Co jsou antioxidanty?

Antioxidanty jsou látky, které pomáhají neutralizovat škodlivé volné radikály. Ty se v těle tvoří při metabolických reakcích, poškozují buňky a přispívají ke vzniku řady závažných onemocnění, včetně rakoviny. Antioxidanty na sebe naváží volné radikály, čímž je neutralizují a zabrání tomu, aby v těle napáchaly škody. V tomto článku se dozvíte co jsou antioxidanty, jak fungují, jaké druhy antioxidantů existují a zda má smysl užívat doplňky stravy s antioxidanty či nikoli.

Přesto však jen velmi málo lidí ví co vlastně antioxidanty jsou a jak fungují.

Problematika antioxidantů je celkem složitá, ale tento článek vám vše důležité o antioxidantech vysvětlí tak, že to pochopí i úplný laik.

Co jsou antioxidanty a jak fungují?

Antioxidanty jsou látky, které neutralizují volné radikály a chrání tak buňky před poškozením.

Abychom lépe porozuměli tomu jak antioxidanty fungují, je potřeba začít na úrovni molekul…

Jak víte, tak všechno kolem nás (a vlastně celý vesmír) se skládá z atomů.

Atomy obsahují jádro, ve kterém se nachází protony a neutrony a kolem jádra obíhají elektrony.

Tady je jednoduchý obrázek atomu.

Ty modré kuličky s písmenem E značí elektrony, které mají záporný (-) elektrický náboj. Zatímco protony (červené kuličky) mají kladný (+) elektrický náboj a neutrony (žluté kuličky) jsou bez náboje.

Spojením dvou a více atomů vznikají molekuly.

Lidské tělo se skládá z bílkovin, tuků a deoxyribonukleových kyselin (DNA), což jsou v podstatě obrovské molekuly tvořené stovkami až tisíci vzájemně spojených atomů.

Toto je obrázek molekuly mastné kyseliny. Každá “kulička” představuje jeden atom:

Lidský organizmus (stejně jako organizmus dalších živočichů) si zachovává stálost vnitřního prostředí díky chemickým reakcím. Všechny chemické reakce, které organizmus potřebuje k tomu, aby se udržel při životě se dohromady označují jako metabolizmus.

Během těchto chemických reakcí dochází ke štěpení větších molekul na menší molekuly a naopak ke spojování menších molekul do větších.

Aby byla molekula stabilní, musí obsahovat správný počet elektronů. Pokud stabilní molekula ztratí elektron, může z ní vzniknout takzvaný volný radikál.

Volné radikály jsou nestabilní, elektricky nabité molekuly v buňkách, které mohou reagovat s ostatními molekulami v buňce (například s DNA) a poškodit je.

Volné radikály mohou vyvolat také řetězovou reakci, kdy se volnými radikály poškozené molekuly stanou rovněž volnými radikály.

A v této situaci přichází ke slovu antioxidanty. Když molekula ztratí elektron a stane se z ní volný radikál, molekula antioxidantů se zapojí do reakce a “poskytne” volnému radikálu svůj volný elektron, čímž ho účinně zneutralizuje.

Funguje to tak jak vidíte na obrázku níže:

Antioxidanty tedy fungují tak, že poskytují elektrony volným radikálům, což vede k jejich neutralizaci a brání jim v působení dalších škod.

Jak antioxidanty tak volné radikály jsou pro život důležité

Při metabolických reakcích neustále vznikají volné radikály.

Kdybychom neměli antioxidanty, dokázaly by volné radikály náš organizmus velmi rychle zničit.

Je však potřeba mít na paměti, že i volné radikály plní v těle určité funkce, které jsou nezbytné pro přežití organizmu (1).

Například buňky imunitního systému využívají volné radikály k zabíjení baktérií, které nás mohou napadnout a vyvolat infekční onemocnění (2).

A stejně jako pro většinu věcí v biologii i pro volné radikály platí, že je potřeba určitá rovnováha. Nějaké volné radikály naše tělo potřebuje, ale současně potřebujeme také antioxidanty, které volné radikály udrží na uzdě.

Pokud dojde k narušení této rovnováhy, může vzniknout problém.

Pokud počet volných radikálů (tedy pro-oxidačních látek) překročí počet antioxidantů, může vzniknout stav, kterému se odborně říká oxidační stres.

Během oxidačního stresu může dojít k závažnému poškození důležitých molekul v buňkách, což může vést i ke smrti celé buňky.

Na vzniku volných radikálů a oxidačního stresu se podílí řada faktorů. Některé z nich známe a jiné zatím nebyly objeveny.

Mezi známé faktory, které vyvolávají vznik volných radikálů a oxidačního stresu patří:

• Znečištění vzduchu.
• Kouření cigaret.
• Konzumace alkoholu.
• Toxiny a škodlivé látky přijímané v potravě.
• Vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykémie) (3, 4).
• Konzumace velkého množství polynenasycených mastných kyselin (5).
• Záření, včetně nadměrného slunění.
• Bakteriální, houbové i virové infekce.
• Nadměrná konzumace železa, hořčíku, mědi a zinku (1).
• Nedostatek kyslíku v organizmu (medicínsky hypoxie) (6).
• Příliš mnoho kyslíku v organizmu (medicínsky hyperoxie).
• Intenzivní a dlouho trvající cvičení, při kterém dochází k poškození tkání (7).
• Nadměrný příjem antioxidantů, jako jsou například vitamín C nebo E (1).
• Nedostatek antioxidantů (8).

Dlouhodobý oxidační stres vede ke zvýšenému riziku vzniku nežádoucích zdravotních problémů jako jsou například kardiovaskulární onemocnění nebo některé druhy rakoviny. Oxidační stres také urychluje stárnutí organizmu.

Antioxidanty jsou pro život důležité a nachází se v řadě různých druhů potravin

Antioxidanty jsou nezbytné pro přežití všech živých organizmů.

Lidské tělo si dokonce své vlastní antioxidanty umí vyrobit. Jedním z takových antioxidantů je látka s názvem glutathion.

Rostliny a živočichové, stejně jako ostatní živé organizmy, mají svůj vlastní způsob obrany před volnými radikály a oxidačním stresem, který tyto radikály vyvolávají.

Proto lze antioxidanty nalézt prakticky ve všech potravinách rostlinného i živočišného původu.

Příjem antioxidantů z potravy je velmi důležitý. Náš život totiž do slova a do písmene závisí na některých antioxidantech, zejména na vitamínu C a vitamínu E. Ovšem nic se nesmí přehánět a nadměrná konzumace těchto vitamínů může naopak uškodit.

Různorodost obsahu antioxidantů je jedním z důvodů, proč je strava bohatá na rostlinnou složku zdravá (9).

Masné výrobky a ryby také obsahují antioxidanty (10, 11), ale v menším množství než kolik jich najdeme v ovoci a zelenině. Bobulovité plody (například borůvky) jsou obzvlášť bohatým zdrojem antioxidantů (12).

Dalšími bohatými zdroji antioxidantů jsou například zelený čaj nebo tmavá čokoláda.

Podle některých studií je káva vůbec největším zdrojem antioxidantů v takzvaném západním způsobu stravování (západní dietě) (13, 14), ale zčásti to bude způsobeno tím, že “průměrní” Evropané nekonzumují příliš mnoho potravin bohatých na antioxidanty.

Antioxidanty také prodlužují trvanlivost přírodních i průmyslově vyráběných potravin. Proto se často používají jako potravinářské přísady (15). Například vitamín C potravinářské firmy často přidávají do svých výrobků jako konzervační látku.

Druhy antioxidantů v potravinách

V potravinách se nachází obrovské množství různých druhů antioxidantů.

Obecně lze antioxidanty rozdělit do dvou skupin, a to na antioxidanty rozpustné ve vodě a antioxidanty rozpustné v tucích.

Ve vodě rozpustné antioxidanty působí uvnitř buňky i mimo ní (v intracelulární tekutině i extracelulární tekutině), zatímco antioxidanty rozpustné v tucích působí především na buněčných membránách.

Tady je seznam hlavních antioxidantů, které přijímáme z potravy:

• Vitamín C: Hlavní ve vodě rozpustný antioxidant a jedna z nejdůležitějších esenciálních živin, které musíme přijímat v potravě.
• Vitamín E: Hlavní antioxidant rozpustný v tucích, který hraje zásadní úlohu při ochraně buněčných membrán před poškozením oxidačním stresem.
• Flavonoidy: Velká skupina rostlinných antioxidantů, které mají řadu pozitivních účinků na lidské zdraví (16).

Většina látek patřících mezi antioxidanty má také další důležité funkce.

Za zmínku stojí například kurkuminoidy (kurkumin), který se nachází v koření kurkumě nebo oleocanthal, který najdete například v extra panenském olivovém oleji. Tyto látky fungují jako antioxidanty, ale mají současně výrazné protizánětlivé účinky (17, 18).

Měli byste užívat doplňky stravy s antioxidanty?

Dostatečný příjem antioxidantů ze stravy je důležitý pro udržení optimálního zdravotního stavu.

Nicméně mějte na paměti, že více nemusí vždy znamenat lépe.

Nadměrná konzumace samotných antioxidantů může mít toxické účinky a paradoxně naopak zhoršovat vliv škodlivých radikálů a oxidačního stresu.

Některé studie dokonce potvrdily, že užívání vysokých dávek antioxidantů zvyšuje riziko úmrtí (19, 20).

Proto vám rozhodně nedoporučujeme užívat doplňky stravy s vysokými dávkami antioxidantů.

Kromě toho, studie prokázaly, že antioxidanty v přírodní formě (získané z potravin) působí silněji proti oxidačnímu stresu než antioxidanty získané z doplňků stravy.

Například šťáva z červeného pomeranče má mnohem větší oxidační účinek než stejné množství vitamínu C, rozpuštěného v oslazené vodě (21).

Pravda je taková, že v potravinách se nachází stovky (ne-li tisíce) různých druhů látek, které spolu vzájemně (synergicky) působí. Proto užívání jen jedné nebo dvou vybraných látek samostatně nebude mít nikdy stejné pozitivní účinky.

Nejlepší (a také nejzdravější) strategií jak si zajistit dostatečný příjem antioxidantů je strava bohatá na ovoce a zeleninu (22), spolu s dodržování zásad zdravé výživy.

Na druhou stranu užívání doplňků stravy, které obsahují nízké dávky antioxidantů (například multivitamínové doplňky) může být přínosné, pokud trpíte nedostatkem některých živin nebo se momentálně nemůžete stravovat podle zásad zdravé výživy.

Co si z tohoto článku odnést?

Dostatečný příjem antioxidantů je nezbytnou součástí zdravé výživy, ale užívání nadměrného množství izolovaných antioxidantů (prostřednictvím doplňků stravy) může být v některých případech škodlivé.

To nejlepší co můžete udělat, pokud si chcete zajistit příjem dostatečného množství antioxidantů je dodržovat zásady zdravé výživy a zařazovat do vašeho jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny.