Naražená žebra: vše co potřebujete vědět

Naražená žebra: vše co potřebujete vědět
22. dubna 2020 10:57

K naražení žeber (odborně zhmoždění nebo kontuze žeber) dochází nejčastěji po pádech, autonehodách nebo při jiných traumatických poraněních hrudníku. Zhmoždění žeber může (ale nemusí) být někdy spojeno i s frakturami žeber, hrudní kosti, klíčku a nebo jiných kostí.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Příčiny
  3. Diagnostika
  4. Léčba naražených žeber
  5. Naražená žebra u dětí
  6. Jak dlouho trvá léčba poranění žeber?
  7. Kdy vyhledat lékařskou pomoc?
  8. Co si z článku odnést?

Léčba naražených i zlomených žeber je v zásadě velice podobná a zaměřuje se především na zmírňování bolesti.

Žebra tvoří spolu s hrudní kostí (vpředu) a hrudní páteří (vzadu) skelet hrudního koše, který chrání životně důležité orgány, jako jsou srdce, plíce nebo slezina.

V případě jakéhokoli úrazu či poranění hrudníku je vhodné vyhledat lékařskou pomoc, aby se vyloučily zlomeniny a poškození vnitřních orgánů. Platí to i v případě, že máte jen mírnou bolest, protože někdy se příznaky poranění vnitřních orgánů mohou projevit až s časovým odstupem a je dobré tato poranění předem vyloučit.

Příznaky

Mezi hlavní příznaky naražení žeber, mimo jiné, patří:

  • dušnost
  • bolest na hrudi v místě poranění
  • bolest při dýchání a/nebo kašli
  • křeče hrudních svalů
  • nepravidelnosti v hrudní stěně (týká se spíše zlomených žeber, kdy je porušen kostěný skelet)
  • hematom (modřina) v místě zhmoždění žeber. Hematom vzniká následkem prasknutí krevních cév a vylití jejich obsahu (krve) do okolních tkání.

Nicméně v některých případech se nemusí objevit žádné viditelné příznaky a v místě kontuze nemusí být modřiny. Závisí to na síle nárazu a celkové závažnosti poranění a také na místě poranění.

Příčiny

Nejčastější příčinou naražení žeber je poranění hrudníku.

K poranění hrudníku může dojít při pádech, sportování, autonehodách, závalech nebo rvačkách.

U lidí s osteoporózou může dojít ke spontánní fraktuře žeber při silném záchvatu kašle.

K naražení nebo zhmoždění žeber může dojít také nepřímo, například při poranění měkkých tkání a chrupavek na hrudníku.

Stačí si při neopatrném nebo prudkém pohybu (například kvůli záchvatu kašle) natáhnout mezižeberní svaly, které pak přestanou správně fungovat, což snižuje pružnost hrudního koše a vede k přetěžování žeber. To se projeví podobnými příznaky jako naražení žeber.

Vyšší riziko naražení nebo fraktury žeber mají také těhotné ženy, zejména ve třetím trimestru těhotenství, kvůli rostoucí děloze, která narušuje normální fungování hrudníku a stačí i malý náraz k tomu, aby došlo k pohmoždění nebo zlomenině žeber.

Diagnostika

Diagnostika naražených žeber spočívá v následujících vyšetřeních a postupech:

  • fyzikální vyšetření: při tomto vyšetření si lékař pečlivě prohlédne místo poranění a hledá případné známky hematomů či tvarových deformit hrudníku, které by mohly signalizovat naražení a/nebo zlomeninu žeber. Důležitou součástí fyzikálního vyšetření je také poklepové vyšetření, kdy lékař prsty proklepává poraněnou oblast hrudníku, aby zjistil místo největší bolesti. Při vyšetření se lékař pacienta také zeptá na dechové potíže (bolest při nádechu či výdechu) a zda nejsou přítomny známky poranění měkkých tkání (natažené mezižeberní svaly, apod.).
  • rentgen žeber (pravého či levého hemithoraxu) arentgen srdce a plic: cílem těchto vyšetření je vyloučit frakturu (zlomeninu) žeber a dalšího hrudního skeletu (klíční kost, hrudní kost, apod.) a pneumothorax (částečný nebo úplný kolaps plíce způsobený proniknutím vzduchu do pohrudniční dutiny). Pneumothorax se lépe hodnotí na snímku srdce a plic, proto se při podezření na frakturu žeber standardně provádí také rentgen srdce a plic. Rentgen slouží ke zobrazení kostí, takže pokud má pacient pouze naražená (zhmožděná) žebra, lékař na snímku žeber nenajde žádnou frakturu. Poranění měkkých tkání není možné na rentgenovém snímku spolehlivě posoudit, takže pokud lékař nenajde žádnou frakturu na žebrech, uzavře se případ jako naražení (kontuze) žeber a hrudníku.
  • další vyšetření: v případě, že si lékař myslí, že za pacientovi potíže může jiné onemocnění (například zápal plic, zánět pohrudnice, zánět osrdečníku, zánět žaludku, zvětšená slezina, apod.) se provádí další vyšetření, jako jsou laboratorní vyšetření krve (krevní obraz a diferenciální počet krevních elementů, zánětlivé markery, biochemie, jaterní testy, apod.), CT nebo magnetická rezonance.

Léčba naražených žeber

Vzhledem k tomu, že žebra nelze dát do sádry ani je znehybnit, protože by pacient nemohl dýchat a zemřel by, neléčí se naražená ani zlomená žebra stejně jako zlomeniny končetin.

Ve většině případů lékaři nechají naražená či zlomená žebra zhojit a neprovádí se žádná zásadní opatření. Dříve se při zlomeninách nebo naraženinách žeber doporučovaly různé stahovací pásy, ale dnes od jejich použití někteří lékaři ustupují. Nicméně někdy tyto stahovací pásy mohou pomoci.

V některých případech je nutné přistoupit k operaci, což se netýká naražených žeber, ale spíše mnohočetných fraktur žeber, u kterých hrozí nestabilita hrudníku nebo propíchnutí plíce a pneumothorax.

Protože naražená žebra opravdu hodně bolí, je hlavním cílem léčby zmírnění bolesti a souvisejících příznaků (otoky, modřiny).

Mezi doporučované způsoby léčby naražených žeber, mimo jiné, patří:

  • přikládání studených obkladů na poraněné místo (pomáhají zmírnit zánět, otok a bolest)
  • užívání léků proti bolesti a zánětu (například nesteroidní protizánětlivé léky nebo paracetamol). Výhodou nesteroidních protizánětlivých léků je skutečnost, že kromě horečka a bolesti zmírňují i zánět, zatímco paracetamol tlumí jen bolest a horečku
  • dostatek odpočinku
  • vyhnout se činnostem, které bolesti naražených žeber zhoršují

Pokud to bolest dovolí, je vhodné, aby postižená osoba pravidelně citlivě protahovala svaly v oblasti ramene a hrudní stěny, nicméně je nutné vyhnout se prudkým pohybům, které zhoršují bolesti.

Stejně tak je někdy v rámci léčby naražených žeber podávat léky na vykašlávání hlenu (expektorancia), protože pacienti se kvůli bolesti nemohou dostatečně nadechnout a vydechnout, což může vést k hromadění hlenu v plicích a k dráždění ke kašli.

Naražená žebra u dětí

Poranění hrudní stěny, včetně zhmoždění či kontuze žeber, jsou u dětí poměrně častou příčinou bolesti na hrudi, protože děti jsou obecně fyzicky aktivnější.

Nejčastější příčinou naražených žeber u dětí jsou úrazy na kole (hlavně náraz hrudníkem na řídítka), pády nebo školní rvačky.

Léčba naražených žeber u dětí je stejná jako u dospělých, tedy klidový režim a tlumení bolesti s pomocí studených obkladů, léků proti bolesti (děti do 17 let nesmí bez předchozího souhlasu lékaře užívat nesteroidní protizánětlivé léky s kyselinou salicylovou, jako jsou například Aspirin, Acylpyrin, Superpyrin, apod., protože hrozí riziko závažných komplikací, v podobě Reyeova syndromu).

Stejně jako dospělým i dětem se při zhmoždění žeber doporučuje lehké protahování svalů hrudníku a ramene, aby nedošlo k jejich zatuhnutí.

Nikdy se ale nesní jít přes bolest.

Pokud dítě po poranění žeber trpí dušností, bolestmi břicha, nevolností, zvracením, motáním hlavy, závratí nebo horečkou, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc.

Jak dlouho trvá léčba poranění žeber?

Poranění žeber se obvykle zhojí sama o sobě zhruba do 3 až 6 týdnů. Platí to jak pro naražená žebra, tak pro zlomená žebra, i když zlomeniny se typicky hojí o něco déle.

Zlomeniny žeber se obvykle hojí svalkem, který bývá vidět na rentgenovém snímku jako taková malá boulička na kosti.

Jinak je ale prognóza pacientů se zhmožděním nebo frakturou žeber většinou dobrá a pacient obvykle nemá žádné trvalé následky.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Pokud jste si nedávno poranili žebra (bez ohledu na to, zda se jedná o kontuzi nebo zlomeninu), měli byste lékaře vyhledat vždy, když se objeví následující příznaky:

  • dušnost
  • bolesti přetrvávají déle než 3 týdny po poranění a nemají tendenci se zlepšovat
  • objeví se nově kašel nebo dochází k jeho zhoršování
  • horečka
  • vyskytnou se jakékoli jiné příznaky (motání hlavy, závrať, zvracení, pocení, nevolnost)

Co si z článku odnést?

K naražení žeber nejčastěji dochází při úrazech (pády, autonehody) nebo po úderech do hrudníku (rvačky, sport, apod.).

Podobnými mechanizmy dochází i k prasknutí (fraktuře) žeber.

Naražená (i zlomená) žebra bývají často velice bolestivá a na zmírnění bolesti se doporučuje užívat léky proti bolesti a přikládat studené obklady.

Doba léčby je obvykle 3 – 6 týdnů a léčba spočívá jen ve zmírňování bolesti a v klidovém režimu, protože žebra nelze „znehybnit“ a dát do sádry.

Pokud se do té doby stav pacienta nezlepší, bolesti přetrvávají a/nebo se objeví jiné příznaky, jako je kašel, dušnost, horečky, závratě nebo nevolnost či zvracení, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 22. dubna 2020 10:57
Datum příští revize: 22. dubna 2022 10:57
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace