Bronchoskopie: vše co potřebujete vědět!

Bronchoskopie: vše co potřebujete vědět!
30. května 2020 22:07

Bronchoskopie je vyšetření, které lékaři umožňuje vyšetřit vnitřní část dýchacích cest, včetně průdušek (bronchů), které jsou hlavní cestou, kudy se do plic dostává vdechovaný vzduch z okolního prostředí.

Obsah článku

  1. Proč se bronchoskopie provádí?
  2. Jak vyšetření probíhá?
  3. Jak se na bronchoskopii připravit?
  4. Doba rekonvalescence
  5. Výsledky bronchoskopie
  6. Rizika a komplikace
  7. Co si z článku odnést?

Při bronchoskopii lékař do průdušek přes nosní dutinu a hrdlo zavede tenkou, flexibilní nebo rigidní hadičku (bronchoskop) se světlem a kamerou a může si tak prohlédnout dýchací cesty zevnitř, posoudit jejich stav, odhalit různá onemocnění, jako jsou záněty, nádory a další choroby a v případě potřeby odebrat vzorek tkáně, který se následně odešle k dalšímu vyšetření (například na histologické nebo mikrobiologické vyšetření). 

Bronchoskopii lze také využít například při odstraňování vdechnutého cizího tělesa z hrtanu nebo průdušek a k provádění některých menších léčebných výkonů. 

Bronchoskopie je poměrně rychlé a nebolestivé vyšetření, které nevyžaduje žádnou složitou přípravu, pacienta nijak nezatěžuje a doba rekonvalescence je krátká. 

V tomto článku se dozvíte co je bronchoskopie, jak toto vyšetření probíhá, jak se na něj připravit a co pacienta čeká před, během a po tomto vyšetření. 

Dozvíte se také o možných komplikacích a indikacích tohoto vyšetření.

Proč se bronchoskopie provádí?

Bronchoskopie pomáhá lékařům zjistit příčinu dušnosti a různých onemocnění průdušek a plic, jako jsou například infekce, nádory nebo krvácení. 

V průběhu tohoto vyšetření může lékař do dýchacích cest zavádět stenty nebo provádět biopsii, tedy odběr malého vzorku tkáně k dalšímu vyšetření. 

Lékař vám bronchoskopii může doporučit v následujících případech: 

  • jako doplněk k vyšetření zobrazovacími metodami (nejčastěji k CT, MRI nebo rentgenu hrudníku), při kterém bylo zjištěno podezření na nádor, infekční onemocnění, pneumothorax (proniknutí vzduchu do hrudní dutiny a s tím spojený kolaps plíce) a/nebo kolaps plíce či jejích částí z jiného důvodu (atelektáza)
  • zjištění příčiny vykašlávání krve(hemoptýza)
  • zjištění příčiny chronického kašle nebo chronické bolesti v krku
  • zjištění příčiny dušnosti
  • vyhledávání přítomnosti cizího tělesa či zjištění jiných příčin zablokování nebo zúžení dýchacích cest
  • kontrola, zda nedochází k rejekci (odvržení) transplantované plíce
  • zjištění stupně poškození dýchacích cest a plic po vdechnutí (aspiraci) toxických chemických látek nebo jedovatých či dráždivých plynů
  • provedení biopsie (odběru vzorku tkáně k dalšímu vyšetřování)

Lékaři bronchoskopii využívají také jako léčebnou metodu, a to například:

  • pro odstranění (odsátí) tekutiny, hlenové zátky nebo cizích těles z dýchacích cest
  • pro rozšíření zablokovaných nebo zúžených dýchacích cest
  • v léčbě nádorových onemocnění (rakoviny plic a průdušek)
  • pro vypuštění (drenáž) abscesu

Jak vyšetření probíhá?

Ve většině případů se bronchoskopie neprovádí v celkové anestézii (úplné uspání pacienta), ale jen v analgosedaci (lehkém zklidnění příslušnými léky ze skupiny sedativ). Před zahájením vyšetření lékař pacientovi vystříká dutinu nosní a hrdlo znecitlivujícím sprejem (anestetikem) a díky analgosedaci je pacient lépe uvolněný a zklidněný a dá se sním dojisté míry komunkovat. 

Celkovou anestézii lékaři při bronchoskopii využívají jen vzácně, zejména v případech, kdy chtějí vyšetření provádět takzvaným rigidním bronchoskopem, který na rozdíl od běžně používaného flexibilního bronchoskopu není ohebný. 

Jakmile začne anestézie působit, lékař pacientovi zastrčí flexibilní nebo rigidní bronchoskop do průdušek přes dutinu nosní a hrdlo. Při zavádění bronchoskopu může pacient cítit tlak na hrudi nebo pocit posouvajícího se tělesa uvnitř průdušek. 

Někteří lidé při zavádění bronchoskopu mohou dostat záchvat kašle nebo mít pocit na zvracení.

Naštěstí ve většině případů tyto potíže rychle odezní. 

V některých případech lékaři pacientům při bronchoskopii podávají kyslík, aby se usnadnilo dýchání. 

Díky tomu, že je bronchoskop vybaven kamerou a světlem, má vyšetřující lékař dobrý přehled o stavu sliznic dýchacích cest.

V případě, že lékař potřebuje zavést stent do dýchacích cest nebo odebrat vzorek tkáně na biopsii, může přes dutý střed bronchoskopu zavádět do dýchacích cest potřebné nástroje. 

Stent je trubička, která pomáhá udržet zablokované nebo zúžené dýchací cesty otevřené. 

Někdy lékaři při bronchoskopii provádí výkon označovaný jako bronchoalveolární laváž, která spočívá ve vypláchnutí dýchacích cest slaným roztokem za účelem odběru buněk a tekutin ze sliznice dýchacích cest. 

Následně se odebrané vzorky vyšetří pod mikroskopem. 

Někdy se při bronchoskopii provádí současně i ultrazvukové vyšetření s cílem zobrazit lymfatické (mízní) uzliny a tkáně v okolí průdušek.

Po ukončení vyšetření dýchacích cest lékař bronchoskop vytáhne. 

Bronchoskopie trvá zhruba 20 - 30 minut v závislosti na tom, co lékař vyšetřuje a také na tom, zda je nutné odebírat vzorky tkání či nikoli. 

Ve většině případů může pacient po bronchoskopii odejít domů a není nutná hospitalizace v nemocnici.

Jak se na bronchoskopii připravit?

Dodržujte pokyny lékaře. 

Šest (6) hodin před bronchoskopií byste neměli jíst ani pít (některé nemocnice povolují i o něco kratší dobu). 

Před bronchoskopií byste také měli lékaře informovat o všech lécích a doplňcích stravy (včetně bylinných přípravků), které užíváte. Zejména je důležité lékaři říci, zda neužíváte léky na ředění krve (například warfarin, apod.) a/nebo léky na prevenci krevních sraženin (takzvaná antiagregancia, jako je například aspirin). 

Lékaři vám mohou doporučit některé léky před bronchoskopií vysadit. 

Důležité je lékaře informovat pravdivě o všem co užíváte a vždy dodržovat pokyny lékaře týkající se užívání a vysazování jednotlivých léků před bronchoskopií. 

Pokud jdete na bronchoskopii cestou zpět nesmíte řídit, protože budete pod vlivem sedativ (léků na uklidnění), která prodlužují reakční čas. 

Proto je nutné zajistit si doprovod, který by vás odvezl domů. 

Jestliže máte děti, je vhodné si alespoň na prvních několik dní po bronchoskopii zařídit hlídání dětí a pomoc v domácnosti, abyste měli dostatek času na rekonvalescenci. 

Doba rekonvalescence

Bronchoskopie je poměrně rychlé a bezbolestné vyšetření. 

Po bronchoskopii zůstává pacient několik hodin v nemocnici, dokud neodezní účinky léků. 

Bezprostředně po vyšetření také lékaři monitorují krevní tlak a dýchání s cílem včas zachytit případné komplikace. 

Kašlací reflex, který je během bronchoskopie potlačen, začne opět fungovat do 2 hodin. 

Dokud se tak nestane, nesmí pacient po bronchoskopii jíst a pít, protože nemusí správně fungovat polykací akt a hrozí vdechnutí jídla či pití a rozvoj závažných komplikací (například alveolární plicní edém nebo aspirační pneumonie).

Po bronchoskopii (pokud vám byla podána sedativa), byste neměli obsluhovat stroje, řídit motorová vozidla ani pít alkohol po dobu alespoň 24 hodin. 

Většina lidí se po 24 hodinách od bronchoskopie může vrátit k běžným aktivitám, nicméně bolest v krku a chrapot mohou přetrvávat i několik dní. 

Výsledky bronchoskopie

V případě normálního nálezu při bronchoskopii jsou výsledky známé okamžitě po ukončení vyšetření, nicméně pokud je nutné odebírat vzorky tkáně na biopsii, trvá několik dnů až týdnů než výsledky lékaři dorazí, protože odebrané vzorky tkáně se musí nejprve nabarvit a teprve potom je lze vyšetřovat pod mikroskopem. Někdy se navíc používají speciální metody (takzvané imunohistochemické metody) pro zjištění přítomnost konkrétních látek, což rovněž zabere nějaký čas. 

Normální nález při bronchoskopii znamená, že lékaři nezjistili v dýchacích cestách žádná cizí tělesa, přítomnost nádorů, zánětů ani neobvyklé tekutiny či buněk. 

Někdy se normální nález popisuje také slovy "bez nalezené patologie při bronchoskopickém vyšetření", což v "lidské řeči" znamená, že nebylo zjištěno nic nenormálního. 

V případě, že jsou při bronchoskopii zjištěny abnormality (nestandardní nebo nenormální věci), lékaři mohou doporučit další vyšetření, v závislosti na tom, co konkrétně hledají.

Mezi možné abnormality, které lze zjistit při bronchoskopii, mimo jiné, patří:

  • bakteriální infekce
  • virová infekce
  • plísňové nebo parazitární infekce
  • zánět plicního parenchymu
  • poškození plic
  • rakovina
  • zúžení (stenóza) průdušnice (trachey) nebo průdušek 
  • rejekce (odvržení) transplantované plíce

Rizika a komplikace

Bronchoskopie je velmi bezpečné vyšetření, nicméně, stejně jako všechna lékařská vyšetření a výkony, je spojena s určitými riziky. 

Mezi nejčastější komplikace bronchoskopie, mimo jiné, patří:

  • abnormality srdečního rytmu (arytmie) a/nebo bušení srdce(palpitace)
  • dušnost
  • horečka
  • infekce
  • pokles saturace krve kyslíkem během vyšetření
  • lehké krvácení, zejména po biopsii
  • pneumonie (zápal plic)

U pacientů s kardiovaskulárními chorobami může bronchoskopie zvýšit riziko infarktu myokardu. 

Vzácně může při bronchoskopii dojít k proražení plíce, což vede k proniknutí vzduchu do hrudní dutiny a kolapsu plíce (odborně pneumothorax).  Pneumothorax je častější v případě rigidní bronchoskopie (vyšetření při kterém se používá neohebný neboli rigidní bronchoskop).

Pneumothorax je urgentní stav, který vyžaduje okamžitou léčbu. 

Za účelem ověření, zda při bronchoskopii nedošlo k pneumothoraxu se často provádí rentgenový snímek hrudníku. 

U pacientů, kteří bronchoskopii absolvovali v celkové anestézii, se mohou vyskytnout i následující komplikace.

  • změny krevního tlaku (kolísání)
  • bolest svalů
  • nevolnost
  • zvracení
  • zpomalení nebo zrychlení srdečního rytmu (bradykardie nebo tachykardie)

Co si z článku odnést?

Bronchoskopie je bezpečné vyšetření dýchacích cest zevnitř, s velmi nízkým rizikem závažných komplikací. Úmrtnost při flexibilní i rigidní bronchoskopii je menší než 0,1% (tedy méně než 1 pacient z tisíce) (1).

Před vyšetřením lékaři podávají pacientům lokální anestézii (místní znecitlivění) a sedativa (na zklidnění). 

V některých případech se vyšetření provádí v celkové anestézii (zejména u takzvané rigidní bronchoskopie, kdy se nepoužívá ohebný, flexibilní bronchoskop a pacient se nesmí hýbat). 

I když je bronchoskopie bezpečná a riziko závažných komplikací je nízké, je nutné vyhledat lékaře, pokud se po bronchoskopii objeví následující příznaky:

Tyto příznaky mohou být známkou hrozících komplikací, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. 

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 30. května 2020 22:07
Datum příští revize: 30. května 2022 22:07
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace