Co je hemangiom a jaké jsou možnosti jeho léčby

Co je hemangiom a jaké jsou možnosti jeho léčby
8. července 2019 5:00

Hemangiom je odborný název pro nezhoubný nádor krevních cév. Postihuje zejména děti (jde o nejčastější benigní nádorové onemocnění v dětském věku), ale může se vyskytnout i u dospělých (nejčastěji v důsledku nadměrnému vystavování pokožky slunečnímu záření).

Obsah článku

  1. Proč a jak hemangiomy vznikají?
    1. Hemangiomy na kůži
    2. Hemangiomy v játrech
    3. Kde všude mohou hemangiomy vzniknout?
  2. Příznaky a projevy hemangiomů
    1. Příznaky hemangiomů na kůži
    2. Příznaky hemangiomů na vnitřních orgánech
  3. Jak se hemangiomy diagnostikují?
  4. Léčba hemangiomů
    1. Léčba hemangiomů na kůži
    2. Léčba hemangiomů na vnitřních orgánech
  5. Co si z článku odnést?

Hemangiom patří mezi mezenchymové nádory krevních cév a většinou po určitý čas rostou, a pak samovolně (bez nutnosti léčby) zmizí, nebo přestanou růst a zvětšovat se a jenom se dlouhodobě sledují.  

U většiny dětí hemangiomy nezpůsobují žádné potíže, ale v některých případech mohou prasknout a začít krvácet nebo tvořit velmi bolestivé vředy. V závislosti na jejich lokalizaci také mohou představovat vážný kosmetický problém (například na obličeji).

Někdy se hemangiomy vyskytují jako součást některých onemocnění či abnormalit centrálního nervového systému a/nebo páteře.

Některé hemangiomy mohou růst nejen na kůži, ale i v podkoží nebo na vnitřních orgánech, jako jsou například játra, ostatní orgány trávicí soustavy, mozek, nebo orgány dýchací soustavy (hlavně hrtan a plíce). Hemangiomy, které postihují vnitřní orgány obvykle nezpůsobují pacientům žádné problémy, nicméně pokud se vyskytnou například v hrtanu, mohou ztěžovat dýchání a musí se chirurgicky nebo jiným vhodným způsobem (kryoteterapie, léky, laser) odstranit.

Z čistě lékařského hlediska se hemangiomy dělí na kapilární, kavernózní a arteriovenozní.

  • Kapilární hemangiomy se nejčastěji vyskytují na kůži a postihují kožní kapiláry. Vypadají jako větší nebo menší fleky červené až červenofialové barvy. Většinou pacientům nezpůsobují žádné problémy a jsou spíše kosmetickou vadou. Jejich léčba spočívá v podávání léků (topicky, injekčně nebo perorálně ve formě mastí či gelů, užívají se zejména kortikosteroidy nebo beta blokátory), odstranění kryoterapií (zmrazení), laserem nebo chirurgicky.
  • Kavernózní hemangiomy rostou v dutinách těla a vnitřních orgánů a můžeme je najít jak na kůži a podkoží, tak na vnitřních orgánech, jako jsou játra, mozek nebo ledviny. V případě, že postihují vnitřní orgány a pacientovi nezpůsobují žádné potíže, stačí je většinou jen sledovat. Pokud postihnou například hrtan nebo oční víčko, přistupuje se k jejich odstranění chirurgickým výkonem, kryoterapií nebo laserem. Na potlačení jejich růstu se mohou užívat stejné léky jako u kapilárních hemangiomů.
  • Arteriovenózní hemangiomy nejčastěji postihují kůži a jsou charakteristické tím, že tepna, která do postižené oblasti přivádí krev se rozdělí na drobné kapiláry, které se následně sbíhají zpět do značně rozšířených (dilatovaných) žil. Léčba je stejná jako u ostatních druhů hemangiomů.

Podle postižených míst v těle lze hemangiomy dělit také na povrchové (postihují kůži a povrchové orgány), hluboké (postihují vnitřní orgány, většinou mají charakter kavernózních hemangiomů) a smíšené (postihují jak povrchové orgány a kůži, tak vnitřní orgány).

Proč a jak hemangiomy vznikají?

Důvodů proč se hemangiomy tvoří je celá řada a bohužel se ještě stále přesně neví proč vlastně vznikají.

Hemangiomy na kůži

Příčinou vzniku hemangiomů na kůži je abnormální růst (proliferace) krevních cév v postiženém místě. Bohužel stále přesně nevíme, z jakého důvodu dochází k místnímu abnormálnímu růstu a nakupení krevních cév, ale někteří odborníci se domnívají, že za vznikem hemangiomů na kůži mohou stát některé bílkoviny, které se tvoří v placentě v průběhu těhotenství, kdy se plod vyvíjí v těle (děloze) matky.

Hemangiomy na kůži vznikají buď v povrchové vrstvě pokožky nebo v tukové vrstvě pod pokožkou, kterou nazýváme podkoží.

Hemangiom na kůži může nejprve vypadat jako malé červené mateřské znaménko na kůži a postupně pomalu začne prorůstat nad povrch pokožky.

Hemangiom na kůži hlavy u dítěte

Hemangiom na kůži hlavy u dítěte

Hemangiomy v játrech

Hemangiomy se tvoří jednak na povrchu jater a jednak v jaterní tkáni (parenchymu). Lékaři se domnívají, že jaterní hemangiomy jsou citlivé na hormon estrogen, protože se často zvětšují při užívání hormonální antikoncepce, v těhotenství nebo při menopauze (v přechodu) u žen na substituční estrogenové terapii.

Kde všude mohou hemangiomy vzniknout?

Kromě kůže a jater mohou hemangiomy růst také v jiných částech těla. Postihují například následující orgány:

  • ledviny
  • plíce
  • tračník (tlusté střevo)
  • mozek

Hemangiomy, které rostou v dutinách (kavernách) těla či orgánů se nazývají kavernózní hemangiomy.

Příznaky a projevy hemangiomů

Za normálních okolností a během růstu hemangiomy obvykle nevyvolávají žádné příznaky.

Pokud ale narostou do větší velikosti, nachází se na citlivých místech nebo jsou mnohočetné, mohou se některými příznaky projevovat.

Příznaky hemangiomů na kůži

Na kůži hemangiomy nejčastěji vypadají jako malé červené škrábance nebo výstupky. Jakmile začnou růst, mění svou barvu do různých odstínů červené až červenohnědé. Proto se kožním hemangiomům někdy lidově říká jahodové znaménko. Tento druh hemangiomů nejčastěji najdete na kůži krku nebo obličeje.

Příznaky hemangiomů na vnitřních orgánech

Hemangiomy na vnitřních orgánech se obvykle zjistí náhodně, například při běžném ultrazvukovém nebo CT vyšetření břicha z jiných příčin. Většinou nezpůsobují žádné potíže, ale pokud je jich více (mnohočetné hemangiomy), mohou se u pacienta objevit například následující příznaky:

Jak se hemangiomy diagnostikují?

Kožní hemangiomy lze často diagnostikovat pouhým okem při běžném fyzikálním vyšetření u lékaře.

Hemangiomy ve vnitřních orgánech lékaři nejčastěji zachytí při vyšetření na zobrazovacích metodách, jako jsou ultrasonografie (ultrazvuk), CT nebo magnetická rezonance. Většinou se přítomnost hemangiomu zjistí náhodně při vyšetření břicha například kvůli bolestem nebo z jiných důvodů.

Léčba hemangiomů

Možnosti léčby hemangiomů závisí na tom, zda se jedná o hemangiomy na kůži nebo na vnitřních orgánech.

Léčba hemangiomů na kůži

U menších hemangiomů na kůži léčba většinou není nutná a časem mohou zmizet samy od sebe. Nicméně pokud jsou hemangiomy mnohočetné, vyskytují se na místech, kde pacienta obtěžují (například oční víčka) nebo začnou tvořit vředy (ulcerace) či tkáň v jejich okolí otéká, používají se následující způsoby léčby:

  • Kortikosteroidy: kortikosteroidy (někdy též zkráceně označované jako kortikoidy) jsou léky, které zmírňují zánět a zpomalují růst hemangiomů. U kožních hemangiomů se tyto léky nejčastěji využívají ve formě gelů nebo mastí, které se aplikují přímo na hemangiom topicky (místně) anebo je lze injekčně vpravit do hlubších vrstev hemangiomu. Smyslem je zpomalit proliferaci (růst) hemangiomu a zmírnit zánětlivou reakci v okolí.
  • Beta blokátory: drobné, povrchové hemangiomy na pokožce lze úspěšně léčit gely s obsahem beta blokátorů, což jsou látky ze skupiny sympatolytik, které tlumí účinky sympatiku na takzvaných beta-adrenergních receptorech. Pod touto učenou definicí se jednoduše skrývá fakt, že blokují přenos nervových vzruchů přes některá nervová vlákna periferního nervového systému, který ovládá činnost vnitřních orgánů, potních a mazových žláz, apod. Betablokátory se nejčastěji užívají v léčbě kardiovaskulárních onemocnění (chorob srdce a cév – například v léčbě vysokého krevního tlaku), ale jejich topická aplikace na povrchové hemangiomy několikrát denně po dobu 6 – 12 měsíců pomáhá v léčbě neulcerujících (vředy netvořících) hemangiomů. Jedná se o poměrně bezpečný způsob léčby hemangiomů, který nemívá žádné závažné vedlejší účinky. V léčbě hemangiomů se nejčastěji používá gel Timolol, který v České republice není dostupný (Timolol se u nás prodává jen jako oční kapky). Nicméně lékaři vám mohou doporučit jiné vhodné přípravky k léčbě hemangiomů.
  • Odstranění hemangiomu laserem: lasery se používají především k šetrnému odstranění hemangiomů na kůži. Někdy mohou lékaři doporučit laserovou terapii i na zmírnění zčervenání kůže a urychlení hojení.
  • Rekombinantní lidský destičkový růstový faktor (PDGF): v některých zemích se k léčbě vředů na povrchu kožních hemangiomů využívá gel Regranex (becaplermin), který obsahuje rekombinantní lidský destičkový růstový faktor. V České republice není tento přípravek registrován a není běžně dostupný, protože jeho opakované používání může zvýšit riziko nádorových onemocnění. Proto se vždy poraďte se svým lékařem, než začnete tento přípravek užívat.
  • Operační odstranění: pokud je hemangiom velký nebo se nachází na citlivých místech (například v blízkosti očí), je nutné ho odstranit chirurgicky.

Léčba hemangiomů na vnitřních orgánech

Hemangiomy na vnitřních orgánech se většinou jen sledují, ale pokud narostou do větších rozměrů nebo pacientům způsobují bolesti či jiné obtíže, přistupuje se k jejich chirurgickému odstranění jedním z následujících postupů:

  • chirurgické odstranění samotného hemangiomu (odborně resekce nebo excize)
  • chirurgické odstranění celého poškozeného orgánu nebo jeho části (například resekce postiženého segmentu jater)
  • podvázání hlavní tepny, která hemangiom zásobuje

Co si z článku odnést?

Hemangiomy jsou nezhoubné (benigní) nádory krevních cév, které se mohou vyskytovat na kůži, prorůstat do podkoží nebo postihují vnitřní orgány.

V drtivé většině případů jsou kožní hemangiomy jen kosmetickou vadou a ty menší často časem zmizí bez nutnosti jakékoli léčby.

Pokud je hemangiom na citlivém místě, lze ho odstranit s pomocí laseru, standardní chirurgické operace nebo alespoň zpomalit jeho další růst s pomocí gelů či topicky podávaných injekcí.

Prognóza hemangiomů je obvykle dobrá, hemangiomy na vnitřních orgánech se často jen sledují (zjišťuje se, zda nedochází k jejich zvětšování) a odstraňují se pouze tehdy, pokud pacientovi způsobují bolesti či jiné obtíže.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

 

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 8. července 2019 5:00
Datum příští revize: 8. července 2021 5:00
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace