Endometrióza: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Endometrióza je gynekologické onemocnění, které se objevuje hlavně u mladých žen a může být příčinou neplodnosti. Někdy si ji nemusíte ani všimnout, jindy je naopak velmi bolestivá. Vše o příčinách, příznacích, diagnostice a léčbě endometriózy naleznete v tomto článku.

Co je endometrióza?

Endometrióza je gynekologické onemocnění, které je často bolestivé. Endometrióza nastává, když děložní sliznice (endometrium) začne prorůstat i do okolí, nejčastěji do vaječníků, střev nebo do pánevní oblasti. Tato ektopická sliznice (tedy sliznice nacházející se mimo místo kde se obvykle nachází) překonává cyklické změny stejně jako normální endometrium, tedy hrubne, odlučuje se a krvácí každým menstruačním cyklem. Jelikož se však toto odloučené tkáň nemá jak dostat ven z těla, tak se začne hromadit. Na vaječnících to může vyvolat cysty, které se nazývají endometriomy, a také rozsáhlé jizvení a srůsty orgánů. Endometrióza může být výrazně bolestivá, hlavně během menstruace. Neléčená může způsobit problémy s plodností.

Jak se endometrióza projevuje?

Základním projevem endometriózy je bolest v oblasti pánve, často během menstruace. Ačkoli menstruační bolesti a křeče jsou zcela běžné, ženy trpící endometriózou je popisují jako mnohem výrazněji než je u nich obvyklé. Postupem času se bolesti často zhoršují.

Mezi běžné příznaky endometriózy patří:

• Bolestivá menstruace (dysmenorea). Bolesti a křeče mohou začít krátce před menstruací a trvají několik dní. Mohou vyzařovat do oblasti břicha a zad.
• Bolestivý pohlavní styk. Bolesti při pohlavním styku jsou často důsledkem endometriózy.
• Bolest při stolici a močení. Tyto bolesti se objevují hlavně v době menstruace.
• Nadměrné krvácení. Může se vyskytnout silné menstruační krvácení (hypermenorea, menoragie) nebo krvácení mezi cykly (metroragie).
• Neplodnost. Endometrióza je často diagnostikována až tehdy, když se ženám déle nedaří otěhotnět.
• Ostatní příznaky. Při endometrióze se také často objevuje únava, průjmy, zácpy, nadýmání, nevolnost, zejména v souvislosti s menstruací.

Intenzita bolestí není spolehlivým ukazatelem závažnosti onemocnění. Některé ženy s mírnou endometriózou mají výrazné bolesti a naopak. Endometrióza může připomínat jiné onemocnění - zánětlivé onemocnění pánve (PID), vaječníkové cysty, syndrom dráždivého tračníku, a podobně.

Kdy navštívit lékaře?

Pokud se u vás objeví příznaky endometriózy, neváhejte o tom říci svému gynekologovi. Někdy je obtížné určit přesnou příčinu bolestí v oblasti pánve, ale včasná diagnóza vám může ušetřit množství komplikací a bolesti.

Co způsobuje endometriózu?

Přesnou příčinu a patogenezi endometriózy neznáme, ale možná vysvětlení jsou následující (1):

• Retrográdní menstruace (regurgitační teorie). Teorie retrográdní menstruace se považuje za nejpravděpodobnější příčinu endometriózy. Při retrográdní menstruaci se odloučená děložní sliznice spolu s krví nevylučují ven z těla, ale místo toho putují zpětně (retrográdně) přes vejcovody do malé pánve. Tam se tyto endometriální buňky nalepí na stěnu pánve a na orgány, kde se následně začnou množit a cyklicky měnit s každým menstruačním cyklem.
• Růst endometriálních buněk (metaplastická teorie). Břišní a pánevní dutinu vystýlají speciální buňky embryonální. Někdy se část této výstelky může změnit na endometriální buňky, a tehdy vzniká endometrióza.
• Implantace na operační jizvu. Po některých operacích, jako je například císařský řez nebo hysterektomie, se endometriální buňky mohou nalepit na vzniklé jizvy.
• Endometriální transport. Endometriální buňky se přes krevní a lymfatické cévy mohou dostat na jiné místo v těle.
• Porucha imunitního systému. Je možné, že při poruše imunitního systému si tělo problému nedokáže všimnout a zničit endometriální buňky, které rostou tam, kde nemají.

Jaké jsou rizikové faktory vzniku endometriózy?

Zvýšené riziko vzniku endometriózy mají ženy, které:

• Nikdy nerodily
• Mají v rodině někoho (matku, tetu, sestru) s endometriózou
• Mají nějaké onemocnění, které brání normálnímu odtoku menstruační krve
• Překonaly v minulosti gynekologické či pánevní záněty
• Mají abnormální dělohu

Endometrióza se obvykle vyvine několik let po nástupu první menstruace (menarché). Obtíže spojené s endometriózou mohou na chvíli ustoupit během těhotenství, a obvykle zcela vymizí při nástupu menopauzy (pokud neužíváte estrogen).

Endometrióza, neplodnost a rakovina vaječníků

Třetina až polovina žen s endometriózou má problémy otěhotnět. Hlavní problém je v tom, že endometriální srůsty brání vajíčku putování z vaječníku a spermii setkat se ve vejcovodu. Přesto se některým ženám s mírnou a středně těžkou endometriózou podaří otěhotnět a donosit dítě. Lékaři často radí, aby pacientky s diagnostikovanou endometriózou těhotenství neodkládali, protože časem se spolu s přirozenou plodností zhoršuje i endometrióza samotná.

Některé studie a statistiky naznačují, že ženy s endometriózou mají o něco vyšší riziko vzniku rakoviny vaječníků (2). Naštěstí je toto riziko vzniku rakoviny stále velmi nízké.

Návštěva lékaře

Pokud máte příznaky endometriózy, navštivte svého gynekologa. Lékař se vás pravděpodobně zeptá následující otázky, proto je dobré se na ně připravit a mít v nich jasno:

• Popište potíže, které zažíváte. Jak často se objevují?
• Kdy začaly vaše problémy?
• Jak byste hodnotili závažnost a bolestivost vašich příznaků?
• Kde vás to bolí?
• Souvisejí vaše příznaky s menstruačním cyklem?
• Kdy se příznaky zhoršují?
• Kdy se příznaky zlepšují?
• Jaké léky, potravinové a výživové doplňky a vitaminy užíváte?

Lékaře se po potvrzení diagnózy endometriózy můžete mimo jiné zeptat následující otázky:

• Jak se endometrióza léčí?
• Mají léky nějaké nežádoucí účinky?
• Jaké jsou výhody a nevýhody chirurgického zákroku?
• Chci otěhotnět. Jak ovlivní endometrióza mou plodnost a jak mám postupovat?

Jak se endometrióza diagnostikuje a vyšetřuje?

Diagnostika endometriózy sestává z vašich odpovědí na otázky lékaře, fyzikálního vyšetření a zobrazovacích nebo jiných speciálních vyšetření.

• Gynekologické vyšetření. Lékař se kromě klasické gynekologické prohlídky soustředí zejména na nalezení možných cyst či jizev na reprodukčních orgánech.
• Ultrazvukové vyšetření. Toto je zcela bezbolestné vyšetření, které využívá vysokofrekvenční zvukové vlny na zobrazování vnitřních orgánů. Běžně se používá sonda, která se položí na břicho, ale v některých případech se může zavést sonda i přes pochvu (transvaginální ultrazvuk). Ultrazvuk sice nedokáže diagnostikovat endometriózu, ale dokáže identifikovat cysty, které kvůli ní vznikají (endometriomy).
• Laparoskopie. Toto je jediné vyšetření, které dokáže potvrdit endometriózu. Protože je to chirurgické vyšetření, obvykle se nejprve vyzkouší medikamentózní terapie, tedy užívání léků. Laparoskopie se provádí v celkové anestezii. Přes malý řez v pupku se zavede miniaturní kamera (laparoskop), kterou se hledá endometriální tkáň kolem dělohy. Zároveň se při této proceduře může rovnou odebrat vzorek tkáně (biopsie) na mikroskopické vyšetření. Laparoskopie informuje o lokalitě a rozsahu endometriózy, což umožní volbu vhodné terapie.

Léčba endometriózy

Terapie endometriózy spočívá v užívání léků nebo v chirurgickém zákroku (3). Volba terapie závisí na intenzitě vašich bolestí a na tom, zda plánujete otěhotnět. Chirurgický zákrok se obvykle provádí až tehdy, když terapie léky selže.

• Léčba bolestí. Lékař vám může doporučit volně prodejná analgetika (léky proti bolesti) jako jsou ibuprofen (Ibalgin), naproxen (Nalgesin S), nebo vám předepíše něco silnější. Pokud vám však analgetika nepomáhají, měli byste zvážit jiný léčebný postup.
• Hormonální léčba. Měnící se hladina přirozených hormonů během menstruačního cyklu způsobuje změny endometriálního tkáně, které postupně roste, hrubne a odlučuje se. Hormonální léčba reguluje menstruační cyklus a dokáže zpomalit růst endometriálních buněk, což se projeví redukcí bolestí. Zlepšení stavu však není trvalé a po vysazení léků se příznaky endometriózy mohou vrátit.
• Hormonální antikoncepce. Hormonální antikoncepce ve formě tabletek, vaginálních kroužků či náplastí pomáhá kontrolovat hladinu hormonů, které jsou zodpovědné za každoměsíční růst endometriálního tkáně. Ženy užívající hormonální antikoncepci mají mírnější a krátce trvající menstruační krvácení. Hormonální antikoncepce snižuje menstruační bolesti zejména při slabé až mírné endometrióze. Kombinovaná hormonální antikoncepce zahrnuje látky estrogen a progestin. Pokud zdravotní stav neumožňuje užívat estrogen, existují přípravky obsahující pouze progesteron a progestin. Ty se mohou užívat kromě tabletek i ve formě injekce (typicky jednou za 3 měsíce) či nitroděložního tělíska.
• Agonisté gonadoliberinu. Tyto léky brání uvolňování hormonů hypofýzy, které mají vliv na funkci vaječníků a produkci estrogenů. Tím se zabrání menstruačnímu cyklu a endometriální tkáň se zmenší (atrofuje). Jelikož se tím však uměle navodí stav podobný menopauze, obvykle se agonisté gonadoliberin kombinují s nízkými dávkami estrogenů či progestinů, aby se zabránilo nežádoucím účinkům - tedy návalům horka, řídnutí kostí a suchosti pochvy. Po vysazení léčby se menstruační cyklus spolu s plodností vrátí.
• Danazol (v ČR prodávaný pod názvem Danatrol). Tento lék blokuje produkci určitých hormonů, čímž se zabrání růstu endometria a příznakem endometriózy. Danazol však nebývá první volbou při léčbě endometriózy kvůli závažným nežádoucím účinkům. Pokud jste těhotná nebo otěhotníte během užívání danazolu, může dojít k poškození plodu, proto je v průběhu léčby třeba chránit se při sexuálním styku kondomem. Danazol může snížit efektivitu hormonální antikoncepce.
• Chirurgická léčba endometriózy. Podle toho, zda plánujete v budoucnu otěhotnět, se rozhoduje mezi dvěma typy chirurgického řešení endometriózy.
  • Konzervativní chirurgie. Při tomto zákroku se ponechává děloha i vaječníky. Cílem je odstranit co nejvíce endometriálního tkáně v břišní dutině při zachované schopnosti otěhotnět. Zákrok se provádí buď laparoskopicky, nebo tradiční otevřenou operací. Při laparoskopii chirurg zavede laparoskop (kameru) přes malý řez v okolí pupku a nástroje pro odstranění tkáně přes další malý řez v břiše. Nebojte se, všechno se to dělá v celkové anestezii. Nevýhodou konzervativní chirurgie je to, že se endometrióza a bolesti mohou vrátit.
  • Hysterektomie s odstraněním vaječníků. Při těžké formě endometriózy se přistupuje k radikální operaci: k chirurgickému odstranění dělohy (hysterektomie), včetně děložního čípku a obou vaječníků. Odstranění dělohy samotné většinou nestačí, protože vaječníky nadále produkují estrogen, který podněcuje zbytkové endometriální tkáně k růstu, takže bolesti přetrvávají. Hysterektomie je poslední léčebná volba při endometrióze, zejména u žen v reprodukčním věku, protože po odstranění dělohy se nedá otěhotnět.

Endometrióza a těhotenství?

Endometrióza šanci na otěhotnění sice snižuje, ale nevylučuje. Pokud trpíte endometriózou a snažíte se otěhotnět, je vhodné vyhledat specialistu na reprodukční medicínu. Zeptejte se vašeho gynekologa, zda vám umí někoho poradit. Lékaři často radí, aby pacientky s diagnostikovanou endometriózou těhotenství neodkládali, protože časem se spolu s přirozenou plodností zhoršuje i endometrióza samotná. K otěhotnění vám může pomoci zejména in vitro fertilizace, tedy mimotělní oplodnění. Navštivte kliniku asistované reprodukce pro více informací.

Další tipy a triky na zvládání endometriózy

Jako doplňkovou léčbu endometriózy můžete vyzkoušet některé z následujících postupů:

• Teplé obklady (například ohřívací polštářky) a horká koupel pomáhají uvolnit pánevní svaly, což pomáhá na bolesti a křeče.
• Bez předpisu si můžete v lékárně koupit některé léky na bolest, například ibuprofen (Ibalgin), naproxen (Nalgesin), paracetamol (Paralen) či kombinaci butylskopolaminiumbromidu (což je spasmolytikum, tedy lék uvolňující křeče - v ČR k dispozici pod názvem BUSCOPAN) s paracetamolem (PARALEN, PANADOL).
• Na zlepšení příznaků endometriózy pomáhá také pravidelný pohyb, například ve formě jógy (4).
• Některé ženy mají pozitivní zkušenosti i s akupunkturou.
• U žen trpících endometriózou se častěji vyskytuje deprese (5), která se mimo jiné může projevovat následovně (6):
  • dlouhodobými pocity smutku a prázdnoty
  • pesimismem
  • skleslostí
  • sebeobviňováním
  • sníženým sebevědomím
  • pocity bezmoci a beznaděje
  • ztrátou zájmů
  • únavou
  • poruchami spánku
  • psychickou zpomaleností a nesoustředěností
  • pláčem
  • myšlenkami na sebevraždu
  • bolestí hlavy či zad
  • změnami v chuti k jídlu. 

Pokud se u vás vyskytnou tyto příznaky, vyhledejte pomoc psychologa či psychiatra anebo obvodního lékaře, kteří vám mohou předepsat antidepresiva, která působí nejen proti depresi, ale současně tlumí bolest.