Zánět hrtanu (laryngitida): vše co potřebujete vědět

Zánět hrtanu (laryngitida): vše co potřebujete vědět
2. listopadu 2019 22:00

Laryngitida je odborný lékařský termín pro otok a zánět hrtanu. Může být buď akutní nebo chronická. Ve většině případů je laryngitida dočasným stavem, který po správné léčbě nemívá žádné závažné následky.

Obsah článku

  1. Rychlá fakta o laryngitidě
  2. Co je zánět hrtanu?
  3. Příznaky
    1. Příznaky zánětu hrtanu u dětí
  4. Příčiny
    1. Příčiny akutního zánětu hrtanu
    2. Příčiny chronického zánětu hrtanu
  5. Diagnostika
  6. Léčba
    1. Domácí léčba
    2. Léky
  7. Prevence
  8. Co si z článku odnést?

Hrtan (larynx) je orgán dýchacího ústrojí, ve kterém jsou uloženy hlasivky. Hrtan je proto důležitý nejen pro dýchání, ale podílí se také na mluvení a polykání.

Hlasivky jsou párový orgán, tvořený svalem, vazem (chrupavkou) a sliznicí a jejich vibracemi (chvěním) tvoříme zvuky při mluvení nebo zpěvu.

V roce 2018 byla ve Spojených státech amerických provedena studie, která naznačuje, že chronickým zánětem hrtanu trpí až 3,47 lidí z tisíce a během života se chronická laryngitida vyskytne až u 21% lidí (1).

Zánět hrtanu většinou nebývá závažný a příznaky často odezní i bez léčby zhruba do jednoho týdne.

Rychlá fakta o laryngitidě

Nejčastější příčinou akutního zánětu hrtanu je virová infekce.

Nejčastější příčinou chronického zánětu hrtanu je prostředí, ve kterém se pohybujeme (například dlouhodobé působení dráždivých chemických látek při práci v rizikovém prostředí, apod.).

U dětí je nutné odlišit laryngitidu od mnohem závažnějších onemocnění, jako jsou hemofilová infekce nebo záškrt.

V závažnějších případech může lékař doporučit další vyšetření, jako je například laryngoskopie nebo bronchoskopie.

Nejlepším způsobem léčby akutní laryngitidy je odpočinek a dostatek tekutin.

Co je zánět hrtanu?

Laryngitida je zánět hrtanu a hlasivek.

Hlasivky jsou důležitým orgánem pro tvorbu řeči. Při mluvení a zpěvu se hlasivky rytmicky chvějí (otevírají a zavírají). Pokud máte zánět hrtanu dochází k otoku hlasivek, což vede ke změnám v průtoku vzduchu hrdlem.

Změna průtoku vzduchu hrdlem vede ke zhoršení fonace (tvorby hlasu), což se projevuje chrapotem nebo ztišením hlasu.

Lidé s akutní laryngitidou tak často chraptí nebo mluví tak tiše, že nejsou slyšet. U chronické laryngitidy dochází k trvalému zánětlivému postižení hlasivek, což vede k jejich ztluštění a k tvorbě různých výrůstků jako jsou polypy nebo uzlíky (noduly).

Příznaky

Zánět hrtanu (laryngitida) u dospělých se projevuje celou řadou různých příznaků, jako například:

  • chrapot
  • obtížné mluvení
  • bolest v krku, zejména při polykání
  • zvýšená teplota (subfebrilie) až horečka (febrilie)
  • přetrvávající kašel
  • pocit knedlíku v krku spojený s častou nutností si „odkašlat“

Tyto příznaky se objeví zničehonic (náhle) a během 2 až 3 dnů se zhoršují. Pak většinou postupně odezní.

Pokud výše uvedené příznaky přetrvávají déle než 3 týdny, nejspíše se jedná o chronickou laryngitidu, která bývá způsobena jiným základním onemocněním (mimo jiné, například i nádorovým bujením v hrdle, hrtanu či na hlasivkách). Proto je velice důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud výše uvedené příznaky do 3 týdnů neodezní.

Laryngitida se často objevuje jaké příznak dalších onemocnění, jako jsou napříkladchřipka, nachlazení nebo záněty mandlí (tonsilitida).

V takových případech se často objevují ještě následující příznaky:

  • bolest hlavy
  • zvětšení a otoky lymfatických uzlin
  • rýma
  • únava a ospalost

Příznaky laryngitidy obvykle odezní do 7 dnů. Pokud přetrvávají nebo se zhoršují, vyhledejte lékařskou pomoc.

Příznaky zánětu hrtanu u dětí

Příznaky laryngitidy u dětí se mohou lišit od příznaků u dospělých.

U dětí se kromě zastřeného hlasu, štěkavého kašle a horečky mohou objevit i závažnější potíže ve formě laryngotracheobronchitidy, což je zánět hrtanu, průdušnice a průdušek, označovaný též jako krup. Ten bývá spojený s dušností, slintáním, vysokou horečkou (nad 39°C), potížemi s polykáním a hlasitým pískáním při nadechování.

Pokud se výše uvedené příznaky u vašeho dítěte objeví, je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Někdy se za příznaky laryngitidy u dětí mohou skrývat příznaky závažného, život ohrožujícího onemocnění zvaného zánět příklopky hrtanové (epiglotitida).

Epiglotitida je život ohrožující, protože může dojít k reflexnímu uzavření dýchacích cest příklopkou hrtanovou, což vede k zablokování dýchacích cest a udušení pacienta.

Naštěstí před epiglotitidou již delší dobu chrání naše děti očkování proti jejímu nejčastějšímu původci (Haemophilus influenzae typu B). Nejnebezpečnější z Haemophilů je právě typ B, proti kterému by všechny děti měly být očkovány.

Pokud vaše dítě očkováno není, je důležité ho dobře sledovat a raději okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví jakékoli nestandardní příznaky nebo se vám na něm cokoli nebude zdát.

Epiglotitida se může projevovat stejnými příznaky jako je laryngitida, ale existují určité odlišnosti.

Především platí, že epiglotitida se objevuje nejčastěji u mladších dětí (2 – 4 roky), zatímco laryngitida se vyskytuje u všech věkových skupin, včetně dospělých osob.

Dalším rozdílem je, že u laryngitidy bývá přítomen nápadný štěkavý kašel a dítě většinou hodně pláče, zatímco u zánětu příklopky hrtanové je dítě spíše apatické, slintá, nekašle nebo kašle jen velice málo. Při epiglotitidě se také mnohem častěji objevuje vysoká horečka (nad 39°C).

Epiglotitida může vzniknout i u dospělých, ale zde nebývá tak nebezpečná jako u dětí.

Příčiny

Příčin zánětu hrtanu je celá řada a liší se podle toho, zda se jedná o akutní nebo chronickou laryngitidu.

Příčiny akutního zánětu hrtanu

Nejčastější příčinou akutního zánětu hrtanu je virová infekce a toto onemocnění často vyvolávají viry způsobující chřipku nebo běžné nachlazení. Někdy může k zánětu hrtanu dojít při přetěžování hlasivek (například po dlouhodobém zpěvu, hlasitém mluvení, apod.).

Ve vzácných případech bývá akutní zánět hrtanu způsoben bakteriální infekcí, jako je například Corynebacterium diphteriae, která mimo jiné způsobuje onemocnění zvané záškrt (diftérie). Záškrt může být závažné onemocnění, takže se proti němu děti očkují.

Příčiny chronického zánětu hrtanu

Nejčastější příčiny chronického zánětu hrtanu jsou:

  • refluxní choroba jícnu, což je onemocnění, při kterém se žaludeční kyseliny a obsah dostávají přes jícen zpět do hrdla, kde mohou podráždit sliznici hrtanu a způsobit chronický zánět, což se projevuje zejména chronickým kašlem
  • bakteriální, plísňové (mykotické) nebo parazitární infekce
  • chronický zánět dutin (sinusitida)
  • chronický kašel
  • vdechnutí dráždivých látek (alergeny, toxické výpary)
  • nadměrná konzumace alkoholu
  • dlouhodobé přetěžování a namáhání hlasivek
  • kouření, včetně pasivního kouření
  • užívání inhalačních kortikosteroidů (například inhalátorů při astmatu a dalších onemocněních)

Diagnostika

Lékaři nejčastěji zánět hrtanu diagnostikují fyzikálním vyšetřením, při kterém vyšetří uši, nos, krk a hlas. Ve většině případů není nutné provádět další vyšetření, protože jedním z hlavních a nejčastějších příznaků zánětu hrtanu je chrapot, čehož si lékař všimne hned jakmile na něj pacient promluví. Dalšími častými příznaky jsou řezání v krku při polykání a štěkavý kašel, což jsou rovněž příznaky, zjistitelné bez nutnosti provádět nějaká složitá laboratorní vyšetření.

V případě, že pacient přichází s chronickým chrapotem (trvajícím déle než 2 – 3 týdny), je nutné pečlivě pacienta vyšetřit, protože chronický chrapot bývá často způsoben jinými onemocněními, včetně nádorů v oblasti krku a hrdla.

Při chronickém chrapotu vás praktický lékař odešle na specializované pracoviště ORL (ušní, nosní, krční), kde vás otorhinolaryngolog vyšetří přístrojem zvaným laryngoskop či bronchoskop. Cílem je odhalit přítomnost polypů nebo uzlíků (nodulů) na hlasivkách a případně z nich odebrat vzorek tkáně na biopsii (vyšetření pod mikroskopem, ze kterého se dá poměrně spolehlivě určit přítomnost nádorového či jiného onemocnění).

Pokud chrapot či jiné příznaky zánětu hrtanu přetrvávají déle než 2 týdny, měli byste neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Léčba

K léčbě akutní laryngitidy často postačí dostatek odpočinku, tekutin a hlasový klid. Léčba chronického zánětu hrtanu pak spočívá především v léčbě základního onemocnění.

Domácí léčba

Při laryngitidě lékaři pacientům nejčastěji doporučí dostatek odpočinku, tekutin a omezit používání hlasivek. Měli byste co nejméně mluvit či zpívat.

Stejně tak byste se měli vyhnout šeptání. I když se na první pohled může zdát, že šeptání je pro hlasivky šetrnější než normální hlasitost řeči, není to pravda, protože při šeptání jsou hlasivky mnohem více napnuté, což narušuje proces hojení.

Mezi další domácí způsoby léčby zánětu hrtanu, mimo jiné, patří:

  • dostatek tekutin
  • dýchání čerstvého vzduchu (někdy pomáhá například vyklonit se z okna a dýchat studený ý vzduch nebo si na chvíli strčit hlavu do mrazáku a dýchat mrazivý vzduch z mrazáku)
  • užívání léků proti bolesti (paracetamol nebo ibuprofen) na úlevu řezání v krku
  • vyhněte se užívání sprejů a léků na uvolnění ucpaného nosu, protože tyto léky vysušují sliznice hrdla a mohou projevy laryngitidy zhoršovat
  • snažte se vyhnout inhalaci (vdechování) dráždivých látek, včetně cigaretového kouře, což znamená, že kuřáci by měly alespoň na čas přestat kouřit

Léky

V případě, že je laryngitida způsobena bakteriální infekcí, mohou pacientovi lékaři předepsat antibiotika. Nicméně nedávno provedené studie naznačují, že rizika spojená s užíváním antibiotik u akutního zánětu hrtanu převyšují přínos těchto léků, takže bychom antibiotika měli předepisovat jen v oprávněných případech (1).

Při těžkém průběhu laryngitidy vám může lékař předepsat kortikosteroidy na zmírnění zánětu hlasivek. Kortikosteroidy někdy užívají také profesionální zpěváci, kteří potřebují, aby zánět hlasivek rychle odezněl. Také u dětí s laryngotracheobronchitidou (krup) je někdy vhodné předepsat kortikoidy na „rychlou“ úlevu od zánětu.

Léčba chronického zánětu hrtanu často vyžaduje dlouhodobou léčbu, a to vždy podle vyvolávajícího onemocnění. Pokud je například příčinou chronické laryngitidy refluxní choroba jícnu nebo zánět vedlejších dutin nosních, je nutné nejprve zaléčit tato onemocnění s pomocí vhodných léků a jiných postupů.

Při léčbě laryngitidy se uplatňují také změny životního stylu. Lékaři vám například mohou doporučit hlasový trénink nebo zlepšení techniky zpěvu tak, abyste hlasivky méně namáhali a nedocházelo k jejich zánětu. Stejně tak je důležité vyhnout se kouření, nadměrné konzumaci alkoholických nápojů a vdechování jiných dráždivých látek.

V případě závažného poškození hlasivek polypy nebo noduly je někdy nutné operace, při které se tyto výrůstky odstraní.

Prevence

Nejlepším způsobem jak snížit riziko zánětu hrtanu je zabránit suchosti v krku a dráždění hlasivek.

Toho můžete dosáhnout s pomocí následujících opatření:

  • pokud máte pocit cizího tělesa v krku nesnažte se ho zbavit častým pokašláváním. Nejlepší je napít se čisté vody
  • riziko infekcí horních cest dýchacích snížíte dostatečnou ústní hygienou (například při čištění zubů byste neměli zapomínat ani na jazyk) a také tím, že se budete vyhýbat kontaktu s nemocnými osobami
  • zanechte kouření a pokud je to možné vyhněte se i pasivnímu kouření
  • omezte konzumaci alkoholu a kofeinu, protože zvyšují riziko dehydratace (nedostatku tekutin).
  • pijte dostatek tekutin – nejlepší je čistá voda.

Co si z článku odnést?

Laryngitida neboli zánět hrtanu je velice nepříjemné onemocnění, které se projevuje chrapotem, řezavou bolestí v krku, zvýšenou teplotou až horečkami, štěkavým kašlem a dalšími příznaky.

Tato choroba probíhá buď akutně nebo chronicky.

Zatímco akutní laryngitida je nejčastěji způsobena viry a do 7 dnů její příznaky většinou odezní, chronický zánět hrtanu je nejčastěji způsoben jiným základním onemocněním, jako je refluxní choroba jícnu nebo chronické přetěžování hlasivek.

Zpozornět byste měli pokud chrapot a další příznaky laryngitidy neodezní do 2 – 3 týdnů.

V takovém případě byste měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc a nechat si udělat pořádné vyšetření, protože chrapot může být jedním z příznaků rakoviny hrtanu nebo hlasivek. 

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 2. listopadu 2019 22:00
Datum příští revize: 2. listopadu 2021 22:00
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace