Stridor: vše co potřebujete vědět

Stridor: vše co potřebujete vědět
28. září 2020 15:15

Stridor je vysoký pisklavý zvuk, který je způsobený překážkou nebo zúžením proximálního úseku dolních cest dýchacích (tedy úseku, který se nachází blíže k hlavě a kam patří hrtan, průdušnice a průdušky).

Obsah článku

  1. Druhy stridoru
    1. Inspirační stridor
    2. Exspirační stridor
    3. Bifázický stridor
  2. Příčiny stridoru
    1. Stridor u dospělých
    2. Stridor u novorozenců a dětí
  3. Rizikové faktory
  4. Diagnostika
  5. Léčba
  6. Kdy vyhledat lékaře?
  7. Co si z článku odnést?

 Stridor nejčastěji vzniká při zablokování nebo zúžení hrtanu a průdušnice (trachei) a vyskytuje se hlavně u dětí, nicméně může postihnout i dospělé.

Stridor může být i vrozený (například se objevuje při některých vrozených vadách dýchacích cest) a vyskytuje se pak již u novorozence.

Stridor není totéž co sípání.

Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že sípání se objevuje při zúžení nebo zablokování kterékoli části dolních cest dýchacích (tedy kromě hrtanu, průdušnice a průdušek, může být sípání způsobeno i zúžením bronchiolů neboli průdušinek), zatímco stridor je spojený jen se zúžením proximálního úseku dolních cest dýchacích, tedy dýchacích cest o velkém průsvitu (hrtan, průdušnice a průdušky).

Navíc se sípání vyskytuje spíše při výdechu, zatímco stridor se objevuje jak při vdechu (inspirační stridor), tak při výdechu (exspirační stridor).

Druhy stridoru

V zásadě existují tři druhy stridoru a podle toho, kdy se tento příznak vyskytuje, se lékaři mohou orientovat při stanovování diagnózy a hledání příčiny problému.

Inspirační stridor

Při inspiračním stridoru se tento patologický chrčivý až hvízdavý zvuk ozývá pouze při nádechu a tento typ stridoru je nejčastěji spojený se zúžením dýchacích cest nebo překážkou v dýchacích cestách nad úrovní hlasivek.

Exspirační stridor

Při exspiračním stridoru se tento patologický chrčivý až pisklavý zvuk ozývá pouze při výdechu a tento typ stridoru je nejčastěji spojený se zúžením nebo překážkou v dýchacích cestách pod hrtanem, nejčastěji v průdušnici nebo průduškách.  

Bifázický stridor

Bifázický stridor se objevuje jak při nádechu tak při výdechu a nejčastější příčinou je zúžení chrupavek v okolí hlasivek.

Příčiny stridoru

Stridor se může vyskytnout u každého, bez ohledu na věk. Nicméně, protože děti mají dýchací cesty měkčí a užší, vyskytuje se přeci jen častěji u dětí.

Někdy se může stridor vyskytnout i u novorozenců, zejména v případě vrozených vad dýchacího ústrojí.

Stridor u dospělých

Nejčastější příčiny stridoru u dospělých jsou:

  • cizí těleso v dýchacích cestách
  • otoky hrdla nebo dýchacích cest
  • poranění nebo úrazy dýchacích set, jako jsou například fraktury v oblasti krku nebo zaseknutí cizího tělesa v nose či hrdle
  • operace štítné žlázy, hrudníku, jícnu nebo na krku
  • intubace (tedy stav, kdy za pacienta dýchá přístroj a má do průdušnice zavedenou endotracheální kanylu
  • vdechnutí kouře
  • spolknutí nebo vdechnutí škodlivé či jedovaté látky, která poškodí dýchací cesty
  • paralýza hlasivek nebo laryngospasmus
  • bronchitida (zánět průdušek), laryngitida nebo trachietida (zánět průdušnice)
  • zánět mandlí (tonsilitida) v zadní části hrdla. Nejčastěji jsou tyto záněty způsobeny viry a baktériemi
  • epiglotitida (zánětpříklopky hrtanové), kterou vyvolává baktérie se názvem Haemophilus influenzae. Tato nemoc postihuje hlavně děti a dříve byla často smrtelná, díky očkování se ale nyní situace zlepšila a její výskyt je poměrně vzácný.
  • stenóza (zúžení) průdušnice z jakéhokoli důvodu, včetně chronických onemocnění, jako jsou astma nebo CHOPN
  • nádorová onemocnění (nádory hrtanu, hlasivek, průdušnice, průdušek, plic a také nádory hrdla či kořene jazyka či jiné nádory v této oblasti)
  • absces v oblasti krku, který utlačuje dýchací cesty. Absces je ohraničená kolekce hnisu a vzniká nejčastěji jako komplikace bakteriálních zánětů (stridor může vyvolat například absces při tonsilitidě a dalších bakteriálních zánětech orgánů na krku). Neohraničená kolekce hnisu se nazývá flegmóna.

Stridor u novorozenců a dětí

U novorozenců je nejčastější příčinou stridoru laryngomalácie, což je přechodná forma stridoru způsobená vrozeným zúžením hrtanu (stridor laryngis congenitus).

Při tomto onemocnění se dítě narodí s extrémně měkkými chrupavkami hrtanu, což způsobuje zúžení dýchacích cest a vrozený stridor.

Naštěstí se tento problém časem vyřeší bez nutnosti zásadní léčby, protože chrupavka postupně ztvrdne a stav se upraví.

Novorozenecký stridor způsobený laryngomalácií se nejčastěji projevuje kolem šestého měsíce věku dítěte, ale může se objevit i mnohem dříve, i několik dní po porodu (1).

Obvykle vrozený stridor odezní do 2 let věku dítěte.

Novorozenecký stridor způsobený laryngomalácií se typicky projevuje při inspiriu (nádechu) a při expiriu (výdechu) nebývá slyšet. Nicméně někdy může být i bifázický (objevuje se jak při inspiriu, tak při expiriu) a typicky se jeho projevy zmírňují, když dítě spí nebo leží na břiše.

Mezi další onemocnění, které mohou způsobit stridor u dětí, mimo jiné, patří:

  • laryngotracheobronchitida (krup), což je nejčastěji virová respirační infekce hrtanu, průdušnice a průdušek a/nebo jiné infekce horních či dolních cest dýchacích (včetně například záškrtu nebo zápalu plic.
  • subglotická stenóza, což je odborný termín, kterým se označuje zúžení hrtanu pod hlasivkovou štěrbinou (rima glottidis). Jedná se v podstatě o druh laryngomalácie a většina dětí z tohoto problému „vyroste“ a uzdraví se bez nutnosti speciální léčby
  • subglotický hemangiom, což je odborný termín, kterým se označuje patologické klubíčko cév pod hlasivkovou štěrbinou, které zužuje dýchací cesty a způsobuje stridor. Toto onemocnění je velice vzácné a ve většině případů je nutná operace, při které se hemangiom odstraní.
  • vrozené cévní abnormality (vaskulární prstence), které vznikají v případě nestandardních odstupů nebo tvarů tepen a žil v okolí hrtanu a někdy mohou způsobit zúžení dýchacích cest a projevit se stridorem.

Rizikové faktory

Děti mají užší a měkčí dýchací cesty než dospělí, a proto mají i vyšší riziko, že se u nich rozvine stridor. V případě, že se tento příznak objeví je nutné co nejrychleji vyhledat lékaře, zjistit příčinu a zahájit okamžitou léčbu. Při úplném zablokování dýchacích cest totiž hrozí zástava dechu a smrt.

Diagnostika

Stridor není onemocnění jako takové, ale příznak jiných chorob.

Proto je vždy důležité snažit se odhalit příčinu pacientových potíží a podle toho nasadit správnou léčbu.

Základem diagnostiky stridoru je fyzikální vyšetření. Stridor je slyšitelný na dálku, nicméně v rámci vyšetření lékař vyšetří hrudník fonendoskopem (poslechové vyšetření) a podívá se do krku.

Nedílnou součástí vyšetření u lékaře je i odběr anamnézy, tedy cílené dotazy na příznaky onemocnění.

Lékař se vás může zeptat například na následující dotazy:

  • zda se stridor vyskytuje při nádechu i při výdechu
  • kdy jste poprvé zaznamenali příznaky stridoru
  • zda se objevují i další příznaky (například modravé zbarvení tváří, rtů nebo kůže, což se odborně označuje jako cyanóza, dušnost, apod.)
  • zda vaše dítě v minulosti nebo nedávno prodělali nějaké onemocnění dýchacích cest či jinou chorobu
  • zda si vaše dítě nestrčilo cizí těleso do úst (například oříšek, hračku, apod.)
  • zda nemáte potíže s dýcháním

Kromě toho se v diagnostice stridoru využívají i další vyšetření, jako jsou:

  • rentgen hrudníku a krku v případě podezření na rentgen kontrastní cizí těleso a/nebo zánětlivé onemocnění plic
  • CT hrudníku (přesnější než rentgen a dokáže zobrazit více informací, včetně například zvětšených uzlin nebo nádorů na krku, apod.)
  • bronchoskopie, což je vyšetření dýchacích cest s pomocí tenké hadičky s kamerou na konci, kterou lékař zasune do dýchacích cest (hrtanu, průdušnice a průdušek) a může tak zhodnotit jejich stav zevnitř. Navíc lze při bronchoskopii vyjmout i případné zaseknuté cizí těleso v krku, které může být příčinou stridoru i pocitu „knedlíku“ v krku.
  • laryngoskopie, což je vyšetření, při kterém lékař vyšetřuje stav hrtanu s pomocí zrcátka zasunutého k zadnímu okraji hrdla.
  • pulzní oxymetrie a vyšetření krevních plynů, které slouží k měření množství kyslíku v krvi
  • laboratorní vyšetření krve a výtěr z krku: v případě podezření na infekční onemocnění může lékař doporučit laboratorní vyšetření krve a výtěr z krku, ze kterých lze zjistit příznaky zánětu (z krve například vyšší CRP, zvýšený počet bílých krvinek v krvi – leukocytóza, apod.) a původce onemocnění (kultivační vyšetření vzorku slin a hlenů získaných výtěrem nebo PCR analýza na zjištění přítomnosti nukleových kyselin původců respiračních infekcí).

Léčba

Hlavní zásadou při stridoru je vždy okamžitě vyhledat lékařskou pomoc jakmile se objeví příznaky tohoto onemocnění.

Platí to i pro novorozenecký stridor, který sice obvykle odezní sám bez jakékoli léčby, ale je nutné i tak zjistit příčinu a ověřit, zda je příčinou skutečně „jen“ laryngomalácie.

Pokud se u dětí vyskytne stridor z plného zdraví, je nutné okamžitě volat záchranku, protože se může jednat o cizí těleso v krku.

Léčba stridoru závisí na vyvolávajícím onemocnění a mezi nejčastěji používané možnosti léčby jsou:

  • léky na zmírnění otoků dýchacích cest či jiné vhodné léky (například antipyretika při horečce, antibiotika při bakteriální infekci)
  • vyjmutí cizího tělesa z dýchacích cest – provádí se při bronchoskopii, respektive někdy je nutná otevřená operace, pokud se bronchoskopicky nedaří cizí těleso vyjmout.
  • operace v případě stridoru způsobeného cévními malformacemi (hemangiomy), cévními prstenci (vývojové vady odstupů cév) a/nebo nádorovým onemocněním
  • sledování pacienta (například u novorozeneckého stridoru způsobeného laryngomalácií)

Kdy vyhledat lékaře?

V případě, že je stridor doprovázen některým z následujících příznaků, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc:

  • zmodrání rtů, tváře nebo těla (cyanóza
  • dušnost
  • hubnutí
  • potíže s příjmem potravy (odmítání potravy, neprospívání, apod.)

Co si z článku odnést?

Stridor je vysoký hvízdavý zvuk, který vzniká při zúžení proximální části dolních cest dýchacích (hrtanu, průdušnice nebo průdušek).

Příčin stridoru je celá řada, od akutních či chronických onemocnění (laryngotracheobronchitida, záškrt, astma, CHOPN), přes cizí těleso v krku až po vrozené vady (laryngomalácie nebo cévní malformace).

Stridor je častější u dětí (včetně novorozenců), ale může postihnout i dospělé osoby.

Léčba závisí na vyvolávajícím onemocnění. 

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 28. září 2020 15:15
Datum příští revize: 28. září 2022 15:15
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace