Bradykardie (nízký srdeční tep): vše co potřebujete vědět

Bradykardie znamená pokles srdečního tepu pod 60 tepů za minutu. Nicméně tato hodnota nemusí vždy být zcela vypovídající, protože například v noci během spánku nebo u trénovaných osob a sportovců bývá klidová frekvence srdce často ještě podstatně nižší.

Pokud máte jakékoli pochybnosti nebo obavy ohledně tepové frekvence (ať již zvýšené nebo naopak nízké), je vhodné vyhledat lékaře a absolvovat pořádné vyšetření, na jehož základě vám lékař řekne, zda se jedná o problém, který je potřeba řešit či normální stav.

Je třeba si uvědomit, že srdeční (tepová) frekvence se mění podle stupně aktivity. V průběhu fyzické námahy srdce pumpuje rychleji a silněji, takže tepová frekvence roste.

Naproti tomu při odpočinku, ve spánku, u trénovaných sportovců nebo s přibývajícím věkem bývá klidová frekvence nižší.

Nicméně obecně pro většinu normální populace platí, že za bradykardii (abnormálně nízký srdeční tep) se považují hodnoty 60 tepů za minutu.

Příznaky

Hlavním příznakem bradykardie je zpomalený srdeční rytmus s nízkou tepovou frekvencí.

U některých lidí se navíc objevují ještě další příznaky, které většinou signalizují závažnější stav.

Jedná se zejména o následující příznaky:

• pocity únavy a slabosti
• motání hlavy a závrať
• zmatenost
• dušnost (klidová i námahová)

V případě, že je bradykardie způsobena závažným nebo akutním onemocněním, mohou se objevit také následující příznaky:

• srdeční zástava
• bolest na hrudi
• změny krevního tlaku (při bradykardii bývá spíše nízký krevní tlak, ale může se vyskytnout i vysoký krevní tlak)
• srdeční selhání

Měření tepové frekvence

Tepovou frekvenci si můžete změřit jako pulz na některých tepnách, zejména na krku, v třísle nebo na zápěstí.

Pro co nejpřesnější měření je nutné si pulz měřit v klidu (klidová tepová frekvence). Je proto důležité, abyste si neměřili pulz krátce po fyzické námaze nebo cvičení a/nebo krátce po probuzení.

Při měření pulzu byste měli sedět v pohodlné a uvolněné poloze a zkusit si nahmatat pulz nejprve na zápěstí. Pokud se vám to nepodaří, zkuste si nahmatat pulz na jedné straně krku.

Spočítejte počet tepů za deset sekund a výsledek vynásobte šesti.

Pokud chcete maximálně přesné měření, můžete si změřit počet tepů za jednu minutu.

Pokud jste dospělá osoba a napočítáte si méně než 60 tepů za minutu jedná se o bradykardii s tím, že tato hodnota je jen orientační a například u trénovaných sportovců bývají klidové hodnoty pulzu. Důležité proto je měřit si pulz opakovaně a pokud budou zjištěné hodnoty pravidelně pod 60 a nebudete mít žádné další výše uvedené příznaky, nemusí se jednat o nic závažného.

Pokud si naměříte klidovou tepovou frekvenci pod 60 tepů za minutu a máte nějaké z výše uvedených příznaků, je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc.

Důležité je si také uvědomit, že děti a mladí lidé mají rychlejší tepovou frekvenci než dospělí.

Proto je nízký tep u novorozence a u malých dětí signálem, že se něco děje a je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Normální hodnoty klidové tepové frekvence u novorozenců a dětí jsou:

• Novorozenci: 100 – 180 tepů za minutu
• Kojenci: 80 – 150 tepů za minutu
• Děti ve věku 2 – 6 let: 75 – 120 tepů za minutu
• Děti ve věku 6 – 12 let: 70 – 110 tepů za minutu

Příčiny bradykardie

Někteří lidé mají jen mírnou bradykardii a u některých se bradykardie vyskytuje jen občas.

I když je při bradykardii (nízká tepová frekvence), stejně jako při tachykardii (vysoká tepová frekvence), co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc, není vždy nutná okamžitá léčba.

Pokud bradykardie pacientovi nezpůsobuje žádné potíže a není způsobena jiným základním onemocněním, nemusí signalizovat nic vážného a není bezpodmínečně nutné hned zahajovat léčbu.

Navíc se tepová frekvence s věkem snižuje, což znamená, že starší lidé jsou náchylnější k bradykardii a mají tento problém častěji.

Přesto platí, že je nutné vždy vyhledat lékaře, i když jsou epizody bradykardie příležitostné nebo jste starší pacient a domníváte se, že je nižší tepová frekvence pro vás normální.

Lékař by měl bradykardii vidět vždy, provést další potřebná vyšetření a v případě potřeba zahájit léčbu.

Neléčená bradykardie totiž může vést k závažnějším následkům, včetně úmrtí.

Cvičení posiluje srdce, a tak sportovci, kteří trénují a provádí náročné cviky, které kladou vysoké nároky na kardiovaskulární systém, mají srdeční svalovinu vytrénovanější a silnější a mají tak i nižší tepovou frekvenci, protože srdce se v klidovém režimu nemusí tak namáhat.

Často příčinou bradykardie jsou také některá onemocnění, mezi které, mimo jiné, patří:

Poruchy SA uzlu v srdci

Převodní systém srdeční pomáhá regulovat srdeční rytmus. Konkrétně jeho část zvaná sinuatriální uzel je zodpovědná za generování elektrických impulzů, které regulují tepovou frekvenci. V případě poškození SA uzlu dochází k narušení regulace srdečního rytmu, což se může projevit jak nízkou srdeční frekvencí (bradykardií), tak naopak abnormálně vysokou srdeční frekvencí (tachykardií).

Onemocnění SA uzlu lékaři obecně nazývají syndrom nemocného sinu (sick-sinus syndrome) a nejčastěji jsou jeho příčinou jiná kardiovaskulární onemocnění (například stavy po infarktu, kdy dochází ke zjizvení části srdeční svaloviny, která pak správně nepřevádí elektrické impulzy, což vede k porušení srdečního rytmu) nebo komplikace jiných základních onemocnění, jako jsou diabetes nebo onemocnění věnčitých (koronárních) tepen, které zásobují srdeční svalovinu krví.

Jiné poruchy převodního systému srdečního

Srdeční svalovina se stahuje na základě elektrických impulzů vysílaných ze sinuatriálního uzlu a tyto elektrické impulzy se rozvádí do celého srdce prostřednictvím takzvaného převodního srdečního systému.

Například jedna síň vyšle signál do druhé síně s informací o tom, jak a kdy je potřeba provést stah srdce tak, aby se krev přelila z jedné části srdce do druhé a/nebo odvedla do plic a celého těla.

Pokud dojde k poruše v převodním systému srdce nejsou některé části srdce schopny správně odesílat nebo převádět tyto elektrické impulzy, což může způsobit bradykardii. Nejčastější příčinou bývají kardiovaskulární onemocnění (zejména stavy po infarktech, kdy se část převodního systému poškodí nebo ve svalovině srdce vzniknou jizvy, které tvoří překážku pro správný převod elektrických signálů).

Jako úplný srdeční blok označujeme problém v převodním systému srdečním, který brání normálnímu průchodu elektrických signálů ze srdečních síní (horní část srdce, kam přitéká odkysličená krev z celého těla – pravá síň a okysličená krev z plic – levá síň) do komor (dolní část srdce, odkud je při stahu vypuzována odkysličená krev do plic – pravá komora, respektive odkud se okysličená krev rozvádí do aorty a celého těla – levá komora). Při úplném srdečním bloku pak může dojít k tomu, že rytmus stahování síní se bude úplně lišit od rytmu stahování komor, což může způsobit nejen bradykardii, ale také závažnější stavy, včetně zástavy srdce a smrti.

Metabolická onemocnění

Také některá metabolická onemocnění mohou zpomalovat srdeční rytmus. Asi nejčastější příčinou bradykardie je v tomto směru hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), kdy štítná žláza netvoří dostatek hormonů.

Lidé s hypotyreózou mohou mít, kromě bradykardie, také vysoký diastolický tlak (což je druhá hodnota uvedená při měření tlaku, která udává tlak, pod kterým se srdeční komory plní krví). Norma diastolického tlaku je do 80, vše nad tuto hodnotu se považuje za zvýšený diastolický tlak.

Onemocnění štítné žlázy jsou poměrně častá a mohou postihnout i mladé, jinak zdravé lidi.

I proto se při bradykardii u mladých lidí provádí vyšetření funkce štítné žlázy (jednak z krve stanovením hladiny hormonů T3 a T4 a látek, které jejich tvorbu regulují - TSH a v případě zjištěných problémů též například ultrazvukovým vyšetřením a dalšími metodami).

Onemocnění srdce

Bradykardie může postihnout i pacienty, kteří trpí chorobami srdce a cév, jako jsou například městnavé selhání srdce, fibrilace nebo flutter síní, onemocnění věnčitých (koronárních) tepen, srdeční selhání nebo jinými chorobami, které mohou negativně ovlivnit činnost převodního srdečního systému a způsobit, že srdce tepe s nižší účinností a pomaleji (včetně pacientů, kteří prodělali v minulosti infarkt myokardu a mají část srdeční svaloviny zjizvenou).

Léky na vysoký tlak a další kardiovaskulární onemocnění

Některé léky, včetně léků na vysoký krevní tlak a další srdeční onemocnění, mohou způsobit zpomalení tepové frekvence neboli bradykardii.

Typickým příkladem takových léků jsou betablokátory, které lékaři předepisují pacientům s tachykardií (vysokou tepovou frekvencí) a vysokým krevním tlakem.

Při jejich předávkování nebo nesprávném užívání hrozí bradykardie (nízký srdeční tep).

Pokud užíváte jakékoli léky a zjistíte, že máte nízkou tepovou frekvenci, neprodleně kontaktujte svého lékaře a požádejte ho o možnost nahrazení těchto léků, léky jinými.

Nedostatek kyslíku (hypoxie)

Termín hypoxie je odborný lékařský název pro stav, kdy tělo nemá dostatek kyslíku, což může vést ke zpomalení srdeční frekvence (bradykardii).

Hypoxie je akutní stav, který vyžaduje okamžitou léčbu a nejčastěji vzniká při dušení (například po vdechnutí jídla, při tonutí, apod.) nebo při těžkých astmatických záchvatech.

Hypoxii mohou způsobit také některá chronická onemocnění, jako je například CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) nebo rozedma plic (plicní emfyzém).

V případě, že je příčinou bradykardie hypoxie, je nutná okamžitá léčba zaměřená na vyřešení primární příčiny hypoxie (tedy léčbu vyvolávajícího onemocnění).

Kdy vyhledat lékaře?

V případě, že u novorozence nebo kojence zjistíte nízký pulz (pod 60 tepů za minutu), je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Stejně tak je nutné vyhledat okamžitou lékařskou pomoc, pokud se u dospělých či dětí s bradykardií objeví další příznaky, jako jsou bolest na hrudi nebo pocity na omdlení (závrať, motání hlavy) a/nebo pokud dojde ke ztrátě vědomí, byť na chvilku.

Pokud máte bradykardii, měli byste vždy vyhledat lékařskou pomoc také v následujících případech:

• pokud se bradykardie vyskytla náhle, přetrvává déle než několik dní a/nebo se objevují další fenomény, jako je například bušení srdce
• pokud máte kromě bradykardie také další onemocnění či zlozvyky, které zvyšují kardiovaskulární riziko (například diabetes nebo jste kuřák/kuřačka)
• pokud kromě bradykardie máte také jiná onemocnění srdce či cév (prodělali jste v minulosti infarkt myokardu, léčíte se s vysokým krevním tlakem, apod.)
• pokud se u vás vyskytnou střídavě epizody bradykardie a tachykardie
• pokud byť na chvíli ztratíte vědomí

Možnosti léčby

V některých případech se bradykardie nemusí nutně léčit.

Nicméně pokud nízká tepová frekvence pacientovi způsobuje závažné zdravotní potíže, je nutné zjistit příčinu problému a nasadit léčbu.

V případě poruch srdečního rytmu způsobených poškozením převodního systému srdečního mohou pomoci kardiostimulátory.

V závislosti na konkrétní příčině bradykardie jsou další možnosti léčby:

• změna léků, které bradykardii způsobují za jiné (například náhrada beta blokátorů ACE inhibitory nebo jinými léky, apod.).
• užívání léků na sníženou funkci štítné žlázy (substituční hormonální léčba) nebo jiná metabolická onemocnění, která mohou způsobit bradykardii
• změna životního stylu (zanechání kouření, zvýšení pohybové aktivity, konzumace zdravé stravy, apod.)
• pravidelné a časté sledování srdeční činnosti a krevního tlaku (například s pomocí tlakového Holteru)

Co si z článku odnést?

Kardiovaskulární onemocnění (choroby srdce a cév) patří mezi nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích, včetně České republiky.

Udává se, že zhruba 1 člověk ze 3 zemře na onemocnění srdce a cév.

Proto je nutné brát jakékoli kardiovaskulární potíže, včetně arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak), tepové frekvence (bradykardie i tachykardie) a dalších, vážně.

Ve většině případů není bradykardie neboli pokles tepové frekvence pod 60 tepů za minutu důvodem k obavám, protože často se může jednat o normální stav (tepová frekvence s vyšším věkem klesá nebo naopak trénovaní sportovci mají nižší tepovou frekvenci).

Nicméně vždy platí, že jakmile zjistíte, že máte nízkou tepovou frekvenci (pod 60 tepů za minutu), měli byste vyhledat lékaře a absolvovat důkladné vyšetření.

Příčin bradykardie je celá řada a je důležité na ně přijít včas a pokud je to nutné, zahájit adekvátní léčbu.