Struma (zvětšení štítné žlázy)

Struma (zvětšení štítné žlázy)
17. listopadu 2015 11:15

Struma (vole) je obvykle nebolestivé zvětšení štítné žlázy, které může mít různé příčiny, od nesprávné výživy přes autoimunitní onemocnění a těhotenství až po nádory. Dnešní článek vám přináší podrobné informace o příčinách, příznacích a léčbě tohoto onemocnění.

Štítná žláza je endokrinní orgán na přední straně krku pod ohryzkem, který produkuje hormony řídící množství metabolických dějů ve vašem těle. Její zvětšení se nazývá struma, případně vole. Struma ve většině případů nebývá bolestivá, ale zvětšená štítná žláza může způsobit kašel a problémy s dýcháním či polykáním.

Celosvětově je nejčastější příčinou strumy nedostatek jódu v potravě. Jelikož se však v České republice sůl běžně obohacuje jódem, je u nás běžnější příčinou nepřiměřené množství hormonů štítné žlázy nebo vznik uzlů v tomto orgánu.

Způsob léčby strumy závisí na její velikosti, příčinách vzniku a doprovodných příznacích. Malé strumy, které nejsou vidět a nezpůsobují žádné problémy, nemusí být léčeny vůbec.

Příznaky strumy

Zvětšení štítné žlázy mohou doprovázet následující příznaky:

  • Viditelné zvětšení krku, kterého si můžete všimnout hlavně při holení či nanášení make-upu
  • Kašel
  • Chrapot
  • Obtíže při polykání
  • Obtíže při dýchání

Příčiny strumy

Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon - kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.

Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.

Funguje to takto:

Hypothalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberínu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství thyreotropního hormonu hypofýzy (TSH - tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy.

Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na thyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.

Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.

Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:

  • Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny. Jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí, u nás se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně lidí v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
  • Graves-Basedowova nemoc. Tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované iminutným systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
  • Hashimotova nemoc. Hashimotova tyroiditida je také autoimunitní nemoc, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují jsou poškozené, způsobí TSH jen zvětšení štítné žlázy - strumu.
  • Uzly na štítné žláze. V tomto případě může za zvětšení štítné žlázy tvorba jednoho nebo několika tuhých nebo tekutinou vyplněných bulek (tzv. uzlů) v tkáni orgánu. Většina uzlů je benigních a nevedou k rakovině.
  • Rakovina štítné žlázy. Rakovina je mnohem vzácnější příčina strumy než benigní uzly. Rakovina se často projeví zvětšením štítné žlázy asymetricky, tedy jen na jedné straně.
  • Těhotenství. Hormon vytvářený během těhotenství (lidský choriový gonadotropin - hCG) může být příčinou mírného zvětšení štítné žlázy.
  • Zánět štítné žlázy. Tyroiditida může způsobit bolest a otok štítné žlázy, včetně zvýšené či snížené produkce tyroxinu.

Rizikové faktory vzniku strumy

Struma se může objevit u kohokoli, může být dokonce přítomna i při narození. Zvýšená pravděpodobnost zvětšení štítné žlázy závisí také na těchto okolnostech:

  • Nedostatek jódu v potravě
  • Ženské pohlaví
  • Věk nad 40 let
  • Výskyt autoimunitních chorob, a to i v blízké rodině
  • Těhotenství
  • Menopauza
  • Užívání některých léků, mezi které patří i imunosupresiva, antiretrovirová léčba, amiodaron (používaný k léčbě srdečních arytmií), lithium (užívaný při terapii bipolární afektivní poruchy)
  • Nadměrná radiační zátěž - například při radioterapii v oblasti krku a hrudníku nebo při práci či nehodě s radioaktivními materiály
  • Nadměrná konzumace tzv. strumigenů (potraviny, obsahující látky mající tendenci vyvolávat zvětšení štítné žlázy): brokolice, zelí, květáku, arašídů a sóji

Zdravotní rizika neléčené strumy: co vám hrozí?

Malé zvětšení štítné žlázy nemusí nutně způsobovat zdravotní ani estetické problémy. Výrazná struma však může způsobovat problémy při dýchání a polykání, kašel a chrapot.

Strumy, které vznikly kvůli hormonální nerovnováze (hypotyreóza nebo hypertyreóza), se mohou projevit i celkovými příznaky, například únavou, zácpou a přibíráním nebo naopak nervozitou, průjmem, hubnutím a nespavostí. Závažnými zdravotními následky při nerovnováze hormonů mohou být:

  • srdeční onemocnění
  • psychické problémy, včetně deprese
  • vrozené vady dětí, jejichž matky během těhotenství trpěli hypotyreózou
  • bezvědomí až kóma.

Proto vám při vzniku strumy doporučujeme navštívit lékaře, který zjistí její příčinu a nakolik je tato nemoc u vás vážná.

Vyšetření u lékaře

Pokud u sebe zaznamenáte příznaky strumy, navštivte svého praktického lékaře. Pokud jsou vaše podezření správná, lékař vás možná pošle za odborníkem - endokrinologem.

Vyšetření u lékařů bývají často hektická a stresující a ne vždy si vzpomeneme na všechno, co bychom chtěli svému lékaři sdělit nebo se zeptat. Proto se můžete na vyšetření připravit již v pohodlí domova, a to takto:

  • Napište si seznam příznaků, které vás trápí, včetně těch, o kterých si myslíte, že nemají s onemocněními štítné žlázy nic společného. Takovým příznakem může být například i to, že máte pocit, že se vám v poslední době zhoršila paměť.
  • Napište si seznam všech léků, vitamínů a doplňků stravy, které užíváte, i informaci o dávkách a o tom, jak dlouho je již užíváte.
  • Připravte si seznam otázek, které se chcete zeptat svého lékaře. Pro inspiraci vám nabízíme náš seznam:
    • Co u mě způsobilo vznik strumy?
    • Jaká vyšetření potřebuji? Musím se na ně nějak speciálně připravit?
    • Dá se příčina strumy léčit? Jak?
    • Jaké jsou výhody, nevýhody a nežádoucí účinky léčby?
    • Jak dlouho musím užívat léky?
    • Dále mám následující onemocnění a zdravotní problémy. Jak se to dá všechno najednou zvládnout? Ovlivní mé zdravotní problémy léčbu strumy?
    • Jak často musím chodit na kontroly?
    • Musím dodržovat nějakou dietu nebo brát vitamíny?
    • Musím se během léčby vyhýbat nějaké aktivitě?
    • Bude se struma nadále zvětšovat?
    • Co se stane, když se rozhodnu strumu neléčit?
    • Máte nějaké letáky či vytištěné materiály o této nemoci, které si můžu vzít domů?

Diagnostika strumy

Zvětšenou štítnou žlázu může lékař diagnostikovat již z fyzikálního vyšetření: provede pohmatové vyšetření krku, přk kterém budete požádáni o polknutí. Někdy se dají nahmatat i přítomné uzly.

Další vyšetřovací metody, které slouží k potvrzení či odhalení příčiny strumy, jsou:

  • Vyšetření hladiny hormonů v krvi. Při nefunkční štítné žláze je charakteristický pokles hormonů štítné žlázy (tyroxinu a trijodtyroninu) v krvi (hypotyreóza), přičemž hormon TSH (thyreotropní hormon) tvořený v hypofýze je reakčně zvýšený. Naopak při nadměrné činnosti štítné žlázy nacházíme v krvi zvýšené hladiny tyroxinu a trijodtyroninu (hypertyreózu) a množství TSH je sníženo.
  • Vyšetření protilátek. Jelikož některé případy strumy vznikají na autoimunitním podkladě, lékař vám pravděpodobně naordinuje vyšetření přítomnosti protilátek proti štítné žláze.
  • Ultrazvukové vyšetření (sono). Vyšetření ultrazvukem je zcela bezpečné a nebolestivé zobrazovací vyšetření, které lékaři poskytne obraz štítné žlázy, na kterém je možné vidět její zvětšení i případné uzly. Princip vyšetření je založen na odrazu zvukových vln od tkání těla.
  • Scintigrafie štítné žlázy. Scintigrafie spočívá v injekčním podání radioaktivní látky do žíly. Toto radiofarmakum putuje krví do štítné žlázy, která ho vychytává. S následným použitím speciální scintilační kamery schopnou zachytit záření radiofarmaka se vytváří obrázek štítné žlázy, který přesně zobrazí jak orgán funguje. Samotné vyšetření probíhá na vyšetřovacím stole, na kterém klidně ležíte, a s pomocí kamery, která vás snímá. Scintigrafie je ve srovnání s ultrazvukem vyšetření invazivnější, dražší a časově náročnější.
  • Biopsie. Někdy je pro odhalení příčiny strumy nutná biopsie, která spočívá v odebrání vzorku štítné žlázy pomocí tenké jehly (tenkojehlová biopsie) za současné kontroly ultrazvukem. Vzorek se následně posílá na histologické zpracování na patologii.

Léčba strumy

Léčba strumy závisí na tom, zda vám zvětšená štítná žláza způsobuje klinické problémy, od samotné míry zvětšení a hlavně od příčiny vzniku. Léčebný postup v zásvislosti na okolnostech může být tedy následující:

  • Sledování průběhu onemocnění. Pokud je struma nevýrazná a štítná žláza funguje dobře, lékař vám může doporučit zatím strumu neléčit a chodit pravidelně na kontroly, zda se váš stav postupem času nezhorší.
  • Farmakologická léčba. Výběr vhodného léku pro léčbu strumy záleží na příčině jejího vzniku.
  • Při hypotyreóze budete užívat syntetické náhrady hormonů štítné žlázy, typicky levothyroxin (Euthyrox, L-thyroxin), které vyřeší klinické příznaky (únavu, zácpu, depresi, přibývání na váze) a často dokáží štítnou žlázu zmenšit na původní velikost.
  • Při zánětu štítné žlázy, včetně autoimunitního zánětu, Vám lékař předepíše kortikosteroidy.
  • Při hypertyreóze budete potřebovat léky, které zvýšenou produkci hormonů štítné žlázy zpomalí nebo zablokují - thyreostatika. Někdy se podávají i betablokátory, které zpomalují srdeční frekvenci, která bývá při hypertyreóze výrazně zvýšena.
  • Chirurgický zákrok. Chirurgický zákrok na štítné žláze spočívá v odebrání části nebo celého orgánu. Přichází v úvahu:
    • při nadměrné velikosti štítné žlázy, která nereaguje na farmakologickou léčbu a způsobuje problémy při dýchání či polykání
    • při výskytu uzlů způsobujících hypertyreózu
    • pokud struma vznikla na podkladě nádoru štítné žlázy.
    • v závislosti na rozsahu tkáně, které se muselo odebrat, budete možná po zákroku potřebovat doživotní substituci hormonů levothyroxinem.
  • Podávání radioaktivního jódu. V některých vážných případech hypertyreózy se volí tato léčebná strategie, při které užíváte pilulky radioaktivního jódu. Tento radioaktivní jód se absorbuje do krve, která ho přivede do štítné žlázy, kterou radioaktivní jód postupně ničí. Tím se štítná žláza zmenšuje a přestává produkovat nadměrné množství hormonů. Stinnou stránkou této léčby je možné rozsáhlé zničení štítné žlázy, což vyústí v hypotyreózu, příliš nízkou produkci hormonů a následně v nutnost doživotního užívání hormonální substituční léčby levothyroxinem.

Dietetická opatření, rady a tipy při léčbě strumy

Pokud vaši strumu způsobila nevhodná výživa, můžete vyzkoušet následující rady:

  • Přijímejte v potravě dostatek jódu. Na solení používejte jodidovanou sůl nebo jezte alespoň dvakrát týdně ryby, mořské plody nebo jídla s výtažky z mořských řas - například sushi. Velmi mnoho jódu obsahují i ​​krevety a mořské měkkýši. I kravské mléko a jogurt obsahují jód.
  • Doporučená denní potřeba jódu je 150 mikrogramů, což je o něco méně než polovina čajové lžičky jodované soli. Velmi důležitý je dostatečný příjem jódu hlavně pro těhotné a kojící ženy a malé děti.
  • Snižte přísun jódu v potravě. Po předchozí radě to může vypadat jako, že si z vás děláme srandu, ale není tomu tak. Ve vzácných případech může strumu způsobit i nadměrné množství jódu. Pokud je toto váš problém, nepoužívejte jódovanou sůl a vyhněte se konzumaci mořských plodů.
  • Omezte konzumaci strumigenů. Strumigeny jsou potraviny, které z neznámých důvodů přispívají ke vzniku strumy. Mezi strumigeny patří sójové produkty, arašídy, brokolice, květák a zelí.
Sdílet článek
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Použité zdroje: Přeloženo a upraveno podle Mayoclinic
Zdroje obrázků: Dollarphotoclub.com
Datum vydání: 17. listopadu 2015 11:15
Datum příští revize: 17. listopadu 2017 11:15
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace