Dušnost (dyspnoe): vše co potřebujete vědět

Dušnost (dyspnoe): vše co potřebujete vědět
28. července 2020 21:57

Dušnost je subjektivní pocit nedostatku vzduchu (kyslíku) nebo nemožnosti se nadechnout či „dodechnout“, který je spojený s nepříjemnými pocity, jako jsou namáhavé dýchání, tlak na hrudi nebo pocit dušení.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Příčiny
  3. Spouštěče dušnosti
  4. Komplikace
  5. Kdy vyhledat lékaře?
  6. Diagnostika
  7. Léčba
  8. Prevence
  9. Dušnost u různých skupin pacientů
    1. Těhotenství
    2. Starší lidé a pacienti se závažným onemocněním
    3. Děti
  10. Prognóza
  11. Co si z článku odnést?

Odborně se dušnost označuje jako dyspnoe a může být mírná a dočasná nebo naopak těžká a dlouho trvající.

Dušnost je příznakem mnoha různých onemocnění a patří mezi vůbec nejčastější příznaky, se kterými lidé navštěvují praktického lékaře.

Podle některých odborných společností 1 ze 4 pacientů, kteří lékaře navštíví, přichází kvůli dušnosti (1).

Vzhledem k tomu, že je dušnost příznakem mnoha různých onemocnění, je někdy velmi obtížné jí diagnostikovat a správně léčit.

Příznaky

Příčin dušnosti je celá řada, od nadměrné fyzické námahy (například při namáhavém cvičení nebo práci), přes pobyt ve vyšších nadmořských výškách (obvykle v horách ve výšce nad 3000 m nad mořem), až po příznak mnoha různých onemocnění.

Mezi příznaky dušnosti, mimo jiné, patří:

  • pocit dušení nebo nemožnosti popadnout dech po fyzické námaze nebo z důvodu jiných onemocnění (například kardiovaskulárních nebo plicních onemocnění)
  • namáhavé dýchání
  • tíseň, tlak nebo bolest na hrudi a/nebo píchání u srdce
  • rychlé, mělké dýchání
  • bušení srdce (palpitace)
  • kašel
  • sípání

Pokud se dušnost vyskytne z ničeho nic bez předchozího varování (takzvaně z plného zdraví) nebo pokud jsou příznaky závažné, může to být známkou závažného onemocnění.

Příčiny

Ne vždy musí být záchvat dušnosti způsoben zdravotními obtížemi postižené osoby. Příčinou dušnosti může být například nadměrná fyzická námaha (intenzivní cvičení, práce, apod.), pobyt ve vysokých nadmořských výškách (nad 3000 m) nebo prudké změny okolní teploty.

Nicméně ve většině případů je dušnost příznakem jiného zdravotního problému.

Někdy je člověk dušný jen proto, že mu chybí fyzická zdatnost a v takovém případě se po nějaké době tréninku stav postupně zlepší.

Jindy je dušnost známkou závažného onemocnění, které může pacienta ohrozit na životě.

Mezi nejčastější příznaky dušnosti patří astma, srdeční selhání, chronická obstrukční plicní nemoc, intersticiální postižení (onemocnění) plic, zápal plic a psychogenní potíže, které jsou obvykle spojeny s úzkostí (2).

V případě, že se dušnost objeví náhle a z plného zdraví, hovoříme o takzvané akutní dušnosti (akutní dyspnoe).

Nejčastějšími příčinami akutní dušnosti jsou:

  • astma
  • úzkost
  • zápal plic
  • dušení kvůli vdechnutí cizího tělesa a/nebo par, které zablokují dýchací cesty
  • alergická reakce
  • anémie
  • ztráta velkého množství krve vedoucí k anémii
  • pobyt v prostředí s nebezpečně vysokou koncentrací oxidu uhelnatého
  • srdeční selhání
  • hypotenze (nízký krevní tlak)
  • plicní embolie neboli ucpání plicnice krevní sraženinou
  • kolaps plíce (atelektáza)
  • pneumotorax (PNO) - přítomnost vzduchu v pohrudniční dutině
  • některý druhy bráničních kýl (například hiátová hernie)

Dušnost se často vyskytuje také u osob s nevyléčitelným (terminálním) onemocněním, jako je například rakovina.

V případě, že dušnost přetrvává déle než měsíc, označujeme jí jako chronickoudušnost.

Mezi hlavní příčiny chronické dušnosti, mimo jiné, patří:

  • astma
  • chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
  • onemocnění srdce a cév (kardiovaskulární choroby, jako je například angina pectoris)
  • obezita
  • intersticiální plicní fibróza, což je onemocnění při kterém dochází k nevratnému poškození plic (nahrazení tkáně plic vazivem)

Mezi další onemocnění plic, která mohou způsobit dušnost, mimo jiné, patří:

  • laryngotracheobronchitida (zánět hrtanu, průdušnice a průdušek označovaný též jako krup)
  • traumatické (úrazové) poranění plic
  • rakovina plic
  • COVID-19 (onemocnění způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2)
  • tuberkulóza
  • zánět pohrudnice (pleuritida), což je zánět tenké blány, která vystýlá pohrudniční dutinu
  • plicní edém (stav, kdy se v plicích a v pohrudniční dutině nahromadí velké množství tekutiny a vznikne pleurální výpotek, který utlačuje plicní tkáň a vyvolá pocit dušnosti)
  • plicní hypertenze (vysoký tlak v plicních tepnách)
  • sarkoidóza (systémové zánětlivé onemocnění plic a mízních uzlin)

Mezi onemocnění srdce, která způsobují dušnost, mimo jiné, patří:

  • kardiomyopatie (skupina onemocnění, která postihují srdeční svalovinu)
  • poruchy srdečního rytmu
  • vady srdečních chlopní
  • srdeční selhání
  • perikarditida (zánět osrdečníku – pevného vazivového obalu, ve kterém je uloženo srdce)

Mezi další příčiny dušnosti, mimo jiné patří:

  • onemocnění jater (například jaterní cirhóza, selhání jater, hepatitidy, apod.)
  • ascites (přítomnost volné tekutiny v dutině břišní) a anasarka (povšechný otok a prosáknutí měkkých tkání celého těla vodou)
  • selhání ledvin nebo nedostatečná či podstatně zhoršená funkce ledvin
  • nádory či poranění mozku
  • anafylaxe (prudká alergická reakce)
  • otrava oxidem uhelnatým
  • velké krevní ztráty

Spouštěče dušnosti

Lidé s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí často trpí chronickou dušností a jejich potíže mohou zhoršovat různé spouštěče, jako jsou chemické látky znečišťující životní prostředí, včetně toxických par a plynů, pyly, plísně a tabákový kouř.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) označuje různá onemocnění plic, která, mimo jiné, způsobují dušnost, na základě překážky (obstrukce) v dýchacích cestách. Mezi tato onemocnění patří například plicní emfyzém (rozedma plic) nebo chronická bronchitida.

Chronická obstrukční plicní nemoc postihuje zejména dlouholeté kuřáky.

Podle údajů odborných společností až 90% lidí s CHOPN trpí dušností (3).

Komplikace

Dušnost může být spojena s hypoxémií až hypoxií, což je odborné označení pro nízkou hladinu kyslíku v krvi, který může způsobit ztrátu vědomí a další závažné příznaky, včetně smrti pacienta.

V případě dlouho trvající těžké dušnosti může dojít k dočasnému nebo trvalému zhoršení funkcí mozku.

Dušnost je také častou známkou zhoršujícího se stavu pacientů s těžkými, neléčitelnými chorobami, jako jsou například nádorová onemocnění.

Kdy vyhledat lékaře?

Někdy může být dušnost známkou život ohrožujícího onemocnění.

Pokud se, spolu s dušností, objeví následující příznaky, měli byste okamžitě volat záchranku:

  • náhlý záchvat těžké dušnosti, který znemožňuje normální fungování (pacient je zmatený, není schopen ujít ani pár kroků a má modravé zbarvení sliznic a rtů – cyanóza).
  • svíravá bolest na hrudi, která někdy může vyzařovat do dalších částí těla (horní končetiny, čelisti, podbřišku, apod.). Někdy může být svíravá bolest na hrudi doprovázena také brněním končetin, nevolností a zvracením. I v takovém případě je nutné okamžitě volat záchranku.
  • náhle vzniklá silná nevolnost spojená s pocitem motání hlavy nebo se zvracením
  • těžká dušnost, která je spojena s horečkou, zimnicí a kašlem

V následujících případech není nutné volat záchranku okamžitě, ale měli byste co nejrychleji vyhledat svého praktického lékaře:

  • dušnost se rozvíjí postupně a zhoršuje se při námaze
  • dušnost je spojena s otoky končetin (zejména nohou a kotníků)
  • mírná dušnost, zhoršující se při poloze v leže

Diagnostika

Diagnostika dušnosti je založena na odběru anamnézy (cílené dotazy lékaře zaměřené na příznaky onemocnění, užívané léky a další věci, které mohou pomoci v diagnostice příčiny pacientových potíží), fyzikálním vyšetření (vyšetření celého těla lékařem), zobrazovacích metodách (například RTG nebo CT hrudníku či břicha, ultrasonografické vyšetření břicha nebo magnetická rezonance srdce či dalších orgánů), EKG (elektrokardiogram - vyšetření funkce srdce na základě elektrické aktivity) a dalších vyšetřeních, jako jsou laboratorní vyšetření krve se zaměřením na obsah kyslíku v krvi (Astrup), množství jednotlivých krevních buněk a elementů (krevní obraz a diferenciál), zánětlivých parametrů (CRP, prokalcitonin, apod.), funkci jater (jaterní testy) a obsah živin, iontů a minerálů (iontogram – měření hladiny vápníku, sodíku, draslíku, hořčíku a dalších iontů v krvi, stanovení hladin vitamínů a dalších látek v krvi nebo krevní plazmě, jako je například bílkovina albumin a další látky).

Speciálním vyšetřením je spirometrie, které slouží k ověření funkce plic a pomůže lékaře nasměrovat na konkrétní příčinu dušnosti.

Léčba

Léčba dušnosti závisí na vyvolávající příčině.

Pokud je dušnost způsobena nadměrnou fyzickou námahou, většinou není nutná žádná léčba a po krátkém odpočinku potíže odezní.

V závažnějších případech je nutné připojit pacienta na kyslík.

Pacienti s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí často potřebují také inhalační léčbu, která spočívá v podávání bronchodilatancií (léků na roztažení průdušek) a kortikosteroidů.

Součástí léčebného plánu u těchto onemocnění je také prevence akutních záchvatů a léčba zaměřená na zpomalení progrese onemocnění, jako je například dechová rehabilitace či nácvik technik na posílení dýchacích svalů.

Pokud je příčinou dušnosti bakteriální zápal plic (pneumonie), předepíše lékař pacientovi obvykle antibiotika, která se užívají per os (ústy) a v závažnějších případech pak nitrožilně (intravenózně).

Mezi další léky, které pomáhají zmírnit příznaky dušnosti patří anxiolytika (léky proti úzkost), opioidy nebo nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs).

V případě, že je dušnost spojená se zhoršením saturace krve kyslíkem, je vhodné pacientovi podávat kyslík.

Prevence

Někdy není možné vzniku dušnosti zabránit, nicméně následující opatření vám mohou pomoci zmírnit příznaky dušnosti:

  • zanechte kouření a vyhněte se zakouřeným prostorám (pasivní kouření)
  • vyhněte se spouštěčům a alergenům, jako jsou kouř, dráždivé chemické látky nebo pyly
  • pokud máte nadváhu, pokuste se zhubnout s pomocí vhodných cvičení a úpravy stravování. Snížíte tím zátěž na srdce a plíce, což vám může pomoci přinést úlevu od dušnosti
  • v případě pobytu ve vysokohorském prostředí (nad 3000 metrů) dbejte na postupnou aklimatizaci (fyzickou námahu zvyšujte postupně a ve vyšších polohách se nepřepínejte)

Dušnost u různých skupin pacientů

U některých skupin pacientů se může dušnost projevovat různými způsoby.

Těhotenství

Mírná dušnost se velmi často objevuje u těhotných žen.

Je to proto, že těhotenství negativně ovlivňuje celkovou kapacitu plic.

V těhotenství sice dochází ke zvýšení celkové kapacity plic, nicméně současně dochází ke snížení reziduálního objemu plic až o 20 %, což se může projevit mírnou dušností, zejména ve vyšším stupni těhotenství (kdy rostoucí plod tlačí na bránici a plíce).

Starší lidé a pacienti se závažným onemocněním

Dušnost je častým příznakem pokročilých či terminálních stádií některých onemocnění, jako je například rakovina.

V takovém případě je léčba dušnosti součástí paliativní péče, jejímž cílem je přinést pacientovi s nevyléčitelným onemocněním maximální úlevu od obtěžujících příznaků.

Děti

U dětí je dušnost nejčastěji jedním z příznaků infekcí dýchacích, jako jsou laryngotracheobronchitida (krup) nebo zánět příklopky hrtanové (epiglotitida), proti kterému je dnes naštěstí již k dispozici povinné očkování.

V minulosti bývala epiglotitida, jejímž nejčastějším původcem je Haemophilus influenzae, velmi závažným onemocněním, které vzácně končilo smrtí dítěte.

Další častou příčinou dušnosti u dětí je vdechnuté cizí těleso (například oříšky, mince a další předměty).

Prognóza

Prognóza dušnosti závisí na vyvolávající příčině.

Pokud lze vyvolávající příčinu dušnosti úspěšně léčit (například zápal plic, mírné astma, apod.), je prognóza velmi dobrá a s pomocí vhodné léčby se pacient často úplně uzdraví nebo má jen velmi mírné příznaky.

V případě, že je dušnost způsobena závažným nebo chronickým onemocněním, které se časem zhoršuje, jako jsou například chronické srdeční selhání, těžké astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc, nedá se vyléčit a dokážeme pouze zmírňovat příznaky.

Co si z článku odnést?

Dušnost je subjektivní pocit nedostatku kyslíku nebo nemožnosti se nadechnout. Příčiny dušnosti jsou různé, od onemocnění plic a srdce, přes onemocnění ledvin či jater, až po onemocnění mozku.

Častou příčinou dušnosti je také vdechnutí (aspirace) cizího tělesa nebo pobyt ve vysokých nadmořských výškách.

Léčba dušnosti závisí na vyvolávající příčině.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 28. července 2020 21:57
Datum příští revize: 28. července 2022 21:57
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace