Vodnatá stolice (průjem): vše co potřebujete vědět

Mezi nejčastější původce vodnatné, průjmovité stolice patří viry, baktérie, plísně nebo parazité, kteří se do trávicího traktu dostanou spolu s přijatou potravou (alimentární intoxikace).

Ve většině případů vodnatá stolice není důvod k obavám a tento problém lze často poměrně snadno vyléčit s pomocí doplňování tekutin a léků proti průjmům.

Nicméně někdy může vodnatý průjem vést k závažným zdravotním komplikacím, jako jsou dehydratace či malabsorpce (1).

V závažných případech pak může průjem pacienta ohrozit i na životě.

Platí to zejména u novorozenců, kojenců a malých dětí, které při průjmech rychle ztrácí velké množství tekutin a může u nich rychle dojít k rozvoji závažných komplikací.

Článek popisuje příznaky, příčiny, diagnostiku a možnosti léčby vodnaté stolice.

Příznaky

Jako průjem označujeme vylučování řídké stolice minimálně třikrát za den (2).

Vodnatá stolice je druh průjmu charakterizovaný velkým množstvím vody ve stolici a je typickým příznakem některých onemocnění.

Průjem může být spojen buď se silným a neodkladným pocitem nucení na stolici, kdy pacient stihne doběhnout na záchod nebo může docházet k samovolnému úniku stolice.

Příznaky, charakter a doba trvání průjmu závisí na vyvolávající příčině.

V mnoha případech průjem odezní bez nutnosti léčby, ale není to vždy pravidlem.

Okamžitou lékařskou pomoc je nutné vyhledat pokud průjmy přetrvávají déle než 2 dny (u dospělých osob), respektive déle než 24 hodin (u kojenců a malých dětí).

Stejně tak je nutné okamžitě zajít k lékaři, pokud je průjem doprovázen dalšími příznaky, jako jsou horečka, bolest břicha nebo konečníku, stolice černé nebo zelené barvy, stolice s příměsí čerstvé (červené) krve nebo pokud se objeví známky dehydratace (zmatenost, ztráta vědomí, motání hlavy, zvracení, bledost, apod.) (3).

V závislosti na vyvolávající příčině onemocnění se při průjmu mohou objevit také další příznaky trávicích potíží, jako jsou nevolnost, zvracení, dyspepsie nebo křeče v břiše.

Komplikace

Ve většině případů je vodnatá stolice jen přechodným stavem, který rychle odezní, ale někdy může dojít ke vzniku řady komplikací, z nichž nejzávažnější jsou dehydratace a malabsorpce.

Dehydratace

Při vodnatých průjmech dochází k velmi rychlým ztrátám tekutin, které může být velmi obtížné doplnit (4).

Tato komplikace se nazývá dehydratace a může být velmi nebezpečná až život ohrožující, zejména u kojenců a malých dětí.

Lidské tělo se skládá převážně z vody (tvoří více než 60 % celkové tělesné hmotnosti).

Nedostatek tekutin pak může vést k závažným zdravotním problémům, jako jsou hypovolemický šok, selhání ledvin nebo smrt.

Dehydratace nejvíce ohrožuje kojence a malé děti, protože v jejich malém těle je mnohem méně vody než u dospělého člověka a i menší ztráty tekutin pak mohou způsobit dehydrataci a související problémy.

Navíc je u dětí s vodnatými průjmy velmi obtížné rychle tekutiny doplnit, protože průjmy jsou u dětí často spojeny s odmítáním potravy (včetně mateřského mléka) a zvracením (5).

Z tohoto důvodu je průjem celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí u dětí na světě a každý den v souvislosti s průjmovým onemocněním zemře více než 2000 dětí, zejména v rozvojových zemích.

Příznaky dehydratace se u dětí a dospělých pohou lišit, ale všeobecně mezi ně patří zejména (6):

• Abnormální žízeň
• Tmavě žlutá až hnědá moč
• Snížená potřeba močení
• Únava a ospalost
• Sucho v ústech
• Pláč bez slz (častý příznak u kojenců a dětí)
• Snížení turgor kožní (pokud zmáčknete kůži na předloktí mezi dva prsty a stisk uvolníte, u zdravého člověka se kůže ihned vyhladí zpět do původního stavu, zatímco u dehydratované osoby to nějakou dobu trvá)
• Zapadlé oči, bledost nebo pokleslá (propadlá) fontanela u kojenců
• Motání hlavy, závrať, pocity na omdlení nebo ztráta vědomí

Malabsorpce

Malabsorpce je stav, kdy trávicí trakt nedokáže vstřebávat potřebné množství živin, vitamínů a minerálů z potravy, což může vést k malnutrici (podvýživě) (7).

I když průjem sám o sobě nemusí vždy způsobit malabsorpci, některé střevní infekce (například parazitární) způsobují nejen průjem jako takový, ale narušují také schopnost normálního vstřebávání a trávení potravy.

Mezi příznaky malabsorpce patří:

• Plynatost, nadýmání nebo bolesti břicha
• Změna chuti k jídlu
• Hubnutí a/nebo zástava či zpomalení růstu (u dětí)

Příčiny

Příčin průjmových onemocnění je celá řada, nicméně nejčastěji jsou průjmy spojeny s alimentární intoxikací (požitím kontaminovaného jídla nebo pití) (8).

V drtivé většině je příčinou průjmu virová, bakteriální nebo parazitární infekce, ale vodnatá stolice může být spojena i s některými chorobami.

Virové střevní infekce

Střevní infekce způsobené viry označujeme odborně termínem virová gastroenteritida.

Mezi hlavní příznaky virové gastroenteritidy patří průjem, křeče v břiše a nevolnost.

Virové střevní infekce se léčí většinou jen režimovými opatřeními (zejména doplňováním tekutin).

Existuje mnoho virů, které umí způsobit střevní infekci a průjmy, ale nejčastějšími původci jsou rotaviry, noroviry, adenoviry a astroviry.

Rotaviry

Rotavirus je nejčastějším původcem průjmů na světě.

Odhaduje se, že až 40 % případů průjmových onemocnění u dětí, které vyžadují hospotalizaci v nemocnici, je způsobeno rotavirovou střevní infekcí (9).

Odhaduje se, že rotavirovou průjmovou infekcí onemocní prakticky všechny děti, které nejsou proti rotavirům očkovány, a to často před dovršením jednoho roku věku.

Noroviry

Norovirus je dalším častým původcem průjmových onemocnění. Podle odhadů stojí norovirus celosvětově za jedním z pěti případů akutní gastroenteritidy a v České republice patří noroviry, spolu s rotaviry mezi nejčastější původce průjmových onemocnění u dětí, zejména v zimním období.

Astroviry

Celosvětově patří astrovirus mezi jednoho z nejčastějších původců virových gastroenteritid u dětí a u dospělých s oslabenou imunitou (10).

Ve většině případů potíže odezní do několika dnů bez nutnosti léčby.

Adenoviry

Adenoviry jsou častými původci nachlazení a červeného oka nicméně tato skupina virů může způsobit i lehké průjmy trvající až dva týdny (11).

Bakteriální střevní infekce

Mezi další časté původce vodnaté stolice patří bakteriální infekce.

Nejčastějšími původci průjmových onemocnění jsou následující baktérie (12).

Cholera

Cholera je závažné střevní infekční onemocnění, které se vyskytuje zejména v rozvojových zemích.

Podle odhadů každý cholerou onemocní 1,3 až 4 miliony lidí na celém světě a 21 000 - 143 000 lidí každý rok na tuto nemoc zemře (13).

Původcem jsou toxiny (jedy) produkované baktérií vibrio cholerae a hlavním příznakem cholery jsou vodnaté průjmy, které vypadají jako voda ze spařené rýže.

Dalšími příznaky cholery jsou křeče v břiše a zvracení.

Cholera způsobuje těžké ztráty vody z organizmu a při závažném průběhu může dospělé osoby i děti zabít během několika hodin kvůli těžké dehydrataci (14).

Nejčastějším zdrojem nákazy je kontaminovaná voda.

Kampylobakter (Campylobacter jejuni)

V České republice patří kampylobakterióza (střevní infekční onemocnění vyvolané baktérií Campylobacter jejuni a dalšími kmeny této baktérie) mezi nejčastější původce průjmových onemocnění vyvolaných konzumací kontaminovaných potravin.

Kampylobakterióza patří mezi časté alimentární intoxikace a člověk se nejčastěji nakazí konzumací nedostatečně tepelně upraveného drůbežího (kuřecího) masa. Nákaza se ale přenáší také nepasterizovaným mlékem a kontaminovanou vodou.

Většina lidí s kampylobakteriózou nemusí užívat antibiotika ani žádné jiné léky, protože infekce během několika dnů sama od sebe odezní.

Escherichia coli (E. coli)

Escheriea coli je skupina baktérií, které vyvolávají různá onemocnění. Některé kmeny způsobují gastroenteritidy a průjmy, zatímco jiné kmeny jsou původcem respiračních infekcí, infekcí močových cest a dalších onemocnění.

Nejčastějším původcem vodnatého průjmu (někdy i s příměsí krve) jsou kmeny STEC (shiga toxin produkující Escherichia coli) a VTEC (verotoxin produkující Escherichia coli).

Tyto kmeny se šíří kontaminovanými potravinami a nápoji, jako jsou nedostatečně tepelně upravené mleté maso nebo neomytá syrová zelenina nebo klíčky (16).

Salmonella

Salmonelóza patří mezi nejčastější bakteriální střevní infekce, které se projevují průjmy, křečemi v břiše a horečkou.

Lehčí případy tohoto onemocnění odezní bez nutnosti léčby, ale v závažnějších případech je nutné podávat antibiotika a rehydratační léčbu v nemocnici.

Původcem nákazy jsou baktérie rodu Salmonella, nejčastěji pak Salmonella enteritidis.

Nákaza se přenáší konzumací nedostatečně tepelně upravených potravin, zejména vaječných žloutků nebo drůbežího (kuřecího) masa.

Shigella

Bacilární úplavice neboli shigelóza je střevní infekční onemocnění způsobené baktérií Shigella dysenteriae.

Onemocnění se projevuje průjmy, křečemi v břiše, nevolností a dalšími příznaky, se kterými se běžně u průjmovitých onemocnění setkáváme.

Shigelóza nejčastěji postihuje děti a osoby s oslabenou imunitou a přenáší se konzumací kontaminovaných potravin, jako je syrová zelenina, mléko nebo mléčné výrobky.

Clostridium difficile

Klostridiová kolitida je obávanou nozokomiální (nemocniční) střevní infekcí, která postihuje zejména pacienty po dlouhodobé antibiotické léčbě.

Onemocnění se projevuje chronickými průjmy, horečkami a bolestmi břicha a původcem je baktérie Clostridium difficile.

Parazitární střevní infekce

Ve vyspělých zemích jsou parazitární střevní infekce poměrně vzácné, nicméně v rozvojových zemích jsou tyto infekce častou příčinou chronických průjmů (17).

Mezi časté parazitární infekce patří kryptosporidióza, cyklosporiáza a giardióza.

Kryptosporidióza

Kryptosporidióza je parazitární střevní onemocnění způsobené střevním parazitem Cryptosporidium parvum (18).

Projevuje se průjmy, křečemi v břiše a dalšími příznaky, které běžně zaznamenáváme u střevních infekcí.

S tímto onemocněním se můžeme setkat i ve vyspělých zemích, včetně České republiky, protože tento parazit má na svém povrchu ochranný obal, který ho chrání před dezinfekčními a čistícími prostředky.

Nejčastěji se kryptosporidióza přenáší nakaženou vodou, a to zejména při koupání v přírodních koupalištích (jezera, rybníky, apod.).

Často si tohoto parazita lidé také dovezou z exotických zemí.

Mezi nejčastěji postiženou věkovou skupinu patří malé děti a kojenci.

Cyklosporióza

Původcem cyklosporiózy je prvok Cyclospora cayetanensis a tato parazitární střevní infekce se přenáší konzumací vody kontaminované stolicí nebo zvířecím hnojem.

Tento mikroskopický parazit se usídlí v tenkém střevě a způsobuje velmi silné vodnaté průjmy, které mohou trvat až měsíc (19).

Neléčená cysklosporióza se projevuje opakovanými záchvaty silných průjmů, které se střídají s obdobím relativního klidu.

Giardióza

Giardióza je název střevní parazitární infekce způsobené prvokem lamblie střevní (Giardia lamblia, též označovaná názvy Giardia intestinalis či Giardia duodenalis).

Tento parazit se často přenáší v prostředí s kontaminovanými vodními zdroji a v nevhodných hygienických podmínkách.

Někteří lidé nemusí zaznamenat žádné příznaky, nicméně charakteristickými příznaky této střevní parazitární infekce jsou odporně zapáchající řídká stolice (zápach připomíná síru nebo hnůj), nadýmání, plynatost a křeče v břiše (20).

Ostatní příčiny

Nejčastější příčinou vodnaté stolice jsou střevní infekční onemocnění, ale existuje i mnoho neinfekčních chorob a stavů, které se mohou projevit chronickými a opakovanými průjmy.

Mezi ostatní příčiny průjmů patří::

• Laktózová intolerance
• Celiakie
• Crohnova choroba
• Syndrom dráždivého tračníku
• Nežádoucí účinky léků či dlouhodobé užívání antibiotik

Diagnostika

Vodnatý průjem je velice snadno rozpoznatelný, takže většinou není nutné hned běžet k lékaři, pokud se tento problém objeví.

Nicméně jestliže průjem neodezní do 48 hodin (u dětí do 24 hodin) nebo je spojen s dalšími příznaky, jako jsou horečka, nevolnost, zvracení, bledost, motání hlavy, zmatenost nebo ztráta vědomí, měli byste vyhledat lékařskou pomoc, aby se zjistila příčina vašich potíží.

V diagnostice průjmových onemocnění se využívá zejména odběr anamnézy, fyzikální vyšetření a různá laboratorní vyšetření.

Anamnéza a fyzikální vyšetření

Součástí diagnostiky průjmů je vždy odběr anamnézy, tedy cílené dotazy na zdravotní potíže pacienta. Při průjmech se vás lékař zeptá na to co jste v poslední době jedli, zda jste nebyli v zahraničí, restauraci nebo na oslavě, kde jste se mohli nakazit spolu s dalšími lidmi.

Nezapomeňte lékaře informovat o všech lécích a doplňcích stravy (včetně přírodních či bylinných potravinových doplňků), které užíváte.

Poté lékař provede fyzikální vyšetření (celkovou tělesnou prohlídku).

Specializovaná vyšetření

Nejčastějším diagnostickým nástrojem při průjmových onemocněních je vyšetření stolice na přítomnost nejčastějších původců průjmů.

Někdy mohou lékaři pomoci i další vyšetření, jako je například laboratorní vyšetření krve, dechové testy na zjištění přítomnosti vodíku ve vydechovaném vzduchu, testy s hladověním nebo endoskopická vyšetření (kolonoskopie a gastroskopie).

Vyšetření stolice (výtěr)

Ze vzorku stolice lze zjistit přítomnost baktérií, parazitů, krve či známky dalších onemocnění. Proto se toto vyšetření běžně používá v diagnostice příčin střevních infekcí.

Laboratorní vyšetření krve

Laboratorní vyšetření krve pomáhá odhalit řadu onemocnění, která mohou vyvolávat vodnaté průjmy, jako je například celiakie.

Dechové testy

Dechové testy na přítomnost vodíku se užívají zejména v diagnostice laktózové intolerance.

Pacient vypije nápoj s obsahem laktózy a následně vydechuje do přístroje, který měří koncentraci vodíku ve vydechovaném vzduchu.

Vysoká koncentrace vodíku ve vydechovaném vzduchu může být známkou laktózové intolerance.

Testy s hladověním (eliminační dieta)

Pokud je příčinou vodnaté stolice potravinová alergie nebo intolerance, mohou testy s hladověním zjistit, jaké potraviny potíže u pacienta vyvolávají.

V takovém případě vám lékař může doporučit eliminační dietu, kdy z jídelníčku nejprve vyřadíte potraviny, které obsahují známé alergeny (například laktózu nebo lepek) a následně tyto potraviny pomalu zařazujete zpět do jídelníčku a zkoumáte, jak na ně tělo reaguje.

Endoskopie

Endoskopická vyšetření jako jsou například kolonoskopie nebo gastroskopie využívají ohebnou hadičku s kamerou, která se zastrčí do trávicího traktu pacienta ústy (při gastroskopii), nebo řitním otvorem (při kolonoskopii).

Lékař si pak může prohlédnout stav sliznice v trávicím ústrojí a zjistit příčinu průjmů a další onemocnění jako jsou nádory, polypy nebo zánětlivá onemocnění.

Léčba

Léčba průjmu závisí na vyvolávající příčině.

Pokud je příčinou vašich potíží bakteriální infekce, mohou pomoci antibiotika.

Pokud je příčinou průjmu virová infekce užívat antibiotika nemá smysl.

V případě, že je příčinou průjmu Crohnova choroba či jiné nespecifické střevní záněty, může být někdy nutná operace.

V léčbě parazitárních střevních infekcí mohou pomoci antiparazitika (léky proti parazitům).

Někdy průjmy odezní bez nutnosti jakékoli léčby.

V každém případě u průjmových onemocnění platí, že je nutné doplňovat tekutiny, aby se zabránilo rozvoji dehydratace, která může být život ohrožující.

Jak zabránit dehydrataci při průjmových onemocněních?

Důležité je dodržovat následující zásady:

• Pít dostatek tekutin, nejlépe čistou vodu nebo neslazený slabý čaj
• Vyhněte se nápojům s obsahem kofeinu (káva, apod.) a alkoholu
• Doplňte elektrolyty

Pokud vás kromě průjmů trápí nevolnost a zvracení pijte po malých doušcích.

Káva a nápoje s obsahem kofeinu mají diuretické (močopudné) účinky a zhoršují tak projevy dehydratace.

Proto bychom se těmto nápojům měli při průjmech vyhnout.

Alkohol má podobné účinky jako kofein, takže bychom se měli vyhnout i konzumaci alkoholických nápojů, včetně piva.

K doplnění elektrolytů si můžete v lékárně zakoupit rehydratační roztoky nebo si takový roztok můžete připravit doma (do půl litru čisté vody vymačkejte půlku citrónu, přidejte špetku soli a popíjejte po malých doušcích).

Prevence

V některých případech nelze vzniku průjmů zabránit a je nutné léčit vyvolávající onemocnění, což je často spojeno se změnou jídelníčku (například bezlepková dieta u celiakie, pití bezlaktózového mléka, apod.).

Většinou je ale možné riziko průjmu podstatně snížit.

Stačí k tomu dodržovat následující opatření:

Hygiena

Většina původců průjmových onemocnění se dobře šíří v nehygienických podmínkách nebo v kontaminované pitné vodě.

Pokud pobýváte v rozvojových zemích nebo zemích, kde nejsou kladeny tak vysoké nároky na čistotu vody z řadu, jako v České republice, nikdy nepijte vodu z kohoutku ani tuto vodu nepoužívejte na vaření či čištění zubů.

Vždy si v těchto zemích kupujte balenou vodu, kterou používejte na pití i ústní hygienu.

Další důležitou zásadou je mytí rukou před jídlem.

Bezpečná příprava potravin

Některé střevní infekce se šíří konzumací nedostatečně tepelně upravených potravin nebo nemytou zeleninou, apod.

Proto vždy dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu potravin a zeleninu či ovoce před konzumací pečlivě omyjte.

Všechny potraviny také skladujte při vhodných teplotách a na k tomu určených místech a dbejte na to, aby se k nim nemohli dostat mouchy, mravenci, myši a další zvířata, která mohou být zdrojem jejich kontaminace.

Plesnivé potraviny (až na výjimky) je většinou nutné vyhodit.

Očkování

Proti častým původcům průjmů (rotavirům a choleře) existuje účinná prevence v podobě očkování.

Rotaviry

Vakcína proti rotavirům se podává ústy ve dvou až třech dávkách a toto očkování doporučují některé odborné lékařské společnosti zejména u dětí, které jsou rotavirovou infekcí nejvíce ohroženy.

Proto se první dávka očkovací látky podává již od 2. měsíců věku.

V České republice se v současné době očkuje dvěmi očkovacími látkami, a to Rotarix a RotaTeq.

Očkování chrání před těžkým průběhem rotavirové infekce.

Poraďte se se svým lékařem o vhodnosti očkování proti rotavirové střevní infekci.

Cholera

Očkování proti choleře se doporučuje dospělým ve věku 18 až 64 let, kteří se chystají cestovat do zemí, kde se cholera často vyskytuje.

Očkování se podává v jedné dávce a snižuje riziko těžkých průjmů u cholery o 80 až 90 %.

Co si z článku odnést?

Vodnatá stolice je příznakem mnoha různých onemocnění.

Nejčastěji jsou průjmy způsobeny střevními infekčními chorobami, jako jsou rotavirová či norovirová infekce, kampylobakterióza, shigelóza nebo salmonelóza, ale můžeme se s nimi setkat i u neinfekčních chorob, jako jsou nespecifické střevní záněty (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, apod.) nebo u potravinových intolerancí či alergií (například celiakie nebo laktózová intolerance).

Ve většině případů průjmy odezní během jednoho až dvou dnů.

Pokud se tak nestane nebo se objeví další příznaky, jako jsou horečky, zvracení, nevolnost, motání hlavy, bledost nebo ztráta vědomí, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

U kojenců a malých dětí byste měli vyhledat pomoc lékaře vždy pokud průjmy neodezní do 24 hodin.

U všech průjmových onemocnění je důležitý zejména dostatečný přísun tekutin, abychom zabránili dehydrataci, která může být život ohrožující zejména u malých dětí a kojenců.