Co jsou antibiotika, za jak dlouho zaberou a k čemu slouží?

14. prosince 2019 21:14

Antibiotika jsou léky užívané v léčbě bakteriálních infekcí. Proto se někdy označují jako antibakteriální léky. Fungují buď tak, že baktérie zabíjí (takzvaná baktericidní antibiotika) nebo zpomalují jejich růst (takzvaná bakteriostatická antibiotika). Začínají účinkovat ihned poté, co si je vezmete, ale to za jak dlouho skutečně zaberou a budete se cítit lépe závisí na řadě faktorů, včetně druhu infekce. Ve většině případů pocítíte nějaké zlepšení za 2 – 3 dny poté, co začnete antibiotika užívat.

Obsah článku

  1. Co jsou antibiotika?
  2. Jak antibiotika fungují?
  3. Za jak dlouho zaberou antibiotika?
  4. Z čeho se antibiotika vyrábí?
  5. Co je antibiotická rezistence?
    1. Clostridium difficile
    2. Vankomycin rezistentní enterokoky (VRE)
    3. MRSA
    4. Karbapenem rezistentní enterobaktérie (CRE)
  6. K čemu se antibiotika používají?
  7. Jaké jsou nežádoucí účinky antibiotik?
  8. Co si z článku odnést?

V tomto článku se dozvíte co jsou antibiotika, jak fungují, za jak dlouho zaberou a také se podíváme na antibiotickou rezistenci.

Co jsou antibiotika?

Antibiotika jsou léky na léčbu bakteriálních infekcí.

První „moderní“ antibiotika lékaři použili v roce 1936.

Před objevem antibiotik bylo až 30% bakteriálních infekcí smrtelných (1).

Díky antibiotikům tak dokážeme vyléčit některé bakteriální infekce, které dříve pacienta spolehlivě zabily.

Navíc antibiotika pomáhají zabránit rozvoji infekcí do těžkých stavů či sepse, pokud se nasadí včas.

Existuje mnoho různých skupin antibiotik a citlivost jednotlivých druhů baktérií na různá antibiotika se podstatně liší. To znamená, že pokud chceme zlikvidovat nějakou bakteriální infekci, musíme v ideálním případě nejprve zjistit baktérii, která tuto infekci vyvolala, stanovit její citlivost na antibiotika a podle citlivosti pak vybrat vhodný lék.

Antibiotika lze užívat v různých formách, mimo jiné, jako:

  • tabletky
  • kapsle
  • roztoky k nitrožilnímu podání
  • masti
  • gely

Většina antibiotik je na lékařský předpis, ale některé antibiotické krémy, masti či gely jsou volně prodejné.

Jak antibiotika fungují?

Podle způsobu účinku rozdělujeme antibiotika na bakteriocidní (zabíjí baktérie) a bakteriostatická (zpomalují růst a množení baktérií).

Antibiotika působí následujícími mechanizmy:

  • blokují tvorbu buněčné stěny bakteriálních buněk
  • narušují rozmnožování baktérií
  • blokují tvorbu proteinů v bakteriálních buňkách

Za jak dlouho zaberou antibiotika?

Antibiotika začínají účinkovat okamžitě poté, co je začnete užívat, v případě tabletek je to zhruba za 30 minut, v případě nitrožilního podání účinek nastupuje do 1 minuty.

Nicméně doba, kdy antibiotika skutečně zaberou a vy se začnete cítit lépe, je podstatně delší, obvykle dva až tři dny, někdy i podstatně déle, v závislosti na závažnosti onemocnění (například u angíny nebo infekce močových cest zaberou antibiotika dříve než u otravy krve, apod.).

Antibiotika se většinou užívají 7 až 14 dní, přičemž v některých případech je nutné je užívat ještě déle (například při podezření na lymskou boreliózu nebo při těžké sepsi) a někdy postačí i kratší doba užívání (například některá antibiotika se užívají jen 3 dny).

O délce užívání a druhu antibiotik rozhodne váš lékař.

I když antibiotika zaberou a po několika dnech se cítíte lépe, je vždy nutné dobrat celou předepsanou dávku antibiotik, aby se infekce spolehlivě odstranila. Navíc dobrání antibiotik snižuje riziko rezistence, protože pokud antibiotika nezabijí všechny baktérie, které infekci způsobily a vy léčbu přerušíte poté, co se vám udělá lépe a nedoberete celou dávku, mohou se zbylé baktérie „naučit“ jak zablokovat fungování antibiotik a stát se rezistentními.

Proto byste nikdy neměli ukončit antibiotickou léčbu předčasně, bez předchozí konzultace se svým lékařem.

Z čeho se antibiotika vyrábí?

První betalaktamové antibiotikum, penicilin, bylo objeveno náhodně. Vyrostlo totiž na kousku plísně v Petriho misce v laboratoři profesora Fleminga v září 1928.

Vědci zjistili, že některé druhy plísní dokážou penicilin přirozeně vyrábět.

Penicilin se nakonec začal v laboratořích ve velkém množství vyrábět procesem fermentace (kvašení) s využitím plísní, které tuto látku přirozeně tvoří.

Jiná antibiotika byla v minulosti tvořena baktériemi, které žily v půdě.

V dnešní době se většina antibiotik vyrábí v laboratoři. Výroba některých antibiotik je poměrně jednoduchá, zatímco jiná antibiotika se vyrábí sérií složitých chemických reakcí.

Při výrobě některých antibiotik se částečně používají přírodní řízené procesy. To znamená, že antibiotika vyrobená přírodně některými plísněmi nebo baktériemi se chemickými reakcemi dále upravují, což pomáhá zvyšovat jejich účinnost a částečně i snižovat rezistenci na antibiotika.

Co je antibiotická rezistence?

Antibiotika jsou účinné a silné léky, které pomáhají v léčbě celé řady různých onemocnění. Nicméně některá antibiotika v dnešní době kvůli antibiotické rezistenci přestávají fungovat.

Antibiotická rezistence vzniká v případě, když některé antibiotikum, které dříve spolehlivě zabilo nebo zpomalilo růst některých baktérií, již tyto baktérie nedokáže spolehlivě zlikvidovat.

Antibiotická rezistence tak může vést k tomu, že na některá onemocnění nebudeme mít žádnou léčbu.

Proto existují takzvaná záložní antibiotika, která se nasazují pouze v případě, že baktérii, která onemocnění vyvolala, není možné zlikvidovat běžně dostupnými antibiotiky.

I tak je ale antibiotická rezistence velký problém, protože někdy nemusí fungovat ani záložní antibiotika.

Odhaduje se, že každý rok nakazí rezistentní bakteriální kmeny více než 2 milióny lidí a nejméně 23 tisíc lidí na tyto infekce zemře.

Citlivost bakterií na antibiotika se testuje v mikrobiologické laboratoři tak, aby lékař pacientovi předepsal taková antibiotika, která původce onemocnění spolehlivě zničí.

Pokud léčba nesnese odkladu, nasazují se takzvaně empiricky širokospektrální antibiotika, která účinkují proti velkému množství různých baktérií a teprve po stanovení citlivosti bakteriálního původce onemocnění se léčba upraví a antibiotika případně změní.

Rezistence na antibiotika vzniká různými mechanizmy, díky kterým se baktérie „naučí“ různými mechanizmy zablokovat účinek antibiotik.

Mezi nejzávažnější případy antibiotické rezistence patří:

Clostridium difficile

Tato baktérie způsobuje infekční onemocnění tenkého i tlustého střeva. K přemnožení klostridií dochází často u lidí, kteří byli předtím léčeni perorálně (ústy) užívanými antibiotiky kvůli jiné infekci (například pro bakteriální infekci dýchacích cest). Baktérie clostridium difficile je přirozeně rezistentní vůči řadě různých antibiotik a klostridiové infekce patří mezi obávané komplikace zejména ve zdravotnických zařízeních (jedná se o takzvané nozokomiální nákazy).

Vankomycin rezistentní enterokoky (VRE)

Enterokoky jsou častými původci otravy krve a infekcí močových cest a mohou také infikovat operační rány po chirurgických výkonech. V léčbě závažných enterokokových infekcí se často používá silné antibiotikum zvané vankomycin. S vankomycin rezistentními enterokoky se nejčastěji setkáváme v nemocničním prostředí a tato rezistence je závažným problémem, protože musíme často proti VRE nasazovat záložní antibiotika (například karbapenemy nebo colistin) a hrozí, že jednou nebudeme mít na tyto baktérie žádná účinná antibiotika.

MRSA

MRSA (Methicillin-resistant Staphylococcus aureus) je kmen zlatého stafylokoka, který je rezistentní proti methicillinu, což je antibiotikum ze skupiny takzvaných protistafylokokových penicilinů. V České republice se toto antibiotikum označuje jako oxacilin.

Kmeny MRSA napadají nejčastěji kůži a způsobují tak kožní infekce, včetně infekcí operačních ran, bércových vředů, apod., a to zejména u imunokompromitovaných osob (lidí se sníženou imunitou) v nemocnicích.

Karbapenem rezistentní enterobaktérie (CRE)

Tato skupina baktérií je rezistentní vůči mnoha různým antibiotikům. Karbapenem rezistentní enterobaktérie nejčastěji způsobují nozokomiální nákazy u osob, které jsou na umělé plicní ventilaci (mechanická dechová podpora) nebo mají zavedeny cévní či močové katetry.

Antibiotickou rezistenci způsobuje zejména nevhodné nebo nadměrné užívání antibiotik.

Studie naznačují, že až 30% antibiotik je předepsána zbytečně (například na virová nebo plísňová onemocnění, kde antibiotika neúčinkují) (2).

Je proto nutné přijmout různá opatření na zamezení zbytečného či nadměrného předepisování antibiotik.

Hlavní zásady, které bychom měli dodržovat, jsou:

  • Užívat antibiotika pouze na bakteriální infekce a neužívat je na léčbu virových onemocnění, jako jsou nachlazení, chřipka, kašel nebo bolest v krku způsobená virovými záněty hrtanu.
  • Užívat antibiotika v souladu s pokyny lékaře. Nedodržování předepsané léčby (například vysazení antibiotik před jejich dobráním, užívání většího nebo menšího množství, než jaké lékař doporučil nebo vynechání dávek antibiotik) přispívá k rozvoji antibiotické rezistence. I když máte tedy po několika dnech užívání antibiotik pocit, že léčba zabrala a cítíte se lépe, vždy předepsanou dávku doberte a před vysazením antibiotik se vždy poraďte se svým lékařem.
  • Užívat správná antibiotika. Pokud na bakteriální infekci nasadíme neúčinná antibiotika, může to vést k rezistenci a prodloužení léčby. Nikdy neužívejte antibiotika, která lékař předepsal jiné osobě a stejně tak není vhodné dobírat antibiotika, která vám „zbyla“ z předchozí léčby. Vždy dodržujte pokyny lékaře a užívejte jen předepsaná antibiotika a pokud nefungují, požádejte lékaře o jejich nahrazení jinými.

K čemu se antibiotika používají?

Antibiotika se užívají k léčbě infekcí vyvolaných baktériemi.

Někdy je velice obtížné zjistit, zda je konkrétní infekce způsobena baktériemi nebo viry, protože příznaky onemocnění jsou často velmi podobné.

Je proto vždy nutné vyhledat lékaře, který provede potřebná vyšetření, včetně odběru krve a moči, aby zjistil původce onemocnění a rozhodl, zda je nutná antibiotická léčba či nikoli.

Mezi časté bakteriální infekce, mimo jiné, patří:

  • infekce močových cest
  • záněty dutin a středouší
  • streptokoková angina

Antibiotika nefungují proti virovým onemocněním (chřipka, běžné nachlazení) ani chorobám vyvolaným plísněmi (kvasinkové infekce, mykózy nehtů, apod.).

V léčbě těchto infekcí se uplatňují jiné léky, jako jsou antivirotika (léky proti virovým infekcím) a antimykotika (léky proti chorobám vyvolaným plísněmi neboli houbami).

Jaké jsou nežádoucí účinky antibiotik?

Nežádoucí účinky většiny antibiotik jsou dosti podobné. U perorálně (ústy) užívaných antibiotik patří mezi nejčastější nežádoucí účinky trávicí potíže, jako jsou například:

  • průjmy
  • nevolnost
  • zvracení
  • křeče v břiše

Někdy se podaří výše uvedené nežádoucí účinky zmírnit, pokud antibiotika užíváte spolu s jídlem. Nicméně některá antibiotika je nutné užívat nalačno.

Poraďte se se svým lékařem o nejlepším způsobu užívání antibiotik tak, aby vyvolávala co nejméně nežádoucích účinků.

Nežádoucí účinky antibiotik obvykle odezní po ukončení léčby.

Pokud se tak nestane nebo se při užívání antibiotik objeví následující nežádoucí účinky, měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc:

  • průjmy trvající déle než 3 dny
  • bolesti a křeče v břiše
  • krev ve stolici
  • horečka

Co si z článku odnést?

Antibiotika účinkují nejlépe pokud jsou užívána správným způsobem.

Vždy je proto nutné nejprve zjistit, zda opravdu antibiotika potřebujeme.

Pokud vás trápí jakékoli onemocnění, vyhledejte lékaře, který vám poradí, provede nutná vyšetření a v případě potřeby vám antibiotika předepíše.

Užívejte antibiotika přesně v souladu s pokyny lékaře a vždy doberte celou předepsanou dávku.

To za jak dlouho antibiotika zaberou závisí, mimo jiné, na závažnosti infekce a také na původci. Většinou trvá zhruba 2 – 3 dny, než se váš stav trochu zlepší a účinek antibiotik se projeví. Někdy to ale může trvat i déle.

Mezi nežádoucí účinky antibiotik patří zejména trávicí potíže, jako jsou průjmy, nevolnost nebo zvracení.

Pokud se váš stav nelepší nebo nežádoucí účinky přetrvávají, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 14. prosince 2019 21:14
Datum příští revize: 14. prosince 2021 21:14
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace