14 příčin bolesti vaječníků! Jaké jsou doprovodné příznaky a možnosti léčby?

14 příčin bolesti vaječníků! Jaké jsou doprovodné příznaky a možnosti léčby?
9. dubna 2022 22:39

Vaječníky (ovaria) jsou párový ženský pohlavní orgán, který je odpovědný tvorbu, dozrávání a uvolňování vajíček a zajišťuje také produkci ženských pohlavních hormonů.

Obsah článku

  1. Co jsou vaječníky a kde se v těle nachází?
  2. Co způsobuje bolest vaječníků?
    1. Menstruační bolesti (dysmenorea)
    2. Srůsty (adheze)
    3. Premenstruační syndrom (PMS)
    4. Bolest při ovulaci (Mittelschmerzova bolest)
    5. Cysty na vaječníku
    6. Endometrióza
    7. Mimoděložní těhotenství
    8. Hluboký zánět pánevní
    9. Děložní myomy
    10. Rakovina vaječníků
    11. Torze vaječníku
    12. Fantomové bolesti
    13. Syndrom ovariálního zbytku
  3. Kdy navštívit lékaře?
  4. Jak diagnostikovat příčinu bolesti vaječníků?
  5. Co si z článku odnést?

Vzhledem k tomu, že se velikost, struktura i tvar vaječníků během života neustále mění, je jejich bolest poměrně častá a nejčastěji je způsobena se změnami v rámci menstruačního cyklu (ovulace, menstruační krvácení).

Nicméně bolest vaječníků může být způsobena i jiným onemocněním, jako jsou například cysty, pánevní zánětlivá nemoc (zánět ženských pohlavních orgánů v malé pánvi, který postihuje vaječníky, vejcovody nebo dělohu), endometrióza nebo jiná onemocnění močopohlavní (urogenitální) soustavy.

V nejzávažnějších případech může být příčinou bolesti vaječníků i nádorové onemocnění (rakovina) nebo torze (otočení vaječníku kolem svého závěsu).

Tento článek popisuje 11 častých příčin bolesti vaječníků, včetně doprovodných příznaků a možností léčby.

Co jsou vaječníky a kde se v těle nachází?

Vaječník je párový ženský pohlavní orgán, jehož hlavními funkcemi jsou tvorba, zrání a uvolňování vajíček a produkce ženských pohlavních hormonů, včetně těch, které udržují těhotenství a umožňují tak po oplození vajíčka mužskou spermií zrání a vývoj plodu.

Vaječníky se skládají z kůry a dřeně.

Dřeň se nachází uvnitř vaječníku a obsahuje řídké vazivo, cévy a nervy, zatímco kůra se nachází na povrchu vaječníku a obsahuje vrstvu zárodečných buněk (takzvaný zárodečný neboli germinální epitel), která je překryta tužší vazivovou membránou.

Zárodečný epitel vaječníků je tvořený folikuly, což jsou obaly ženských pohlavních buněk, neboli vajíček.

Každé vajíčko je ve vaječníku uloženo ve svém vlastním folikulu a v průběhu menstruačního cyklu, který trvá 28 dní dochází od puberty do menopauzy pravidelně k uvolnění a dozrávání jednoho z folikulů, který se zvětšuje až při ovulaci praskne.

Zralý folikul těsně před prasknutím (ovulací) označujeme jako Graafův folikul na počest nizozemského lékaře Regniera de Graafa, který poprvé popsal menstruační cyklus.

Z prasklého (Graafova) folikulu se vyplaví vajíčko, které vejcovodem putuje do dělohy.

Pokud je během cesty vejcovodem vajíčko oplozeno mužskou spermií, přemění se zbytek prasklého folikulu na takzvané žluté tělísko a jeho buňky začnou produkovat luteinizační hormon, který je odpovědný za uhnízdění a vývoj plodu v děloze a je tak nutný pro udržení a pokračování těhotenství.

Pokud nedojde k oplození vajíčka, prasklý folikul zaniká a jeho zbytky se odplaví v rámci menstruačního krvácení.

Rána na povrchu vaječníku po prasklém folikulu a uvolněném vajíčku se hojí jizvou.

Proto je povrch vaječníků u dívek před pubertou hladký a postupně se přibývajícími jizvami po proběhlé stává hrubším a zvrásněným.

Po menopauze se vaječníky zmenšují (atrofie) a zbylé folikuly se postupně přemění na vazivovou tkáň.

Každý vaječník obsahuje při narození zhruba 2 milióny vajíček, přičemž většina jich ještě do puberty zaniká.

V době puberty, kdy dojde ke spuštění menstruačního cyklu aje tím tak zahájeno plodné období v životě ženy, je v každém vaječníku ve folikulech uložen již zhruba jen 150 - 200 tisíc vajíček, přičemž v rámci menstruačního cyklu se jich do menopauzy uvolní zhruba 500 (1).

Schématické znázornění uložení ženských pohlavních orgánů (vaječníků, vejcovodů, dělohy a pochvy) v malé pánvi

Schématické znázornění uložení ženských pohlavních orgánů (vaječníků, vejcovodů, dělohy a pochvy) v malé pánvi

Další důležitou věcí, která nám pomůže pochopit příčiny bolesti vaječníků jsou jeho závěsy.

Vaječníky jsou k malé pánvi a okolním strukturám fixovány 3 strukturami, které označujeme jako mezovarium, ligamentum suspensorium ovarii a ligamentum ovarii proprium.

Ligamentum suspensorium ovarii fixuje horní pól vaječníku ke stěně malé pánve, zatímco ligamentum ovarii proprium fixuje dolní pól vaječníku k děložnímu rohu.

Mezovarium je duplikatura peritonea, ve které je vaječník zafixován jen u žen, které dosud nerodily.

Po porodu se vaječníky z mezovaria posunou dozadu a jsou fixovány již jen shora uvedenými dvěma ligamenty, což zvyšuje riziko torze (přetočení), zejména tehdy, pokud se na vaječníku objeví cysta.

Co způsobuje bolest vaječníků?

Příčin bolesti vaječníků je celá řada.

Některé souvisí s menstruačním cyklem, zatímco jindy za bolest vaječníků mohou jiná onemocnění, jako je například endometrióza, cysta na vaječníku nebo hluboký zánět pánve.

Vzácně může být příčinou bolesti vaječníků i rakovina.

Menstruační bolesti (dysmenorea)

Nejčastěji se bolesti vaječníků objevují v rámci normálního menstruačního cyklu, a to těsně před začátkem menstruačního krvácení (zhruba 28. den cyklu).

Tuto fázi menstruačního cyklu označujeme jako ischemickou nebo též jako "fázi nedokrvenosti děložní sliznice" a dochází při ní k prudkému poklesu hormonu progesteronu v krvi, což způsobí stažení cév v děložní sliznici (endometrium).

Kromě toho v krvi stoupá hladina prostaglandinů, což jsou látky hormonální povahy, které, mimo jiné, zesilují stahy děložní svaloviny.

Vazkonstrikce a stahy děložní svaloviny se projevují typickými menstruačními bolestmi v podbřišku.

Menstruační bolesti tedy v podstatě nemají s vaječníky nic společného, nicméně ženy je takto běžně označují.

Léčba

Mezi možnosti léčby menstruačních bolestí patří (2):

  • Volně prodejné léky proti bolesti, jako jsou například nesteroidní protizánětlivé léky (ibuprofen, nimesulid, apod.)

  • Hormonální antikoncepce pomáhá srovnat menstruační cyklus a zmírnit křeče a bolesti s ním spojené

  • Operační (chirurgická) léčba: pokud jsou bolesti v podbřišku a křeče spojené s jiným chorobným stavem, jako je například endometrióza nebo děložní myomy, může pacientkám pomoci operace, při které se odstraní děloha (hysterektomie) a/nebo ektopická děložní sliznice.

Srůsty (adheze)

Srůsty neboli adheze jsou jednou z častých příčin bolestí břicha, zejména u pacientů, kteří v minulosti prodělali břišní či gynekologickou operaci.

Příznaky srůstů bývají nespecifické, pacienti často udávají tlakovou bolest nebo pocity tahání či napětí břišní stěny.

Někdy se mohou objevit i komplikace v podobě zácpy, zástavy močení nebo střevní neprůchodnosti.

Léčba

Srůsty se velmi obtížně diagnostikují a pokud pacientovi působí jen mírné či snesitelné obtíže, nemusí vám lékař doporučit žádnou léčbu.

V některých případech pomáhá rehabilitace (fyzioterapie) nebo operace (adheziolýza).

Premenstruační syndrom (PMS)

Premenstruační syndrom není totéž co menstruační bolesti v podbřišku.

Narozdíl od menstruačních bolestí se premenstruační syndrom vyskytuje po začátku ovulace a obtíže přetrvávají často až do začátku menstruačního krvácení.

Ve většině případů se příznaky premenstruačního syndromu objevují zhruba 7 až 10 dní před začátkem menstruačního krvácení a patří mezi ně například:

  • bolesti v podbřišku, které někdy mohou vyzařovat i do celého břicha

  • změny nálad a emoční nestabilita

  • poruchy spánku (nespavost)

  • změna chuti k jídlu (například neodolatelná chuť na sladké)

  • nadýmání

  • otoky dolních končetin

Léčba

V léčbě premenstruačního syndromu se uplatňují následující postupy:

  • Antidepresiva: léky ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako jsou například fluoxetin, paroxetin nebo sertralin pomáhají zmírnit nežádoucí emoční projevy premenstruačního syndromu, jako jsou změny nálad.

  • Léky na bolest: na zmírnění bolestí při premenstruačním syndromu můžete užívat volně prodejné léky proti bolesti, jako jsou například nesteroidní protizánětlivé léky.

  • Diuretika: tyto léky na odvodnění pomáhají zmírnit otoky končetin při premenstruačním syndromu.

  • Hormonální antikoncepce: hormonální kontraceptiva zastavují ovulaci, což pomáhá zmírnit příznaky premenstruačního syndromu.

Bolest při ovulaci (Mittelschmerzova bolest)

U některých žen se bolesti vaječníků objevují při ovulaci, což je fáze menstruačního cyklu při které dochází k uvolnění vajíčka z Graafova folikulu.

Bolest při ovulaci je většinou tupá a tlaková a poměrně rychle odeznívá.

I když mohou být tyto bolesti nepříjemné, nejsou spojeny s žádným závažným problémem a jsou naprosto normální.

Léčba

Bolesti vaječníků při ovulaci lze zmírnit užíváním volně prodejných léků proti bolesti, jako jsou například nesteroidní antiflogistika.

Cysty na vaječníku

Cysty na vaječnících jsou častou příčinou bolesti v podbřišku.

Cysta je dutina s vlastní výstelkou vyplněná obsahem různého charakteru (tekutina, krev, hnis, apod.).

Cysty se nejčastěji vyskytují na parenchymových orgánech (játra, ledviny) a nebo v okolí šlach (ganglion), ale můžeme se s nimi setkat i u vaječníků.

Cysty na vaječníku vznikají jednak z folikulů, ze kterých nedošlo k uvolnění vajíčka (folikulární cysty) a/nebo ze žlutého tělíska (luteální cysta) (3).

Ovariální cysty a syndrom polycystických ovarií jsou častou příčinou bolestí vaječníků

Ovariální cysty a syndrom polycystických ovarií jsou častou příčinou bolestí vaječníků

Drobné cysty na vaječníku se mohou vstřebat i bez nutnosti léčby, ale pokud jsou cysty větší než 3 cm, je vhodné nasadit odpovídající léčbu, aby se předešlo komplikacím v podobě prasknutí cysty.

Ruptura ovariální cysty je spojena s krvácením do dutiny břišní (hemoperitoneum) a může být život ohrožující.

Příčinou cyst na vaječnících je nejčastěji hormonální nerovnováha.

Cystu na vaječníku má většina žen, přičemž existuje i onemocnění označované jako syndrom polycystických ovarií (PCOS), který se kromě bolestí v podbřišku projevuje i dalšími příznaky, jako jsou například (4):

  • Nepravidelnosti menstruačního cyklu až jeho úplná zástava

  • Neplodnost

  • Nadměrný růst pubického ochlupení

  • Zvýšená hladina mužských pohlavních hormonů (androgenů)

  • Zvýšené riziko tvorby krevních sraženin (hyperkoagulační stav)

  • Dyslipidémie (abnormální hladiny lipoproteinů a cholesterolu v krvi)

  • Inzulinová rezistence

  • Zvětšení vaječníků a přítomnost vícečetných cyst v nich

  • Akné nebo zvýšená tvorba kožního mazu

  • Nárůst tělesné hmotnosti (přibírání na váze)

Léčba

Syndrom polycystických ovarií nelze vyléčit a umíme jen zmírňovat jeho příznaky.

Mezi používané způsoby léčby syndromu polycystických ovarií patří:

  • Režimová opatření: nedílnou součástí léčby syndromu polycystických ovarií jsou režimová opatření s cílem zabránit přibírání na váze, zmírnit inzulinovou rezistenci a udržet si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí. Proto se pacientkám doporučuje změnit jídelníček a zajistit si dostatek pohybu.

  • Léky na vyvolání ovulace: tyto léky pomáhají zlepšit pravidelnost menstruačního cyklu a zajistit správné uvolňování vajíček z folikulů. Nicméně s jejich užíváním jsou spojena určitá rizika, jako je nadměrná stimulace vaječníků (hyperstimulace ovarií) nebo větší šance na početí vícerčat (dvojčata, trojčata, apod.). Hyperstimulace vaječníků je spojena s příznaky, jako je nadýmání, plynatost nebo bolesti v podbřišku a malé pánvi.

  • Perorální antidiabetika: léky na diaebtes pomáhají zmírnit inzulinovou rezistenci, snižují hladinu glukózy v krvi a pomáhají "nastartovat" ovulaci.

  • Operace: v některých případech je nutné vaječníky chirurgicky odstranit (adnexektomie). Odstranění vaječníků se provádí tehdy, pokud jiné způsoby léčby nefungují nebo pokud cysty pacientům působí závažné komplikace v podobě krvácení či rizika ruptury.

Endometrióza

Endometrióza je onemocnění, při kterém děložní sliznice (endometrium) začne vyrůstat i v jiných orgánech, než v děloze, nejčastěji ve vaječnících nebo vejcovodech.

Vzácně se může děložní sliznice při endometrióze objevit i ve střevech, žaludku či jiných orgánech.

Mezi příznaky endometriózy patří (5):

  • Bolest v podbřišku

  • Bolesti zad v oblasti beder

  • Silné bolesti při menstruaci (dysmenorea)

  • Silné menstruační krvácení

  • Bolesti při pohlavním styku nebo po něm

  • Nevolnost, zácpa, průjem, přítomnost hlenu či krve v moči nebo ve stolici

  • Neplodnost

Léčba

V léčbě endometriózy se využívají následující metody:

  • Hormonální antikoncepce (nitroděložní tělíska, analoga hormonu uvolňujícího gonadotropin (GnRH), antikoncepční tablety, náplasti, injekce, apod.)

  • Léky proti bolesti (například nesteroidní protizánětlivé léky)

  • Operační léčba: chirurgická léčba endometriózy spočívá v odstraňování ektopické děložní sliznice a/nebo v odstranění dělohy (hysterektomie)

Mimoděložní těhotenství

Mimoděložní těhotenství vznikne v případě, kdy se oplozené vajíčko uhnízdí mimo dělohu, nejčastěji ve vejcovodu.

Projevuje se bolestmi v podbřišku různé intenzity (od mírných až po velmi silné).

Takové těhotenství není životaschopné a musí být ukončeno, protože jinak hrozí riziko ruptury vejcovodu, což je život ohrožující stav spojený s krvácením do břicha a malé pánve.

Hluboký zánět pánevní

Hluboký zánět pánevní (též pánevní zánětlivá nemoc) je označení pro zánětlivé onemocnění ženských pohlavních orgánů.

Může postihnout vaječníky, vejcovody, dělohu i pochvu.

Dříve se hluboký zánět pánevní poněkud nepřesně označoval jako zánět vejcovodů.

Hluboký zánět pánevní vzniká v případě, kdy baktérie z pochvy proniknou přes hlen v děložním krčku do dělohy a odtud se dále rozšíří do vejcovodů a vaječníků, kde vyvolají zánětlivé onemocnění.

Hluboká zánět pánevní patří mezi pohlavně přenosné choroby.

Mezi příznaky hlubokého zánětu pánevního patří (6):

  • bolest v podbřišku

  • bolest při pohlavním styku nebo po něm

  • výtok nebo krvácení z pochvy

  • horečka a zimnice

  • pálení či řezání při močení a/nebo krev v moči

  • absces vaječníku či vejcovodu: vzniká při dlouhodobě neléčeném hlubokém zánětu pánevním a/nebo jiné břišní bakteriální infekci a může být velmi nebezpečný. 

Léčba

V léčbě hlubokého zánětu pánevního se využívají následující postupy:

  • Antibiotika na likvidaci bakteriální infekce

  • Dočasná sexuální abstinence, dokud se podrážděné tkáně pohlavního ústrojí zklidní a zahojí.

  • Vyšetření a léčba vašeho sexuálního partnera: vzhledem k tomu, že hluboký zánět pánevní patří mezi pohlavně přenosné choroby, je nutné vyšetřit i zaléčit i vašeho partnera.

Děložní myomy

Myomy jsou benigní nádory děložní svaloviny, které se projevují následujícími příznaky (7):

  • bolest v podbřišku

  • abnormálně silné menstruační krvácení

  • zácpa (pokud myom tlačí na konečník)

  • problémy s močením, jako jsou močová urgence, inkontinence nebo nemožnost se vymočit (pokud myom tlačí na močový měchýř)

  • neplodnost

Léčba

V léčbě děložních myomů se používají konzervativní a chirurgické (operační) metody.

Konzervativní postupy zahrnují různé léky a hormony, jako jsou například:

  • nitroděložní tělísko s levonorgestrelem

  • hormonální antikoncepce s progesteronem

  • kyselina tranexamová, která zabraňuje krvácení z drobných cév děložní sliznice

  • analoga hormonů uvolňujících gonadotropin (GnRH)

Operační způsoby léčby děložních myomů spočívají v chirurgickém odstranění myomů různými způsoby (myomektomie) a/nebo v odstranění celé dělohy (hysterektomie)

Rakovina vaječníků

Nádory vaječníků jsou poměrně vzácnou příčinou bolestí v podbřišku.

Ve většině případů se na rakovinu vaječníků přijde náhodou, při vyšetřování z jiných důvodů.

Mezi příznaky rakoviny vaječníků patří:

  • Bolest v podbřišku a/nebo zad v oblasti bederní páteře

  • Nevolnost a zvracení

  • Nadýmání a plynatost

  • Močová urgence a/nebo renální kolika

  • Krvácení do dutiny břišní (hemoperitoneum)

Léčba

Léčba rakoviny vaječníků spočívá v jejich chirurgickém odstranění (adnexektomie), v užívání léků (hormonální antikoncepce), v chemoterapii, radioterapii a biologické léčbě (u některých typů nádorů).

Torze vaječníku

Torze vaječníku je stav spojený s otočením vaječníku kolem svého závěsu, což může vést k útlaku cév zásobujících vaječníky krví a následné ischémii (nedokrvení).

Mezi příznaky torze vaječníku patří krutá bolest v podbřišku, nevolnost a zvracení.

Cysty na vaječnících jsou významným rizikovým faktorem torze vaječníků.

Léčba

Jediným způsobem léčby torze vaječníků je operace, při které se postižený vaječník buď vyjme (adnexektomie) nebo se přesune do správné polohy.

Fantomové bolesti

Po chirurgickém odstranění vaječníků mohou někdy pacientky trápit fantomové bolesti, kdy se organizmus domnívá, že jsou vaječníky stále na svém místě a pacientky si stěžují na bolesti v podbřišku, které nelze spojit s jinou příčinou.

Syndrom ovariálního zbytku

Jedná se o vzácnou komplikaci chirurgického odstranění vaječníků (adnexektomie), kdy lékař při operaci nevyjme celý vaječník ale jen jeho část (8).

Zbytek vaječníku pak může vyvolávat bolesti a působit další obtíže.

Léčba je chirurgická a spočívá v revizi a odstranění ovariálního zbytku.

Kdy navštívit lékaře?

Pokud se objeví některý z následujících příznaků, měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

  • Neustupující nebo extrémně silná bolest v malé pánvi či podbřišku

  • Menstruační cykly trvající déle než 38 dní či méně než 24 dní

  • Menstruační krvácení přetrvávající déle než 7 dní

  • Silné menstruační krvácení, kdy krev obsahuje sraženiny nebo je její množství větší než 200 ml

  • Krvácení po pohlavním styku nebo během něj

  • Menstruační krvácení po menopauze

  • Křeče v břiše nebo krvácení po vynechání menstruace nebo pozitivním těhotenském testu

  • Krev v moči

  • Horečka, zimnice, noční pocení, nevolnost nebo zvracení

Jak diagnostikovat příčinu bolesti vaječníků?

Diagnostika příčiny bolestí vaječníků může být velmi obtížná, protože podobnými příznaky se projevuje celá řada různých onemocnění, včetně infekcí močových cest nebo trávicího traktu a odhalit správnou diagnózu tak nemusí být jednoduché.

V diagnostice příčin bolestí vaječníků se využívají následující vyšetření:

  • Zobrazovací metody: ultrazvuk, CT nebo magnetická rezonance pomáhají odhalit různé příčiny bolestí vaječníků, včetně cyst, zánětů nebo rakoviny. Gynekologové používají speciální ultrazvuk (vaginální ultrasonografie), kdy jednotlivé orgány vyšetřují přes pochvu.

  • Laboratorní vyšetření krve: z laboratorního vyšetření krve lze zjistit nejen známky zánětu, ale také zvýšenou hladinu ovariálních onkomarkerů (Ca-125), což pomáhá v diagnostice zánětů i nádorových onemocnění.

  • Mikrobiologické (kultivační) vyšetření: z tohoto vyšetření lze zjistit baktérie, plísně a další mikroorganizmy, které jsou častým původcem hlubokého zánětu pánevního.

  • Cytologické vyšetření a biopsie vaječníků: toto vyšetření spočívá v odebrání vzorku buněk z ženských pohlavních orgánů a v jejich vyšetření pod mikroskopem. Pomáhá odhalit nejen nádorová onemocnění, ale také záněty a další choroby.

  • Gynekologické vyšetření: při rutinním gynekologickém vyšetření lékaři prohlédnou pochvu a děložní krček a mohou zaznamenat zánětlivé či jiné změny.

Co si z článku odnést?

Bolest v oblasti vaječníků může být způsobena mnoha různými příčinami.

Mezi ty nejčastější patří bolesti spojené s menstruací a ovulací.

V léčbě bolesti vaječníků se využívají jak konzervativní postupy (léky, hormonální antikoncepce), tak chirurgické metody (operace)

V léčbě bolesti vaječníků se využívají jak konzervativní postupy (léky, hormonální antikoncepce), tak chirurgické metody (operace)

S bolestí vaječníků se můžeme setkat také při rakovině nebo hlubokém zánětu pánevním.

V léčbě bolestí vaječníků se využívají jak konzervativní postupy (léky na bolest, antibiotika, hormonální antikoncepce, apod.), tak chirurgické metody (operační léčba).

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 9. dubna 2022 22:39
Datum příští revize: 9. dubna 2024 22:39
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace