Vše co potřebujete vědět o bušení srdce

Lidé si většinou tlukot svého srdce neuvědomují. Bušení srdce (odborně palpitace) je nepříjemný stav, kdy cítíte tlukot svého srdce, které může bít příliš rychle, silně, pomalu nebo naopak nepravidelně. V tomto článku se dozvíte o příčinách a příznacích bušení srdce a tom jak se palpitace diagnostikují a léčí.

Co jsou palpitace?

Palpitace neboli bušení srdce je stav charakterizovaný zvýšeným uvědomováním si vlastního srdečního rytmu.

Pacienti projevy palpitací nejčastěji popisují jako:

• Chvění srdce
• Extrasystoly (nadbytečný srdeční úder, mimo pravidelný srdeční rytmus – někdy se extrasystole říká též ektopický srdeční úder) nebo naopak vynechání úderu srdce
• Slabost jako po namáhavém cvičení či fyzické práci
• Pocity, že vám srdce buší silněji než obvykle
• Rychlé bušení srdce

I když si většina lidí myslí, že se palpitace projevují pouze na hrudi, není to pravda. V závislosti na poloze můžete bušení srdce cítit také na krku, v hrdle, na hrudníku, v zádech, na spáncích, na končetinách a dokonce i v uchu, pokud například ležíte.

U některých lidí palpitace trvají jen několik sekund, zatímco někdy mohou trvat až několik minut (1).

U většiny lidí není bušení srdce pravidelným jevem. I když mohou palpitace vzbuzovat obavy, zda netrpíte nějakou závažnou nemocí, většinou nejsou známkou vážného problému a odezní bez jakékoli léčby.

Někteří lidé ale palpitacemi trpí zcela pravidelně, i několikrát za den a své příznaky pak lékařům popisují, jako nepříjemnou tíseň na hrudi, podobně jako při infarktu (2).

Nejčastější příčiny bušení srdce

Příčin palpitací je celá řada, nicméně ty nejběžnější lze rozdělit do několika skupin, a to palpitace vyvolané emocemi, léky, jinou základní chorobou, hormonálními změnami a životním stylem (3).

Emoční stavy

Palpitace způsobuje řada emočních a duševních stavů, jako jsou například:

• Úzkost
• Stres
• Panická ataka
• Nervozita

Léky

Řada léků může vyvolat bušení srdce. Mezi často používané léky, které palpitace mohou způsobovat, patří, například:

• Inhalační léky používané v léčbě astmatu
• Antihistaminika (léky používané v léčbě alergií)
• Hormonální léčiva (hlavně léky používané jako náhrada za hormony štítné žlázy)
• Antiarytmika (léky proti nepravidelnému srdečnímu rytmu – arytmii)
• Antibiotika (léky užívané v boji s bakteriálními infekcemi)
• Antidepresiva (léky užívané v léčbě deprese)
• Antimykotika (léky používané v léčbě infekcí vyvolaných plísněmi neboli houbami)
• Některé léky na kašel a nachlazení (zejména léky obsahující kodein či podobné látky)
• Některé rostlinné výtažky či doplňky stravy

Onemocnění

Mezi onemocnění, která mohou způsobovat bušení srdce, mimo jiné, patří:

• Hypertyreóza (nadměrná činnost štítné žlázy)
• Anémie (chudokrevnost)
• Hypoglykémie (příliš nízká hladina glukózy v krvi)
• Hypokalémie (nízký draslík v krvi)
• Hypomagnezémie (nedostatek hořčíku v krvi)
• Dehydratace (nedostatek tekutin v organizmu)
• Horečka
• Ztráta většího množství krve
• Šok
• Nedostatek kyslíku v krvi nebo zvýšená hladina oxidu uhličitého v krvi
• Zánět osrdečníku, kdy se často rozvíjí výpotek v perikardu spojený s útlakem srdce, což vede k poruchám srdečního rytmu (arytmiím) a bušení srdce.

Hormonální změny

Další možnou příčinou bušení srdce jsou hormonální změny v důsledku:

• Menstruace
• Těhotenství
• Menopauzy
• Onemocnění oběhové soustavy

Palpitace mohou být také způsobeny některými kardiovaskulárními chorobami, jako jsou například:

• Arytmie (abnormální srdeční rytmus)
• Onemocnění věnčitých (koronárních) cév nebo infarkt myokardu
• Onemocnění srdečních chlopní (hlavně různé chlopenní vady)
• Srdeční selhání
• Vrozené srdeční vady
• Hypertrofická kardiomyopatie (onemocnění, při kterém dochází ke ztluštění a zvětšení srdeční stěny) a další typy kardiomyopatií

Životní styl

Na vzniku palpitací se podílí i životní styl.

Bušení srdce mohou často vyvolávat následující věci:

• Kofein (látka nacházející se v čaji, kávě a energetických nápojích)
• Alkohol
• Kouření
• Extrémní fyzická zátěž nebo sportování
• Užívání drog (marihuana, kokain, heroin, extáze nebo amfetaminy – pervitin)
• Konzumace ostrých či kořeněných jídel

Komplikace palpitací

I když je většina případů bušení srdce zcela neškodná, pokud je příčinou palpitací onemocnění srdce či cév, hrozí pacientům závažné komplikace.

Mezi nejčastější komplikace palpitací patří:

• Ztráta vědomí (omdlení) v důsledku tachykardie (nadměrné rychlosti srdečního tepu), pokud je tento stav současně doprovázen prudkým poklesem krevního tlaku na velmi nízkou hodnotu.
• Cévní mozková příhoda, která může poškodit mozek pacienta nebo způsobit smrt.
• Supraventrikulární tachykardie (SVT) se může objevit v každém věku. Projevuje se přechodným náhlým zrychlením srdeční frekvence, které naráz začne a naráz skončí.
• Fibrilace síní může vyvolat ischemickou cévní mozkovou příhodu. Toto onemocnění vzniká buď samostatně nebo jako součást jiných chorob oběhové soustavy.
• Komorová tachykardie (VT), kdy dochází ke zrychlení komorového rytmu na 100 úderů za minutu a ke ztrátě synchronizace se srdečními síněmi. Často je příznakem jiných poruch srdeční činnosti.
• Fibrilace komor (VF) vzniká v případě neléčené komorové tachykardie. Tento stav je velmi závažný a pokud není pacientovi urgentně poskytnuta léčba, může zemřít.
• Srdeční selhání a infarkt myokardu jsou dalšími komplikacemi palpitací.

Diagnostika bušení srdce

Palpitace, které nejsou život ohrožující, většinou rychle odezní a nevznikají pravidelně. Pokud čas od času pocítíte bušení srdce a nemáte žádné jiné potíže, není obvykle nutná žádná léčba.

Nicméně v určitých situacích je potřeba s bušením srdce neprodleně vyhledat lékaře.

Jedná se hlavně o následující případy:

• Pokud trpíte onemocněním oběhové soustavy (srdce a cév)
• Pokud se váš stav nezlepšuje, ale palpitace jsou naopak častější a závažnější
• Pokud je bušení srdce doprovázeno dalšími příznaky, jako jsou pocení, mdloba, zvracení, nevolnost, apod.
• Pokud máte jakékoli jiné zdravotní potíže

Bušení srdce, které rychle začne a rychle odezní se obtížně diagnostikuje, protože se palpitace nemusí objevit zrovna v době, kdy budete u lékaře v ordinaci.

Proto je důležité si pečlivě zaznamenat a lékaři sdělit následující informace (a lékař se vás nejspíše na některé z těchto věcí zeptá):

• Jak se palpitace u vás projevují?
• Jak často se vyskytují?
• Kdy se vyskytly naposledy a zda jejich výskyt nemá souvislost s jinou činností, kterou provádíte (například zda se palpitace neobjevují poté co si dáte kávu nebo energetický nápoj nebo při fyzické námaze, apod.)?
• Dochází během epizod bušení srdce spíše ke zrychlení nebo zpomalení srdeční frekvence a je rytmus pravidelný nebo nepravidelný?
• Vyskytují se při palpitacích další příznaky, jako jsou pocity na omdlení, nevolnost, dušnost nebo bolest na hrudi?
• Vyskytují se tyto příznaky vždy, když děláte určitou věc?
• Jak je to s nástupem palpitací? Vzniknou najednou a najednou zase odezní nebo pomalu nastupují a pak pomalu odeznívají?

Kromě výše uvedených otázek (čemuž se odborně říká „odběr anamnézy“), lékař provede následující vyšetření (někdy se musí provést všechny, někdy některá nejsou potřeba, závisí to na konkrétní situaci a vašem zdravotním stavu a také na rozhodnutí lékaře):

• Fyzikální vyšetření: sem obvykle patří klasická prohlídka a poslech hrudníku (srdce a plic) s pomocí fonendoskopu.
• Natočení EKG (elektrokardiogram): takzvané 12-svodové EKG slouží ke zobrazení křivky srdeční činnosti, ze které lékaři vyčtou srdeční rytmus, frekvenci, sklon srdeční osy a další věci (mimo jiné i příznaky infarktu myokardu, plicní embolie a dalších chorob oběhové soustavy).
• Odběr krve: odebírá se většinou krevní obraz (z něj se dá poznat například anémie), iontogram séra (stanovení hladin základních iontů, jako jsou sodík, draslík, hořčík, vápník, chlór, apod. Z těchto hodnot lze poznat například nedostatek nebo nadbytek některých iontů, což může být také jednou z příčin palpitací), glykémie (hladina glukózy v krvi – z ní se dá určit například hypoglykémie, která je také jednou z příčin bušení srdce).
• Ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografie): toto vyšetření se provádí buď transthorakálně (tedy přes hrudník) nebo jako jícnové echo, kdy pacient „spolkne“ endoskop s ultrazvukovou sondou a srdce se vyšetřuje zevnitř jícnu. Slouží ke zjištění anatomických a fyziologických poměrů v srdci a pomáhá i v diagnostice chlopenních vad, které mohou být jednou z příčin palpitací.
• Zátěžové testy (bicyklová ergometrie nebo farmakologické testy s adenosinem): smyslem těchto testů je vyzkoušet jak srdce reaguje při zatížení. Buď budete šlapat na kole nebo vám lékař injekčně do žíly vstříkne látku, která způsobí zrychlení srdeční činnosti a bude přitom sledovat křivku EKG a další parametry, aby zjistil, jak vaše srdíčko reaguje na zátěž.
• Magnetická rezonance srdce: ve speciálních případech může lékař doporučit provedení magnetické rezonance srdce, která slouží k posouzení jeho funkčního stavu.

Léčba a prevence palpitací

Léčba bušení srdce závisí na vlastních příznacích onemocnění a také na vyvolávající příčině.

Obecně lze léčbu palpitací rozdělit do tří skupin, a to na preventivní opatření, užívání léků a kardiologické výkony (4).

Preventivní opatření

Často na zmírnění projevů bušení srdce (a někdy i k jejich úplnému vymizení) postačí změnit životní styl.

Mezi doporučené změny životosprávy při palpitacích patří:

• Omezení příjmu kofeinu
• Zanechání kouření
• Omezení konzumace alkoholu
• Zlepšení stravovacích návyků a dodržování zásad zdravé výživy a pravidelného stravování
• Dostatek spánku a pohybu
• Omezení užívání léků, které mohou palpitace způsobit (jen se souhlasem lékaře)
• Zmírnění stresu a úzkosti (jóga, meditace, dechová rehabilitace nebo tai-či)

Léky

Někdy vám lékař na palpitace předepíše léky ze skupiny antiarytmik (léky proti poruchám srdečního rytmu), jako jsou betablokátory nebo blokátory kalciového kanálu non-dihydropyridinové řady.

Betablokátory zpomalují srdeční frekvenci a také snižují krevní tlak.

Pokud tyto léky nefungují správně, může vám lékař předepsat ještě jiná antiarytmika, která působí přímo na sodíkové nebo draslíkové kanály v srdci (například léky jako amiodaron, propafenon nebo fenytoin)

Kardiologické výkony

V léčbě těžkých palpitací, které nereagují na jiné způsoby léčby se užívají tři základní postupy:

• Katetrizační ablace: při této technice lékař zavede přes žíly v tříslech (vena femoralis) na krku nebo na ruce do srdce speciální katetr (takzvaný ablační katetr), kterým spálí část srdce, kudy probíhají nesprávné a nesynchronizované elektrické vzruchy (tento postup se používá například u poruch srdečního rytmu jako jsou flutter nebo fibrilace síní, pokud se je nedaří vyřešit jiným způsobem). Tím dojde k přerušení vedení v tomto chybném okruhu a k obnově správného srdečního rytmu.
• Elektrická kardioverze: tento způsob léčby je založen na vyslání jednoho nebo několika elektrických šoků do hrudníku pacienta s cílem obnovit normální srdeční rytmus a akci. Jde vlastně o jakousi speciální defibrilaci u pacientů s fibrilací síní a dalšími poruchami srdečního rytmu, které se, mimo jiné, mohou projevovat i palpitacemi.
• Implantace kardioverteru nebo defibrilátoru: jedná se o speciální zařízení, které monitoruje srdeční činnost a v případě arytmií rytmus automaticky „srovná“.

Co si z článku odnést?

Bušení srdce (palpitace) je stav, kdy s nadměrnou intenzitou vnímáme srdeční činnost. To se projevuje například tak, že máte pocit, jako by vám vynechalo srdce nebo naopak tlouklo příliš rychle či příliš pomalu. Někdy se mohou objevit o pocity chvění srdce, apod. Palpitace většinou nejsou nebezpečné, ale pokud máte onemocnění srdce a cév nebo jsou doprovázeny jiným příznaky, jako jsou nevolnost, tíseň, bolest na hrudi, pocení, zvracení, či vystřelování bolesti do končetin, je potřeba neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Léčba palpitací závisí na vyvolávající příčině. Většinou se bušení srdce léčí kombinací 3 postupů – změnou životosprávy, léky (ze skupiny antiarytmik) a v případě, že nic z toho nezabírá, provádí se kardiologické výkony, jako jsou katetrizační ablace, elektrická kardioverze nebo implantace kardiostimulátoru/defibrilátoru.