Co je to stent? Vše co potřebujete vědět?

Co je to stent? Vše co potřebujete vědět?
7. dubna 2019 7:39

Stent je malá trubička, kterou lékaři zavádí do trubicovitých orgánů (nejčastěji do tepen nebo vývodů, jako jsou žlučovody nebo močovody, ale také do průdušek nebo duodena), aby tyto struktury udrželi otevřené a průchodné a bylo zajištěno zásobení životně důležitých orgánů krví a/nebo volný odtok tělesných tekutin (žluč, moč, apod.) či potravy (jícnové nebo duodenální stenty).

Obsah článku

  1. Proč se stent zavádí a k čemu se používá?
    1. Zavádění stentů do tepen
    2. Zavádění stentů do ostatních trubicovitých orgánů a vývodů
  2. Rizika a komplikace spojené se zaváděním stentů
  3. Co vás čeká při zavádění stentu?
    1. Před operací
    2. Během operace
    3. Po operaci
    4. Rekonvalescence
  4. Jak dlouho je možné mít stent zavedený?
  5. Co si z článku odnést?

Stenty pomáhají uvolnit zablokované cévy a trubicovité vývody či orgány a pomáhají léčit problémy spojené se zúženými nebo zeslabenými cévami.

Lékaři stenty používají ke zprůchodnění tepen a trubicovitých struktur v různých částech těla, včetně mozku, žlučovodů nebo močovodů.

Stenty se vyrábí z různých materiálů, nejčastěji ze syntetických plastů (polymery kyseliny mléčné), biologicky aktivních materiálů nebo kovů.

Existují také stenty potažené léky, které se v cílovém místě rozpustí a mají tak i přímý léčebný účinek.

Podle použití se stenty rozdělují na (1):

  • ureterální stent: zavádí se do močovodu (ureteru) a jeho cílem je udržet průchod moči. Používá se například při chronickém ucpávání močovodů (nejčastěji močovými kameny) nebo po urologických operacích jako prevence a léčba ledvinové koliky.
  • prostatický stent: zavádí se do močové trubice a jeho cílem je umožnit průchod moči z těla ven u pacientů se zbytnělou prostatou (hyperplazie prostaty) nebo s rakovinou prostaty.
  • jícnový stent: zavádí se do jícnu při jeho stenóze (zúžení), nejčastěji karcinomem (zhoubným nádorem) jícnu. Smyslem je udržet průchodnost jícnu, aby pacient mohl přijímat potravu.
  • koronární stent: zavádí se do věnčitých (koronárních) tepen, které vyživují srdce při chirurgickém výkonu zvaném angioplastika.
  • lékový stent (DES): používají se hlavně jako koronární stenty. Na povrchu jsou potaženy léky, které brání restenóze (opakovanému zúžení) cévy.
  • ostatní: existují ještě další druhy stentů, podle cílových orgánů, do kterých se zavádí. Například žlučníkové stenty se zavádí do žlučovodů a udržují je průchodné, duodenální stenty se zavádí do tenkého střeva (duodena, což je jeho první úsek za žaludkem) nebo slinivkové steny, které se zavádí do pankreatického vývodu, aby se udržela průchodnost pankreatických šťáv.

V tomto článku se dozvíte k čemu se stenty používají, jaké jsou jejich výhody a možná rizika.

Proč se stent zavádí a k čemu se používá?

Nejčastěji se stenty zavádí za účelem udržení průchodnosti zúžených tepen, například v srdci, končetinách nebo v mozku.

Cévy (zejména tepny neboli arterie) se vlivem cholesterolu, tuků a dalších látek, které cirkulují v krvi ucpávají ateromovými pláty.

Tento ateromový plát vznikne tak, že se tuky a cholesterol „přilepí“ na vnitřní stěnu tepny, která se jmenuje tunica intima, a to obvykle v místě nějakého defektu nebo poškození.

Postupem času se plát zvětšuje a zužuje průsvit tepny, což vede ke zhoršení zásobování orgánů, které se za zúžením nachází živinami a kyslíkem, z důvodu nedostatečného proudění krve.

Ateromové pláty v tepnách jsou jednou z častých příčin onemocnění srdce a cév (oběhové soustavy), a to hlavně anginy pectoris(námahová dušnost spojená s bolesti na hrudi při fyzické zátěži, jejíž příčinou je nejčastěji zúžení – stenóza, koronárních tepen, které zásobují srdeční svalovinu krví), infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody.

Stenty se většinou do tepen zavádí až tehdy, když po jejich vyčištění od ateromových plátů nebo po rozpuštění krevní sraženiny hrozí opakované zúžení nebo zablokování. V takovém případě je zavedení stentu vhodné a podstatně zlepšuje kvalitu života pacientů.

Zavádění stentů do tepen

Lékaři zasouvají stenty do tepen v průběhu invazivních výkonů, kterým se obecně říká perkutánní transluminární angioplastika neboli PTA. Ta se nejčastěji provádí na končetinových tepnách, tepnách ledvin (PTRA - perkutánní transluminární renální angioplastika), koronárních (PTCA - perkutánní transluminární koronární angioplastika nebo nověji PCI - perkutánní koronární intervence), ale lze je zavést i do mozku a veškerých dalších tepen nad aortou (takzvané supraaortální výkony).

Někdy se stenty používají i při uzávěru žil (například u pacientů, kteří jsou na dialýze a mají zavedený takzvaný arteriovenózní zkrat - AV-shunt, kterým se "připojují" na dialyzační přístroj).

Tyto výkony provádí vysoce specializovaní lékaři (se specializací na angiologii nebo intervenční radiologii).

Perkutánní transluminární angioplastika spočívá v zavedení tenké pružné trubičky zvané katetr do tepny (nejčastěji se používá stehenní tepna – a. femoralis v třísle a vřetenní tepna – a. radialis na zápěstí, ale mohou se použít i jiné tepny, jako je vnitřní karotida – a. carotis interna na krku, jako třeba v případě zavádění stentu stentu do mozkových cév). Katetr má na jedné straně balónek se stentem. Jakmile se lékař dostane k místu uzávěru (zúžení) tepny, balónek i stent se nafouknou. Stent pak zůstane v místě uzávěru jako výztuha tepny, zatímco balónek se sfoukne a i s katetrem se vytáhnou ven.

Zavádění stentů do ostatních trubicovitých orgánů a vývodů

Pokud se stent zavádí do vývodů (například žlučovodů, pankreatického vývodu nebo do močovodů), je princip podobný jako při zavádění do tepen, jen se tyto stenty nezavádí přes cévní řečiště (tepny), ale přes močové cesty (močovou trubici a močový měchýř v případě ureterálních stentů), respektive přes dutinu ústní (při endoskopickém výkonu zvaném ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie) nebo MRCP (cholangiopankreatografie provedená na magnetické rezonanci). Při ERCP nebo MRCP se snažíme o zprůchodnění žlučových cest, aby mohla žluč volně odtékat nebo pankreatických cest, aby mohla volně odtékat pankreatická šťáva.

Stenty do průdušek se zase zavádí přes dýchací trubici, apod.

V poslední době lze stenty zavádět i do střev (například duodena) a do dalších orgánů, které je potřeba udržet otevřené a zajistit jejich průchodnost.

Využití stentů v medicíně je obrovské a lékaři se rozhodují o zavedení stentů podle celé řady faktorů, jako jsou například velikost postižené tepny nebo orgánu a také místo, kde došlo k zablokování.

Někdy se stenty zavádí při rozsáhlých operacích (například stenty do aorty, kterým se říká stentgrafty, což je vlastně aortální protéza, která se používá zejména u disekcí aorty nebo u aneuryzmat – výdutí na aortě).

Shrnutí: Stenty se mohou zavádět buď do tepen srdce, končetin, mozku nebo krku, a to s pomocí metody zvané PTA (perkutánní transluminární angioplastika) anebo do močovodů, žlučovodů, průdušek či pankreatického vývodu. Užívají se i velké stenty, takzvané stengrafty, které fungují jako protéza, a to zejména u aneuryzmat (výdutí) na aortě. Ty se musí zavádět při rozsáhlých operacích na hrudní dutině. Použití stentů se stále rozšiřuje a každým dnem přibývají nové a nové způsoby jejich využití.

Rizika a komplikace spojené se zaváděním stentů

Při zavádění stentů, se mohou (naštěstí poměrně vzácně) vyskytnout různé komplikace.

Mezi nejčastější komplikace perkutánní transluminární angioplastiky (PTA) a dalších výkonů spojených se zaváděním stentů do cév (PCI, PTRA, apod.), patří:

  • krvácení z místa zavedení katetru
  • infekce
  • alergická reakce
  • poškození tepny při zavádění katetru
  • poškození ledvin
  • srdeční arytmie nebo palpitace

V některých případech může dojít k restenóze, tedy opětovnému zúžení cévy nebo vývodu. Stává se to v případech, kdy kolem stentu začne nadměrně obrůstat tkáň. To může vést k opětovnému zúžení cévy a nutnosti výměny stentu nebo k provedení jiného operačního výkonu.

Na potlačení růstu tkáně kolem stentu lékaři používají radioterapii nebo speciální stenty potažené léky na potlačení obrůstání tkáně kolem stentu.

Vyšší riziko komplikací při zavádění stentů mají:

  • osoby vyššího věku
  • lidé, u kterých v průběhu zavádění stentu došlo k srdečnímu selhání
  • lidé se závažným onemocněním srdce a oběhové soustavy a/nebo lidé, kteří mají zúžené cévy na více místech
  • lidé s chronickým onemocněním ledvin

Při zavádění stentu může dojít ke vzniku krevní sraženiny, což zvyšuje riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Podle odhadů Národního institutu pro onemocnění krve, srdce a plic, dochází ke vzniku sraženiny (trombu) zhruba u 1 – 2 % pacientů, kterým je stent implantován (2).

Jako prevenci vzniku krevních sraženin lékaři proto pacientům předepisují léky na ředění krve. Tyto léky mají také svá rizika a mohou vyvolat nežádoucí účinky, jako jsou například kožní vyrážky nebo alergie nebo způsobit krvácení. Naštěstí jsou tyto nežádoucí účinky poměrně vzácné.

V ojedinělých případech může tělo pacienta stent odmítnout (tomu se odborně říká rejekce) nebo může materiál stentu vyvolat alergickou reakci.

Pokud víte, že máte alergii na kovy nebo plasty, informujte o této skutečnosti lékaře ještě předtím než vám bude stent zaveden.

Co vás čeká při zavádění stentu?

Lékař vás bude před výkonem zcela jistě zevrubně informovat, nicméně neuškodí, když budete vědět do čeho jdete.

Před operací

Lékaři vám před vlastním výkonem sdělí jak se na něj připravit. Zejména dostanete informace o tom, kdy přestat jíst a pít (jak dlouho před výkonem) a také kdy byste měli začít užívat doporučené léky nebo naopak léky, které užíváte vysadit.

Pokud trpíte chorobami jako jsou diabetes nebo onemocnění ledvin, musíte to lékaři říci před operací.

Během operace

Zavádění stentu obvykle trvá zhruba hodinu, provádí se na speciálním angiologickém operačním sále a nevyžaduje celkovou anestézii (uspání pacienta). Pacient tak zůstává v bdělém stavu po celou dobu výkonu, aby mohl poslouchat pokyny lékaře.

Nicméně se nemusíte bát bolesti ani mít z výkonu strach, protože vám lékaři před zavedením stentu podají léky na uklidnění a uvolnění a před zavedením katetru umrtví místo vpichu tak, abyste nic necítili.

Většina lidí během operace necítí pohyb katetru v tepnách, nicméně při nafukování balónku a stentu mohou cítit nepříjemné pocity.

Po zavedení stentu lékaři vypustí balónek a odstraní katetr. Následně místo vpichu zakryjí a přiloží tlakový obvaz v podobě pytle s pískem nebo jiné zátěže, což je velmi důležité, aby se předešlo komplikacím (zejména krvácení po operaci).

Po operaci

Po zavedení stentu budete obvykle muset v nemocnici zůstat minimálně jednu noc po operaci na pozorování, aby se případné komplikace daly rychle vyřešit.

Během pobytu v nemocnici vám zdravotní sestry a lékaři budou pravidelně měřit tlak a tep a kontrolovat vás zdravotní stav. V případě potřeby také znovu vyčistí ránu nebo vymění obvaz.

Pokud se nevyskytnou žádné komplikace budete z nemocnice propuštěni následující den po zavedení stenu.

V místě vpichu se v průběhu hojení vytvoří modřina a rána se může zhojit drobným uzlíkem tkáně, což je zcela normální. Po nějakou dobu bude také kůže v místě vpichu citlivá a bolestivá.

Rekonvalescence

Pokud se stent podaří zavést na správné místo, dochází ke zmírnění příznaků onemocnění. Například po zavedení stentu do koronárních tepen srdce by mělo dojít ke zmírnění dušnosti a bolestí na hrudi a po zavedení stentu do žlučovodu by měla žluč začít normálně odtékat a měla by odeznít žloutenka (žluté zbarvení kůže a očního bělma).

Po zavedení stentu budete muset užívat protidestičkové léky, které brání tvorbě krevních sraženin v blízkosti stentu, což může být nebezpečné.

Nejčastěji se užívá aspirin (anopyrin nebo jiné léky s kyselinou acetylsalicylovou) a někdy lékaři předepisují i nové protidestičkové léky ze skupiny inhibitorů P2Y, jako jsou například klopidogrel, tikagrelor nebo prasugrel.

Lékaři vás také poučí o tom co dělat, abyste se co nejrychleji uzdravili. Zejména je nutné vyhnout se těžké fyzické námaze, dokud se rána nezahojí.

Jak dlouho je možné mít stent zavedený?

Většina stentů zůstává v cévách nebo vývodech napořád, protože při jejich vyjmutí by hrozil kolaps postižené tepny, což by mohlo vést k život ohrožujícímu stavu.

Některé stenty jsou dočasné. Například léky potažené stenty se časem rozpustí.

Je důležité si uvědomit, že i když stenty zmírňují příznaky onemocnění, jako jsou bolest na hrudi nebo dušnost, neléčí vlastní onemocnění, jako je ateroskleróza nebo infarkt myokardu.

A pamatujte si, že i když máte stent, je nutné přijmout další opatření na zabránění případným komplikacím.

Například u onemocnění srdce a oběhové soustavy vám lékaři doporučí vhodné změny životního stylu a stravovacích návyků. Vhodným stravováním snížíte riziko vzniku nových ateromových plátů a tím i mozkové mrtvice nebo infarktu myokardu.

Opatření, která vám lékaři doporučí, zahrnují například:

  • zdravější stravování
  • pravidelné cvičení a pohyb
  • udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí
  • zanechání kouření
  • snížení stresu

Stent je jen jedna část léčby. Většinou budete muset užívat další léky na léčbu vlastního onemocnění (například léky na vysoký krevní tlak nebo diabetes, podle toho jakým základním onemocněním trpíte).

Pokud se u vás vyskytnou jakékoli nežádoucí účinky, okamžitě informujte svého lékaře.

Bez předchozího souhlasu svého lékaře nevysazujte žádné léky.

Co si z článku odnést?

Lékaři zavádí stenty do tepen s cílem udržet je otevřené a zajistit dostatečné zásobování životně důležitých orgánů jako je mozek nebo srdce živinami a kyslíkem.

Kromě toho se stenty zavádí i do trubicových orgánů, jako jsou močovody nebo žlučovody s cílem zajistit volný odtok moči nebo žluči.

Stenty se vyrábí z různých materiálů a oblast jejich použití se stále rozšiřuje.

Zavádí se při výkonech označovaných jako PTA (perkutánní transluminární angioplastika) nebo ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopangreatografie).

Stenty se vyrábí z různých materiálů, jako jsou polymery kyseliny mléčné (plasty), biologicky aktivní materiály nebo kovy. Některé jsou zaváděny natrvalo, zatímco jiné je nutné časem vyměnit (například stenty ve žlučových cestách) nebo se časem v těle rozpustí samy (stenty potažené léky).

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 7. dubna 2019 7:39
Datum příští revize: 7. dubna 2021 7:39
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace