Zvětšené uzliny: co znamenají a kdy vyhledat lékaře?

Zvětšené uzliny: co znamenají a kdy vyhledat lékaře?
5. září 2019 5:00

Zvětšené lymfatické uzliny (odborně lymfadenopatie) jsou nejčastěji jedním z příznaků běžných infekčních onemocnění, ale mohou být i známkou onemocnění imunitního systému nebo rakoviny.

Obsah článku

  1. Co jsou zvětšené uzliny?
  2. Jak si můžete vyšetřit zvětšené uzliny sami doma?
  3. Příčiny zvětšení lymfatických uzlin?
    1. Infekční onemocnění
    2. Autoimunitní a systémová onemocnění imunitního systému
    3. Nádorová onemocnění
    4. Zvětšené uzliny v tříslech
  4. Kdy vyhledat lékaře?
  5. Diagnostika
  6. Léčba zvětšených mízních uzlin
  7. Co si z článku odnést?

Lymfatické uzliny jsou malé okrouhlé struktury, které hrají důležitou roli ve fungování imunitního systému.

V tomto článku se dozvíte co znamenají zvětšené lymfatické uzliny v tříslech, na krku, v podpaží i jinde po těle, jaké jsou nejčastější příčiny tohoto problému, jaké jsou možnosti léčby zvětšených uzlin a kdy vyhledat lékaře.

Co jsou zvětšené uzliny?

Lymfatický systém sbírá tkáňový mok a odpadní produkty z mezibuněčných prostor (takzvaného intersticia) a pomáhá ničit nebezpečné baktérie a viry, k čemuž slouží právě mízní (lymfatické) uzliny.

V lidském těle se nachází stovky lymfatických uzlin, přičemž ty hlavní jsou na následujících místech:

  • pod čelistí
  • na obou stranách krku
  • v podpaží
  • v tříslech
  • podél velkých cév (například aorty)
  • v mediastinu (mezihrudí), což je prostor mezi oběma plícemi, ve střední části hrudníku

Lymfa (míza) se sbírá v mízních cévách po celém těle a protéká lymfatickými uzlinami, kde přítomné imunitní buňky zabijí škodlivé mikroby. Nakonec se lymfa s odpadními látkami, solemi a bílkovinami dostane do hrudního mízovodu (ductus thoracicus) a do pravého lymfatického mízovodu a odtud do žilní krve, která mízu s odpadními látkami zanese do ledvin, kde se vyloučí spolu s močí.

Ke zvětšení (otoku) lymfatických uzlin nejčastěji dochází v případě infekčních onemocnění. Lymfatické uzliny se zvětšují v důsledku aktivity imunitních buněk, které se zde nachází.

V případě infekce se, lymfatické uzliny často zvětšují v okolí postižené oblasti. Pokud máte například zánět středního ucha, zvětší se lymfatické uzliny v okolí ucha (příušní lymfatické uzliny), zatímco při onemocnění horních cest dýchacích se zvětšují uzliny na krku.

Jak si můžete vyšetřit zvětšené uzliny sami doma?

Pokud chcete zjistit, zda máte zvětšené uzliny či ne, zkuste lehce přitlačit rukama na místa, kde se uzliny vyskytují (například po stranách krku nebo v tříslech).

Zvětšené lymfatické uzliny ucítíte pod rukou jako okrouhlé až oválné hrbolky, veliké asi jako hrášek nebo kulička vinné révy. Pokud jsou na dotyk spíše měkké a bolestivé, jedná se nejspíše o reakci na infekční onemocnění, pokud jsou naopak na dotyk tvrdé a nebolí, může se jednat o závažnější onemocnění.

Někdy zvětšené uzliny tvoří velké shluky (takzvané pakety), které nápadně prominují na přes kůži.

Nápadně zvětšené uzliny, které tvoří pakety bývají většinou známkou závažnějšího onemocnění (například lymfomu nebo jiných nádorů), ale někdy se mohou vyskytnou i při běžném nachlazení či chřipce.

Protože na některých místech (například na krku) se uzliny nachází na obou stranách těla, můžete si ověřit, zda jsou uzliny zvětšené jen na jedné straně nebo na obou.

Podle toho, co zvětšení uzlinvyvolalo, se mohou objevit i další příznaky, jako jsou kašel, bolest v krku, příznaky chřipky a nachlazení, únava, hubnutí nebo nevysvětlitelné horečky.

Příčiny zvětšení lymfatických uzlin?

Zvětšení lymfatických uzlin, zejména pak na krku a za ušima, je spojeno s celou řadou různých onemocnění, jako jsou například autoimunitní choroby, některé druhy rakoviny, ale také běžná infekční onemocnění, jako je nachlazení, chřipka nebo angína.

Zvětšení mízních uzlin je také nežádoucím účinkem některých léků, zejména léků proti malárii (antimalarika) a lékům na epilepsii (antiepileptika).

Ve většině případů je lymfadenopatie lokální, což znamená, že se uzliny zvětší jen v jedné oblasti či části těla. V případě že se zvětšené uzliny vyskytují současně na několika různých místech těla, hovoříme o takzvané generalizované lymfadenopatii, která je obvykle známkou systémového onemocnění (například autoimunitního onemocnění nebo nádorového onemocnění), které vyžaduje lékařskou pomoc.

V následujících odstavcích si možné příčiny zvětšení lymfatických uzlin popíšeme podrobněji.

Infekční onemocnění

Zvětšení jednotlivých lymfatických uzlin způsobují jak virová, tak bakteriální či plísňová infekční onemocnění, jako jsou:

  • nachlazení
  • chřipka
  • zánět vedlejších dutin nosních
  • mononukleóza
  • zánět mandlí (tonsilitida)
  • záněty dásní nebo zubů
  • stafylokokové infekce
  • angína a jiné streptokokové infekce
  • kožní záněty (dermatitidy)
  • infekce vyvolané plísněmi (houbami)

Zvětšení více lymfatických uzlin až tvorbu paketů zvětšených uzlin mohou způsobit například tyto závažná infekční onemocnění:

  • plané neštovice
  • tuberkulóza
  • spalničky
  • zarděnky
  • infekce způsobené herpetickými viry
  • lymská borelióza
  • HIV (AIDS)
  • toxoplazmóza
  • nemoc z kočičího škrábnutí (bartonelóza): toto onemocnění je častější, než si myslíme a může způsobit zvětšení (otok) mízních uzlin v blízkosti škrábance od kočky.

Autoimunitní a systémová onemocnění imunitního systému

Mezi onemocnění imunitního systému, která mohou způsobit zvětšení mízních uzlin, mimo jiné, patří:

  • systémový lupus erythematodes (lupus erythematosus disseminatus)
  • revmatoidní artritida
  • Sjörgenův syndrom

Nádorová onemocnění

Zvětšení lymfatických uzlin mohou vyvolat i nádorová onemocnění, a to hlavně:

  • lymfomy
  • Hodgkinova nemoc
  • leukémie
  • metastázy neboli rozšíření (diseminace) primárního nádoru do vzdálených míst organizmu
  • Kaposiho sarkom

Riziko nádorových onemocnění spojených s lymfadenopatií je vyšší u:

  • osob starších 40 let
  • osob mužského pohlaví
  • bělochů

Pokud je příčinou zvětšení lymfatických uzlin nádorové onemocnění, hovoříme o takzvaných maligních lymfatických uzlinách, které mohou být na omak tvrdé nebo gumové. Spolu s nimi se mohou objevit další systémové příznaky, jako jsou horečka, noční pocení nebo nevysvětlitelný úbytek na váze.

Zvětšené uzliny v tříslech

Nejčastější příčinou zvětšení lymfatických uzlin v tříslech jsou pohlavně přenosná infekční onemocnění, jako jsou syfilis nebo kapavka.

Další častou příčinou zvětšení uzlin v tříslech je poranění dolních končetin nebo infekční onemocnění v této oblasti (například erysipel neboli růže)

Kdy vyhledat lékaře?

Ve většině případů zvětšené uzliny sami zmizí a to do dvou až tří týdnů poté, co se vaše tělo vypořádalo s infekcí (1).

Pokud zvětšené uzliny přetrvávají déle než 3 týdny je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Lékaře byste měli vždy vyhledat v následujících případech:

  • pokud je zvětšená uzlina na omak tvrdá nebo „gumová“
  • pokud se zvětšená lymfatická uzlina nemůže volně pohybovat
  • pokud je zvětšená uzlina větší než 2,5 cm v průměru
  • pokud je zvětšení uzlin doprovázeno dalšími příznaky jako jsou noční pocení, bolesti břicha, nevysvětlitelný úbytek na váze nebo vysoká horečka bez zjevné příčiny.

Diagnostika

Na viditelných místech (například na krku, v tříslech nebo v podpaží) může lékař zvětšení uzlin diagnostikovat pohledem při běžném vyšetření nebo při odběru anamnézy od pacienta.

Někdy je nutné diagnostiku doplnit o laboratorní vyšetření krve (například pro stanovení hodnoty CRP, zánětlivých a nádorových markerů, minerálů, apod).

U podezření na mononukleózu či jaterní onemocnění může lékař objednat i jaterní testy (hodnoty jaterních enzymů v krvi).

Pokud zvětšené uzliny nejsou vidět na první pohled používají se k jejich diagnostice zobrazovací metody, a to hlavně ultrazvuk, počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI).

To je důležité zejména při diagnostice nádorových onemocnění, respektive za účelem zjištění, zda léčba funguje či nikoli (pokud se lymfatické uzliny po léčbě zmenší, je to signálem, že léčba je úspěšná).

V případě, že není jasné, zda se jedná o maligní zvětšenou uzlinu či nikoli, může si lékař objednat takzvanou biopsii lymfatické uzliny.

Toto vyšetření spočívá v tom, že se odebere kousek tkáně mízní uzliny a nechá se vyšetřit pod mikroskopem, zda neobsahuje nádorové (rakovinotvorné) buňky.

Biopsie se provádí různými technikami, kromě klasického chirurgického odběru uzliny malým řezem na kůži se používá také metoda aspirace tenkou jehlou (takzvaná tenkojehlová biopsie), kdy se přes kůži do uzliny (pod CT nebo ultrazvukovou kontrolou) zapíchne tenká dutá jehla, do které se nasaje kus tkáně uzliny.

Léčba zvětšených mízních uzlin

Léčba lymfadenopatie závisí na vyvolávající příčině.

Pokud je příčinou zvětšení lymfatických uzlin infekční onemocnění, obvykle otok splaskne poté, co infekce odezní.

Někdy je nutné infekční onemocnění léčit s pomocí antibiotik nebo antivirotik (léky proti baktériím a virům), respektive s pomocí jiných protizánětlivých léků, které pomáhají zmírnit také bolest (například nesteroidní protizánětlivé léky neboli nesteroidní antiflogistika, kam patří například ibuprofen).

Pokud je příčinou zvětšených uzlin nádorové nebo autoimunitní onemocnění, je nutné nejprve zahájit léčbu těchto onemocnění, což vede i ke zmírnění lymfadenopatie.

Na zmírnění otoku uzlin můžete vyzkoušet – se souhlasem lékaře – také následující tipy:

Co si z článku odnést?

Zvětšené uzliny jsou obvykle příznakem jiného onemocnění, nejčastěji infekce a většinou se do 2 – 3 týdnů stav upraví bez jakékoli léčby.

Pokud se tak nestane a zvětšené uzliny přetrvávají déle než 3 týdny nebo se současně objeví i jiné příznaky, jako například vysoká horečka, bolesti břicha, noční pocení nebo náhlý úbytek hmotnosti, vyhledejte lékařkou pomoc.

Léčba zvětšených uzlin závisí na vyvolávající příčině.

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 5. září 2019 5:00
Datum příští revize: 5. září 2021 5:00
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace