se vznikem mnohých komplikací. 

• Ložisko bércového vředu představuje narušení jedné z funkcí kůže- bariéru s okolím. Rána se tak stává vstupní branou pro mnohé infekce, které komplikují už tak závažný stav nemocného. Nejčastěji organismus napadne streptokok, který způsobí rozvoj nemoci zvané růže neboli erysipel. Jedná se o nebezpečnou infekci kůže, která má však také celkové příznaky jako horečku, zimnici a nevolnost. Růži je nezbytné včas zaléčit antibiotiky.
• Velký problém nastává v okamžiku, kdy léčba není úspěšná nebo nebyla včas zahájena. Pokud se rána nehojí nebo dokonce rozšiřuje, je nutné přistoupit k amputaci postižené končetiny. V dnešní době však léčba postoupila a riziko amputace je mnohem menší než dříve.
• Pro nemocné neznamenají bércové vředy pouze fyzická omezení, ale také mnohá psychická trápení. Rozvinuté ložisko bércových vředů je spojeno s rozvojem velkého zápachu, který způsobí, že se nemocný cítí izolován ze společnosti a straní se lidí. Naštěstí už v dnešní době je tento problém pomocí moderních postupů možné řešit.

Prevence bércových vředů

Když jsme si nyní popsali, co obnáší bércové vředy, je samozřejmě na místě otázka, co můžeme udělat pro to, abychom s nimi vůbec nepřišli do kontaktu. Jak toho ale docílit?

Prvním krokem je odstranění rizikových faktorů, které zvyšují riziko vzniku bércových vředů. Je potřeba vyhýbat se všem „zlozvykům“, jako například kouření. 

Velkou roli při předcházení onemocnění hraje také stravování. Je nezbytné dbát na dostatek ovoce a zeleniny a celkově vyváženou volbu potravin. Právě tato cesta je základem prevence vzniku obezity, která zvyšuje riziko cukrovky. Od cukrovky už je potom pouze krůček k rozvoji bércových vředů.

Lékaři také apelují na dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. Právě pravidelná aktivita zajišťuje správnou cirkulaci krve.

Co pro sebe mohu udělat sám?

V momentě, kdy už u nás byl diagnostikován bércový vřed, neleží pouze na bedrech lékaře správná léčba onemocnění. Také pacient sám nese velkou zodpovědnost, nejen za to, že bude pečlivě dodržovat léčbu, ale také za to, že bude sám dbát na několik pravidel, které mohou léčbu usnadnit.

Nemocnému je doporučeno pravidelně provádět tzv. cévní gymnastiku. Ta je založena na protahování špiček u nohou, kroužení v kotnících a pohybu prstů.

Dále existují faktory, které urychlují proces hojení. Jedná se o stravu s dostatečným přísunem bílkovin a tekutin. Hojení ran také pozitivně ovlivňují vitamíny a minerály, které nemocný může přijímat ve speciálních koktejlech.