Co je dehydratace a jaké jsou její příznaky a projevy?

Bez vody naše tělo nedokáže žít. Tvoří zhruba 60% hmotnosti lidského těla a závisí na ní správné fungování všech orgánových systémů. Proto jsou projevy dehydratace neboli nedostatku vody v organizmu, poměrně různorodé.Zatímco mírnou dehydrataci lze jednoduše odstranit tak, že se napijete, těžká dehydratace je závažný stav, který může vést ke ztrátě vědomí, orgánovému selhání a smrti. V tomto článku se podíváme na příznaky a projevy dehydratace.

Co je dehydratace?

Náš organizmus neustále ztrácí vodu, a to prostřednictvím potu, moči i stolice. Abyste tuto ztrátu vykompenzovali, je nutné každý den pít dostatečné množství tekutin.

Dehydratace je stav, kdy se z těla ztrácí více vody, než kolik jí přijmete. Může být způsobena buď nedostatečným příjmem tekutin nebo jejich nadměrnou ztrátou.

Mezi nejčastější příčiny dehydratace patří:

• Intenzivní cvičení: Při intenzivním cvičení se potíte, což vede ke ztrátě tekutin. Pokud tuto ztrátu nekompenzujete dostatečným příjmem tekutin (nejlépe čistou vodou), může doít k dehydrataci organizmu.
• Pobyt v teplém prostředí: Teplo rovněž způsobuje ztráty tekutin pocením. Proto byste v případě extrémních veder a teplého počasí neměli zapomenout na pravidelné doplňování tekutin. Nejlepší je opět pít čistou vodu, která nejlépe zažene žízeň a brání vzniku dehydratace.
• Zvracení a průjem: Při zvracení a průjmu dochází ke ztrátám velkého množství tekutin, což může vést k dehydrataci.
• Nevolnost: Když se necítíte dobře a je vám špatně od žaludku či trpíte nevolností, většinou nemáte chuť nic jíst ani pít. Pokud chcete zabránit vzniku dehydratace, pamatujte na to, že pravidelný a dostatečný příjem vody je důležitý i během nevolnosti.
• Popáleniny nebo kožní infekce: V důsledku těžkých popálenin nebo při některých kožních infekcích se ztrácí tkáňový mok, což může vést k dehydrataci.
• Diabetes: Při vysoké hladině cukru v krvi dochází ke zvýšení produkce moči v ledvinách, protože se organizmus snaží nadbytek cukrů z těla vyloučit. Pokud tyto ztráty nejsou vyrovnány zvýšeným příjem vody, může to vést až k dehydrataci.
• Horečka: Při horečce se potíme, což vede ke ztrátě tekutin a dehydrataci.

Žízeň

Žízeň je stav, kterým vám tělo říká, že má nedostatek tekutin.

Mezi její doprovodné příznaky patří sucho v ústech a škrábání v krku.

Jedná o první signál, že potřebujete více tekutin.

Lidský organizmus je vybaven složitým systémem pro regulaci rovnováhy tekutin. A již drobná odchylka od rovnováhy může vyvolat pocit žízně (1, 2, 3).

U většiny lidí pro udržení dostatečné hydratace organizmu stačí, když se napijí, jakmile dostanou žízeň.

Čistá voda je nejlepším nápojem v prevenci dehydratace

Existují však některé situace, kdy žízeň nemusí být spolehlivým ukazatelem stavu hydratace organizmu.

Pocit žízně se totiž postupně snižuje s věkem, a tak zejména u starších lidí je nutné myslet na dostatečný příjem tekutin, protože žízeň nemusí pociťovat (4).

Někdy může být také nutné doplnit větší množství tekutin najednou i když zrovna nemáte žízeň (například v případě silného pocení v důsledku intenzivního cvičení nebo za teplého počasí).

V těchto případech bude nutné překročit i doporučený denní příjem tekutin, abyste si správnou hydrataci udrželi.

Změna barvy nebo množství moči

Barva a množství moči, které vylučujete vám dokážou hodně napovědět o aktuálním stavu vaší hydratace.

Sledování množství a barvy moči je tedy jedním ze způsobů, jak si můžete udržet rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin a zabránit dehydrataci.

Moč se vyrábí v ledvinách a skládá se z vody a odpadních látek, které je potřeba z těla vyloučit.

Pokud trpíte dehydratací (nedostatkem tekutin), ledviny začnou šetřit vodu a vaše moč bude koncentrovanější, protože bude obsahovat více odpadních látek (5).

Koncentrace moči ovlivňuje její vzhled. V případě dobré hydratace organizmu by vaše moč měla být čirá, světle žluté barvy a prakticky bez zápachu (6, 7).

Naproti tomu zakalená, tmavě žlutá moč je známkou dehydratace. Medově žlutá barva značí spíše mírnou dehydrataci, zatímco jantarově žlutá barva, spolu se silným zápachem moči může signalizovat těžkou dehydrataci (8, 9).

Kromě regulace koncentrace moči šetří ledviny vodu také snížením její vlastní produkce. V případě silné dehydratace dokonce ledviny přestanou vyrábět moč úplně (odborně se tomuto stavu říká anurie a je život ohrožující).

Každý člověk tvoří určité množství moči a nelze tak naprosto přesně říci, kolik moči za den byste měli vyloučit. V učebnicích fyziologie se píše, že denní množství vyloučené moči by se mělo pohybovat v rozmezí 1,5 – 2 litrů. Pokud zaznamenáte významný pokles množství moči pod dolní hranici této hodnoty, může to být známkou dehydratace (10).

Nezapomeňte, že také některé potraviny, léky a onemocnění mohou ovlivnit barvu a množství produkované moči. Pokud má vaše moč dlouhodobě jinou než světle žlutou barvu, požádejte vašeho lékaře o pořádné vyšetření.

Únava a ospalost

Únava nebo ospalost mohou mít mnoho různých příčin a jednou z nich může být i dehydratace.

Mnoho studií potvrzuje, že dehydratace způsobuje únavu a snižuje vytrvalost během cvičení (11, 12, 13).

Z tohoto důvodu je potřeba při cvičení a tělesné námaze pít dostatečné množství vody.

Ovšem únava a ospalost v souvislosti s dehydratací se nemusí vyskytovat pouze během cvičení.

Studie naznačují, že již lehká ztráta tekutin (1-3% vaší tělesné hmotnosti), která se považuje za mírnou dehydrataci, může vyvolávat pocity únavy a ospalosti i během každodenních činností.

Únava a ospalost jsou jedním z projevů dehydratace

Studie provedená na 24 mladých a zdravých ženách potvrdila, že při omezování příjmu vody po dobu 24 hodin, dochází k výskytu ospalosti, zmatenosti, únavy a snížení pozornosti.

Poté co se účastnice studie po 24 hodinách mohly napít vody, došlo ke zmírnění všech těchto projevů dehydratace (9).

Další studie provedená na mužích potvrdila, že v případě ztráty tekutin odpovídající 1,6% jejich tělesné hmotnosti, došlo k podstatnému zvýšení únavy, a to jak v klidovém režimu, tak během cvičení (14).

Ke ztrátě vody odpovídající 1,6% tělesné hmotnosti může jednoduše dojít i v rámci vašich každodenních aktivit, pokud nepijete dostatečné množství tekutin a nedodržujete správný pitný režim.

Bolest hlavy

Dehydratace může u některých lidí vyvolávat bolest hlavy nebo migrénu (5, 15, 16).

Jedna studie zjistila, že ztráta tekutin ve výši 1,4% tělesné hmotnosti způsobuje u některých zdravých žen bolesti hlavy a změny nálady (17).

Další studie zjistila podrobné výsledky i u mužů. Omezení příjmu vody na dobu 37 hodin, které způsobilo ztrátu tekutin odpovídající 2,7% tělesné hmotnosti, vedlo k bolestem hlavy a potížím se soustředením (18).

Naštěstí důkazy naznačují, že bolesti hlavy způsobené dehydratací lze poměrně snadno odstranit dodržováním správného pitného režimu a vypitím dostačného množství tekutin.

V jedné malé studii všichni kromě jednoho ze 34 účastníků, kteří zaznamenali bolest hlavy v důsledku dehydratace, potvrdili, že po doplnění tekutin (vypití čisté vody) se jim ulevilo.

Konkrétně u 22 ze 34 účastníků došlo k ústupu příznaků bolestí hlavy do 30 minut po vypití čisté vody, zatímco u 11 účastníků se bolesti zmírnily v rozmezí 30 minut – 3 hodin po doplnění tekutin (16).

Mějte na paměti, že existuje mnoho různých druhů bolesti hlavy, a ne všechny jsou způsobené dehydratací (nedostatkem tekutin).

Nicméně bolest hlavy může být signálem, že vaše tělo potřebuje více vody.

Změny elasticity pokožky

Dehydratace může způsobit změny vzhledu a struktury pokožky.

Kůže je z až 30% tvořena vodou, která jí dodává objem a elasticitu (5).

Zdravá a dobře hydratovaná kůže se po natažení vrátí do původního tvaru. Tomuto jevu se odborně říká turgor kožní.

Na druhou stranu, když je tělo dehydratováno, dochází k odčerpání tekutiny z pokožky do důležitých orgánů, aby se udrželo jejich správné fungování. Díky tomu dojde ke ztrátě pružnosti pokožky.

Chcete-li vyzkoušet pružnost vaší pokožky, štípněte se palcem a ukazováčkem na pokožce předloktí.

Pokud jste dobře hydratovaní, ojde po uvolnění stisku k okamžitému návratu kůže do původní polohy. Pokud se kůže do původního stavu vrací pomalej (několik sekund), může to být známkou dehydratace (5, 19, 20).

Nedostatek tekutin v pokožce navíc způsobuje změny vzhledu pokožky, která bude suchá a na dotek chladná a lesklá.

Svalové křeče

Svalové křeče mohou být známkou dehydratace. Vyskytují se zejména tehdy, je-li dehydratace způsobena nadměrným pocením.

Při pocení totiž dochází nejen ke ztrátě vody, ale také minerálů, zejména sodíku, který se podílí na svalových kontrakcích.

Při nedostatku tekutin a sodíku se pak svaly začnou automaticky nedobrovolně stahovat a vznikají svalové křeče (21).

Z tohoto důvodu je adekvátní hydratace zvláště důležitá při namáhavém cvičení nebo tělesné námaze při vysokých teplotách.

Pokles krevního tlaku

Jedním z dalších příznaků dehydratace může být nízký krevní tlak (22).

Dehydratace snižuje objem krve v těle, což snižuje tlak na stěny cév (arterií) (5, 23).

Nízký krevní tlak se může projevovat například pocitem lehkosti nebo závratí při změně polohy z lehu do stoje (24).

Je to proto, že při prudkém přechodu do vzpřímené polohy při dehydrataci musí srdce rychleji pumpovat, aby se do mozku dostala krev. A protože je krve méně, chvilku trvá, než se do mozku z dolních končetin dostane a vy můete proto pociťovat pocity lehkosti nebo závrať.

Nízký krevní tlak může navíc způsobit pocity slabosti a únavy.

Menší pokles krevního tlaku vám obvykle nijak nevadí a pokud je způsoben dehydratací, stačí jako nápravu pouze doplnit tekutiny (25).

Na druhé straně může těžká dehydratace vyvolat podstatné snížení krevního tlaku až pod kritickou hodnotu. Pak se objeví příznaky jako rozmazané vidění, nevolnost či synkopa (krátkodobý výpadek vědomí). V tomto případě se neprodleně obraťte na svého lékaře pro správnou léčbu nízkého krevního tlaku (24).

Rychlá tepová frekvence a palpitace

Dehydratace může způsobit zrychlení tepové frekvence a palpitace, což jsou nepříjemné pocity, kdy cítíte tlukot nebo „vynechávání“ vašeho srdce.

Tyto jevy jsou důsledkem snahy organizmu kompenzovat nedostatek tekutin v těle.

Při dehydrataci dochází ke snížení objemu krve v cévách. Menší objem krve klade vyšší nároky na srdeční frekvenci a srdce tak musí čerpat krev rychleji, aby se včas dostala na všechna potřebná místa v těle (5, 26).

Když tato situace nastane, můžete zrychlenou srdeční činnost vnímat jako palpitace.

Naštěstí tento regulační mechanismus dobře funguje, a i v případě nižšího objemu krve v důsledku dehydratace tak vaše srdce dokáže zajistit, aby se krev a kyslík dostaly ke všem orgánům.

Nicméně v případě těžké dehydratace může dojít k takovému snížení objemu cirkulující krve, že srdce již nedokáže zásobovat všechny orgány, a nakonec se úplně zastaví. Proto je příčinou smrti z důvodu dehydratace srdeční zástava.

Nezapomeňte, že dehydratace není jediná věc, která ovlivňuje tepovou frekvenci a způsobuje palpitace. Tyto příznaky mohou také signalizovat vážnější zdravotní problém a pokud se objeví a po doplnění tekutin se tepová frekvence nevrátí do normálu, měli byste se neprodleně poradit se svým lékařem.

Totéž platí i v případě, kdy jsou palpitace či zrychlení tepové frekvence doprovázeny bolestí na hrudi, pocením, slabostí či nevolností. V takovém případě si raději okamžitě zavolejte záchranku.

Podrážděnost nebo zmatenost

Dehydrace může mít významný vliv na funkci mozku.

Studie naznačují, že i mírná dehydratace může způsobit podrážděnost a sníženou funkci mozku (10, 27).

Několik studií potvrdilo, že ztráta tekutin odpovídající 1-2% tělesné hmotnosti může vyvolat úzkost, změny nálad, poruchy pozornosti či pokles krátkodobé paměti (14, 28).

Spolu se závažností dehydratace roste i závažnost postižení funkcí mozku a těžké dehydratace může způsobit zmatenost a psychické poruchy (29).

Zmatenost a dokonce až delirium jsou častými projevy dehydratace u starších dospělých a seniorů. Je to dáno tím, že ve stáří klesá pocit žízně a dostat se do stavu dehydratace je tak velmi snadné (30, 31, 32).

Na druhou stranu příjem dostatečného množství vody má blahodárný vliv na fungování mozku a duševní funkce. Studie naznačují, že jak děti, tak dospělí lépe plní zadané úkoly, pokud jsou dobře hydratovaní (33, 34, 35).

V jedné studii na dětech bylo zjištěno, že ty, které měly dobrý pitný režim, měly lepší krátkodobou paměť a dosahovaly lepších výsledků ve škol (33).

Stav hydratace vašeho organizmu tak může mít podstatný vliv na duševní výkonnost.

Závažné komplikace a selhání orgánů

Těžká dehydratace může vést k velmi závažným komplikacím.

Každý orgán v těle potřebuje pro správné fungování vodu. V případě těžké dehydratace dochází k postupnému narušování funkcí jednotlivých orgánů, což může vyústit až v jejich selhání.

Zvlášť těžká dehydratace může způsobit šok, který může skončit smrtí (36).

Existuje několik druhů šoků a v případě dehydratace se jedná o takzvaný hypovolemický šok, tedy stav, kdy je objem cirkulující krve v cévách tak nízký, že není možné zajistit přísun kyslíku do mozku a ostatních orgánů (37).

Pokud upadnete do šokového stavu, hrozí vám další komplikace, jako jsou ztráta vědomí, poškození mozku, selhání ledvin nebo srdce. V případě šoku je nutná okamžitá lékařská pomoc, jinak může mít tento stav za následek i smrt (38).

Není ale potřeba se nějak přehnaně bát. Šok při pouhé dehydrataci vzniká jen zřídka a spíše než nedostatkem vody je způsoben rozsáhlou ztrátou tělesných tekutin v důsledku traumat, těžkých popálenin, dlouhodobého zvracení či průjmů (zde jsou nejvíce ohroženy děti).

Jak předejít dehydrataci?

Klíčem k prevenci dehydratace je dodržovat pitný režim a po celý den pít dostatek tekutin. Nejlepší je čistá voda nebo neslazený čaj.

Ke správné hydrataci přispívají i potraviny bohaté na vodu, jako je ovoce a zelenina.

Ovoce je nejen velmi zdravé, ale přispívá ke správné hydrataci organizmu

Někdy se uvádí, že by člověk měl vypít každý den kolem 2,5 – 3 l vody, ale nelze to brát jako dogma, protože u každého je to jinak. Nicméně 2,5 – 3 litry tekutin denně jsou přiměřeným množství pro většinu situací (39).

Každý člověk má také jiné nároky na objem tekutin, a navíc je hydratace ovlivněna dalšími faktory, jako jsou stupeň tělesné aktivity, množství produkovaného potu a klimatické podmínky (40).

Pojďme se podívat na několik doporučení, jak předejít dehydrataci:

• Pít, když máte žízeň: U většiny lidí je žízeň spolehlivým signálem, že vaše tělo potřebuje vodu. Pokud máte žízeň, dejte si sklenici vody (1).
• Dejte si sklenici vody před cvičením: Než začnete cvičit nebo se věnovat těžké fyzické práci, dejte si sklenici vody. Toto je zvlášť důležité za teplého počasí.
• Doplňujte tekutiny ztracené pocením: Pokud se hodně potíte, nezapomeňte na doplnění vody, která se při pocení odpaří. V tomto případě je nutné pít i když nemáte žízeň, a to i nad rámec doporučeného denního množství tekutin (2,5 – 3 l) (12).
• Sledujte barvu vaší moči: Barva moči je dobrým indikátorem stavu hydratace. Pijte tolik tekutin, aby vaše moč měla světle žlutou barvu a byla prakticky bez zápachu.
• Doplňujte tekutiny a živiny ztracené při zvracení nebo průjmu: V případě zvracení nebo průjmu myslete na doplňování ztracené vody. Pijte vodu po malých doušcích, brčkem nebo cucejte malé kostičky ledu pro nahrazení ztracených tekutin. Pokud zvracení nebo průjem nepoleví do 24 hodin, vyhledejte lékařskou pomoc. Při chronických průjmech byste se měli zamyslet i nad změnami jídelníčku a vyřadit z něj potraviny, které vám působí obtíže.

Co si z článku odnést?

Projevy dehydratace jsou velmi různorodé, od prosté žízně (v případě lehké dehydratace) až po selhání orgánů (v případě těžké dehydratace).

Lehkou dehydrataci můžete vyléčit doma. Stačí pít dostatek tekutin (nejlépe čistou vodu nebo neslazený čaj). V případě těžší dehydratace je nutné obrátit se na lékaře, který zajistí odbornou péči.

Dodržování pitného režimu a pití dostatku vody během celého dne je nejlepším způsobem, jak předejít dehydrataci.

Navíc udržení správné hydratace má další výhody, jako jsou zlepšení nálady, menší únava, zlepšení paměti, soustředění a dalších mozkových funkcí.