Bolest při polykání: vše co potřebujete vědět?

Na polykání se podílí řada různých svalů a nervů v dutině ústní, hrdle a jícnu a většina lidí se bolestí při polykání během život minimálně několikrát setká. Odborným termínem se bolest při polykání označuje jak odynofagie a patří mezi poruchy polykání (dysfagie).

Příčinu bolesti při polykání lze někdy odhalit podle konkrétních příznaků.

V závislosti na vyvolávající příčině se totiž bolest při polykání může projevit jako ostrá nebo tupá bolest v dolní čelisti, v krku, na hrudi nebo v jícnu.

V některých případech bolest při polykání postihuje jen jednu stranu hrdla a pokud pacient zhluboka dýchá, může se její charakter měnit nebo bolest odeznívá.

V tomto článku se podrobněji podíváme na nejčastější příčiny a příznaky bolestí při polykání.

Dozvíte se také, jak příznaky bolesti při polykání zmírnit a kdy byste měli vždy vyhledat lékaře.

Příčiny

Příčin bolestí při polykání je celá řada, přičemž mezi nejčastější patří infekční a další onemocnění hrdla, Eustachovy trubice, ucha nebo jícnu a poranění krku.

V závislosti na vyvolávající příčině se kromě bolesti při polykání mohou objevit také následující příznaky:

Akutní tonzilitida (angína)

Angína neboli akutní tonzilitida je jednou z nejčastějších příčin bolestí při polykání. Ve většině případů je způsobena baktérií Streptococcus pyogenes, nicméně mohou jí vyvolat také viry nebo plísně (například kvasinky).

Kromě bolestí při polykání, mezi další příznaky angíny patří například:

• zduřelé lymfatické uzliny na jedné nebo obou stranách krku
• bolest v krku a na měkkém patře
• červené skvrny na měkkém patře
• horečka
• bílé skvrny (čepy) na mandlích
• bílý až žlutý povlak na jazyku
• zápach z úst (halitóza)
• ztuhlost čelisti nebo krku

Zánět hrtanu (laryngitida)

Laryngitida je odborný termín pro zánět hrtanu a hlasivek a rovněž patří mezi nejčastější příčiny bolesti při polykání. Stejně jako v případě angíny, mohou zánět hrtanu způsobit baktérie, viry nebo plísně.

Mezi další příznaky laryngitidy, mimo jiné, patří:

• chrapot
• horečka
• pocit knedlíku v krku
• přetrvávající kašel

Zánět příklopky hrtanové (epiglotitida)

Příklopka hrtanová je klapka na zadní stěně hrdla, která brání nechtěnému proniknutí přijaté potravy a tekutin do dýchacích cest.

Zánět příklopky hrtanové postihuje zejména děti ve věku 2 až 5 let.

Jeho častým původcem je baktérie Haemophilus influenzae a v případě, že není zahájena rychlá léčba, může pacient zemřít, protože zánětem postižená příklopka má tendenci pevně uzavřít vstup do hrtanu a dýchacích cest a pacient pak nemůže dýchat.

Naštěstí je v České republice k dispozici očkování proti baktérii Haemophilus influenzae, které je součástí povinné vakcinace, takže v dnešní době se závažné případy tohoto onemocnění vyskytují jen vzácně.

V případě zánětu příklopky hrtanové se kromě bolesti při polykání objevují také další příznaky, jako například:

• vysoká horečka
• vytékání slin z úst
• sed v předklonu
• na rozdíl od laryngitidy, kde je kašel jedním z hlavních příznaků, u zánětu příklopky hrtanové je příznakem jen mírné pokašlávání (kašel při epiglotitidě totiž postižené dítě bolí, a tak bývá spíše tlumený nebo žádný)

Záněty nosohltanu

Bolest při polykání se může objevit o při zánětu nosohltanu. I když je typicky tento zánět spojený spíše s rýmou, zahleněním, kašlem a teplotami, může se při jeho rozšíření do hrtanu, objevit i bolest při polykání. Navíc se často tento zánět může rozšířit do středouší, přes Eustachovu trubici a vyvolat tak zánět středního ucha.  

Kvasinkové nebo jiné plísňové infekce

Kvasinkové nebo jiné plísňové infekce dutiny ústní, hrdla nebo jícnu mohou být rovněž příčinou bolesti při polykání.

Nejčastěji jsou tyto záněty způsobené kvasinkami (plísně rodu Candida) a kromě bolesti při polykání se objevují další příznaky, jako jsou:

• ztráta chuti k jídlu
• bílý povlak na jazyku
• červené a popraskané ústní koutky

Zánět jícnu (ezofagitida)

Jícen je trubice, která odvádí přijatou potravu a tekutiny z dutiny ústní do žaludku. Zánět jícnu pak označujeme pojmem ezofagitida.

Nejčastější příčinou ezofagitidy je refluxní choroba jícnu, což je onemocnění, při kterém dochází ke zpětnému toku kyselých žaludečních šťáv do jícnu a v extrémních případech až do krku.

Protože stěna jícnu a dutiny ústní není chráněna před působením kyseliny chlorovodíkové, kterou žaludeční šťávy obsahují, dochází k jejímu narušení, což se, kromě bolesti při polykání, může projevit i dalšími příznaky, jako jsou:

• pálení žáhy
• hořkost až kovová pachuť v ústech
• bolest na hrudi
• kašel
• chrapot
• pocit knedlíku v krku
• nevolnost

Protože nejčastější příčinou zánětu jícnu je právě refluxní choroba jícnu, označuje se někdy toto onemocnění také jako refluxní ezofagitida.

K refluxu (zpětnému) toku žaludečních šťáv do jícnu dochází nejčastěji při oslabení dolního jícnového svěrače (sval, který pevně uzavírá dolní část jícnu před jeho vstupem do žaludku a brání tak zpětnému toku žaludečního obsahu do jícnu), nicméně někdy tento problém mohou vyvolat potravinové alergie nebo nežádoucí účinky některých léků.

Zánět Eustachovy trubice a další ušní záněty

V některých případech se bolest při polykání může vyskytnout jako jeden z příznaků zánětu Eustachovy trubice, což je dutá trubicovitá struktura, která spojuje středoušní dutinu s nosohltanem a slouží k vyrovnávání tlaku na obou stranách bubínku.

U dětí mohou přes Eustachovu trubici proniknout záněty z nosohltanu až do středouší, což se, mimo jiné, projeví bolestmi při polykání, praskáním v uchu, bolestí ucha, horečkou a dalšími příznaky.

Poranění hrdla

Jednou z příčin dysfagie (bolesti při polykání) je také poranění hrdla.

K němu nejčastěji dochází při požití příliš teplého jídla nebo pití, což způsobí popálení hrdla a jícnu.

Stejně tak mohou poškrábání či jiné poranění hrdla či jícnu způsobit potraviny s ostrými hranami (například bramborové lupínky nebo sušenky).

V závislosti na místě poranění se může objevit jen bolest při polykání nebo pocity tlaku či pálení na hrudi nebo v krku a další příznaky.

Diagnostika

Přesná diagnostika příčiny bolestí při polykání je zásadní, protože jen tak je možné nasadit správnou léčbu.

Kromě odběru anamnézy (tedy cílených otázek na pacientovi obtíže, užívané léky, apod.) se v diagnostice bolesti při polykání užívají také následující vyšetření:

• Fyzikální vyšetření (celková tělesná prohlídka): celkové lékařské vyšetření je nedílnou součástí diagnostiky všech onemocnění. Lékař se pacientovi podívá do krku, palpačně vyšetří zvětšené uzliny a štítnou žlázu, provede poslechové vyšetření hrudníku, pohmatové vyšetření břicha a orientační neurologické vyšetření. I když z fyzikálního vyšetření nelze většinou přesnou příčinu bolesti při polykání zjistit, může toto vyšetření posloužit jako vodítko pro další diagnostiku.
• Výtěr z krku a nosohltanu: při tomto vyšetření lékař odebere vzorek hlenu z krku nebo nosohltanu prostřednictvím vatové tyčinky. Následně se odebraný vzorek odešle do mikrobiologické laboratoře, kde se zjišťuje původce onemocnění (tedy baktérie či jiný patogen, který bolest v krku vyvolal).
• Vyšetření krve: z laboratorního vyšetření krve lze, mimo jiné, zjistit známky zánětu (leukocytóza – zvýšený počet bílých krvinek, CRP – C-reaktivní protein), počet krevních elementů (takzvaný krevní obraz), hladinu minerálů (iontogram), glukózy (glykémie), jaterních enzymů (jaterní testy), bilirubinu, některých hormonů či enzymů a mnoho dalších informací, které pomáhají zjistit příčinu bolesti při polykání.
• Pasáž jícnem: toto vyšetření spočívá ve vypití kontrastní látky (jódové nebo baryové suspenze) a sledování jejího průchodu trávicím traktem pod rentgenem. V dnešní době má své opodstatnění například při zapíchnutí rybí kosti v krku, pro ověření refluxu nebo hiátové hernie či zjišťování nádorů, které mohou blokovat průchod potravy trávicím traktem. Nicméně na některých pracovištích se toto vyšetření již nepoužívá.
• CT vyšetření (počítačová tomografie) nebo vyšetření na magnetické rezonanci (MR): v případě podezření na nádorové onemocnění krku nebo jiné příčiny stenózy (zúžení) jícnu může lékař objednat CT vyšetření nebo magnetickou rezonanci krku.

Léčba

Léčba bolesti při polykání závisí na vyvolávající příčině.

Pokud je příčinou bolesti při polykání infekční onemocnění způsobené baktériemi (například streptokoková angína nebo bakteriální zánět hrtanu), může vám lékař předepsat antibiotika.

V případě recidivujících (opakujících se) zánětů mandlí (tonzilitid) může lékař pacientovi doporučit chirurgické odstranění krčních mandlí (tonzilektomie).

Pokud je příčinou bolesti při polykání virové onemocnění, antibiotika se nepředepisují, protože proti virům neúčinkují. V některých případech mohou lékaři předepsat antivirotika (léky proti virům), nicméně tyto léky účinkují pouze proti konkrétnímu viru (například proti herpes virům se předepisuje lék acyklovir), takže je nutné před jejich podáním provést pečlivou diagnostiku.

Mezi další možnosti léčby bolesti při polykání, mimo jiné, patří:

• Léky proti horečce a zánětu: léky ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků (nesteroidní antiflogistika nebo NSAIDs) pomáhají zmírnit příznaky horečky a zánětu a tím ulevují i od bolesti při polykání. Nicméně tyto léky se v žádném případě nesmí užívat dlouhodobě a neměli by je užívat osoby, které mají problémy s krvácením do trávicího traktu nebo trpí refluxní chorobou jícnu.
• Léky na snížení kyselosti žaludečních šťáv (antacida) nebo snížení tvorby žaludečních kyselin (blokátory protonové pumpy): tyto léky pomáhají v případě, kdy je příčinou bolesti při polykání refluxní choroba jícnu, protože zmírňují poškození sliznice jícnu kyselými žaludečními šťávami a přináší tak alespoň částečnou úlevu od bolesti při polykání.
• Znecitlivující sprej nebo pastilky: v lékárně si můžete zakoupit sprej nebo pastilky, které obsahují látky zmírňující bolest (například lidokain).
• Kloktání slané vody: kloktání slané vody pomáhá zmírnit projevy zánětu a bolesti při polykání. Roztok ke kloktání si připravte tak, že rozpustíte 1 kávovou lžičku (5 g) soli ve 250 ml vlažné vody. Tímto roztokem kloktejte několikrát denně.
• Popíjení teplých nápojů: teplé nápoje, jako jsou například bylinkové čaje, pomáhají zmírnit bolest při polykání. Je ale třeba dávat pozor na to, aby nápoj nebyl příliš horký, což by mohlo vaše potíže zhoršit.
• Vyhněte se kouření a konzumaci alkoholu: látky obsažené v tabákovém kouři a alkohol dráždí měkké tkáně dutiny ústní, hrdla a jícnu. Je proto dobré se jim vyhnout.

Kdy vyhledat lékaře?

Pokud jsou bolesti při polykání způsobeny infekčními chorobami, většinou odezní během několika dní. Nicméně v některých případech je nutné vyhledat lékaře, aby se zjistila přesná příčina problému a zahájila vhodná léčba.

Praktického lékaře byste měli vyhledat vždy v následujících případech:

• pokud není příčina bolesti při polykání zjevná (například nemáte žádné příznaky respirační infekce)
• bolest při polykání neodezní do týdne nebo se stále zhoršuje
• v hrdle, na mandlích či na jazyku se objeví bílé, žluté nebo červené skvrny nebo bílý povlak.

V některých případech může být bolest při polykání známkou urgentního a život ohrožujícího stavu, který vyžaduje okamžitou léčbu.

V takovém případě je nutné volat záchranku na čísle 155 nebo 112.

Mezi příznaky, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc, mimo jiné, patří:

• otok hrdla
• dušnost
• nemožnost otevřít ústa
• nadměrné slinění
• ztráta vědomí
• úporné zvracení

Co si z článku odnést?

Bolest při polykání (dysfagie) je doprovodným příznakem různých chorob, zejména pak infekčních onemocnění hrdla (hrtanu, nosohltanu, jícnu) nebo uší (Eustachovy trubice, středouší).

Ve většině případů tento problém odezní do několika dnů, bez nutnosti léčby.

Pokud je příčinou bolesti při polykání bakteriální infekce (například streptokoková angína), je vhodné vyhledat lékaře a nechat si předepsat antibiotika.

Pokud bolest při polykání neodezní do týdne nebo se váš stav stále zhoršuje či se objeví další potíže, jako jsou dušnost nebo otok hrdla, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.