Atelektáza: příčiny, příznaky a léčba

Atelektáza je odborný název pro úplný nebo částečný kolaps celého plicního křídla nebo jeho částí (alární, lobární nebo segmentární atelektáza) a vzniká v případě, kdy dojde ke kolapsu plicních alveolů nebo k jejich vyplnění tekutinou či hnisem.

Atelektáza je odborný název pro úplný nebo částečný kolaps celého plicního křídla nebo jeho částí (alární, lobární nebo segmentární či ploténková atelektáza) a vzniká v případě, kdy dojde ke kolapsu plicních alveolů nebo k jejich vyplnění tekutinou (krev, hnis, tkáňový mok, apod.).

Zjednodušeně lze říci, že atelektáza je nevzdušnost plicní tkáně.

Atelektáza plic je jednou z nejčastějších pooperačních komplikací, ale může bý také komplikací dalších respiračních či jiných onemocnění, jako jsou cystická fibróza, plicní nádory, poranění hrudníku, fluidothorax (voda na plicích) nebo oslabené dýchání. Atelektáza se také rozvíjí při vdechnutí cizího tělesa.

Jedním z příznaků atelektázy je dušnost a namáhavé dýchání, zejména u lidí, kteří trpí nějakým dalším plicním onemocněním.

Léčba atelektázy závisí na vyvolávající příčině a na závažnosti kolapsu plíce.

Příznaky

Někdy se atelektáza nemusí projevit žádnými příznaky, nicméně mezi časté příznaky atelektázy, mimo jiné, patří:

• Dušnost
• Rychlé, mělké dýchání (tachypnoe)
• Stridor
• Kašel

Kdy vyhledat lékaře?

V případě jakýchkoli dechových potíží a dušnosti okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Dušnost může být známkou nejen atelektázy, ale také řady jiných onemocnění a jedná se o stav, který vyžaduje okamžitou diagnostiku a léčbu.

Příčiny

Atelektáza vzniká dvěma hlavními mechanizmy, a to buď ucpáním dýchacích cest (obstrukční atelekáza) nebo tlakem zvenčí (kompresivní atelektáza).

Častou příčinou atelektázy je celková anestézie při operaci, protože při anestézii (uspání pacienta) se mění vzorec a způsob dýchání, což může způsobit únik vzduchu z alveolů (plicních sklípků) a jejich kolaps.

Proto se atelektáza objevuje prakticky u všech pacientů, kteří prodělali závažnější operaci a častá je zejména při operacích srdce a plic.

Mezi příčiny obstrukční atelektázy, mimo jiné, patří:

• Hlenová zátka:pokud se hlen hromadí v dýchacích cestách a pacient se ho nedokáže zbavit vykašláním, vzniká hlenová zátka. Nahromadění hlenu v dýchacích cestách je častou pooperační komplikací po delších operacích, protože pacient nemůže kašlat a zbavit se tak přebytečného hlenu. Navíc jsou pacientům při operaci podávány léky, které tlumí dýchací pohyby a pacient tak dýchá mělčeji než normálně. To rovněž přispívá k hromadění hlenů v dýchacích cestách. I když se hleny z dýchacích cest při operaci pravidelně odsávají, někdy je jich takové množství, že může dojít k ucpání dýchacích cest hlenovou zátkou a vzniku atelektázy. Hlenové zátky v dýchacích cestách také často trápí děti, pacienty s cystickou fibrózou a silným astmatem.
• Cizí těleso v dýchacích cestách: častou příčinou atelektázy u dětí je vdechnutí cizího tělesa do dýchacích cest, které se může zaseknout v průdušnicích nebo v plicích. Nejčastěji děti vdechnou burské oříšky nebo malou hračku.
• Nádory: atelektázu mohou způsobit také nádory, které mohou prorůstat do dýchacích cest a zužovat je, jako jsou nádory jícnu, štítné žlázy, průdušnice, průdušek nebo plic (zejména takzvané centrální plicní tumory, které obrůstají plicní hily a dýchací cesty).

Mezi příčiny kompresivní atelektázy, mimo jiné, patří:

• Poranění hrudníku: po poranění hrudníku (například při pádu, jiném úrazu nebo po autonehodě) může dojít například ke zlomení nebo naražení žeber, což se projevuje mělkým dýcháním (z důvodu bolesti) a kompresivní atelektázou.
• Pleurální výpotek (fluidothorax, voda na plicích): pleurální výpotek je příznakem mnoha různých onemocnění, od srdečního selhání a zánětů plic či pleury, přes onemocnění ledvin a jater až po nádory. Hlavním znakem pleurálního výpotku je hromadění tekutiny v hrudní dutině, což vede k útlaku přilehlého plicního parenchymu a k atelektáze.
• Zápal plic a další zánětlivá onemocnění: jednou z příčin atelektázy jsou různé druhy zánětů plic (pneumonie), pleury, osrdečníku, apod.
• Pneumothorax: pokud do prostoru mezi hrudní stěnou a plíci vnikne vzduch, nepřímo také dochází ke kolapsu celého plicního křídla nebo jeho části.
• Zjizvení plicní tkáně: zjizvení plicní tkáně (fibróza) může být důsledkem různých plicních chorob nebo se může objevit po radioterapii nádorových onemocnění či po operacích plic nebo srdce.
• Nádor: velké nádory v oblasti hrudníku mohou utlačovat plicní parenchym a dýchací cesty zvenčí a způsobit tak kompresivní atelektázu. Pokud nádory prorůstají do dýchacích cest, způsobují obstrukční atelektázu.

Rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko atelektázy, mimo jiné, patří:

• Vyšší věk
• Všechna onemocnění spojená s poruchami polykání nebo dýchání
• Onemocnění, jejichž léčba vyžaduje dlouhodobý pohyb na lůžku bez možnosti častého polohování
• Onemocnění plic jako jsou například astma, chronická obstrukční plicní nemoc, bronchiektázie, rozedma plic nebo cystická fibróza
• Operace v dutině břišní nebo hrudní
• Celková anestézie
• Oslabené dýchací svaly, k čemuž může dojít buď v důsledku poranění míchy nebo kvůli různým více či méně závažným onemocněním, jako jsou například svalová dystrofie, amyotrofická laterální skleróza či další neuromuskulární onemocnění
• Léky způsobující mělké dýchání (například myorelaxancia – léky na uvolnění svalů)
• Poranění nebo onemocnění v oblasti břicha, hrudníku nebo krku, která mohou způsobit bolest při kašli a mělké dýchání. Mezi časté příčiny atelektázy z těchto důvodů patří například fraktura žeber nebo bolest břicha nebo bolest v pravém či levém podžebří
• Kouření

Komplikace

Menší atelektázy jsou většinou dobře léčitelné a odezní po odstranění vyvolávající příčiny.

Mezi komplikace atelektázy, mimo jiné, patří:

• Hypoxémie (nízká saturace krve kyslíkem): při atelektáze plicního parenchymu kyslík hůře proniká do plicních alveolů, což se projeví nedostatečným okysličením krve.
• Zápal plic (pneumonie): atelektáza je významným rizikovým faktorem pro rozvoj zápalu plic, protože nahromaděný hlen v kolabovaném plicním parenchymu vytváří vlhké prostředí, které je živnou půdou pro baktérie, viry a plísně způsobující pneumonii.
• Dechová nedostatečnost (respirační insuficience): kolaps celého plicního křídla nebo jeho části může být i život ohrožující, a to zejména u dětí nebo u osob s onemocněním plic. V takovém případě může atelektáza vést k rozvoji respirační insuficience a ARDS (syndrom akutní dechové tísně).

Prevence

U dětí je nejčastější příčinou atelektázy obstrukce dýchacích cest (zejména kvůli vdechnutí cizího tělesa nebo z důvodu ucpání dýchacích cest hlenovou zátkou). Pro snížení rizika atelektázy u dětí je tak vhodné uchovávat drobné předměty a hračky mimo dosah dětí. Malým dětem byste také nikdy neměli dávat arašídy nebo jiné drobné potraviny, které mohou vdechnout.

Vdechnutí ořechů nebo drobných předmětů je nejčastější příčinou atelektázy u malých dětí

U dospělých atelektáza nejčastěji postihuje dospělé pacienty po větších chirurgických výkonech (operacích). Poraďte se se svým lékařem, jak můžete snížit riziko pooperační atelektázy plic.

Některé studie naznačují, že dechová cvičení a posilování dýchacích svalů snižují riziko pooperační atelektázy.

Diagnostika

Součástí diagnostiky atelektázy je důkladné fyzikální vyšetření u lékaře a vyšetření zobrazovacími metodami. I když v některých případech je možné atelektázu diagnostikovat z rentgenového snímku hrudníku, často je vhodné doplnit i další vyšetření, mezi která patří:

• CT hrudníku (počítačová tomografie): toto vyšetření je citlivější než rentgen a dokáže přesněji určit typ atelektázy a popsat také další změny na plicích, jako jsou chronická onemocnění, záněty nebo nádory.
• Pulzní oxymetrie: toto vyšetření spočívá v nasazení prstového oxymetru na špičku prstu a měření saturace krve kyslíkem. Pulzní oxymetrie pomáhá určit závažnost atelektázy a některých dalších onemocnění, včetně například COVID-19.
• Ultrazvukové vyšetření hrudníku: ultrazvuk se v diagnostice plicních onemocnění uplatňuje jen velmi okrajově, ale dokáže například zjistit pleurální výpotek, zánětlivé nebo atelektatické změny.
• Bronchoskopie: při bronchoskopii se do průdušek přes ústa zavede pružná hadička s kamerou a světlem na konci, která slouží k vyšetření dýchacích cest zevnitř. S pomocí tohoto vyšetření lze zjistit přítomnost nádoru, cizího tělesa nebo hlenové zátky a v případě potřeby lze také tyto překážky z dýchacích cest odstranit.

Léčba

Léčba atelektázy závisí na vyvolávající příčině. V některých případech atelektáza sama odezní bez nutnosti jakékoli léčby. Někdy je nutné hleny, které dýchací cesty ucpávají naředit s pomocí léků nebo odstranit bronchoskopií či jinak.

V léčbě zánětlivých onemocnění se užívají různé léky jako jsou antibiotika, kortikosteroidy a další.

V některých případech je nutná radikální operace (například při odstranění nádorů).

Dechová rehabilitace a fyzikální terapie hrudníku

Dechová rehabilitace a techniky, které vám pomáhají naučit se po operaci zhluboka dýchat pomáhají rozvinout kolabovaný plicní parenchym a jsou velmi důležité. Mezi tyto techniky, které je dobré naučit se ještě před operací pod dohledem zkušeného terapeuta, mimo jiné, patří:

• Motivační (incentivní) spirometrie: tato technika využívá hlubokého dýchání a speciální zařízení, s jehož pomocí lze vykašlat hleny a usazeniny z plic a uvolnit tak hlenové zátky způsobující atelektázu.
• Posturální drenáž: s pomocí techniky zvané posturální drenáž se pacient polohuje tak, aby měl hlavu níže než zbytek těla, což pomáhá odstranit hleny z plic a zvýšit tak jejich objem.
• Perkuse (poklep): tato technika zahrnuje poklepávání na hrudník v místě kolabované plíce, což pomáhá uvolnit hleny z plic. K tomuto účelu lze použít také speciální vibrační zařízení, která rozechvívají hrudní stěnu a pomáhají odstranit hlen z plic.

Operace

V některých případech je nutné hlenovou zátku nebo překážku odstranit bronchoskopicky.

V případě, že je příčinou atelektázy plicní nebo bronchogenní tumor je často nutná operace při které se nádor spolu s částí nebo celým plicním křídlem odstraní.

V léčbě nádorů se užívají také další metody, jako je například chemoterapie, radioterapie nebo biologická léčba.

Plicní ventilace

V některých případech je nutné pacienta připojit na umělou plicní ventilace nebo ECMO (extrakorporální membránová oxygenace), aby se plíce mohly zotavit a začít zase plnit svoji funkci.

Invazivní plicní ventilace se užívá například v léčbě rozsáhlých plicních zánětů (například při COVID-19).

Další technikou užívanou, která může v léčbě atelektázy pomoci je ventilace stálým přetlakem dýchacích cest (CPAP - Continuous positive airway pressure). Tato technika se využívá například při léčbě hypoxémie po operacích nebo u lidí, kteří mají tak oslabené dýchací svaly, že nedokážou hleny z plic vykašlat ven.

Co si z článku odnést?

Atelektáza je odborný termín pro nezvdušnost celého nebo části plicního křídla, což se projevuje kolapsem postižených částí plic. Tento problém vzniká z důvodu překážky v dýchacích cestách (obstrukční atelektáza) nebo útlaku dýchacích cest (kompresivní atelektáza).

Příčin atelektázy je celá řada, od vdechnutí cizího tělesa, přes zánětlivá a nádorová onemocnění až po pooperační komplikace u lidí, kteří prodělali celkovou anestézii.

Léčba atelektázy závisí na vyvolávající příčině a uplatňují se při ní léky, dechová rehabilitace, plicní ventilace a invazivní a chirurgické metody, jako je například bronchoskopie.