Trombocytopenie (nedostatek krevních destiček): vše co potřebujete vědět

Trombocytopenie je odborný název, kterým se označuje snížené množství krevních destiček (trombocytů) v krvi pod 10×10⁹/l. Tento stav má celou řadu příčin, od banálních, až po život ohrožující. V tomto článku se dozvíte vše o trombocytopenii, včetně nejčastějších příčin, příznaků a možností léčby.

Krev obsahuje několik různých druhů buněk (krevní elementy), které „plavou“ v tekutině zvané krevní plazma.

Mezi krevní elementy patří:

• červené krvinky neboli erytrocyty
• bílé krvinky neboli leukocyty
• krevní destičky neboli trombocyty

Pokud dojde k poranění nebo porušení pokožky, krevní destičky se shluknou (spojí dohromady) a vytvoří krevní zátku (sraženinu), která pomáhá zastavit krvácení. V případě nedostatku krevní destiček tělo nemůže tvořit krevní sraženiny a hrozní vykrvácení.

Nedostatek červených krvinek se odborně nazývá trombocytopenie.

Existují různé formy trombocytopenie, od mírné po těžkou, v závislosti na vyvolávající příčině.

Příznaky trombocytopenie jsou různé, od únavy až po těžké krvácení, které může být smrtelné.

Nejčastější příčinou trombocytopenie je nějaké jiné základní onemocnění, jako je například leukémie (rakovina krve) nebo užívání některých léčiv.

Léčba se musí zaměřit na vyléčení vyvolávající příčiny trombocytopenie, tedy na onemocnění, které jí způsobilo.

Jaké jsou příznaky trombocytopenie?

Mírný nedostatek krevních destiček, například v průběhu těhotenství, se obvykle neprojevuje žádnými příznaky a pacienti nemají žádné potíže.

V závažnějších případech může dojít k nekontrolovatelnému krvácení, což vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Mezi příznaky trombocytopenie, mimo jiné, také patří:

• tečkovité krvácení pod kůži nebo sliznice, označované jako petechie nebo v případě většího rozsahu jako purpura. Pokud je takové krvácení neohraničené a tvoří větší ložiska, vznikají pod kůží hematomy modré až fialové barvy označované jako sufuze.
• krvácení z nosu a dásní
• dlouhotrvající krvácení z ran nebo nepřestávající krvácení i při drobném poranění
• silné menstruační krvácení
• krvácení z konečníku
• krev ve stolici
• krev v moči

V nejzávažnějších případech se může rozvinout i vnitřní krvácení, mezi jehož příznaky patří:

• krev v moči
• krev ve stolici
• zvracení krve nebo zvratky tmavě hnědé až černé barvy

Pokud se u vás vyskytnou některé z výše uvedených příznaků, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.

Vzácně může trombocytopenie způsobit krvácení do mozku. Pokud máte nedostatek krevních destiček a začne vás bolet hlava nebo se objeví jiné neurologické potíže (pokles ústních nebo očních koutků na jedné straně obličeje, ochrnutí nebo slabost na jedné polovině těla, brnění a pálení končetin, zamžené vidění, světloplachost, apod.), okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Co způsobuje trombocytopenii?

Nejčastější příčiny trombocytopenie jsou:

Onemocnění kostní dřeně

Kostní dřeň je houbovitá tkáň uvnitř kosti, jejíž hlavní funkcí je tvorba všech krevních elementů, včetně krevních destiček. Pokud kostní dřeň neprodukuje dostatečné množství trombocytů, vzniká trombocytopenie.

Důvodů, proč kostní dřeň netvoří dostatek krevních destiček je celá řada, mimo jiné například:

• aplastická anémie
• nedostatek vitamínu B12
• nedostatek kyseliny listové
• nedostatek železa
• virová infekce, včetně HIV (AIDS), infekční mononukleózy (EB virus) a planých neštovic
• nadměrná konzumace alkoholu
• cirhóza
• leukémie
• myelodysplatický syndrom
• chemoterapie, radioterapie nebo užívání toxických či návykových látek

Destrukce krevních destiček

Každá krevní destička ve zdravém těle žije zhruba 10 dní a poté zaniká. V případě, kdy tělo začne ničit nadměrné množství krevních destiček, může vzniknout trombocytopenie. Nejčastěji je nadměrná destrukce krevních destiček způsobena vedlejšími účinky některých léků, zejména diuretik a antiepileptik.

Mezi další příčiny nadměrného zániku trombocytů, mimo jiné, patří:

• splenomegalie neboli zvětšená slezina
• autoimunitní onemocnění
• těhotenství
• bakteriální infekce v krvi (bakterémie či sepse)
• idiopatická trombocytopenická purpura
• trombotická trombocytopenická purpura
• hemolyticko-uremický syndrom (HUS)
• diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC)

Jak se trombocytopenie diagnostikuje?

Pokud lékař pojme podezření na trombocytopenii, nejprve provede fyzikální vyšetření, při kterém hledá známky neobvyklých modřin nebo petechií (drobné červené skvrnky na kůži), které jsou známkou krvácení z kapilár, což je jeden z častým příznaků trombocytopenie.

Při fyzikálním vyšetření lékař také pacientovi prohmatá břicho, aby zjistil, zda nemá zvětšenou slezinu, což je jedna z častých příčin trombocytopenie.

Lékař se pacienta také zeptá, zda se u něj v rodině nevyskytují hematologická onemocnění (onemocnění krve a krvetvorby).

Vyšetření krve (krevní obraz)

Jedinou spolehlivou diagnostickou metodou, která dokáže přesně určit kolik krevních destiček pacient má, je vyšetření krevního obrazu a diferenciálního počtu krevních elementů, kdy se z odebrané žilní krve stanoví přesné počty jednotlivých krevních buněk, včetně trombocytů. Za normální počet krevních destiček se považují hodnoty zhruba v rozmezí 150 – 450 tisíc krevních destiček na 1 ml krve (1).

Někdy lékaři v krvi měří i hladinu protilátek proti destičkám. Jedná se o bílkoviny, které ničí krevní destičky. Protilátky proti krevním destičkám vznikají jako vedlejší účinek některých léků (například heparinu), ale někdy je příčina jejich vzniku neznámá nebo se nezjistí.

Další vyšetření, která lékař může v diagnostice trombocytopenie použít jsou testy srážlivosti krve, jako jsou například APTT (aktivovaný parciální tromboplastinový čas) nebo Quickův test (lidově Quick, odborně též protrombinový čas).

Při těchto testech se do vzorku krve pacienta přidají některé chemické látky a sleduje se za jak dlouho se krev srazí.

Ultrazvukové vyšetření

Ultrazvuk je v diagnostice trombocytopenie jen pomocným vyšetřením a slouží zejména na potvrzení diagnózy zvětšené sleziny (splenomegalie) a na vyloučení ložiskových změn na slezině a dalších orgánech v dutině břišní.

Biopsie a aspirace kostní dřeně (sternální punkce)

Pokud se lékaři domnívají, že za trombocytopenii může onemocnění kostní dřeně, provádí se sternální punkce, při které se tlustou dutou jehlou odebere vzorek kostní dřeně z hrudní kosti a nechá se vyšetřit pod mikroskopem.

Někdy se vzorek pro biopsii kostní dřeně odebírá z lopaty kosti kyčelní.

Jaké jsou možnosti léčby trombocytopenie?

Léčba trombocytopenie závisí na vyvolávající příčině a také na závažnosti příznaků. U mírného nedostatku krevních destiček je někdy lepší počkat a pravidelně monitorovat stav pacienta, přičemž vám lékař může doporučit následující opatření na snížení rizika nekontrolovatelného krvácení:

• vyhnout se aktivitám, kde hrozí riziko poranění s krvácením nebo vznik modřin
• omezení konzumace alkoholu
• změna léků, které negativně ovlivňují hladinu krevních destiček, včetně, mimo jiné, aspirinu nebo ibuprofenu.

V případě těžké trombocytopenie je nutné zahájit vhodnou léčbu.

Mezi způsoby léčby trombocytopenie, mimo jiné, patří:

• krevní transfúze nebo transfúze krevních destiček
• změna léků, které trombocytopenii způsobují
• kortikosteroidy na zablokování tvorby protilátek proti krevním destičkám
• imunoglobuliny
• užívání léků na potlačení imunitního systému
• splenektomie (chirurgické odstranění sleziny)

Jaká je prognóza trombocytopenie a co si z článku odnést?

Pokud máte trombocytopenii nemusí to vždy znamenat nutnost okamžité léčby. V některých případech je nedostatek krevních destiček jen mírný a po čase tento problém odezní bez jakékoli léčby a počet krevních destiček se vrátí do normálních hodnot.

V případě, že je příčinou trombocytopenie nějaké závažnější onemocnění, je nutné zahájit léčbu, která spočívá v léčbě základního onemocnění a také v doplňování krevních destiček formou krevních transfúzí, případně v odstranění sleziny, pokud je trombocytopenie způsobena nadměrným zánikem krevních destiček.

Lékaře byste měli vyhledat vždy pokud se u vás často objevují modřiny i po banálním poranění, máte potíže se stavěním krvácení i z drobných ran nebo jiné, na první pohled banální problémy, jako je dlouhodobá únava, ospalost, apod.