Celiakie (celiakální sprue): příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Celiakie, neboli glutenová enteropatie, je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené nesnášenlivostí lepku. Lepek, jinak také gluten, je směs bílkovin obsažená v mnoha druzích obilovin. Nemoc přetrvává po celý život a často je geneticky podmíněna. První příznaky onemocnění se mohou projevit v kterémkoliv věku. U dětí k tomu poprvé dochází po podání stravy obsahující lepek (krupičná kaše, piškoty apod.). V našem dnešním článku se dozvíte vše o tomto onemocnění, včetně informací o léčbě, diagnostice a potravinách, které lepek obsahují.

Charakteristika onemocnění

Celiakie je onemocnění charakterizované celoživotní chronickou nesnášenlivostí lepku přijímaného prostřednictvím stravy. Jedná se o imunitní onemocnění, při kterém tělo netoleruje lepek, který poškozuje vnitřní prostředí tenkého střeva, a dochází k poruše vstřebávání živin přijímaných potravou. Tenké střevo si můžeme představit jako trubicovitý orgán nacházející se mezi žaludkem a tlustým střevem. Lepek, na který  při onemocnění celiakií vzniká nesnášenlivost, je bílkovina nacházející se v pšenici, žitě, ječmeni, příležitostně se může vyskytnout také v dalších produktech (vitamíny a výživové doplňky, balzámy na rty, některá léčiva).

Imunitní systém představuje přirozený obranný systém organismu a jeho funkcí je chránit tělo před cizorodými činiteli, především před průnikem infekce do organismu. Pokud však organismus trpí celiakií, příjem lepku vyvolá reakci imunitního systému, která je namířena proti vlastnímu organismu, a dojde ke vzniku střevního zánětu (podráždění či otok) a následně  dalších změn a dlouhotrvajícího poškození.

Při tomto onemocnění je nezbytné dodržovat bezlepkovou dietu, tedy důsledně se vyhýbat potravinám s obsahem lepku (1). Pokud pacienti s celiakií tuto dietu nedodržují a jedí potraviny s obsahem lepku či užívají jiné produkty s jeho obsahem, reakce imunitního systému způsobí vznik poškození či úplně zničení střevních klků (jedná se o drobné výběžky sliznice tenkého střeva, které zvětšují vstřebací plochu střeva). Plocha střevních klků slouží k efektivnějšímu vstřebání živin přijímaných potravou, následně dochází k jejich průniku přes střevní stěnu do krevního oběhu. Pokud jsou střevní klky zánětem poškozeny, zmenšuje se vstřebací plocha tenkého střeva a v důsledku nedostatečného vstřebávání živin dochází ke vzniku podvýživy bez ohledu na množství přijaté potravy.

Jaké jsou příčiny vzniku celiakie?

Současné vědecké poznatky doposud neprokázaly přesnou příčinu vzniku onemocnění. Celiakie se v některých případech vyskytuje v rodině v několika generacích. 50% pacientů s celiakií má pokrevného příbuzného se stejným onemocněním.

Pravděpodobnost vzniku onemocnění se zvyšuje,  pokud geny jednoho z rodičů obsahují určité varianty či změny (které se následně přenáší od rodičů na potomky). Protože příčina celiakie není jednoznačně známa, předpokládá se multifaktoriální původ onemocnění, což znamená, že k jeho vzniku mohou přispívat jak faktory genetické (určité variability ve struktuře genů), tak vlivy vnějšího prostředí.

Pro osoby, které netrpí nesnášenlivostí lepku, je strava s jeho obsahem neškodná. U ostatních může expozice stravě obsahující lepek zhoršovat již existující onemocnění, či způsobit jeho vznik. Onemocnění může být v některých případech vyvoláno stresovou situací (např. chirurgický zákrok,  těhotenství, porod, virová infekce, náročná emoční událost).

Jak častá je celiakie a které osoby jsou nejvíce ohroženy?

Odhaduje se, že prevalence (četnost výskytu) celiakie v ČR je 1:200 až 1:250. To znamená, že u nás celiakií trpí zhruba 40 až 50 tisíc osob (2). Ovšem může to být i mnohem více, protože v řadě případů zůstává nemoc nediagnostikována.

Celiakie postihuje děti i dospělé ve všech částech světa, přičemž onemocnění se častěji vyskytuje u bělochů a obecně více u žen.

Častější výskyt byl také zaznamenán u osob s genetickým onemocněním, např. osob s Downovým  a Turnerovým syndromem (Turnerův syndrom je spojen s určitými změnami ve vývoji dívek) (3).

Příznaky celiakie

Příznaky, kterými se celiakie projevuje, zahrnují zažívací problémy a obtíže týkající se trávicího ústrojí, ale nemoc může také vést ke vzniku příznaků vznikajících poškozením i jiných orgánů a částí těla.  U dětí převažují trávicí obtíže, mezi které řadíme (4, 5, 6): 

• Nadýmání
• Chronický průjem
• Zácpa (obtížné vyprazdňování stolice)
• Meteorismus (zvýšená plynatost)
• Bledá, zapáchající či mastná stolice
• Bolest břicha
• Nauzea (pocit nevolnosti)
• Zvracení

Pokud celiakie není řádně léčena a neschopnost dostatečného vstřebávání živin trvá dlouhodobě, především ve věku, kdy je správné vstřebávání živin nezbytné pro zajištění dostatečného růstu a vývoje,  je důsledkem vznik dalších zdravotních potíží, např.:

• Neprospívání u dětí
• Zpomalení růstu a následkem toho malý vzrůst
• Úbytky hmotnosti
• Podrážděnost  a  náladovost
• Opožděná puberta
• Defekty zubní skloviny stálého chrupu

U dospělých se spíše než zažívací obtíže vyskytuje jeden či více z následujících příznaků:

• Anémie
• Bolesti kostí či kloubů
• Deprese a úzkost
• Dermatitis herpetiformis Duhring (Duhringova herpetiformní dermatitida) - svědivá kožní vyrážka doprovázená tvorbou puchýřků
• Zvýšená únava
• Neplodnost či opakované potraty
• Nepravidelnost menstruačního cyklu
• Záchvaty
• Pocity mravenčení, necitlivost rukou a nohou
• Slabé a křehké kosti, popř. osteoporóza
• Bolesti hlavy

Zánětlivý proces postihující střevo může vyvolat další obtíže:

• Dlouhotrvající pocity únavy
• Bolesti břicha a nadýmání
• Vředy
• Střevní neprůchodnost

Celiakie se řadí mezi autoimunitní onemocnění (imunitní reakce je namířena proti vlastnímu organismu), během imunitní reakce dochází k poškození zdravých buněk v těle.

Poškozeny mohou být jak buňky gastrointestinálního traktu, tak i jiných tělních systémů. Poškozeny mohou být tyto orgány:

• Slezina
• Kůže
• Nervový systém
• Kosti
• Klouby

Diagnostika onemocnění bývá obtížná, neboť většina příznaků je značně nespecifických (což znamená, že nejsou pro toto onemocnění typické a mohou se vyskytovat i u řady jiných onemocnění). Při výskytu výše zmíněných obtíží je nutné vyloučit tato onemocnění:

• Syndrom dráždivého tračníku (ve zkratce IBS z anglického irritable bowel syndrom)
• Mikrocytární sideropenická anemie (= anemie z nedostatku železa, nedostatek vzniká např. nadměrnými ztrátami železa menstruační krví, či nedostatečným příjmem železa ve stravě)
• Intolerance laktózy
• Nespecifické střevní záněty (mezi které patří ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc)
• Divertikulitida (nemocnění, při kterém se tvoří ve střevě výchlipky- tzv. divertikly- jedná se o tzv. divertikulózu, pokud dojde ke vzniku zánětu v oblasti divertiklů, vzniká divertikulitida)
• Střevní infekce
• Chronický únavový syndrom

Onemocnění bylo dlouhou dobu poddiagnostikované a často nediagnostikované. V poslední době se však klade větší důraz na správnou diagnostiku, v rámci diferenciální diagnostiky je při výskytu výše uvedených obtíží na toto onemocnění stále více pomýšleno, navíc jsou v současné době k dispozici spolehlivé krevní testy pro potvrzení diagnózy. Počty pacientů se stanovenou diagnózou celiakie se tak zvyšují, především co se týče dospělých pacientů.

Dermatitis herpetiformis (Duhringova herpetiformní dermatitida, Duhringova nemoc)

Herpetiformní dermatitida je chronická svědivá vyrážka spojená se vznikem puchýřů, které jsou obvykle lokalizovány v oblasti loktů, kolen, hýždí, zad či pokožky hlavy, přičemž dermatitida postihuje přibližně 5-10 % pacientů s celiakií. U mužů se objevují také léze v oblasti dutiny ústní a genitálu. Herpetiformní dermatitida může představovat jediný příznak celiakie. Dermatitida je způsobena kožními depozity protilátek (jedná se proteiny, které reagují proti vlastním buňkám a tkáním). Tvorba protilátek je spouštěna příjmem lepku prostřednictvím stravy.

Proč bývají příznaky celiakie u každého jiné?

Příznaky mohou být odlišné z těchto důvodů (7, 8, 9):

• Různě dlouhá doba kojení (studie prokázaly, že čím déle je dítě kojeno, tím později se příznaky celiakie vyskytnou)
• Věk zahájení příjmu lepku v potravě
• Množství lepku, které je stravou přijímáno
• Příznaky, které se vyskytují pouze v určitém věku, se liší mezi dětmi a dospělými
• Míra poškození tenkého střeva

U některých pacientů s celiakií se nevyskytují žádné příznaky. Přesto se však i u těchto pacientů mohou v průběhu času komplikace vyvinout. Mezi komplikace spojené s dlouhotrvajícím onemocněním patří:

• Rozvoj malnutrice
• Jaterní onemocnění
• Nádorové onemocnění střeva
• Lymfom

Jaká další onemocnění mohou být s celiakií spojena?

U pacientů s celiakií se častěji vyskytují následující autoimunitní onemocnění:

• Diabetes mellitus 1. typu
• Autoimunitní onemocnění štítné žlázy
• Autoimunitní jaterní onemocnění
• Revmatoidní artritida
• Addisonova choroba (onemocnění, při kterém imunitní systém poškodí nadledviny, které produkují kortikoidní hormony)
• Sjögrenův syndrom (onemocnění, při kterém dojde k poškození slinných a slzných žláz, kdy je následně porušena tvorba slin a slz)

Diagnostika celiakie

Diagnostika celiakie se provádí prostřednictvím těchto vyšetření (9):

• Anamnéza (důraz je kladen především na rodinnou anamnézu výskytu celiakie)
• Fyzikální vyšetření
• Krevní testy
• Střevní biopsie
• Kožní biopsie

Anamnéza

Diagnostika celiakie, stejně jako každého jiného onemocnění,  je založena především na důkladně odebrané anamnéze. Lékař se Vás bude ptát na osobní a rodinnou anamnézu (která onemocnění jste prodělali, která onemocnění se v rodině často vyskytují, které příznaky Vás nyní trápí, zda užíváte léky atd.). Pro lékaře je také důležitá informace, zda se celiakie ve Vaší rodině již vyskytla.

Fyzikální vyšetření

Po odebrání podrobné anamnézy vždy následuje fyzikální vyšetření pacienta, které je neméně důležité v diagnostice jakéhokoli onemocnění.  Fyzikální vyšetření zahrnuje:

• Kompletní vyšetření celého těla, se zaměřením na přítomnost malnutrice (podvýživy) a kožních projevů
• Během vyšetření lékař používá fonendoskop, který mu umožní provést poslechové vyšetření srdce a plic, dále vyšetří poslechem oblast břicha a posoudí tak přítomnost střevní peristaltiky (jedná se o zvuky uvnitř břicha, které svědčí pro správnou činnost střev)
• Lékař provede také vyšetření břicha pohmatem, během kterého posuzuje bolestivost břicha na pohmat, zda je břicho volně prohmatné, zda není hmatný útvar uvnitř břišní dutiny, atd.

Krevní testy

Laboratorní vyšetření vzorku krve spočívá v odběru malého vzorku v ordinaci lékaře  a zaslání vzorku do laboratoře k analýze. Prostřednictvím tohoto vyšetření zjišťujeme přítomnost protilátek, které jsou pro celiakii typické.

Pokud jsou výsledky krevních testů negativní a lékař má nadále podezření na onemocnění celiakií, neboť klinický obraz pacienta tomu nasvědčuje, je možné vyšetření zopakovat.

V době před provedením vyšetření krve by pacienti měli nadále jíst normální stravu s obsahem lepku (chléb, těstoviny atd.) Pokud jsou testy na přítomnost protilátek prováděny v době dodržování bezlepkové diety, výsledky mohou být negativní i v případě, že se onemocnění ve skutečnosti u pacienta vyskytuje.

Střevní biopsie

Pokud jsou výsledky krevních testů  na přítomnost protilátek typických pro celiakii  pozitivní, v dalším kroku je pro potvrzení diagnózy indikováno provedení biopsie ze vzorku tkáně tenkého střeva. Biopsie je vyšetření, během kterého je odebrána část tkáně, která je následně vyšetřena pod mikroskopem, což umožňuje nalézt obraz typický pro onemocnění. Odběry vzorků tkání jsou prováděny ambulantně či v nemocničním zřízení. Pro zajištění bezbolestného odběru tkáně je pacientovi obvykle podána medikace se sedativními účinky, nebo se používají lokální (místní) anestetika ke znecitlivění oblasti, ze které bude vzorek pomocí jehly odebírán. Je také možné výkon provádět v celkové anestezii (záleží na místě, ze kterého je vzorek tkáně odebírán, tedy obecně, která tkáň je pro biopsii odebírána).

V případě odběru tkáně z tenkého střeva se pro získání vzorku tkáně provádí endoskopické vyšetření, kdy lékař získá malé kousky tkáně střeva pomocí endoskopu (nástroj tvaru trubice, na jehož konci se nachází zdroj světla). Lékař zavádí pomalu endoskop přes jícen dále do žaludku a tenkého střeva. Prostřednictvím malé kamery umístěné na špičce endoskopu je vytvářen videozáznam, který se zobrazuje na monitoru, jeho prostřednictvím lze přehledně hodnotit charakter střevní výstelky.

V místě tenkého střeva lékař odebere vzorky tkáně pomocí nástrojů, které jsou na dané místo zavedeny prostřednictvím trubice endoskopu.  Vzorky tkáně jsou následně odeslány na pracoviště patologie, kde jsou vyhodnocovány specialisty- lékaři patology, kteří provádí diagnostiku chorob na základě hodnocení biopsií, tedy provádí vyšetření vzorku tkáně pod mikroskopem a hledají změny charakteristické pro konkrétní onemocnění. V případě onemocnění celiakie bývají přítomny změny klků (výběžků) v tenkém střevě.

Kožní biopsie

Kožní biopsie je prováděna v případě podezření na dermatitis herpetiformis Duhring.  Kožní biopsie je založena na podobném principu, jako vyšetření tkáně tenkého střeva, ale v tomto případě se odebírá vzorek kůže, který je následně zpracován a vyšetřován pod mikroskopem. Odběr vzorku tkáně lze provést ambulantně či v nemocničním zařízení. Při odběru tkáně je na místo odběru aplikováno místní (lokální) anestetikum, nebo je možné výkon provádět v celkové anestezii.

Vzorky odebrané tkáně kůže jsou opět hodnoceny v laboratoři lékařem, který je specializován v oboru patologie. Pokud jsou výsledky kožní biopsie pozitivní spolu s pozitivními krevními testy, není nutné pro stanovení diagnózy doplňovat střevní biopsii.

Genetické vyšetření

V některých případech je možné k potvrzení diagnózy celiakie doplnit genetické vyšetření. Většina pacientů s celiakií jsou nositeli genových párů, které obsahují alespoň jeden z lidských leukocytárních antigenů (HLA systém z anglického human leukocyte antigens - lidské leukocytové antigeny) v podobě varianty 4. 

Nicméně, přítomnost této varianty se řadí mezi změny nespecifické, neboť se nachází také u velkého počtu zdravých lidí, takže toho vyšetření nelze používat jako specifickou metodu pro stanovení diagnózy celiakie.

Vyšetření genových variant HLA systému je však přínosné v případě, že i při negativitě krevních testů i výsledků biopsie trvá lékařovo podezření na přítomnost celiakie (vzhledem k přetrvávávajícím obtížím a typickému klinickému stavu pacienta). Jestliže genetické vyšetření neprokáže přítomnost genových variant v genech kódujících proteiny HLA systému, je výskyt celiakie u daného pacienta nepravděpodobný.

Je možné provádět screeningová vyšetření pro efektivnější diagnostiku?

V České republice se provádí částečný skríning na celiakii na základě metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví (10, 11). Nicméně, protože se onemocnění často vyskytuje u více členů rodiny (pokrevných příbuzných),  v případě podezření se poraďte se svým lékařem. Někteří odborníci doporučují provést vyšetření na celiakii u všech členů rodiny (hlavně u rodičů a sourozenců postižené osoby). 

Léčba celiakie

U většiny pacientů dojde k signifikantnímu zlepšení příznaků po zahájení dodržování bezlepkové diety. Lékaři většinou pacienty odkazují na specialisty zabývající se výživou, kteří se specializují na výživu  rovněž těchto pacientů. Dietolog učí pacienta, které potraviny jsou pro něj vhodné a které by konzumovat neměl vzhledem k obsahu lepku. Pacient je proškolen tak, aby i při nutnosti užívání bezlepkové diety byl schopen přijímat pestrou  a výživnou stravu (12, 13, 14).

Dietolog poskytne pacientovi tato doporučení:

• Číst etikety o složení výrobku uvedené na obalu daného výrobku a umět identifikovat jednotlivé složky, které obsahují lepek
• K jídlu si volit zdravé (bezlepkové) varianty dané potraviny
• Vytvářet si každodenní jídelní plán

U většiny pacientů, kteří důsledně dodržují bezlepkovou dietu, dojde k vymizení příznaků, uzdravení sliznice tenkého střeva a nedochází k rozvoji dalších změn. Po zahájení bezlepkové diety dojde k postupnému vymizení obtíží (zlepšení většinou nastane během několika dní, někdy vymizení příznaků trvá delší dobu, např. několik týdnů).  Změny na slizinici tenkého střeva u dětí obvykle vymizí za 3 až 6 měsíců. U dospělých může kompletní vymizení všech projevů trvat i několik let. Jakmile dojde ke zhojení střevní sliznice, střevní klky jsou opět schopné normálně vstřebávat živiny do krevního oběhu.

V některých případech se může stát, že i při dodržování bezlepkové diety nedojde ke zlepšení a vymizení příznaků onemocnění. Nejčastějším důvodem nedostatečné odpovědi na terapii bezlepkovou dietou je nadále trvající  příjem malého množství lepku potravinami, což vyvolává poškození sliznice střeva a další příznaky. Jakmile jsou však identifikovány chyby ve stravování a nalezen skrytý zdroj lepku, bývá následné dodržování bezlepkové diety spojeno s dobrým efektem. Skrytým zdrojem lepku mohou být potravinová aditiva připravená z pšenice, např.:

• Modifikované škroby
• Konzervanty
• Stabilizátory

Věděli jste, že také některé léky a nepotravinářské výrobky mohou obsahovat lepek (gluten)?

Léky, výživové doplňky a jiné produkty mohou obsahovat lecitin, který představuje skrytý zdroj lepku. Pacienti s celiakií by se při koupi léku v lékárně měli vždy informovat ohledně jeho složení a přídatných látek.

Týká se to těchto výrobků:

• Léky na předpis i volně prodejné léky
• Doplňky stravy s vitamíny a minerály
• Bylinné a výživové doplňky

Další zdroje lepku mohou být buď pozřeny, nebo přeneseny prostřednictvím rukou. Zjištění informací o složení výrobku může předejít nežádoucí expozici organismu lepkem. Jestliže daný produkt nemá na svém obalu uvedený seznam složek, výrobce by jej měl poskytnout na vyžádání.

Mezi produkty, které mohou obsahovat stopy lepku, patří:

• Rtěnky, lesky na rty, balzámy na rty
• Kosmetika
• Přípravky na vlasy a pro ošetření kůže
• Zubní pasty a ústní vody
• Lepidlo na poštovních známkách a obálkách
• Dětské modelíny, např. Play-Doh

Pacienti, u kterých obtíže přetrvávají i při důsledném dodržování bezlepkové diety, mohou trpět dalšími přidruženými zdravotními problémy:

• Syndrom bakteriálního přerůstání (ke kterému dochází v důsledku příliš velkého množství bakterií v tenké střevě)
• Pankreatická exokrinní insuficience (nedostatečnost exokrinní části slinivky břišní, která vede k nedostatečné tvorbě trávicí šťávy s obsahem látek potřebných pro správné vstřebávání živin přijatých potravou)
• Mikroskopická kolitida (zánět tlustého střeva, který je prokazatelný pouze mikroskopickým vyšetřením vzorku tkáně střeva)
• Syndrom dráždivého tračníku (IBS- Irritable bowel syndrome)
• Intolerance laktózy (stav, při kterém v důsledku nedostatku enzymu laktázy není možné štěpit mléčný cukr laktózu a v důsledku toho mají pacienti obtíže po požití mléka a mléčných výrobků)
• Jiná potravinová nesnášenlivost (citlivost na určitou složku potraviny), která je způsobena poškozením střeva

U některých pacientů i v případě důsledného dodržování bezlepkové diety přetrvává neschopnost dostatečného vstřebávání přijatých živin. Tento stav se nazývá refrakterní celiakie a dochází během něj k výraznému poškození střeva,  přičemž změny se stávají nevratnými.  Střevní sliznice tak nezajišťuje dostatečné vstřebávání živin, proto je nutné živiny dodávat tzv. parenterální výživou (při které jsou živiny podávány do žilního systému a obcházejí střevo). Odborníci se nadále snaží objevit vhodné léky pro léčbu refrakterní celiakie.

Důležitý je také věk pacienta v době stanovení diagnózy, v důsledku manifestace změn u jednotlivých pacientů v různém věku nemusí v některých případech dojít k úpravě těchto změn, např. u dětí malý vzrůst či defekty zubní skloviny.

U pacientů s herpetiformní dermatitidou kožní příznaky reagují na dodržování bezlepkové diety, přičemž při jejím důsledném dodržování mizí a mohou se znovu objevit při příjmu lepku stravou. Pro kontrolu kožních projevů je možné užívat medikaci, např. lék dapson, který však neléčí trávicí obtíže a poškození střevní sliznice, takže by se pacienti s dermatitidou především měli zaměřit na dodržování bezlepkové diety a to i v případě, že zažívacími obtížemi netrpí.  Kožní léze nemusí vymizet ihned, i při dodržování bezlepkové diety může úplné vymizení kožních změn trvat měsíce, někdy i roky, přičemž v průběhu let se často kožní změny vracejí.

Jídlo, dieta a výživa

Stravování, dieta a výživa hrají významnou roli v léčbě celiakie. Pro příznivý průběh onemocnění je nezbytné důsledné dodržování bezlepkové diety, která spočívá ve vynechání potravin obsahujících lepek. Pacienti by neměli jíst většinu typů obilovin, těstovin a cereálií a většinu již zpracovaných jídel (přímo připravených k podání).

I při dodržování bezlepkové diety je možné připravit stravu chutně a vytvořit pestrý jídelníček. Je možné nadále jíst brambory, rýži, sóju, amarant, quinou, pohanku, fazolovou mouku místo pšeničné. Je možné si zakoupit bezlepkový chléb, těstoviny a další produkty buď v obchodních řetězcích, nebo lze tyto výrobky objednat ve speciálních potravinářských podnicích.

Pokud na výrobku najdeme označení BEZ LEPKU znamená to, že potravina neobsahuje žádný lepek, a to ani žádné přísady či koření, které by mohly lepek obsahovat. Pacienti s celiakií tak mohou tyto potraviny bez problémů konzumovat.

Na některých potravinách lze nalézt označení S VELMI NÍZKÝM OBSAHEM LEPKU. U těchto potravin může být lepek přítomen v malém množství a pacienti s celiakií by je měli konzumovat jen v malém množství nebo je raději nejíst, pokud jim způsobují problémy.
 

V minulosti lékaři i dietologové doporučovali pacientům, aby se vyhýbali konzumaci ovsa a výrobků z něj vyrobených. Výsledky výzkumů však ukazují, že většina pacientů s celiakií může bez problému jíst malé množství ovsa za předpokladu, že během zpracování není oves kontaminována lepkem ze pšenice. Pokud se rozhodujete, zda zařadit ovesné výrobky do stravy, poraďte se se svým lékařem.

Stravování mimo domov a nakupování potravin může představovat problém. Pacienti s nově diagnostikovaným onemocněním a jejich rodiny mohou vyhledat pomoc v podpůrných skupinách, což může být velmi užitečné. Tento postup může dopomoci v přizpůsobení se novému stravovacímu režimu. Pacienti s celiakií by měli:

• Číst etikety o složení potravin, uvedené na výrobcích (to se týká především konzervovaných , zmražených a již zpracovaných potravin, které často lepek obsahují)
• Vyhnout se konzumaci takových složek, jako např. hydrolyzované rostlinné bílkoviny (mezi které řadíme lecitin, nebo sojový lecitin)
• Při stravování v restauraci se dotázat majitele restaurace či personálu na složení i přípravu vybraného jídla, zajímat se, zda je k dispozici jídlo vhodné ke konzumaci při dodržování bezlepkové diety
• Před návštěvou známých se zeptejte hostitele na možnost přípravy bezlepkové stravy

Potraviny, které jsou balené jako bezlepkové, většinou bývají dražší než stejné potraviny obsahující lepek.  Pacienti, kteří dodržují bezlepkovou dietu, zjistí, že potraviny, které lepek přirozeně neobsahují, jsou mnohem levnější. Postupem času, jak pacient postupně získává větší praxi, již zcela přirozeně pátrá po případném obsahu lepku ve stravě a vybírá přirozeně potraviny bezlepkové.

Příklady potravin vhodných pro bezlepkovou dietu

Akademie výživy a dietologie vydala doporučení uvádějící potraviny, které jsou při dodržování bezlepkové diety vhodné ke konzumaci. Doporučení jsou ilustrována prostřednictvím následující tabulky.  Seznam není úplný, proto by pacienti měli projednat vhodnost zvolených potravin, které zde nejsou uvedeny, se svým lékařem či odborníkem v oblasti výživy. U každé potraviny je nutné zjistit její složení a důsledně zkontrolovat, zda výrobek neobsahuje lepek.

Bezlepkové potraviny a potraviny s obsahem lepku (základní přehled)

Potraviny a přísady, které obsahují lepek: 

• Ječmen
• Žito
• Triticale (zkřížená potravina mezi pšenicí a žitem)
• Pšenice, včetně jednozrnné pšenice, pšenice dvouzrnky (emmer), pšenice kamut a špaldy
• Pšeničný škrob, pšeničné otruby, pšeničné klíčky, celozrnná mouka bulgur (popraskaná pšenice)
• Hydrolyzovaný pšeničný protein
• Pivovarské kvasnice
• Dextrin
• Sladový cukr (s výjimkou sladového cukru z bezlepkového zdroje - např. kukuřičného sladu)
• Modifikovaný potravinový škrob
• Oves (s výjimkou druhů ovsa označených jako bezlepkový výrobek)
• Škrob

Ostatní pšeničné produkty obsahující lepek: 

• Bromovaná mouka (mouka obohacená bromičitanem draselným)
• Semolina (tvrdozrnná mouka)
• Grahamová mouka
• Fosfátová mouka
• Hladká mouka
• Krupice
• Bílá mouka
• Další druhy mouky obohacené o složky s obsahem lepku

Průmyslově vyráběné potraviny, které mohou obsahovat pšenici, ječmen nebo žito*: 

• Bujón do polévky
• Sirup z hnědé rýže
• Sladkosti
• Žvýkačky
• Bramborové lupínky a hranolky
• Uzeniny, párky v rohlíku, salámy, klobásy
• Smažené hranolky
• Omáčky
• Ryby
• Maces (židovský pokrm)
• Rýžové směsi s omáčkou
• Tortilla lupínky
• Pečený krocan
• Polévky
• Sojová omáčka
• Zelenina v omáčce

* Většinu z těchto potravin lze zakoupit i ve formě neobsahující lepek. Pokud máte ohledně nějaké potraviny pochybnosti, obraťte se na výrobce dané potraviny.

Produkty a přísady vyrobené z ječmene*: 

• Pivo
• Slad
• Sladové nápoje
• Sladové mléko
• Sladový extrakt
• Sladový sirup
• Sladový ocet
• Ostatní kvašené nápoje

* Pacienti mohou konzumovat tyto potraviny v případě, že jsou označeny jako bezlepkové: např. čirok na bázi piva, nebo potraviny, které obsahují jiný druh obilí než ječmen, žito, pšenice - např. kukuřičná mouka, kukuřičný slad.

Potraviny, které neobsahují lepek 

• Amarant (Laskavec)
• Mouka z maranty třtinové (Arrowroot)
• Pohanka
• Kasava
• Kukuřice
• Len
• Luštěniny (čočka, apod.)
• Proso
• Ořechy
• Oves (v bezlepkové formě)
• Brambory
• Quinoa (Merlík čilský)
• Rýže
• Ságo
• Různé druhy semínek
• Čirok
• Sója
• Tapioka
• Milička habešská (Teff)
• Divoká rýže
• Juka

Požadavky na označování bezlepkových potravin

V České republice se označování bezlepkových potravin řídí Nařízením evropských společenství číslo 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 (15). Toto nařízení předepisuje označování bezlepkových potravin uvedením sousloví BEZ LEPKU na obalu. Označení BEZ LEPKU lze použít pouze na ty potraviny, ve kterých celkový obsah lepku nepřevyšuje 20 mg/kg potraviny. U potravin, s obsahem lepku do 100 mg/kg lze použít označení NÍZKÝ OBSAH LEPKU. 

Co byste si měli o celiakii zapamatovat? 

Celiakie je imunitní choroba, při které pacienti netolerují bílkovinu gluten obsaženou ve stravě, neboť dochází k poškození sliznice tenkého střeva a následně k nedostatečnému vstřebávání živin přijatých potravou. Pokud pacienti s celiakií konzumují potraviny obsahující lepek, imunitní systém reaguje poškozením klků střevní sliznice, které jsou důležité pro správné vstřebávání živin.

Pacienti mohou trpět zažívacími obtížemi nebo se u nich mohou vyskytovat příznaky, které vznikají poškozením jiných tělních systémů.

Diagnostika a rozpoznání onemocnění mohou být obtížné, neboť vzniklé příznaky jsou většinou nespecifické, to znamená, že se takové příznaky mohou vyskytovat i u řady jiných onemocnění.

Celiakie se může projevit i kožním poškozením, kdy vzniká tzv. duhringova herpetiformní dermatitida, což je chronická, svědivá kožní vyrážka doprovázená tvorbou puchýřů, lokalizovaná obvykle na loktech, kolenou, hýždích, zádech a na skalpu, která se vyskytuje přibližně u 5-10 % pacientů s celiakií.

Příznaky se u různých pacientů mohou lišit. Někteří pacienti jsou zcela bez obtíží, přesto je však nutné i v takovém případě dodržovat bezlepkovou dietu, neboť ještě může dojít k vyvinutí příznaků v průběhu času. Mezi chronické komplikace onemocnění patří podvýživa, onemocnění jater, nádorové onemocnění střev, vznik lymfomu.

Onemocnění je diagnostikováno na základě důkladně odebrané anamnézy, fyzikálního vyšetření, krevních testů, střevní a kožní biopsie.

Onemocnění často postihuje více členů jedné rodiny (pokrevné příbuzné), proto je možné se poradit s lékařem v případě podezření na onemocnění.

Léčba je založena na důsledném celoživotním dodržování bezlepkové diety, poté u většiny pacientů obtíže vymizí a poškození střevní sliznice i kůže se postupně upraví.

Lékaři obvykle posílají pacienty k odborníkovi na výživu, který jim pomůže sestavit vhodný jídelníček a seznámí pacienta s vhodnými potravinami.

Dietolog poskytne pacientovi informace ohledně vhodného stravování a poskytne řadu užitečných doporučení- především číst etikety o složení na obalech výrobků a naučit se identifikovat složky potravy obsahující lepek.

Léky, výživové doplňky a řada dalších výrobků mohou obsahovat skrytý zdroj lepku. Pacienti s celiakií i přes nutnost dodržování bezlepkové diety mohou konzumovat pestrou stravu a různé druhy potravin.

Pokroky ve výzkumu celiakie

Vědecké instituce z celého světa podporují řadu programů a studií zaměřených na výzkum různých onemocnění, včetně celiakie. Zkoumají se nové možnosti léčby i choroba samotná. V České republice proběhly spíše menší klinické studie (16), ale v zahraničí probíhají klinické studie na celiakii v mnohem větším rozsahu a s mnohem větším počtem pacientů (17). Zatím mají pacienti s celiakií k dispozici bezlepkovou dietu, která u většiny z nich velmi dobře funguje a udivíme, zda do budoucna odborníci přijdou s něčím novým.