Kontuze: vše co potřebujete vědět

Kontuze je lékařský termín pro modřinu nebo zhmožděninu. Při poranění kostí, svalů nebo podkožních tkání může dojít k pohmoždění tkáně a vzniku modřiny. S kontuzí se ale můžeme setkat i v okolí očí a úst či na vnitřních orgánech jako jsou plíce, játra, ledviny, slezina, srdce nebo mozek.

Termínem modřina (hematom) označujeme krvácení, a to nejen pod kůži, ale třeba i do mozku (subdurální hematom). Hematomy vznikají v důsledku porušení drobných cév (kapilár) a/nebo žil (hlavně při hematomech v mozku), což vede k vylití menšího nebo většího množství krve do poraněného místa.

Pokud dojde ke krvácení pod kůži, vzniká modřina červené až modré barvy, která se postupně odbarví do žluta a časem se ztratí (vstřebá). Často je kontuze spojena také s otokem postižené tkáně.

Mezi nejčastější druhy kontuzí (pohmožděnin), mimo jiné, patří:

Kontuze (pohmoždění) kůže a podkoží

Při tomto typu pohmoždění vzniká v místě poranění modřina. S tímto typem kontuze se během života setká většina lidí, stačí když se například při pádu udeříte do kolene nebo jiných částí těla.

Většinou při malém pádu dojde jen k poranění drobných kapilár a vznikne pouze malá modřina, která se během několika dnů až týdnů vstřebá a zmizí.

Při závažnější kontuzi, například následkem dopravní nehody nebo pádu z vysoké výšky může dojít k masivnímu žilnímu nebo tepennému krvácení, které může být bez léčby život ohrožující.

Větší riziko vzniku modřin mají osoby, které užívají léky na ředění krve nebo trpí chorobami, které ovlivňují krvetvorbu a srážlivost krve (hematologická onemocnění a další choroby).

Kontuze svalů

Svaly obsahují velké množství cév a při jejich zhmoždění v nich může vzniknout modřina. Protože se svaly nachází hlouběji než kůže a jsou kryty pevnou fascií, výron krve do svalů bývá velice bolestivý a připomíná bolest při zlomeninách nebo naraženinách.

V případě menšího poranění není u kontuze svalů většinou nutná žádná léčba. Pokud se ale ve svalu následkem jeho zhmoždění nahromadí větší množství krve, může vzniknout bolestivý otok a hematom. V takovém případě se lékaři mohou pokusit hematom vypustit, uvolnit tlak na okolní tkáně a urychlit zahojení pohmožděniny.

Kontuze kostí

Při zhmoždění kosti může mít pacient pocit, jako by si kost zlomil a často má potíže s hybností postižené kosti. Například při kontuzi žeber má pacient potíže s dýcháním, které je velice bolestivé a namáhavé, protože naražená žebra bolí a nemohou se rozpínat.

Uvnitř dlouhých kostí se nachází kostní dřeň, která produkuje krevní buňky a při zhmoždění kosti může dojít k jejímu poranění, což bývá velmi bolestivé. Stejně tak při kontuzi samotné kosti často dochází ke vzniku drobných trhlinek nebo prasklinek v kosti.

Kontuze kostí jsou spojeny s celou řadou komplikací, jako je například onemocnění zvané disekující osteochondritida (osteochondritis dissecans). Při tomto onemocnění, které často postihuje zejména kolenní a hlezenní kloub (kotník), dochází v důsledku kontuze k poškození kosti v místě těsně pod chrupavkou (subchondrálně), což vede k řadě problémů, jako je odlomení drobného kostního fragmentu a jeho uvolnění do kloubní dutiny (takzvaná kloubní myška). Hlavním příznakem je bolest, která se zvyšuje zejména při námaze. Někdy potíže odezní bez léčby, ale někdy je nutné kloubní myšky operativně odstranit (většinou metodou zvanou artroskopie).

Kontuze chrupavky

Chrupavka je pružná tkáň, která je tvrdší než sval, ale měkčí než kost. Můžete jí například nahmatat na špičce nosu nebo na ušních boltcích a pokrývá také povrch kloubních ploch kostí.

Ke kontuzi chrupavky dochází při prudkém nárazu nebo poranění ostrým předmětem.

Většina poranění chrupavek není nebezpečná a potíže odezní bez jakékoli léčby, ale pozor je potřeba dávat u dětí, kde může dojít k poškození růstové chrupavky (ploténky) kostí a vzniku druhu „zlomeniny“, kterému se říká epifyzeolýza. Ta vyžaduje vždy léčbu u odborného lékaře, ideálně ortopeda nebo traumatologa (lékař specializující se na ošetřování úrazů).

Kontuze vnitřních orgánů

Při pádech, autonehodách nebo jiných závažných poraněních může dojít ke kontuzi (pohmoždění) vnitřních orgánů, jako jsou mozek, ledviny, srdce, plíce nebo slezina.

Pohmoždění vnitřních orgánů může být život ohrožující, protože může způsobit vnitřní krvácení. To platí zejména pro slezinu, mozek a játra, ale nebezpečná může být i kontuze plic či srdce, které znemožňují dýchání a mohou způsobit srdeční zástavu a smrt.

Při podezření na kontuzi vnitřních orgánů nebo mozku je vždy důležité důkladné vyšetření v nemocnici (CT, magnetická rezonance, rentgen, ultrazvuk) a v případě zjištění problému je nutná hospitalizace a někdy i neodkladná operace.

Při kontuzi (zhmoždění) plic je někdy nutné pacienta připojit na umělou plicní ventilaci (dýchací přístroj, který za pacienta dýchá v době kdy on toho není z nějakého důvodu schopen).

Kontuze oka

Při pohmoždění oka vzniká v jeho okolí modřina, kterou hezky česky nazýváme „monokl“. Kontuze oka může být nebezpečná hlavně z důvodu rizika poranění a poškození očních struktur, protože oko je uloženo v kostěné schránce lebky zvané orbita a při otoku okolních tkání se nemá kam rozpínat, což vede k útlaku a trvalému poškození očních struktur. Naštěstí je tento stav ale poměrně vzácný a většinou se monokl po čase vstřebá bez jakýchkoli trvalých následků.

Pokud při kontuzi oka dojde k poranění rohovky (tkáň na povrchu oka), je nutné vyhledat lékařskou pomoc, aby se vyloučilo poranění hlubších struktur oka (sklivec, sítnice, apod.).

Příznaky kontuze

Nejčastějším příznakem kontuze je bolest.

Větší kontuze, které postihují hlouběji uložené tkáně, jako jsou například svaly nebo kosti, většinou bolí mnohem více.

Pokud jste nedávno spadli a bolí vás svaly nebo klouby, možná jste si bolavou část těla pohmoždili.

Mezi další časté příznaky kontuze kůže, podkoží, svalů nebo kostí, mimo jiné, patří:

• otok a modřina červené, modré až černé barvy v místě pohmoždění
• bolest nebo cukání v místě pohmoždění
• omezení hybnosti postižené oblasti

Kontuze vnitřních orgánů mají závažnější důsledky, protože mohou ovlivnit jejich fungování a jejich následky se často projeví až za několik hodin či dní po poranění.

Proto je důležité vždy po pádech nebo silnějších úderech do břicha, hrudníku, zad nebo do hlavy, neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a nechat se vyšetřit, aby se vyloučilo závažnější poranění.

To platí zejména v případě, kdy se po pohmoždění objeví příznaky, jako je bolest, otoky, slabost, dýchací potíže, bušení srdce (palpitace), závrať, pocení nebo ztráta vědomí.

Zejména příznaky jako je bolest na hrudi, dušnost nebo změny srdečního rytmu, mohou být známkou kontuze srdce, která vyžaduje okamžitou léčbu.

Léčba

Většina kontuzí kůže, podkoží, chrupavek, svalů a kostí nevyžaduje okamžitou léčbu lékařem s výjimkou bolestivých případů, větších modřin nebo dalších příznaků, jako je například nemožnost pohybu (chůze).

Bezprostředně po kontuzi můžete vyzkoušet následující tipy, které přináší úlevu od bolesti, otoků a dalších příznaků pohmoždění:

• Dopřejte pohmožděné části těla klid: pokud vám lékař nedoporučí jinak, vyhněte se sportování, cvičení a protahování pohmožděné části těla. Někdy vám lékaři doporučí imobilizovat pohmožděnou končetinu nebo část těla ortézou nebo speciálním obvazem. Pokud je vaše zranění velmi bolestivé, měli byste si také vzít volno v práci nebo ve škole, dokud se váš stav nezlepší.
• Led pomáhá ulevit od otoků a bolesti: Na pohmožděné místo přiložte ledový obklad, a to maximálně na dobu 20 minut. Následně si dejte minimálně 20. minutovou pauzu a poté můžete ledový obklad znovu přiložit. Ideální je koupit si v lékárně gelové obklady, které dáte vychladit do mrazáku. Namísto gelového obkladu můžete použít také pytlík zmražené zeleniny. Důležité je nikdy nepřikládat ledový obklad přímo na holou kůži, ale vždy přes nějakou tkaninu (například můžete gelový polštářek nebo pytlík s mraženou zeleninou zabalit do utěrky nebo ručníku a ten přiložit na poraněné místo).
• Lehce stlačte pohmožděné místo pro zmírnění otoků a bolesti: K tomuto účelu se nejlépe hodí obinadlo s jehož pomocí pohmožděné místo lehce stáhněte. Nestahujte velkou silou, nesmíte cítit bolest, mravenčení či brnění. Stejně tak nesmí obinadlo zanechávat hluboké otisky v pokožce.
• Zvedněte pohmožděnou končetinu nad úroveň srdce (vleže): Můžete si například podložit nohu nebo ruku polštářem nebo složenými ručníky, apod. Zvednutí končetiny nad úroveň srdce pomáhá zmírnit otoky a bolest.

V případě zhmoždění vnitřních orgánů je často nutná intenzivní léčba, včetně hospitalizace v nemocnici. Někdy musí lékaři pacienta operovat, aby mohli zastavit krvácení nebo opravit poškozené cévy. Při kontuzi mozku, srdce, plic nebo ledvin je také velmi důležité nepřetržitě monitorovat životní funkce pacienta (uložením na monitorované lůžko na jednotce intenzivní péče).

Lékaře byste měli vyhledat vždy po autonehodě, rvačce nebo po pádu z velké výšky. To je zvlášť důležité v případě, kdy jsou kontuze spojeny se silnou bolestí, která do několika málo dnů neustupuje nebo v případě, kdy jsou s bolestí spojeny další příznaky, jako je dušnost, bolest na hrudi, motání hlavy, pocení, horečka, apod.

Osoby s poruchami krvetvorby a dalšími onemocněními, která jsou spojená s krvácením, jako je například hemofilie, trombocytopenie (nedostatek krevních destiček) a/nebo osoby s chorobami postihujícími imunitní systém, jako je například AIDS nebo rakovina, by měly lékaře vyhledat vždy po každém zranění, při kterém došlo byť k malému krvácení.

Co si z článku odnést?

Kontuze (pohmoždění) je druh poranění, který způsobuje krvácení a poškození v podkoží nebo uvnitř těla, obvykle bez porušení kožního krytu.

Kontuzi může také vyvolávat dlouho trvající tlak na konkrétní místo.

Nejčastějšími příčinami kontuzí jsou pády, poranění při rvačkách, autonehodách nebo po pádech.

Kontuze mohou být velmi bolestivé, a to i v případě, kdy nejsou závažné.

Bolest je signálem, že tělo potřebuje odpočinek a péči.

Vhodnými způsoby jak si doma ošetřit pohmožděniny podkoží, chrupavek, kostí nebo svalů je klid a ledový obklad.

Po autonehodách, pádech z velké výšky nebo po rvačkách může dojít ke zhmoždění vnitřních orgánů. Zvlášť nebezpečné jsou kontuze mozku, srdce, plic, ledvin, jater nebo sleziny. Léčba těchto kontuzí obvykle trvá několik týdnů a vyžaduje například pobyt na monitorovaném lůžku v nemocnici nebo operace.

Proto je v případě podezření na poranění vnitřních orgánů vždy důležité vyhledat co nejrychleji lékařskou pomoc.