Otěhotnění brzy po porodu: mýty a fakta

Tento článek nabízí takové shrnutí problematiky otěhotnění brzy po porodu, zabývá se mýty, fakty, možnými riziky a nežádoucími projevy, které jsou spojeny s matkou, novorozencem a plodem.

Jste připraveni?

Chovat v náručí malého andílka je možná jeden z nejkrásnějších pocitů, které si člověk dokáže představit. Je to stvoření, které pro vás najednou představuje tu nejdůležitější věc na světě a vyžaduje vaši pozornost. Toto je obvyklý scénář, pokud neotěhotníte brzy po porodu. To je možné pouze tehdy, pokud nechcete skončit s otěhotněním brzy po porodu. Otěhotnění brzy po porodu je určitě věc, kterou byste měli zvážit. Těhotenství je náročný úkol, který také vyžaduje svůj čas a skloubit ho s výchovou malého miminka může být velmi obtížné. Ideální je, pokud si vytvoříte nějakou představu o tom, jaký by měl být věkový rozestup vašich dětí, a budete se snažit jí držet. Vědci se domnívají, že ideální rozestup je dva až tři roky. Užívání antikoncepce po porodu je opředeno mnoha mýty, a proto není vždy jednoduché ji správně dodržovat. Na internetu i mezi lidmi panují mnohé dezinformace, proto je vhodné si tuto problematiku objasnit. Pokud vás toto téma zajímá, pak se zde dočtete o rizicích, mýtech a faktech, které se problematikou otěhotnění brzy po porodu zabývají.

Za jakou dobu od porodu je možné otěhotnět?

Porod je krásný, ale vyčerpávající zážitek sám o sobě. Tělu chvíli trvá, než se zregeneruje po stránce fyzické, emocionální a hormonální. Těhotenství i porod je velkou daní pro vaše tělo, které je po tuto dobu vychýlené ze své rovnováhy. Proto je velmi důležité mu dát čas na zotavení a získání potřebné energie. V této fázi vaše tělo neprochází ovulací. Otázkou tedy je, kdy je možné znovu počít dítě, ať už plánovaně či neplánovaně. Někteří lidé tvrdí, že nemůžete otěhotnět po dobu šesti měsíců po porodu, i když třeba nekojíte. Pravdou ale je, že je to jeden velký omyl. Byl prováděn výzkum, během něhož se testovaly ženy a zjišťovalo se, jak dlouho po porodu začnou ovulovat. Výsledky studie ukázaly, že většina žen začne znovu ovulovat během 45. až 95. dne od termínu porodu. V některých případech začala žena ovulovat již tři týdny po porodu. Proto buďte opatrní a chraňte se i po porodu.

Přestavuje kojení dostatečnou antikoncepci?

Pokud pravidelně navštěvujete svého gynekologa, jistě víte, jak důležité je své dítě kojit. Jednak je kojení velmi přínosné pro vaše dítě, jednak pro vás. Dítě byste měla kojit ideálně nejméně šest měsíců. Navíc na základě studií bylo zjištěno, že většina matek po dobu kojení neotěhotněla. Abyste lépe pochopili, jak kojení jako antikoncepce funguje, potřebujete vědět základní informace týkající se tohoto tématu. Pravidelná ovulace, závisí na složité rovnováze několika hormonů. Jeden z těchto hormonů je luteinizační hormon (LH). Jedná se o hormon vylučovaný hypofýzou, která spouští ovulaci (uvolnění vajíčka). Bez luteinizačního hormonu nedojde k ovulaci a následkem toho nedojde k početí. Z dřívějších výzkumů plyne, že sací účinek dítěte stimuluje hypofýzu (podvěsek mozkový) tím způsobem, že zastaví produkci luteinizačního hormonu. Jeho nedostatek neumožní uvolnění vajíčka, a tak nemůže dojít k početí. V dnešní době se však názor na tuto antikoncepci mění. Současná věda je toho názoru, že kojení jakožto antikoncepce neposkytuje matce dostatečnou spolehlivost. Dnešní lékaři doporučují užívat antikoncepci po třech týdnech od porodu. Tento fakt vyplývá ze studie organizace American Council on Obstetrics and Gynecology.
 

Poporodní antikoncepce - jak funguje v reálu?

Mnoho lidí věří, že užívání hormonální antikoncepce, nebo několika druhů preventivních pilulek těsně po těhotenství je nebezpečné z toho důvodu, že interakce estrogenu obsaženého v pilulkách a hormonů matky výrazně zvyšují riziko vzniku krevních sraženin.

Doktor Jackson jakožto člen Světové zdravotnické organizace (WHO), zodpověděl otázku užívání antikoncepce po porodu těmito slovy: „Pro ženy, které jsou po porodu, by antikoncepce neměla být tou největší prioritou.“ Dále dodává: „Je pravdou, že zdravotníci pečující o matku s dítětem dávají větší váhu otázce antikoncepce, proto informujte zdravotníky i ženy, že by neměly otěhotnět brzy poté, co porodily dítě.

Kojení je celkem účinnou antikoncepcí. Ale co v případě, že žena nekojí? Platí i pro ní, že během šesti měsíců neotěhotní?

Doktor Jackson a doktorka Anna Glasier provedli čtyři studie, které následně analyzovali. Týkaly se tématu, kdy začaly nekojící ženy znovu ovulovat. Ve většině případů došlo k ovulaci mezi 45. a 94. dnem po porodu. Na druhou stranu, ve dvou případech přišla ovulace 25. a 27. den po porodu. Otázka, zda ovulace může vyústit v početí dítěte je těžko zodpověditelná a je bude bezpečnější, pokud se budeme klonit k názoru, že je možné otěhotnět již v prvním cyklu po porodu. Druhou otázkou je, jeli bezpečné začít užívat hormonální antikoncepci ihned po porodu a zda-li tím nevzniká vyšší riziko rozvoje krevních sraženin. WHO potvrdila, že užívání hormonální antikoncepce od třetího týdne po porodu nepřináší pro matku žádné zvýšené riziko vzniku krevních sraženin.

WHO tvrdí, že po šesti týdnech od porodu by ženám neměla být antikoncepce zakazována.

Zde je osm důležitých bodů, které byste měli znát:

Matka může otěhotnět ještě před tím, než dostala první poporodní menstruaci.

První otázkou, která se nabízí, je jestli by žena měla čekat alespoň do prvního menstruačního cyklu. Odpověď zní ne! Ovulace přichází o dva týdny dříve než menstruace a z tohoto důvodu je nutné se chránit již před první menstruací. WHO nicméně doporučuje začít s užíváním konkrétně hormonální antikoncepce až od třetího týdne po porodu, a to po diskuzi se svým gynekologem.

Jednoduše řečeno to, že kojíte, není zaručenou ochranou před těhotenstvím.

Jak již bylo dříve řečeno, kojení má antikoncepční účinky samo o sobě. Nejedná se však vždy o zaručenou antikoncepci. Pro to, aby kojení představovalo spolehlivější míru antikoncepce, je nutné splnit tato kritéria:

• Měla byste kojit své dítě alespoň čtyři hodiny denně a šest hodin v noci.
• Více než 90% živin, které dítě přijímá, by mělo pocházet z mateřského mléka.
• Pokud splňujete tato kritéria, můžete se spolehnout na tuto metodu antikoncepce.
• Pokud nesplňujete jakýkoliv výše uvedený bod, poraďte se se svým lékařem a užívejte jiné metody antikoncepce.

Ženy, které nekojí, ovulují průměrně kolem 45. dne po porodu.

Pokud nekojíte své dítě a neužíváte hormonální antikoncepci, budete velmi pravděpodobně ovulovat mezi 25. a 72. dnem. Průměr se pohybuje okolo 45. dne. Ovulace nemusí vyústit v početí potomka, ale nikdy nevíte, co se může stát během doby, kdy se nechráníte.

Některé typy antikoncepce vyžadují pár týdnů, než se stanou plně efektivními.

Tento fakt, který je podpořen tím, že matka může dostat ovulaci již 25. den ode dne porodu, ženám ukazuje, že by se měly zajímat o toto téma co nejdříve po porodu.

Kojící ženy by neměly užívat hormonální antikoncepci s obsahem estrogenu.

Estrogen je viníkem, zodpovědným za řadu diskuzí týkajících se tématu kojení a užívání hormonů.

Pilulky s obsahem estrogenu ovlivňují tělo matky těmito způsoby:

• Estrogen obsažený v pilulkách může omezovat tvorbu mateřského mléka.
• Estrogen může zvyšovat četnost výskytu hluboké žilní trombózy.
• Existuje hypotéza, že estrogenní pilulky by mohly být zodpovědné za vznik růstových retardací u dětí. Bezpečnou metodou je užívání progesteronu nejdříve od sedmého týdne po porodu. Podle WHO je možné, aby matka užívala kombinovanou hormonální antikoncepci (progesteron i estrogen) již od sedmého týdne po porodu. Podle doktora Kavity Nandy, vědce z organizace FHI360 (dříve Family Health International), je progesteron vhodnou alternativou pro ty matky, které se rozhodly po porodu začít užívat hormonální antikoncepci.

Hormonální antikoncepce patří mezi neúčinnější metody antikoncepce, účinnější než bariérové metody.

Pokud se bojíte vedlejších účinků hormonálních pilulek, můžete uvažovat o používání vaginálního antikoncepčního kroužku. Měl by zaručit nižší riziko nežádoucích účinků. Hormonální metody antikoncepce zajišťují více než 99% účinnosti. Oproti tomu bariérové metody jsou účinné jen v 85%. Patří mezi ně prezervativy, spermicidní gely či vaginální pesar (diafragma). Pokud používáte bariérové metody jako je např. vaginální pesar, budete po porodu muset myslet na změnu jeho velikosti. Po porodu mění vagina svůj tvar a velikost, proto je nutné vybrat vhodnou velikost.

Podvázání vejcovodů je nejčastější metodou volby žen v USA.

18 % žen v USA se rozhodne pro tuto metodu. Týká se jen těch žen, které jsou rozhodnuté, že je jejich rodina úplná. Tato technika může být provedena již několik dní po porodu. Tím se lze vyhnout těhotenství, které by mohlo brzy po porodu nastat.

Jaký je vhodný rozestup mezi dvěma těhotenstvími?

Neexistuje limit, který by definoval, kdy je vhodné znovu otěhotnět bez toho, aniž byste své dítě ohrozili. Navíc je to cesta, jak se mohou rodiče více zaměřit na své novorozené dítě a poskytnout mu dostatek všeho, co do začátku života potřebuje. Těhotenství, porod a kojení je vyčerpávající záležitost. Všechny tyto činnosti si vybírají svou daň na těle matky, berou jejímu tělu velké množství živin, které jsou poskytovány dítěti. Takže před tím, než se rozhodnete o druhém těhotenství, ujistěte se, že vašemu tělu nic nechybí jak po stránce fyzické, tak psychické. Dříve panoval názor, že rozestup mezi těhotenstvími by měl být dva roky. Nejnovější studie, provedená Univerzitou v Utahu zjistila, že optimální rozestup je dva a půl až tři roky. Mělo by se jednat o dobu, která je potřebná k tomu, aby se matka zregenerovala z porodu a dítě od kojení.

Jaká jsou rizika těhotenství, které následuje krátce po porodu?

Co se může všechno přihodit?

Je pravdou, že těhotenství, která následují bezprostředně po sobě, jsou jedním z největších rizik úmrtí matek. Rovněž mohou ohrozit i zdraví dítěte. V následujících větách si rozebereme komplikace a rizika s tím spojená.

Rizika a nežádoucí účinky pro matku!

Těhotenství a porod jsou náročné procesy. Rovněž starosti spojené s péčí o novorozeně kladou vysoké nároky na matku. Růst dítěte je pro matku náročný například z hlediska výživy. Během těhotenství potřebuje matka přijímat až 60 000Kcal pro své dítě. Tato energie pochází z matčiných zásob i z jídla, jehož množství je během těhotenství navýšené. Pokud není rozestup mezi těhotenstvími dostatečný, nemá tělo matky z čeho brát zásoby energie a snadněji se vyčerpá. Takové těhotenství je více rizikové, matka je více unavená a mohou nastat určité komplikace. Dle výzkumu Univerzity v Utahu vyplývá, že ženy, jejichž těhotenství neměly dostatečný časový rozestup, trpěli následně množstvím gynekologických komplikací.

Abnormální krvácení je nejčastější komplikací. Navíc opakovaná těhotenství mění strukturu pánve, zejména dělohu, která je pak více náchylná k infekcím a zánětům. Rovněž můžou být zasaženy okolní pánevní struktury, jako močový měchýř, situace může vyústit až k rozvoji inkontinence. Tyto ženy mohou rozvinout komplikace jako je anémie, hypertenze indukovaná těhotenstvím, diabetes nebo osteoporózu. V nejhorším možném případě může dojít ke smrti matky. Výsledky několika studií ukazují na fakt, že ženy, které prodělaly vícečetná těhotenství, mají vyšší riziko úmrtí během porodu než ostatní ženy.

Rizika a nežádoucí účinky pro novorozené dítě!

Novorozené dítě by mělo být centrem pozornosti rodičů. Ti by měli více myslet na jeho potřeby a výchovu, než na příchod dalšího nového člověka na svět. Jedná se i o aspekt výživy. Kojení dítěte je něco, co je velmi důležité pro jeho rozvoj. Je obtížné udržet si mléko po dobu dalšího těhotenství. Ochrana, kterou poskytuje mléko dítěti je nezbytná v boji proti mnoha infekcím Ať už dýchacího nebo gastrointestinálního systému. Rovněž může být zasažen růst dítěte, v porovnání s kojenými dětmi.

Rizika a nežádoucí účinky pro plod

Nyní se dostáváme k nejvíce zranitelné skupině lidí, která může být zasažena nesprávným časováním těhotenství. Jedná se o děti, které se mají teprve narodit. Zde je seznam nežádoucích účinků, které se v tomto případě mohou vyskytnout:

Vícečetná těhotenství představují mnohé obavy matek, z důvodu vyšší incidence úmrtí dětí. Nejvyšší riziko podle epidemiologických studií představují právě nesprávně načasovaná těhotenství.

• Jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají vliv na nesprávné prospívání novorozených dětí, je nízká porodní hmotnost. Studie prokázaly, že děti s nízkou porodní hmotností jsou více náchylné k různým chorobám ať již týkajících se jejich mentálního či fyzického rozvoje. Nesprávně načasovaná těhotenství představují jeden z největších rizikových faktorů pro rozvoj podvýživy a nízké porodní hmotnosti.
• Předčasně narozené dítě, které má obvykle nízkou porodní hmotnost, je dalším představitelem mnoha komplikací. Nedonošené děti trpí často mnoha vývojovými poruchami, jako jsou srdeční vady a dýchací obtíže. Při nevhodném časování těhotenství nedodává matka svému dítěti dostatek energie, potřebné pro jeho vývoj, čímž může nastat situace, kdy bude mít dítě nízkou porodní váhu.
• Dalším negativním výsledkem blízkého rozestupu těhotenství je zvyšující se pravděpodobnost vrozených vad u dětí. I v případě, že se vám takové dítě narodí, mu nebudete schopni poskytnout dostatečnou péči a pozornost. Buďte proto rozvážní, když činíte důležitá rozhodnutí.

Závěr

Na závěr si můžeme shrnout, že těhotenství a porod jsou obtížné procesy jak pro matku, tak pro dítě. Prevence a péče o matku a dítě je velkým přínosem v boji s možnými komplikacemi. Jednou částí prevence je i správné časování jednotlivých těhotenství, jejichž rozestup by podle některých studií měl být okolo dvou a půl až tří let. Pamatujte si, že rozhodnutí, která provedete, se netýkají vždy jen vás. V tomto případě se jedná i o vaše potomky. Poslední věcí, kterou si zde uvedeme je, že kojení nepředstavuje efektivní antikoncepci a je nutné využívat zároveň i jiné metody ochrany. Vždy je konzultujte s ošetřujícím lékařem.