Proč se mi točí hlava při vstávání z postele?

28. září 2022 13:54

Nejčastější příčinou motání hlavy při vstávání z postele je takzvaná ortostatická neboli posturální hypotenze. Jedná se o náhlý, prudký pokles krevního tlaku při změně polohy z lehu nebo ze sedu do stoje. Nicméně tento problém může být způsoben také poruchou vestibulárního aparátu, věkem, léky, dehydratací, faktory životního stylu (pobyt v horkém prostředí, abnormální fyzická námaha) a kardiovaskulárními, endokrinologickými, metabolickými, duševními či neurologickými chorobami.

Obsah článku

  1. Co způsobuje motání hlavy při vstávání z postele?
    1. Ortostatická (posturální) hypotenze
    2. Dehydratace
    3. Kardiovaskulární onemocnění
    4. Benigní paroxysmální polohové vertigo a další poruchy vestibulárního aparátu
    5. Endokrinologická onemocnění (nemoci způsobující abnormální kolísání hladiny hormonů)
    6. Neurologická onemocnění
    7. Postprandiální hypotenze
    8. Alkohol
    9. Nežádoucí účinky některých léků
    10. Věk
    11. Dlouhodobé upoutání na lůžko
    12. Duševní onemocnění (stres, úzkost, deprese, apod.)
    13. Pobyt v abnormálně horkém prostředí či těžká fyzická námaha
  2. Jaké jsou doprovodné příznaky motání hlavy při vstávání z postele?
  3. Diagnostika
  4. Léčba
    1. Co dělat při atace závrati?
  5. Co si z článku odnést?

Mezi nejčastější doprovodné příznaky ortostatické hypotenze patří motání hlavy, závrať, slabost a pocit na omdlení.
 
V závažných případech může dojít až ke ztrátě vědomí.
 
Ve většině případů je motání hlavy při vstávání jen přechodné a trvá jen několik sekund.
 
Nicméně pokud tento problém přetrvává nebo se zhoršuje, může to být známkou závažnějšího onemocnění a v takovém případě je namístě vyhledat lékařskou pomoc.

Co způsobuje motání hlavy při vstávání z postele?

Nejčastější příčinou motání hlavy při vstávání z postele či židle je ortostatická hypotenze, což je prudký pokles tlaku vyvolaný změnou polohy.

Mezi další možné příčiny patří různá kardiovaskulární, endokrinní, metabolická a neurologická onemocnění, nežádoucí účinky léků a také poruchy vestibulárního aparátu vnitřního ucha (např. benigní paroxysmální polohové vertigo nebo perzistentní posturálně percepční závrať - PPPD).

Lidské tělo má různé nástroje na rychlé zvýšení krevního tlaku při změně polohy, přičemž nejdůležitější je takzvaný baroreceptorový reflex, což je fyziologický mechanismus, kterým lidské tělo rychle upravuje hodnotu krevního tlaku při jeho náhlém prudkém poklesu nebo vzestupu.
 
Baroreceptorový reflex (též baroreflex) je založený na jednoduchém principu.
 
V lidském těle se ve stěnách cév, v srdeční stěně a karotickém sifonu nachází tlakové receptory (baroreceptory), které sledují napětí cévní stěny a na základě změny jeho hodnoty dokážou zaznamenat vzestup či pokles krevního tlaku (při zvýšení krevního tlaku se napětí cévní stěny zvyšuje, zatímco při snížení krevního tlaku se naopak snižuje).

Pokud tělo potřebuje rychle zvýšit krevní tlak, přes baroreceptorový reflex se aktivuje v mozku centrum vazokonstrikce (stažení cév - zvýšení napětí cévní stěny), pokud ho naopak potřebujeme snížit, aktivuje se v mozku centrum vazodilatace (roztažení cév - snížení napětí cévní stěny).
 
Pokud baroreceptorový reflex z nějakého důvodu správně nefunguje, může se objevit ortostatická hypotenze (1).
 
Porucha baroreceptorového reflexu může být jen přirozeným důsledkem stárnutí, kdy dochází ke zpomalení vedení nervového vzruchu a tím i k pomalejšímu nástupu účinku fyziologických mechanizmů, které regulují krevní tlak.
 
Proto si na motání hlavy při změně polohy z lehu či sedu do stoje stěžují zejména senioři.

Ortostatická (posturální) hypotenze

Ortostatická hypotenze může být způsobena přirozeným stárnutím organizmu (věkem), léky či dehydratací a vzniká také jako komplikace celé řady různých onemocnění (včetně níže uvedených), zejména pak kardiovaskulárních či neurologických.

Dehydratace

Nedostatek tekutin v těle vede k hypovolémii (abnormálně nízkému cirkulujícímu objemu krve v těle), což vede k narušení funkce baroreceptorového reflexu.

Mírná dehydratace tak vyvolává příznaky jako jsou motání hlavy při vstávání z postele, závrať, slabost, únava nebo ospalost.

Těžká dehydratace může vést ke ztrátě vědomí a smrti pacienta.

Příčinou dehydratace nemusí být jen nedostatečný přísun tekutin, ale také zvracení, průjmy, těžká fyzická námaha při které ztrácíme velké množství tekutin potem nebo horečka

Kardiovaskulární onemocnění

Mezi kardiovaskulární onemocnění, která mohou vést k extrémnímu poklesu krevního tlaku (hypotenzi), mimo jiné, patří bradykardie (abnormálně nízká tepová frekvence), onemocnění a vady srdečních chlopní, srdeční selhání nebo infarkt myokardu.

Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z častých příčin posturální hypotenze

Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z častých příčin posturální hypotenze

Protože tato onemocnění negativně ovlivňují fungování srdce, může pacient, mimo jiné, trpět motáním hlavy při vstávání, protože poškozené srdce není schopné dostatečně rychle pumpovat krev do těla a vyrovnat pokles tlaku.

Benigní paroxysmální polohové vertigo a další poruchy vestibulárního aparátu

Tento stav je spojen s poruchou vestibulárního aparátu ve vnitřním uchu, který se podílí na udržování rovnováhy. 

Někteří lidé trpí v souvislosti se změnou polohy (například při otočení hlavy nebo rychlém "vyskočení" z postele) závratí a slabostí. 

Tento problém trápí řadu lidí, ale často není správně diagnostikován. 

Pokud vás trápí motání hlavy v souvislosti se změnou polohy, měli byste vyhledat ušního lékaře (ORL - ušní, nosní, krční) a nechat si vyšetřit vestibulární aparát, aby se tato příčina motání hlavy při vstávání z postele vyloučila.

Mezi další možné příčiny motání hlavy při vstávání z postele patří také Meniérova choroba a další onemocnění vestibulárního aparátu.

Endokrinologická onemocnění (nemoci způsobující abnormální kolísání hladiny hormonů)

Mezi možné příčiny ortostatické hypotenze patří různá endokrinologická a metabolická onemocnění, jako jsou například nedostatečnost nadledvin (Addisonova choroba), onemocnění štítné žlázy nebo hypoglykémie.

Motání hlavy při vstávání z postele může být způsobeno i diabetem, což je metabolické onemocnění spojené s nefunkčností hormonu inzulínu (buď z důvodu inzulinové rezistence nebo z důvodu jeho abnormálního nedostatku v těle), který je odpovědný za rychlé odbourávání cukrů z krve. 

Diabetes způsobuje dlouhodobě zvýšenou hladinu glukózy v krvi (hyperglykémii), což se může projevit různými komplikacemi v podobě ucpávání cév a poškození nervů (diabetická polyneuropatie). 

To má za následek nejen zpomalení odpovědi organizmu při potřebě rychlého vyrovnání krevního tlaku, ale také způsobuje poškození periferních nervů, což se projeví například zhoršeným hojením ran, brněním končetin a nebo poruchami chůze.

Neurologická onemocnění

Některá neurologická či neuropsychiatrická onemocnění, jako jsou například Parkinsonova nemoc, multisystémová atrofie, demence s Lewyho tělísky nebo amyloidóza mohou narušit schopnost organizmu regulovat krevní tlak, což se, mimo jiné, projevuje ortostatickou hypotenzí.

Motání hlavy při vstávání z postele může být způsobeno také mnoha dalšími neurologickými chorobami, které nějakým způsobem narušují rovnováhu a chůzi.

Velmi častou leč opomíjenou příčinou tohoto problému je také cervikokraniální syndrom, při kterém v důsledku různých degenerativních, muskuloskeletárních či jiných onemocnění dochází k přetížení krční páteře, což se projevuje zvýšeným napětím krčních svalů, bolestí zadní části hlavy a také závratěmi, které mohou být při změně polohy intenzivnější. 

Postprandiální hypotenze

U některých lidí dochází po jídle k prudkému snížení krevního tlaku, což se projevuje motáním hlavy, závratí, slabostí, únavou a dalšími příznaky.

Odborně se tomuto jevu říká postprandiální hypotenze a tento problém nejčastěji postihuje starší osoby.

Alkohol

Konzumace alkoholu způsobuje zpomalení vedení nervových vzruchů a také poruchy rovnováhy, což vede ke zhoršení regulace krevního tlaku a zvýšenému riziku posturální hypotenze.

Nežádoucí účinky některých léků

Některé léky mohou narušit normální regulaci krevního tlaku, což se, mimo jiné, projeví ortostatickou hypotenzí.

Mezi léky, které mohou způsobit motání hlavy při vstávání z postele či židle patří antihypertenziva (léky na vysoký krevní tlak), jako jsou například diuretika, alfa blokátory, beta blokátory, blokátory kalciových kanálů, sartany, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory) nebo nitráty.

Mezi další léky, které mohou způsobit posturální hypotenzi patří léky na Parkinsonovu chorobu (agonisté dopaminu, Levodopa, inhibitory monoaminoxidázy, apod.), některé léky užívané v psychiatrii (antidepresiva a antipsychotika), léky na uvolnění svalového napětí (myorelaxancia), léky na poruchy erekce a léky na spaní (narkotika).

Věk

S přibývajícím věkem dochází ke zhoršování funkce baroreceptorů, což může vyvolat posturální hypotenzi. 

Proto se starším lidem při vstávání z postele často motá hlava.

Dlouhodobé upoutání na lůžko

Pacienti, kteří jsou z různých důvodů delší dobu upoutáni na lůžko (například z důvodu nemoci či operace), mohou mít dočasně zhoršenou regulaci krevního tlaku, což se může projevit ortostatickou hypotenzí.

Duševní onemocnění (stres, úzkost, deprese, apod.)

Úzkostné a depresivní poruchy se mohou, mimo jiné, projevovat závratěmi a pocity na omdlení.  

Pobyt v abnormálně horkém prostředí či těžká fyzická námaha

Při pobytu v horkém prostředí či těžké fyzické námaze se hodně potíme, což způsobuje ztráty tekutin z organizmu. 

Motání hlavy, slabost či závrať patří mezi první příznaky dehydratace.

Jaké jsou doprovodné příznaky motání hlavy při vstávání z postele?

Mezi doprovodné příznaky motání hlavy při vstávání z postele patří:

  • Závrať
  • Slabost
  • Pocit na omdlení
  • Krátkodobá ztráta vědomí (synkopa)
  • Zmatenost

Ve většině případů tyto příznaky do několik minut odezní (jakmile se vyrovná krevní tlak). 

Diagnostika

Hlavním cílem diferenciální diagnostiky motání hlavy při vstávání z postele je zjistit, zda je tento problém způsobený věkem či chorobně podmíněnou ortostatickou hypotenzí, neurologickým onemocněním (cervikokraniální syndrom, neurodegenerativní onemocnění, Parkinsonova choroba, demence, neuropatie, apod.), poruchou vestibulárního aparátu, onemocněním srdce a cév, endokrinologickými či metabolickými chorobami, duševním onemocněním a/nebo jinou příčinou (léky, alkohol, dlouhodobé upoutání na lůžko, apod.). 

Proto se při hledání příčiny motání hlavy při vstávání z postele musí pacient podrobit celé řadě vyšetření, od vyšetření funkce srdce (například EKG, jícnová či transtorakální ultrasonografie, Holterovo monitorování krevního tlaku, apod.), přes specialiozvané ORL a neurologické vyšetření až po vyšetření interním lékařem či psychiatrem.

Léčba

Léčba motání hlavy při vstávání z postele závisí na vyvolávající příčině.

V některých případech postačí vhodná rehabilitace (cviky), jindy je nutné užívat léky a někdy může pomoci jen operační řešení (například při nádorových onemocněních).

Co dělat při atace závrati?

Pokud míváte při vstávání z postele závrať nebo pociťujete slabost, naučte se vstávat pomalu, a to tak, že si nejprve na 1 minutu sednete na okraj postele a teprve poté vstanete.

Pokud problémy neodezní a víte, že se nejedná o důsledek nějakého excesu (například včerejší konzumace většího množství alkoholu) nebo se dostaví další příznaky, jako jsou pocity na omdlení, nevolnost, zvracení, krátkodobá ztráta vědomí (synkopa), bušení srdce, tlak či bolest na hrudidušnost či jiné závažné příznaky, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Co si z článku odnést?

Nejčastější příčinou motání hlavy při vstávání z postele je ortostatická hypotenze, ale tento problém může být vyvolán také mnoha dalšími chorobami (včetně rakoviny), léky nebo nadměrnou konzumací alkoholu.

Ve většině případů tento problém rychle odezní bez nutnosti léčby, ale pokud je příčinou nějaké vyvolávající onemocnění, je nutné skutečnou příčinu zjistit a nasadit příslušnou léčbu.

Pokud tento problém máte, naučte se vstávat pomalu a vždy si nejprve na 1 minutu sedněte na okraj postele a teprve poté vstaňte.

Jestliže se váš stav nezlepší nebo se přidají další příznaky, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Stejně tak byste měli k lékaři zajít, pokud vás tento problém trápí opakovaně či dlouhodobě.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org a další zdroje uvedené u článku

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 28. září 2022 13:54
Datum příští revize: 28. září 2024 13:54
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace