Zlomená žebra: vše co potřebujete vědět!

Zlomená žebra: vše co potřebujete vědět!
6. září 2020 20:35

Zlomená žebra (odborně fraktura žeber) patří mezi velice častá poranění, která vznikají při zlomení nebo prasknutí jednoho nebo více žeber ve skeletu hrudníku. Nejčastější příčinou zlomenin žeber jsou poranění hrudníku následkem úrazů, jako jsou pády, nehody motorových vozidel nebo úrazy při kontaktních sportech.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Příčiny
  3. Rizikové faktory
  4. Komplikace
  5. Kdy vyhledat lékaře?
  6. Prevence
  7. Diagnostika
    1. Rentgen žeber
    2. CT (počítačová tomografie) hrudníku a břicha
    3. Magnetická rezonance
    4. PET CT
  8. Léčba
    1. Léky proti bolesti
    2. Rehabilitace
    3. Žeberní bandáže se dnes již nedoporučují
  9. Co si z článku odnést?

Zlomeniny žeber většinou postihují více než jedno žebro. V takovém případě hovoříme o sériových frakturách žeber. Pokud je postiženo jen jedno žebro, hovoříme o takzvané segmentové zlomenině.

Nejčastěji se žebra lámou v přední a zadní axilární čáře (ve svislé myšlené čáře jdoucí od předního, respektive zadního okraje podpažní jamky k dolním končetinám), nicméně mohou se zlomit kdekoli a někdy se jedno žebro může zlomit i na několika místech současně.

Nejzávažnější zlomeniny žeber jsou takzvané dvířkové zlomeniny, kdy se zlomí žebra na obou stranách hrudního koše, ve kterém pak vznikají „dvířka“.

Nedislokované zlomeniny žeber nebo infrakce (prasknutí) žeber nejsou tak nebezpečné, jako dislokované nebo dvířkové zlomeniny, kdy ostrý konec zlomeného žebra může poranit cévy nebo vnitřní orgány, jako jsou plíce nebo slezina, což může být až život ohrožující.

Ve většině případů se nedislokované fraktury či infrakce žeber zhojí sami o sobě do šesti týdnů až dvou měsíců. Důležité je zejména zmírňování bolesti, protože fraktury žeber jsou velmi bolestivé a pacienta bolest omezuje v dýchání, takže často dýchá mělce, což zvyšuje riziko plicních komplikací, jako je například zápal plic nebo zánět pohrudnice.

Proto lékaři při frakturách žeber pacientům často předepisují léky proti bolesti, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky (nimesulid, ibuprofen) nebo paracetamol.

Příznaky

Hlavním příznakem fraktury žeber je silná bolest, která se zhoršuje při:

  • Hlubokém nádechu
  • Tlaku na poraněné místo
  • Ohýbání nebo otáčení hrudníku

Příčiny

Nejčastější příčinou zlomenin žeber je přímý náraz například při nehodách motorových vozidel, pádech nebo kontaktních sportech. Nicméně zlomeniny žeber se mohou vyskytnout také při dlouhodobém těžkém kašli a opakovaném namáhání žeber při sportech s vysokým stupněm zátěže pro horní polovinu těla (například veslování, golf nebo tenis).

Příčinou zlomenin žeber mohou být také metastázy do kostí (například u nádorů prsu, prostaty, plic či dalších orgánů), které naruší strukturu a pevnost kosti a ta se tak snáze zlomí. V takovém případě pak hovoříme o patologické fraktuře žeber.

Zejména u starších osob s porotickým skeletem mohou fraktury žeber vznikat v terénu osteoporózy.  

Rizikové faktory

Mezi hlavní rizikové faktory pro zlomeniny žeber, mimo jiné, patří:

  • Osteoporóza: česky se toto onemocnění označuje jako řídnutí kostí. Jedná se o stav, kdy hustota kostních minerálů postupně klesá, což kost oslabuje a zvyšuje její náchylnost k frakturám. Příčin osteoporózy je celá řada, včetně věkem podmíněných hormonálních změn, nádorových onemocnění nebo nežádoucích účinků některých léků.
  • Kontaktní sporty: kontaktní sporty, jako jsou hokejnebo kopaná, zvyšují riziko poranění hrudníku a tím i fraktury žeber.
  • Nádorová onemocnění: kostní metastázy nebo primární kostní nádory v žebrech zvyšují riziko takzvaných patologických fraktur žeber.

Komplikace

Riziko komplikací u nedislokovaných fraktur nebo infrakcí žeber je poměrně malé. U dislokovaných či dvířkových fraktur žeber je ale riziko komplikací poměrně vysoké, v závislosti na tom, v jakém místě ke zlomení žeber došlo.

Mezi nejčastější komplikace zlomených žeber, mimo jiné, patří:

  • Roztržení nebo propíchnutí aorty a dalších cév: tato komplikace je velice závažná, protože často vede k úmrtí pacienta. Nejčastěji se s ní setkáváme při frakturách prvního až třetího žebra. Kromě aorty může dojít také k poranění dalších velkých cév v okolí (například podklíčkové tepny nebo žíly, společné krkavice či jugulárních žil, apod.). Bez okamžité operace může být tato komplikace rychle smrtelná.
  • Propíchnutí plíce: ostrý konec zlomeného žebra může způsobit propíchnutí plíce, což vede k jejímu kolapsu.
  • Pneumothorax (PNO): jako pneumothorax označujeme přítomnost vzduchu v pohrudniční dutině. Za normálních okolností je v pohrudniční dutině podtlak, který udržuje obě plicní křídla rozvinutá. Při zlomeninách žeber často dochází k porušení hrudní stěny nebo propíchnutí plíce, což vede k proniknutí vzduchu dovnitř, což vyvolá pneumothorax a kolaps poraněné plíce. K pneumothoraxu či propíchnutí plíce nejčastěji dochází při zlomeninách žeber ve střední části hrudníku.
  • Roztržení (lacerace) sleziny, jater nebo ledvin: fraktury posledních dvou žeber (XI a XII) jsou poměrně vzácné, protože tato žebra jsou pružnější a většinou srostlá sama k sobě. Nicméně v případě fraktur dolních žeber může dojít k roztržení sleziny, jater nebo ledviny na straně, kde k fraktuře žebra došlo, což je závažný až život ohrožující stav, který obvykle vyžaduje urgentní operační řešení.

Kdy vyhledat lékaře?

Při podezření na frakturu žeber byste měli lékaře vyhledat vždy. Platí to zejména v případě, kdy po pádu, nehodě či jiném úrazu zaznamenáte bolest při nádechu, dušnost, motání hlavy, závrať, nevolnost, zvracení, či jiné závažné příznaky.

Stejně tak byste měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví tupá bolest uprostřed hrudníku nebo píchání u srdce, které přetrvávají déle než několik minut a/nebo vyzařují do dalších částí těla (rameno, čelist, podbřišek). Tyto příznaky mohou být totiž známkou infarktu myokardu.

Prevence

V některých případech nelze fraktuře žeber zabránit, nicméně dodržováním následujících opatření můžete riziko snížit na minimum:

  • Chraňte se před úrazy při kontaktních sportech s pomocí vhodných ochranných prostředků.
  • Přijměte preventivní opatření proti úrazům v domácnosti. Před uklouznutím v koupelně vás ochrání gumová rohožka na podlaze, pravidelný úklid sníží riziko pádu na kluzkém povrchu, nošení protiskluzových ponožek na kluzkých površích (například na dřevěných schodech), pomáhá snížit riziko pádu.
  • Posilujte zdraví kostí. Dostatek vápníku a vitamínu D ve stravě pomáhá udržovat kosti zdravé a silné. Každý den bychom měli přijímat asi 1200 mg vápníku a 600 mezinárodních jednotek (IU) vitamínu D, a to buď prostřednictvím vhodných potravin nebo doplňků stravy.

Diagnostika

Zlomená žebra lze někdy diagnostikovat jen pohmatem či pohledem při fyzikálním vyšetření nebo podle příznaků pacienta.

Nicméně ve většině případů si lékaři na potvrzení diagnózy objednávají další vyšetření, a to zejména rentgen nebo CT vyšetření. Měkké tkáně v okolí žeber lze vyšetřit s pomocí magnetické rezonance, nádory či metastázy v kostech se pak nejlépe odhalí na PET CT vyšetření. Své opodstatnění má i vyšetření kostní denzity (DEXA), které může odhalit osteoporózu.

V rámci diagnostiky je důležité odlišit zlomená žebra od pouhé kontuze (zhmoždění), protože i naražená žebra bolí stejně jako zlomená, ale nejsou obvykle spojena s tak závažnými komplikacemi, jako zlomená žebra.

Rentgen žeber

Rentgenové vyšetření žeber (respektive pravé či levé poloviny hrudníku, podle místa poranění), spolu s rentgenem hrudníku, jsou nejčastěji používanými zobrazovacími metodami v diagnostice fraktur žeber. Ze snímku žeber lze zjistit případnou frakturu, zatímco ze snímku hrudníku (plic) lze zjistit případný pneumothorax (PNO), kolaps plíce nebo její části (atelektáza),  zánětlivé postižení plic a další onemocnění.

CT (počítačová tomografie) hrudníku a břicha

CT vyšetření dokáže odhalit fraktury žeber, které nejsou na rentgenu vidět. Navíc počítačová tomografie odhalí i poranění měkkých tkání, cév, plic, sleziny, ledvin, jater a dalších orgánů, což z prostého rentgenu odhalit nelze.

Magnetická rezonance

Toto vyšetření se obvykle neprovádí kvůli diagnostice zlomenin (na to je mnohem citlivější CT nebo rentgen), ale pro zjištění případných poranění měkkých tkání.

PET CT

Toto vyšetření slouží zejména pro diagnostiku kostních metastáz a nádorů, které nejsou vidět jinými zobrazovacími metodami. Pacientovi je do krevního oběhu vstříknuto malé množství radioaktivního roztoku, který se vychytává v nádorech a také v místě poškození a následného hojení kostí.

Léčba

Ve většině případů se zlomená žebra zhojí bez nutnosti nějaké speciální léčby, a to za šest až osm týdnů. Doporučuje se zmírňovat bolest a několik prvních dní po poranění přikládat na postižené místo ledové obklady, což rovněž pomáhá zmírnit bolestivost a otoky.

Léky proti bolesti

Vzhledem k tomu, že zlomená žebra velmi bolí, a to zejména při hlubokém nádechu, má pacient tendenci dýchat povrchně, což zvyšuje riziko závažných plicních komplikací, jako je například zápal plic.

V případě, že volně prodejné léky proti bolesti nepomáhají, může vám lékař předepsat injekce anestetik (léků proti bolesti) s dlouhodobým účinkem, které otupí nervy kolem žeber a na dlouhou dobu pacientovi od bolesti uleví.

Rehabilitace

Nedílnou součástí léčby fraktur žeber je dechová rehabilitace, protože je důležité, aby pacient nedýchal jen povrchně, ale s dostatečnou hloubkou.

To pomáhá předejít závažným komplikacím v podobě zápalu plic (pneumonie).

Žeberní bandáže se dnes již nedoporučují

V minulosti se v léčbě zlomených žeber používaly žeberní bandáže nebo sádrové krunýře, které pomáhaly žebra imobilizovat a údajně tak urychlovaly hojení.

Nicméně vzhledem k tomu, že přes tyto kompresní bandáže žeber pacient musí dýchat jen povrchně, což zvyšuje riziko pneumonie, lékaři jejich užívání dnes nedoporučují a prakticky se nepoužívají.

Na trhu se sice různé žeberní bandáže stále prodávají, ale rozhodně byste si je neměli kupovat a používat je bez předchozího souhlasu vašeho lékaře.

Co si z článku odnést?

Zlomená žebra představují velmi nepříjemné a bolestivé poranění, které se hojí několik týdnů (nejčastěji 6 – 8).

Nejčastější příčina fraktury žeber je úraz (pády, autonehody, kontaktní sporty), nicméně frakturu žeber může způsobit i záchvat silného kašle, osteoporóza nebo kostní metastázy či nádory.

V léčbě zlomených žeber se uplatňují hlavně léky na zmírňování bolesti a dechová rehabilitace.

Dříve doporučované žeberní bandáže či sádrové krunýře se již dnes nepoužívají, kvůli vysokému riziku komplikací v podobě zápalu plic (pneumonie).

Obecně platí, že v případě podezření na poranění žeber je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc, aby se vyloučily závažné až život ohrožující komplikace v podobě pneumothoraxu, propíchnutí plíce, lacerace (roztržení) aorty a jiných cév, sleziny, jater nebo ledvin.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 6. září 2020 20:35
Datum příští revize: 6. září 2022 20:35
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace