13 častých příčin bolesti zadní části hlavy a možnosti léčby!

Mezi nejčastější příčiny bolesti zadní části hlavy patří problémy s krční páteří, okcipitální neuralgie, tenzní bolest hlavy, migréna, nežádoucí účinky některých léků nebo abnormální fyzická námaha.

Bolest zadní části hlavy může mít různou intenzitu a charakter, od mírného tlaku v hlavě, až po silnou pulzující bolest a může být doprovázena dalšími příznaky, jako jsou například motání hlavy nebo pocit na zvracení (nevolnost).

Tento článek popisuje 13 častých příčin bolestí v zadní části hlavy, včetně doprovodných příznaků a možností léčby.

Příčiny bolesti zadní zadní části hlavy?

Příčiny bolesti zadní části hlavy lze rozdělit na cervikogenní (související s krční páteří) a ostatní. 

Co způsobuje cervikogenní bolest hlavy?

Za bolesti hlavy mohou často problémy s krční páteří.

Mezi cervikogenní příčiny bolesti hlavy patří vadné držení těla, degenerativní změny krční páteře, poškození meziobratlových plotének (herniace či protruze disku) a okcipitální neuralgie.

Vadné držení těla

Při vadném držení těla se zvyšuje napětí v oblasti zad, ramen a krku, což se projeví zatuhnutím krční páteře a bodavými bolestmi zátylku.

Mezi nejpostiženější osoby patří lidé se sedavým zaměstnáním, kteří často pracují na počítači v nesprávné poloze.

Léčba

Na vadné držení těla vám léky nepomohou, protože neřeší vyvolávající příčinu.

Proto hraje v léčbě vadného držení těla zásadní roli nácvik správného držení těla a rehabilitace (fyzioterapie) zaměřená na uvolnění zatuhnutých svalů.

Důležitá je také prevence, která spočívá zejména v nákupu kvalitní kancelářské židle s dostatečnou oporou pro bederní a krční páteř a v nácviku správné techniky sezení (sedět s nohama na zemi, mít obrazovku počítače v úrovni očí, apod.).

Spondyloartróza

Artróza je nezánětlivé degenerativní poškození kloubů. I když se s ní nejčastěji setkáváme u velkých kloubů, jako je kyčelní (coxartróza) nebo kolenní (gonartróza) kloub, může postihnout i meziobratlová skloubení na krku (spondyloartróza a unkovertebrální artróza).

Hlavním příznaky artrózy jsou bolest a ztuhlost postižených kloubů.

Pokud jsou postiženy skloubení na krční páteři, mohou příznaky kromě omezené hybnosti zahrnovat i motání hlavy, nevolnost nebo bolest zadní části hlavy.

Léčba

Spondyloartróza je degenerativní onemocnění a je do značné míry "přirozeným" důsledkem stárnutí.

Tento problém ale může být způsoben také předchozím úrazem (poúrazová artróza) nebo prodělanou operací krční páteře v minulosti.

Pokud se již jednou degenerativní změny na meziobratlových skloubeních objeví, není možné je zcela odstranit.

Proto je spondyloartróza nevyléčitelné onemocnění.

Léčba je převážně rehabilitační (fyzioterapie, zejména takzvaná mobilizace měkkých tkání) a zaměřuje se na zlepšení hybnosti páteře a uvolnění abnormálního napětí svalů.

Výhřez či protruze meziobratlové ploténky

Výhřez meziobratlové ploténky na krční páteři se projevuje bolestí a napětím v postižené oblasti.

Bolest obvykle začíná v týlní části hlavy a může se šířit až na spánky.

Řada pacientů udává také zvýšenou citlivost na světlo a bolesti či tlak za očima.

Mezi další příznaky patří také brnění či mravenčení v oblasti ramene a horních končetin.

Bolesti se obvykle zhoršují vleže a pacientům často narušují kvalitu spánku.

Pacienti si často stěžují na to, že vleže mají pocit, jako by jim někdo položil na hlavu těžké závaží.

Léčba

Léčba výhřezu či protruze meziobratlové ploténky se skládá ze 3 možností.

První možností je rehabilitační léčba s cílem maximálně obnovit hybnost v oblasti krční páteře a snížit nepříjemné napětí svalů a kloubů.

Druhou možností je medikamentózní léčba, která spočívá například v perorálním užívání či podávání léků s myorelaxačním účinkem (léky na uvolnění svalů), v užívání léků na bolest a/nebo v aplikaci kortikosteroidů k postiženým nervovým kořenům (periradikulární terapie nebo kořenový obstřik páteře - PRT).

Pokud obtíže přetrvávají, může být někdy nutná operace spočívající ve stabilizaci páteře a/nebo odstranění vyhřezlé části ploténky (sekvestru) z páteřního kanálu.

Okcipitální neuralgie

Okcipitální neuralgie je onemocnění způsobené poškozením nebo útlakem nervů krční míšní pleteně (plexus cervicalis), které senzitivně a motoricky inervují svaly a měkké tkáně v týlní části hlavy (1).

Jedná se zejména o postižení nervus occipitalis major a minor.

Okcipitální neuralgie je značně poddiagnostikované onemocnění, protože lékaři na tento problém často nemyslí a mylně ho zamění s migrénou.

Mezi hlavní příznaky okcipitální neuralgie patří:

• ostrá, palčivá až tepavá bolest v zadní části hlavy a krku, která vystřeluje do měkkých pokrývek lebních po celé kalvě (do vlasaté části hlavy).

• bolest a tlak za očima

• pocity píchání, brnění či mravenčení, které připomínají ránu elektrickým proudem v zadní části hlavy a krku

• zvýšená citlivost na světlo (světloplachost)

• zvýšená citlivost kůže vlasaté části hlavy (nepříjemné pocity při česání, dotyku, apod.).

• bolesti při otáčení hlavou

Léčba

Léčba okcipitální neuralgie je buď konzervativní nebo chirurgická (2).

Konzervativní léčba spočívá v aplikaci injekcí kortikosteroidů do postižené oblasti, které zmírňují otoky a zklidňují přecitlivělé nervy.

Některým pacientům pomáhají také injekce botulotoxinu, které okcipitální nervy dočasně znecitliví.

Nicméně některým lidem kortikosteroidy nepomohou a musí na operaci, která spočívá v odstranění měkkých tkání komprimujících okcipitální nervy, což vede ke zmírnění útlaku.

Tato operace se odborně nazývá chirurgická dekomprese okcipitálního nervu a její princip je velmi podobný operaci syndromu karpálního tunelu.

Nádory, zánětlivá onemocnění či úrazové poranění hlavy, krku či míchy

Nádory míchy nebo krku mohou vyvolat útlak nervů, vertebrálních tepen a dalších struktur probíhajících v této oblasti, což se, mimo jiné, projeví i bolestmi zadní části hlavy.

S bolestmi zátylku se setkáváme také u zánětlivých onemocnění míchy a krku, včetně onemocnění autoimunitních, jako je například revmatoidní artritida.

Bolesti v této oblasti se mohou objevit i následkem úrazů krku či míchy, jako je například syndrom prásknutí bičem (Whiplash syndrom krční páteře), který vzniká při autonehodách v důsledku nárazu krku do opěrky hlavy a/nebo při kompresních frakturách krčních či hrudních obratlů.

Léčba

Léčba nádorových onemocnění spočívá v chirurgickém odstranění nádoru (pokud je to možné), v radioterapii, chemoterapii a/nebo v imunoterapii.

V léčbě zánětlivých a autoimunitních onemocnění se užívají léky, jako jsou kortikosteroidy (tlumí zánět a abnormálně vystupňovanou reakci imunitního systému), nesteroidní protizánětlivé léky (tlumí zánět a horečku) a/nebo antibiotika (u bakteriálních infekčních onemocnění, jako jsou například bakteriální záněty míchy).

Léčba úrazů je jednak chirurgická (stabilizace páteře při kompresivních frakturách obratlů) a jednak konzervativní (rehabilitace, léky na bolest, apod.).

Jak léčit a řešit cervikogenní bolesti hlavy?

V léčbě cervikogenních bolestí hlavy se uplatňují konzervativní i chirurgické metody.

Mezi konzervativní postupy patří podávání různých léků, které zmírňují bolesti (například analgetika ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků), otoky a zánět (například injekční podávání kortikosteroidů nebo kořenové obstřiky).

Nedílnou součástí léčby jsou i rehabilitační (fyzioterapeutické) metody, zejména pak takzvaná mobilizace krční páteře, jejímž cílem je zmírnit nežádoucí napětí krčních svalů a odstranit související obtíže, včetně přenesených bolestí hlavy.

Podrobnější informace o způsobem léčby najdete u jednotlivých onemocnění.

Jak na prevenci cervikogenní bolesti hlavy?

Někdy není možné cervikogenní bolesti hlavy zabránit i přes dodržování preventivních opatření. 

Pokud ale chcete snížit riziko těchto obtíží na minimum, vyzkoušejte následující:

• Dbejte na správné držení těla: špatné držení těla je jednou z nejčastějších příčin bolestí hlavy od krční páteře. Kupte si kvalitní kancelářskou židli s bederní a krční opěrkou a při práci na počítači seďte tak, aby vaše stehna byly rovnoběžně s podlahou. Záda a hlavu si opřete do opěradla židle a nepředklánějte hlavu dopředu.
• Pravidelné cvičení a dostatek pohybu:dlouhodobé setrvávání v jedné poloze tělu neprospívá. Pokud v práci sedíte, alespoň jednou za hodinu se běžte na 5 minut projít či protáhnout. Pokud pocíťujete napětí v oblasti krku či hlavy, pomalu 10x otočte hlavou na jednu stranu a poté 10x na druhou stranu. Alespoň 5x v týdnu byste se měli minimálně po dobu 30 minut věnovat pohybovým aktivitám. Vhodná je například rychlá chůze nebo plavání.

Ostatní příčiny bolestí zadní části hlavy

Bolesti týlní krajiny se objevují také při různých typech bolestí hlavy, jako jsou například tenzní cefalea, migréna nebo klastrové bolesti hlavy (cluster headache).

Tento typ bolestí je často stranově lokalizován a postihuje buď pravou nebo levou zadní část hlavy.

Tenzní bolest hlavy (tenzní cefalea)

Tenzní cefalea patří mezi nejčastější typy bolestí hlavy a postihují zejména zadní a pravou část hlavy.

Bolest je tupá a setrvalá a je často spojena s pocitem tlaku v hlavě (pacienti udávají, že mají pocit, jako by se jim hlava měla rozskočit) a s pocitem napětí v oblasti krku.

Léčba

Léčba tenzních bolestí hlavy spočívá v kombinaci režimových opatření, léků na zmírnění akutních potíží a preventivně podávaných léků.

Léky na zmírnění akutních obtíží

Prvním krokem léčby tenzních bolestí hlavy jsou léky na zmírnění akutních obtíží.

Jedná se zejména o volně prodejné léky proti bolesti, jako je kyselina acetylsalicylová (aspirin) nebo nesteroidní antiflogistika (naproxen, ibuprofen, apod.).

Při tenzních bolestech hlavy lze s výhodou využít takzvané kombinované preparáty, které kromě účinné látky na tišení bolesti obsahují také kofein nebo látky se zklidňujícími (sedativními) účinky. Některé z těchto preparátů jsou rovněž volně prodejné, zatímco jiné vám musí předepsat lékař.

Triptany jsou léky na bázi rostlinného alkaloidu tryptaminu, které se používají nejen v léčbě tenzních bolestí hlavy, ale i u migrén či klastrových bolestí hlavy.

Triptany působí centrálně v mozku na serotoninové receptory a ovlivňují tak účinky neuromediátoru serotoninu, který je důležitý pro přenos nervových vzruchů.

Opioidy (dříve označované jako narkotika) se v léčbě tenzních bolestí hlavy používají jen výjimečně, pokud nefungují jiné způsoby léčby. Jsou totiž silně návykové.

Preventivní medikace

Cílem preventivně podávaných léků je zmírnit závažnost a snížit četnost záchvatů tenzních bolestí hlavy.

Proto se tyto léky používají v případě, kdy pacienti mají problémy dlouhodobě či opakovaně.

Mezi léky užívané v prevenci tenzních bolestí hlavy patří tricyklická antidepresiva (například amitriptylin nebo protriptylin), jiná antidepresiva ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (například venlafaxin) nebo inhibitorů monoaminoxidázy (například mirtazapin), myorelaxancia (léky na snížení svalového napětí, mezi zástupce patří například) a antiepileptika (léky na zmírnění křečí a snížení rizika epileptických záchvatů). Mezi tyto léky patří například gapabentin nebo topiramát.

Režimová opatření

Mezi režimová opatření, která pomáhají zmírnit tenzní bolesti hlavy patří:

• Práce se stresem: obtíže spojené s tenzními bolestmi hlavy lze zmírnit s pomocí vhodných technik na snižování míry stresu, jako je například meditace, jóga, apod.

• Teplé či studené obklady: přikládání teplých či ledových obkladů na bolavé či napnuté svaly pomáhá zmírnit bolesti hlavy. Můžete využít různé gelové polštářky nebo gumové termofory. Pokud přikládáte ledové obklady, vždy je nutné led přikládat přes mezivrstvu (například zabalit pytlík zmražené zeleniny nebo zmrzlý gelový polštářek do ručníku či utěrky a teprve poté přiložit na kůži).

• Zlepšení držení těla: správné držení těla nepřetěžuje svaly krční páteře a remen, takže je vhodné naučit se různé techniky jak správně stát či sedět. Ve stoji zatáhněte ramena dozadu, zatáhněte břicho a zadnici. Při sezení by naopak stehna měla býti v rovnoběžné poloze s podlahou, měli byste mít nohy na zemi a při práci na počítači se nepředklánět.

Migrény

Migréna může postihnout kteroukoli část hlavy, ale řada lidí při migréně udává i bolest zadní části hlavy, a to zejména na levé straně.

Migrenózní bolesti hlavy nejčastěj izačínají na levém či pravém spánku a postupně se šíří do dalších částí hlavy.

Mezi příznaky migrény patří:

• silná, pulzující či bodavá bolest

• nevolnost

• zvracení

• slzení očí

• zvýšená citlivost na zvuk (hyperakuze) či světlo

• migrenózní aura, což je soubor různých příznaků, jako je světloplachost, brnění rtů nebo zhoršení schopnosti mluvit, které předchází záchvatům migrény

Léčba

Léčba migrény se skládá z režimových opatření a léků.

Mezi režimová opatření patří pěstování zdravého životního stylu, dostatek spánku, zdravé stravování a dostatek tekutin.

V léčbě migrény se uplatňují léky na okamžitou úlevu od obtíží (triptany, nesteroidní protizánětlivé léky a další léky proti bolesti, jako jsou například antidepresiva, antagonisté CGRP receptorů, dihydroergotamin, lasmiditan, ubrogepant, opioidy nebo antiemetika, jako je metoklopramid, chlorpromazin, nebo prochlorperazin).

Kromě toho se v léčbě migrény využívají léky na prevenci migrenózních záchvatů, jako jsou monoklonální protilátky proti CGRP receptorům, antidepresiva, antiepileptika (léky proti epilepsii a křečím), antihypertenziva (léky na vysoký krevní tlak) a mnoho dalších léků.

Klastrové bolesti hlavy

Klastrové bolesti hlavy (anglicky cluster headaches) je vzácný, ale velmi nepříjemný druh bolestí hlavy.

Pacienti trpí často se opakujícími epizodami bolestí, které postihují konkrétní oblasti hlavy, zejména zadní část a/nebo jen pravou či levou stranu.

Bolesti bývají ostré, palčivé a velmi silné.

Mezi další příznaky klastrových bolestí hlavy patří:

• neklid

• nevolnost

• pocit ucpaného nosu

• pokles (ptóza) očního víčka

• přecitlivělost na světlo a zvuky

• nadměrná plačtivost

Léčba

Léčba klastrových bolestí hlavy spočívá v podávání léků a/nebo ve vagové stimulaci.

Mezi léky, které se v léčbě tohoto onemocnění užívají patří zejména triptany (hlavně sumatriptan nebo zolmitriptan podávaný injekčně nebo inhalačně ve formě nosního spreje).

Pokud léky nepomáhají je možné pacientovi operačně implantovat zařízení pro stimulaci bloudivého nervu (transkutánní elektrická stimulace vagového nervu).

Důležité je také vyhýbání se spouštěcím faktorům.

Nadměrné užívání léků

Mezi relativně časté příčiny bolesti zadní části hlavy patří nadužívání některých léků, zejména léků proti bolesti, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky.

Proto byste se měli dlouhodobému užívání těchto léků vyhnout a užívat je pouze po nezbytně nutnou dobu a jen se souhlasem svého lékaře.

Onemocnění mozkových cév a cévní mozkové příhody

Mezi onemocnění cév, která mohou způsobit bolesti zadní části hlavy patří různá zánětlivá postižení (vaskulitidy) a také stavy spojené se zhoršením zásobení mozku krví a živinami (stenózy nebo disekce vertebrálních tepen, ischémie tepen zadního povodí mozku, krvácení do mozku, jako je například, subarachnoidální krvácení, subdurální nebo epidurální hematom a/nebo aneuryzmata, apod.).

S bolestí zadní části hlavy se setkáváme i u trombózy žilních splavů mozku.  

Léčba

Léčba těchto onemocnění spočívá v užívání léků, rehabilitaci a neurochirurgických operacích, při kterých se využívají i různé specializované metody, jako jsou například Leksellův gamma nůž (LGN), endovaskulární trombektomie, trombolýza, zaklipování aneuryzmatu, apod.

Nádory mozku a mostomozečkového koutu

Nádory mozku a mostomozečkového koutu, jako je například vestibulární schwannom, glioblastom nebo astrocytom, mohou vyvolat i bolesti zadní části hlavy.

Kromě toho se tyto nádory projevují i dalšími příznaky, jako jsou:

• nevolnost a zvracení

• motání hlavy

• hučení v uších (tinnitus)

• poruchy vědomí

Léčba

Léčba nádorů mozku je převážně chirurgická, kdy se snažíme co nejšetrněji nádor odstranit s pomocí různých neurochirurgických technik.

Někdy pacientům pomáhá i radioterapie nebo chemoterapie.

Úrazy hlavy

Mezi další možné příčiny bolestí zadní části hlavy patří úrazy spojené s pádem na okcipitální (týlní) krajinu, kde může dojít ke vzniku fraktury lbi, hematomu měkkých tkání a/nebo ke krvácení do mozku či ke zhmoždění (kontuzi) mozkové tkáně.

V těchto případech je bolest hlavy spojená i s dalšími příznaky, jako jsou:

• motání hlavy

• nevolnost

• zvracení

• poruchy vědomí

Léčba

Léčba úrazů hlavy spočívá ve sledování pacienta, v podávání léků na bolest a zmírnění edému mozku (manitol, kortikosteroidy, apod.).

Někdy je nutná i urgentní neurochirurgická operace (například dekompresní kraniotomie s odsátím hematomu, apod.).

Infekční onemocnění mozku a mozkových plen (meningitidy a encefalitidy)

Infekční onemocnění mozku a mozkových blan, jako jsou meningitidy nebo encefalitidy jsou relativně častou příčinou bolesti zadní části hlavy.

Tyto infekce mohou být velmi závažné (například meningokokové infekce jsou i život ohrožující) a přenáší je také klíšťata a další parazité (klíšťová encefalitida).

Kromě bolestí hlavy se projevují dalšími neurologickými příznaky, jako jsou světloplachost, zvýšená citlivost na zvuk, ospalost, nevolnost, strnutí šíje, meningeální příznaky (nemožnost ohnout hlavu na prsa pro silnou bolest, nemožnost zvednout natažené nohy z podložky), apod.

Léčba

Léčba mozkových infekcí spočívá v podávání léků na zmírnění otoků mozku (kortikosteroidy).

Bakteriální infekce se léčí silnými nitrožilně podávanými antibiotiky a proti některým virovým infekcím (například proti herpes virům) existují účinná antivirotika.

Kdy navštívit lékaře?

Pokud se objeví některý z následujících příznaků, měli byste vyhledat lékařskou pomoc:

• Silné bolesti hlavy, které trvají déle než několik dní a/nebo značně narušují váš každodenní život

• Bolesti hlavy doprovázené náhlou změnou chování (agresivita, změny nálad, apatie)

• Krutá bolest hlavy, kterou nejde vydržet a pacient má pocit, jako by mu hlavu drtil svěrák (může být známkou život ohrožujícího krvácení do mozku)

• Náhlé změny zraku (rozmazané či dvojité vidění, výpadky zorného pole, ztráta schopnosti vidět na obě oči, hemianopsie, apod.).

• Bolest hlavy doprovázená meningeálními příznaky a/nebo náhlým oslabením končetin na jedné polovině těla

• Pokles ústního koutku či očního víčka na jedné straně obličeje

• Setřelá řeč, ztráta schopnosti artikulovat a/nebo neschopnost rozumět mluvenému slovu

Co si z článku odnést?

Bolesti zadní části hlavy jsou nejčastěji spojeny s onemocněním krční páteře, ale jejich příčinou mohou být i onemocnění mozku či míchy, migréna, klastrové nebo tenzní bolesti hlavy.

Pokud tento typ bolesti hlavy zaznamenáte vyhledejte lékařskou pomoc, aby se zjistila vyvolávající příčina a mohla být zahájena příslušná léčba.