Pánevní zánětlivá nemoc: příčiny, příznaky, diagnostika, léčba a komplikace

Pánevní zánětlivá nemoc: příčiny, příznaky, diagnostika, léčba a komplikace
13. srpna 2018 21:45

Zánět vejcovodů (salpingitida) je dnes již zastaralý (obsolentní) název pro takzvaný pánevní zánětlivou nemoci (z anglického Pelvic inflammatory disease - PID) a neměli bychom tento termín používat. Ukazuje se totiž, že zánět postihuje nejen samotné vaječníky, ale také další ženské pohlavní orgány, které se v pánvi nachází, včetně dělohy, vejcovodů a samotných vaječníků.

Obsah článku

  1. Co je pánevní zánětlivá nemoc?
  2. Jaké jsou příčiny pánevní zánětlivé nemoci?
    1. Pohlavně (sexuálně) přenosné infekce
    2. Ostatní příčiny pánevní zánětlivé nemoci
  3. Jaké orgány postihuje pánevní zánětlivá nemoc?
  4. Komu hrozí největší riziko pánevní zánětlivé nemoci?
  5. Příznaky pánevní zánětlivé nemoci
  6. Kdy vyhledat pomoc lékaře?
  7. Jak se diagnostikuje pánevní zánětlivá nemoc?
  8. Hospitalizace v nemocnici
  9. Léčba pánevní zánětlivé nemoci
    1. Antibiotika
    2. Kontroly
    3. Léčba sexuálních partnerů
  10. Komplikace pánevní zánětlivé nemoci
    1. Opakované epizody pánevní zánětlivé nemoci
    2. Abscesy
    3. Přetrvávající pánevní bolest
    4. Mimoděložní těhotenství
    5. Neplodnost
  11. Co si z článku odnést?

V tomto článku se dozvíte aktuální, vědecky ověřené informace o tom co je pánevní zánětlivá nemoc, jaké jsou její příčiny, příznaky a komplikace. Podíváme se také na způsoby léčby a diagnostiky tohoto onemocnění.

Co je pánevní zánětlivá nemoc?

Pánevní zánětlivá nemoc (též hluboký zánět pánve, pánevní zánět nebo PID) je onemocnění, které postihuje horní (proximální) úsek ženského pohlavního ústrojí, kam patří vaječníky, vejcovody a děloha. Dříve gynekologové používali samostatné názvy pro zánětlivá onemocnění jednotlivých orgánů (tedy zánět vaječníků, vejcovodů nebo dělohy), ale protože se ukázalo, že záněty v této anatomické oblasti prakticky vždy postihují jak vaječníky, tak vejcovody a dělohu, označují se nově tato onemocnění jedním společným názvem, jako pánevní zánětlivá nemoc. 

Toto onemocnění je poměrně časté a postihuje zejména sexuálně aktivní ženy ve věku 15 až 24 let. Může se ale vyskytnout i u starších žen. 

Shrnutí: Pánevní zánětlivá nemoc je onemocnění, charakterizované zánětlivým postižením ženských pohlavních orgánů, které se nachází v pánvi, tedy dělohy, vaječníků, vejcovodů a dalších. 

Jaké jsou příčiny pánevní zánětlivé nemoci?

Pánevní zánětlivá nemoc (PID) je způsobena infekcí (zánětem) v horní části pohlavního ústrojí ženy. 

Ve většině případů se jedná o bakteriální infekci, která se do pánve rozšíří z pochvy (vaginy) nebo krčku děložního (vstup do děložní dutiny z pochvy) a postupně zasahuje dělohu, vejcovody a vaječníky. 

Pánevní zánětlivou nemoc obvykle vyvolává více než jeden druh baktérií a pro lékaře je často velmi obtížné zjistit konkrétního původce. Proto se tento typ zánětu léčí kombinací antibiotik, aby se pokryly pokud možno všechny baktérie, které tento zánět často vyvolávají. 

Pohlavně (sexuálně) přenosné infekce

Zhruba v jednom ze čtyř případů je příčinou pánevní zánětlivé nemoci sexuálně přenosná infekce, jako jsou gonokokové nebo chlamydiové infekce (1).

Baktérie, které tyto infekce vyvolávají (tedy neisseria gonorrhoeae a různé druhy chlamydií, jako jsou chlamydia trachomatis, chlamydia pecorum, chlamydophila pneumoniae a chlamydophila psittaci) obvykle napadnou pouze krček (hrdlo) děložní a v této fázi je jejich léčba poměrně snadná a často pomůže jen jediná dávka antibiotik. Bohužel ale řada chlamydiových infekcí krčku zůstává nerozpoznaná a neléčená, a pak hrozí riziko, že tyto baktérie napadnou pohlavní orgány uložené v pánvi (dělohu, vejcovody a vaječníky) a infekce se rozšíří až na ně. 

Odhaduje se, že u asi 1 z 10 žen s neléčenou chlamydiovou infekcí se do roka rozvine pánevní zánětlivá nemoc. 

Ostatnípříčiny pánevní zánětlivé nemoci

V řadě případů nelze zjistit konkrétní příčinu hlubokého zánětu pánve (2, 3). 

Někdy mohou tento zánět vyvolat i za normálních okolností neškodné baktérie, které žijí v pochvě a napadnou krček děložní a následně další orgány v malé pánvi. Tyto druhy baktérií jsou sice v pochvě neškodné, ale pokud se dostanou na dělohu nebo do vaječníků, mohou vyvolat těžký zánět. 

Největší riziko vám hrozí v následujících případech:

  • Pokud jste již někdy měla pánevní zánětlivou nemoc
  • Pokud při porodu nebo potratu došlo k poškození děložního krčku
  • Pokud jste prodělala výkon, při kterém musí dojít k instrumentálnímu otevření hrdla děložního (umělé přerušení těhotenství, kyretáž dělohy, instalaci nitroděložního tělíska do dělohy, apod.
Shrnutí: Pánevní zánětlivou nemoc nejčastěji způsobují pohlavně přenášené infekce, a to hlavně chlamydie a gonokoky. Vyšší riziko mají také ženy po porodu, potratu nebo výkonech, při kterých dochází k otevření děložního čípku (například zavedení děložního tělíska, kyretáž dělohy, interrupce, apod.).

Jaké orgány postihuje pánevní zánětlivá nemoc?

Při ascendentním (vzestupném) šíření infekce z vaginy a děložního krčku může zánět postupně napadnout (4):

  • vnitřní výstelku dělohy (endometrium)
  • vejcovody
  • tkáně v okolí dělohy (parametrium)
  • vaječníky
  • vnitřní výstelku břišní dutiny (peritoneum)

Podle toho, jaká část pohlavního ústrojí je postižena zánětem pak hovoříme o endometritidě (zánět endometria), salpingitidě (zánět vejcovodů), ovaritis (zánět vaječníku) nebo peritonitidě (zánět peritonea).

Pokud zánět napadne vaječníky a vejcovody mohou v nich vznikat kapsy (dutiny) vyplněné hnisem, zvané abscesy. 

Shrnutí: Pánevní zánětlivá nemoc postihuje dělohu, okolní tkáně (parametrium), vaječníky a vejcovody. Může se ale rozšířit i do celé dutiny břišní a způsobit zánět peritonea.

Komu hrozí největší riziko pánevní zánětlivé nemoci?

Pánevní zánětlivá nemoc může postihnout každou ženu, bez ohledu na věk či zdravotní stav, ale největší riziko hrozí:

  • ženám, které mají více než jednoho sexuálního partnera
  • ženám, které mají nového sexuálního partnera
  • ženám, které v minulosti prodělaly sexuálně přenosné nemoci či záněty
  • ženám mladším 25 let
  • ženám, které začaly pohlavně žít v mladém věku

Příznaky pánevní zánětlivé nemoci

Pánevní zánětlivá nemoc často nevyvolává žádné potíže a neprojevuje se žádnými zvláštními příznaky (5). 

Většina žen má jen "mírné" obtíže, jako jsou například:

  • bolest v oblasti pánve, vaječníků nebo dolní části břicha
  • bolest při pohlavním styku
  • bolest při močení
  • krvácení po pohlavním styku nebo mimo menstruaci
  • silné menstruační krvácení
  • bolestivá menstruace
  • vaginální výtok žluté až zelené barvy

U některých žen ale může dojít až k rozvoji velmi závažných potíží, jako jsou:

  • silná bolest v dolní části břicha
  • vysoká horečka
  • nevolnost a zvracení
Shrnutí: Pánevní zánětlivá nemoc postihuje hlavně ženy, které mají více sexuálních partnerů a ženy mladší 25 let. Často se toto onemocnění projevuje jen mírnými nebo žádnými příznaky, jako jsou silnější menstruace nebo bolest při pohlavním styku. Někdy mohou být příznaky závažnější, jako například silná bolest v dolní části břicha, nevolnost, zvracení nebo vysoké horečky.

Kdy vyhledat pomoc lékaře?

Pokud se u vás objeví některé z výše uvedených příznaků, obraťte se na vašeho praktického lékaře nebo (lépe) gynekologa. 

V případě silných bolestí břicha, nevolnosti, zvracení, silného krvácení nebo vysokých teplot si zavolejte záchranku na čísle 155.

Nedostatečná nebo žádná léčba pánevní zánětlivé nemoci zvyšuje riziko závažných komplikací (viz. dále). 

Riziko komplikací také roste při opakovaných zánětech. 

Jak se diagnostikuje pánevní zánětlivá nemoc?

Neexistuje žádný jednoduchý test či vyšetření s pomocí kterého by lékař mohl hluboký pánevní zánět diagnostikovat (5).

Diagnóza se tak často stanoví jen na základě vašich obtíží a dle gynekologického vyšetření. 

Lékař se vás nejprve zeptá na to, jaké příznaky se u vás projevují a také na váš sexuální život. Následně provede běžnou gynekologickou prohlídku, aby zjistil přítomnost vaginálního výtoku, napětí či bolesti v pánevní a břišní krajině. Pokud máte pánevní zánětlivou nemoc, může být gynekologická prohlídka nepříjemná až bolestivá. 

V průběhu vyšetření vám lékař odebere stěry ze stěny pochvy a krčku děložního. Tyto stěry nabere na vatovou tyčinkou a odešle do laboratoře, kde se podívají, zda jsou ve stěru přítomny baktérie a pokud ano, stanoví jejich citlivost na antibiotika. 

Pozitivní test na chlamydie nebo gonokoky může být známkou pánevní zánětlivé nemoci, ale ani negativní testy na tyto baktérie diagnózu tohoto onemocnění nevylučují. 

Protože se pánevní zánětlivá nemoc velmi špatně diagnostikuje, provádí lékař také další vyšetření, kterými se snaží zjistit známky zánětu a infekce a vyloučit jiné možné příčiny vašich potíží. 

Mezi vyšetření prováděná v rámci diagnostiky pánevní zánětlivé nemoci patří: 

  • vyšetření moči a krve
  • těhotenský test
  • vyšetření ultrazvukem (obvykle se provádí zevnitř pochvy jako takzvané transvaginální ultrasonografické vyšetření)

V některých závažných případech, kdy má žena velké potíže nebo mají lékaři podezření, že by se mohlo jednat o náhlou příhodu břišní (například zánět slepého střeva), se pánevní zánětlivá nemoc diagnostikuje až při operaci. Ta se často provádí laparoskopicky ze dvou až tří drobných řezů na břiše a stav pánevních orgánů se sleduje kamerou. Poté je možné odebrat vzorek tkáně na biopsii, která může pomoci při určení definitivní diagnózy pánevní zánětlivé nemoci.

Hospitalizace v nemocnici

V některých případech může pánevní zánětlivá nemoc vyžadovat urgentní hospitalizaci v nemocnici.   

Jedná se zejména o následující případy:

  • Pokud jste těhotná nebo se lékaři domnívají, že byste mohla mít mimoděložní těhotenství
  • Pokud vás trápí potíže jako je nevolnost, zvracení a horečka
  • Pokud mají lékaři podezření na absces
  • Pokud nemůžete užívat antibiotika perorálně nebo pokud je vyžadováno jejich injekční podání z důvodu rychlosti nástupu účinku
  • Pokud váš stav vyžaduje urgentní operační výkon (například při zánětu slepého střeva).
Shrnutí: Neexistuje žádný jednoduchý test na stanovení diagnózy pánevní zánětlivé nemoci. Lékař vždy bude vycházet z příznaků onemocnění a z gynekologické prohlídky, kterou může doplnit ultrazvukem, vyšetřením krve či moči a odběrem stěrů ze stěny pochvy a děložního krčku. Někdy vám lékař může provést i těhotenský test. Hospitalizace při pánevní zánětlivé nemoci není vždy nutná, ale v urgentních nebo závažných případech musíte počítat s tím, že zůstanete v nemocnici. 

Léčba pánevní zánětlivé nemoci

Pokud je pánevní zánětlivá nemoc diagnostikována včas, lze toto onemocnění snadno a účinně léčit s pomocí antibiotik, které vám předepíše praktický lékař nebo gynekolog (6, 7). 

Nicméně neléčená nebo pozdě léčená pánevní zánětlivá nemoc pánve může vést k závažným komplikacím, z nichž nejčastější jsou opakované chronické záněty pánve, abscesy vaječníků a vejcovodů, dlouhotrvající silná bolest a neplodnost. Podrobněji se o komplikacích pánevní zánětlivé nemoci dozvíte níže. 

Antibiotika

Léčbu antibiotiky je nutné zahájit bezodkladně, a to ještě předtím než dorazí výsledky ze stěrů. Proto lékaři nasazují antibiotika empiricky a případně se dávkování či druh antibiotik upraví poté co dorazí výsledky z mikrobiologie.

Protože pánevní zánětlivou nemoc způsobuje několik různých baktérií, obvykle budete muset užívat kombinaci více antibiotik, a to i v případě, kdy jsou jako původci zánětu určeny gonokoky nebo chlamydie.

Mezi antibiotika, které se běžně na léčbu pánevní zánětlivé nemoci předepisují, patří:

  • Ofloxacin
  • Metronidazol
  • Ceftriaxon
  • Doxycyklin

Pokud jste těhotná nebo se domníváte, že byste mohla být v jiném stavu, řekněte to vašemu lékaři ještě předtím než vám antibiotika předepíše, protože některá antibiotika nesmíte v těhotenství či během kojení užívat.

Antibiotika budete obvykle užívat po dobu 14 dnů, a to perorálně (jako tablety). V případě závažného zánětu vám může lékař dávat antibiotika nitrožilně za hospitalizace v nemocnici. Někdy lékaři léčbu zahájí jednorázovou injekcí antibiotik, a pak se pokračuje již ve formě tabletek.

Konkrétní způsob léčby závisí na vašem zdravotním stavu a také na rozhodnutí lékaře.

Je důležité vždy dobrat celou předepsanou dávku antibiotik, a to i v případě, kdy se cítíte lépe, aby se infekce pořádně zaléčila a baktérie vyhubily.

Pokud vás navíc trápí bolesti břicha nebo podbřišku, může vám lékař kromě antibiotik doporučit užívání léků proti bolesti, jako jsou například paracetamol (Panadol, Paralen) nebo ibuprofen (Brufen).

Kontroly

Někdy vám lékař doporučí kontrolu za 3 dny po zahájení léčby, aby zjistil, zda nasazená antibiotika fungují. 

Pokud ne, změní vám antibiotika a pozve si vás následně na další kontrolu, opět za zhruba 3 - 4 dny. 

Pokud se váš stav nezlepší do 3 dnů od nasazení antibiotické léčby, může vám lékař doporučit hospitalizaci v nemocnici a indikovat další vyšetření a léčbu. 

Pokud máte zavedené nitroděložní tělísko, může vám lékař doporučit jeho vyjmutí, pokud se váš stav nezlepší po nasazení antibiotik, protože může být zdrojem infekce, která se z něj šíří do ostatních orgánů v malé pánvi.

Léčba sexuálních partnerů

Všichni partneři, se kterými jste v posledních šesti měsících předtím, než se u vás objevily příznaky pánevní zánětlivé nemoci, měla pohlavní styk, musí být řádně vyšetřeni a přeléčeni, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce. Platí to i v případě, kdy se nepodaří zjistit žádnou konkrétní příčinu vašich potíží. 

Stejně tak je nutné přeléčit i vašeho dlouhodobého sexuálního partnera, protože pokud by se tak nestalo, zvyšuje se riziko, že se vám pánevní zánětlivá nemoc po léčbě vrátí. 

Až do skončení léčby byste se vy i váš partner měli vyhýbat pohlavnímu styku. 

Pokud jste v posledních šesti měsících neměla žádného sexuálního partnera, měla byste požádat vašeho posledního partnera, aby se dostavil na vyšetření a nechal se přeléčit. Požádejte o pomoc vašeho gynekologa nebo venerologa (lékaře specializujícího se na pohlavní choroby - obvykle tyto choroby léčí kožní lékaři). 

Shrnutí: Léčba pánevní zánětlivé nemoci musí být včasná a dostatečně razantní a spočívá v užívání antibiotik a léků proti bolesti. Je také nutné přeléčit vaše sexuální partnery, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce či návratu onemocnění po jeho vyléčení.

Komplikace pánevní zánětlivé nemoci

V některých případech může pánevní zánětlivá nemoc vyvolat závažné dlouhodobé komplikace, a to zejména v případě, kdy tento stav rychle nepřeléčíme antibiotiky. 

Většina žen, které byly včas a dostatečně léčeny antibiotiky nemají žádné komplikace v souvislosti s pánevní zánětlivou nemocí.

Mezi nejčastější komplikace pánevní zánětlivé nemoci obecně patří:

Opakované epizody pánevní zánětlivé nemoci

Některým ženám se pánevní zánětlivá nemoc opakovaně vrací. V takovém případě hovoříme o "rekurentní pánevní zánětlivé nemoci".

Dochází k tomu zejména v případě, kdy se počáteční infekce dostatečně nevyléčí. To se často stává tehdy, když nedoberete celou předepsanou dávku antibiotik nebo v případě, kdy váš sexuální partner nebyl vyšetřen a vyléčen a přenáší chorobu dále. 

Pokud pánevní zánětlivá nemoc poškodí dělohu nebo vejcovody, bude pro baktérie v budoucnosti snazší uchytit se v místech poškozených tkání a zvyšuje se pravděpodobnost, že onemocníte znovu. 

Opakované epizody pánevní zánětlivé nemoci navíc zvyšují riziko neplodnosti.

Abscesy

Pánevní zánětlivá nemoc může někdy způsobit vznik hnisem vyplněných dutin, zvaných abscesy. Ty nejčastěji vznikají ve vejcovodech a vaječnících.

Absces je možné léčit antibiotiky, ale často je nutné ho nejdříve vypustit (odborně drenáž abscesu). Vypouštění se provádí buď s pomocí punkční jehly pod ultrazvukovou kontrolou nebo laparoskopicky (v rámci operačního výkonu).

Přetrvávající pánevní bolest

U některých žen může pánevní zánětlivá nemoc vyvolat chronickou bolest pánve, a podbřišku. Tato bolest často bývá až nesnesitelná a může způsobit další problémy a potíže, jako jsou například nespavost (insomnie) nebo deprese.

Pokud vás trápí chronické bolesti pánve nebo podbřišku, lékaři vám nejprve předepíší léky na bolest (analgetika) a provedou další vyšetření, aby zjistili konkrétní příčinu bolesti. Pokud se nepodaří bolest zvládnout s pomocí běžně používaných léků proti bolesti, odešle vás gynekolog do speciální ambulance léčby bolesti (takovou ambulanci najdete v každé okresní nemocnici, většinou funguje pod oddělením ARO/RES - anesteziologicko-resuscitační oddělení).

Mimoděložní těhotenství

Mimoděložní těhotenství je stav, kdy se oplodněné vajíčko neuhnízdí v děloze, ale nejčastěji v některém z vejcovodů. 

Mimoděložní těhotenství (odborně extrauterinní gravidita) je relativně častou komplikací pánevní zánětlivé nemoci, protože po zánětech ve vejcovodech často vznikají srůsty, přes které oplodněné vajíčko jen obtížně proniká do dělohy a může se zastavit a začít růst ve vejcovodu.

Oplozené vajíčko uhnízděné na nesprávném místě může způsobit prasknutí (rupturu) vejcovodu, což může vést k těžkému až život ohrožujícímu vnitřnímu krvácení.

Pokud mají lékaři podezření na mimoděložní těhotenství mohou vám buď podat léky na zastavení růstu vajíčka nebo se provádí operace s názvem salpingotomie (salpinx je latinský název vejcovodu), kdy se vejcovod s uhnízděným oplozeným vajíčkem přeruší a vajíčko zničí. 

Neplodnost

Pánevní zánětlivá nemoc může někdy vést až k neplodnosti v důsledku neprůchodnosti vejcovodů. Příčina neplodnosti je stejná jako u mimoděložního těhotenství, a to srůsty či abscesy ve vejcovodech po pánevní zánětlivé nemoci. Přes srůsty vajíčko nemůže proniknout do dělohy a pokud máte srůsty v obou vejcovodech, můžete být neplodná. 

Neplodnost je poměrně častou komplikací pánevní zánětlivé nemoci. 

Odhaduje se, že neplodnost postihne zhruba 1 z 10 žen s pánevní zánětlivou nemocí. Nicméně studie provedená ve Spojených státech amerických zjistila, že ženy s úspěšně přeléčenou pánevní zánětlivou nemocí, mají stejnou šanci otěhotnět jako "zdravá" populace. 

Neprůchodnost vaječníků lze někdy odstranit operativně. Pokud to není možné nebo se to nepodaří a vy chcete mít děti, můžete uvažovat o technikách asistované reprodukce, jako je například in-vitro fertilizace (IVF).

Při IVF dochází k chirurgickému odběru vajíčka z vašeho vaječníku. Vejce je in-vitro oplodněno spermiemi vašeho partnera a následně vráceno zpět do dělohy. 

Úspěšnost IVF je poměrně vysoká, ale závisí i na vašem věku a dalších faktorech.

Shrnutí: Mezi komplikace pánevní zánětlivé nemoci patří rekurentní ataky onemocnění, chronická pánevní bolest, abscesy vaječníků a vejcovodů, mimoděložní těhotenství a neplodnost.

Co si z článku odnést?

Pánevní zánětlivá nemoc je souhrnné označení pro zánět vejcovodu, vaječníků či dělohy. Jedná se o velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění, které při správné léčbě nezanechává žádné následky, ale při nedostatečné nebo pozdní léčbě, může vést k trvalým následkům v podobě neplodnosti či chronické pánevní bolesti.

Léčba pánevní zánětlivé nemoci patří výhradně do rukou lékaře. Pokud se u vás objeví některé z častých projevů této choroby, jako jsou bolest při pohlavním styku, chronické bolesti podbřišku či břicha, krvácení mimo menstruaci či silné až bolestivé menstruační krvácení, vyhledejte pomoc vašeho gynekologa.

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Zpracováno podle NHS.uk a dalších zdrojů.

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 13. srpna 2018 21:45
Datum příští revize: 13. srpna 2020 21:45
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace