Rozmazané vidění: vše co potřebujete vědět

Rozmazané vidění je ztráta ostrosti zraku, kdy se jednotlivé předměty jeví jako rozostřené a zamlžené. Nejčastější příčinou rozmazaného vidění jsou refrakční oční vady, jako například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatizmus a vetchozrakost (presbyopie).

Rozmazané vidění ale může být také známkou závažnějšího problému, včetně některých život ohrožujících neurologických onemocnění nebo chorob, které mohou způsobit trvalou ztrátu zraku.

Rozmazané vidění se může objevit také po některých očních operacích, při kterých se užívají oční kapky na znecitlivění operovaného oka a/nebo roztažení zornice (například po laserových operacích očí mívají pacienti nějakou dobu rozmazané vidění, ale tento stav většinou rychle a bez léčby odezní sám od sebe).

Ve většině případů postihuje rozmazané vidění obě oči, nicméně někteří lidé mohou mít rozmazané vidění jen na jednom oku.

S rozmazaným viděním souvisí také zamlžené vidění, kdy pacient vidí jednotlivé předměty jako v mlze nebo mléku. Zamlžené vidění bývá většinou známkou nějakého onemocnění, jako je například šedý zákal.

Rozmazané nebo zamlžené vidění mohou být známkou závažného problému, a to zejména v případě, pokud se vyskytnou náhle, z plného zdraví (pacient například večer vidí normálně a ráno má zamlžené vidění a/nebo se rozmazané vidění objeví z ničeho nic).

V případě, že zaznamenáte rozmazané či zamlžené vidění nebo se objeví jakékoli jiné potíže (například zdvojené vidění, zúžení zorného pole, apod.), je nutné co nejrychleji vyhledat očního lékaře a nechat si oči důkladně a pečlivě vyšetřit.

Příčiny a léčba rozmazaného vidění

Příčin rozmazaného nebo zamlženého vidění je celá řada a lze je rozdělit na méně závažné a závažné.

Mezi nejčastější méně závažné příčiny rozmazaného vidění, mimo jiné, patří:

Krátkozrakost (myopie)

Mezi příznaky myopie patří rozmazané vidění na jednom nebo obou očích, bolesti hlavy, mhouření a zvýšené namáhání očí a někdy také šilhání. Myopie je nejčastější refrakční vadou a vzdálené předměty krátkozraké oko vnímá jako neostré a rozmazané.

Léčba

Léčba krátkozrakosti spočívá v korekci vady kontaktními čočkami, brýlemi (v tomto případě se nejčastěji užívají dvojduté čočky označované jako rozptylky) a/nebo v laserové operaci očí (například LASIK).

Dalekozrakost (hyperopie)

Při hyperopii vnímá dalekozraké oko blízké předměty rozmazaně, což kromě rozmazaného vidění způsobuje nadměrné namáhání očí a únavu. V případě těžké dalekozrakosti se někdy mohou zdát rozmazané i vzdálené předměty.

Léčba

Stejně jako u krátkozrakosti, i dalekozrakost se koriguje brýlemi, kontaktními čočkami (v tomto případě s používají dvojvypuklé čočky označované jako spojky) a/nebo laserovou operací očí.

Astigmatizmus

V případě, že se vám zdají rozmazané jak blízké tak vzdálené předměty, může to být známkou astigmatizmu. Jedná se o refrakční vadu způsobenou nejčastěji nepravidelným tvarem (zakřivením) rohovky.

Lidé s astigmatizmem nedokážou správně zaostřit do jednoho místa na sítnici, což vede k rozmazanému a neostrému vidění.

Léčba

Stejně jako ostatní refrakční vady i astigmatizmus se léčí korekčními metodami, a to brýlemi a kontaktními čočkami (nejčastěji se používají takzvané cylindrické čočky) a/nebo laserovou operací.

Vetchozrakost (presbyopie)

S věkem dochází k postupnému zhoršování zrakové ostrosti. Pokud je vám 40 a začínáte při čtení textové zprávy, jídelního lístku v restauraci nebo jiných textů psaných drobným písmem vidět rozmazaně a neostře, může se jednat o presbyopii neboli vetchozrakost, což je fyziologické (normální) zhoršení zraku ve „vyšším“ věku.

I když jsou příznaky vetchozrakosti stejné jako příznaky dalekozrakosti (tedy rozmazané vidění na blízko a zvýšená námaha očí při čtení) je presbyopie způsobená věkem podmíněným zhoršením schopnosti zaostřit na blízké předměty z důvodu „ztvrdnutí“ oční čočky.

Léčba

Možností léčby presbyopie je celá řada, od progresivních čoček (multifokální čočky), přes brýle načtení až po operace, mezi které patří implantace rohovkových prstenců, konduktivní keratoplastika nebo metoda LASIK monovision.

Někteří lékaři a oční optici u brýlí doporučují opatřit skla antireflexní vrstvou nebo používat brýle s fotochromatickými skly (fotochromatické brýle), které pomáhají zkvalitnit vidění a brání nežádoucímu oslnění.

Syndrom suchého oka

Syndrom suchého oka způsobuje celou řadu potíží, jako jsou například zčervenání oka, zvýšená citlivost na světlo, pocity řezání a pálení v oku a samozřejmě i rozmazané vidění. I když umělé slzy (lubrikační oční kapky) pacientům přináší úlevu, těžké případy syndromu suchého oka vyžadují užívání léků a ucpávky slzných kanálků.

Slzení oka

Příčin slzení očí je celá řada, od infekčních onemocnění, přes ucpání nebo zúžení odvodných slzných cest až po nadměrnou tvorbu slz. Jedním z příznaků tohoto problému může být i rozmazané vidění, protože přes oči plné slz má pacient pocit zamlženého či rozostřeného vidění.

Těhotenství

Rozmazané a někdy i dvojité vidění (diplopie) poměrně běžně trápí těhotné ženy. Důvodem je skutečnost, že vlivem hormonálních změn v těhotenství dochází ke změně tvaru a tloušťky rohovky, což vede k rozostření zraku.

Stejně tak těhotné ženy často trpí na syndrom suchého oka, který je rovněž jednou z příčin rozmazaného vidění.

Pokud se v průběhu těhotenství vyskytnout jakékoli změny kvality zraku, je nutné informovat svého lékaře. I když rozmazané vidění v těhotenství nemusí být známkou ničeho závažného, může se jednat o příznak gestačního diabetu (těhotenské cukrovky) nebo vysokého krevního tlaku (a počínající preeklampsie).

Oční migréna nebo migrenózní bolesti hlavy

Mezi příznaky oční migrény nebo migrenózních bolestí hlavy, mimo jiné, patří rozmazané vidění, světelné záblesky nebo aura. I když tyto příznaky časem většinou odezní bez jakékoli léčby, dokáže oční migréna či migrenózní bolesti hlavy pacienty pěkně potrápit.

Mžitky před očima

Jako mžitky před očima označujeme drobné skvrny, tečky, saze a další drobné „předměty“, které plavou v zorném poli. Jedním z příznaků tohoto problému je i rozmazané vidění. Mžitky před očima vznikají z důvodu postupného odlupování sklivce uvnitř oka s přibývajícím věkem, což vede k tomu, že drobné kousky sklivce plavou v zorném poli a hází stíny na sítnici, které člověk vnímá jako mžitky před očima.

Ve většině případů nejsou občasné mžitky před očima nic závažného, ale pokud se objeví náhle, ve větším množství a/nebo opakovaně, je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, protože by se mohlo jednat o odchlípnutí sítnice.

Rozmazané vidění po laserové operaci LASIK a dalších očních operacích

Bezprostředně po laserové operaci LASIK a dalších operacích refrakčních vad může pacient zaznamenat rozmazané vidění. Zraková ostrost se obvykle do několika dní upraví, nicméně než se zrak po operaci stabilizuje úplně může trvat i několik týdnů.

Oční kapky a léky

Některé druhy očních kapek, zejména pak oční kapky, které obsahují konzervační látky, mohou způsobit podráždění oka a rozmazané vidění.

Stejně tak některé léky, jako jsou například léky na alergii (antihistaminika) mohou mít nežádoucí účinky v podobě syndromu suchého oka a rozmazaného vidění.

Pokud máte podezření, že by za rozmazaným viděním mohly být nežádoucí účinky léků nebo oční kapky, informujte o tom svého lékaře a požádejte ho o doporučení alternativních léků, které tyto problémy nezpůsobují.

Nesprávné nošení kontaktních čoček

Dlouhodobé nošení jednorázových kontaktních čoček bez výměny po každém použití nebo nedostatečná hygiena kontaktních čoček může narušit tvorbu slzného filmu na oku, což vede k rozmazanému vidění a navíc to zvyšuje riziko očních infekcí.

Mezi závažné příčiny rozmazaného vidění, mimo jiné, patří:

Makulární díra

V případě, že vám je více než 60 let a náhle se objeví rozmazané vidění na jednom oku, může se jednat o makulární díru (otvor ve střední části sítnice).

Infekční onemocnění očí a očních adnex

Rozmazané vidění se také může objevit u dalších onemocnění očí, jako jsou odchlípení sítnice, herpetické oční infekce (včetně pásového oparu), záněty víček, živnatky, záněty mazových žlázek na očním víčku (včetně ječného nebo vlčího zrna) a záněty zrakového nervu (optická neuritida – často se vyskytuje u pacientů s roztroušenou sklerózou).

Některá onemocnění očí mohou způsobit trvalou ztrátu zraku, takže pokud zaznamenáte jakékoli zhoršení zraku, včetně rozmazaného, rozostřeného, zamlženého nebo dvojitého vidění, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Šedý zákal

Pokud zaznamenáte změny zraku, projevující se rozmazaným a zamlženým viděním, které se postupně zhoršuje, může to být známkou šedého zákalu.

Neléčený šedý zákal (katarakta) se postupně stále zhoršuje a může vést až k úplnému oslepnutí, které naštěstí bývá dočasné a většinou se pacientovi podaří zrak obnovit po úspěšné náhradě oční čočky.

Zelený zákal (glaukom)

Zelený zákal je onemocnění způsobené progresivní degenerací zrakového nervu, které může vést až k úplnému oslepnutí. Mezi jeho příznaky patří tunelové nebo rozmazané vidění.

Věkem podmíněná makulární degenerace

Rozmazané vidění a zhoršení vnímání obrysů předmětů (rovné tvary a čáry se zdají zakřivené nebo zvlněné) mohou být známkou věkem podmíněné makulární degenerace, která je nejčastější příčinou slepoty u starších lidí.

Diabetická retinopatie

Jednou z častých komplikací diabetu je takzvaná diabetická retinopatie, která se, mimo jiné, projevuje rozmazaným viděním. Jedná se o závažné onemocnění, které poškozuje sítnici oka a může způsobit až trvalou ztrátu zraku.

Cévní mozková příhoda a/nebo krvácení do mozku

Rozmazané vidění, často ve spojení s diplopií (dvojitým viděním) a dalšími příznaky, jako je setřelá nebo nesrozumitelná řeč, oslabení končetin na polovině těla a/nebo pokles ústního koutku či očního víčka na jedné straně obličeje, mohou být známkou závažného a život ohrožujícího onemocnění, jako je cévní mozková příhoda nebo krvácení do mozku.

Roztroušená skleróza

Rozmazané vidění (často spolu s dvojitým viděním a optickou neuritidou), může být časnou známkou roztroušené sklerózy.

Arteriální hypertenze

Vysoký krevní tlak škodí nejen našemu srdci, ale poškozuje také drobné tepny v sítnici, což se může projevit jako rozmazané vidění. Neléčená hypertenze může vést až k závažnému trvalému poškození sítnice a ztrátě zraku a/nebo jiným život ohrožujícím stavům, jako je infarkt myokardu a/nebo cévní mozková příhoda.

Kdy vyhledat lékaře a co si z článku odnést?

Pokud máte pocit, že občas vidíte rozmazaně nebo neostře a tento stav sám od sebe odezní a nezhoršuje se, většinou se jedná o únavu očí nebo reakci na nadměrnému vystavování se slunečnímu záření (oslnění).

Nicméně pokud rozmazané vidění vznikne náhle (na jednom či obou očích), váš stav se nelepší a objeví se další příznaky, jako jsou zamlžené, tunelové či dvojité vidění, pokles ústního koutku nebo očního víčka na jedné straně obličeje, oslabení nebo nemožnost hýbat končetinami na jedné polovině těla, ztrátou schopnosti mluvit nebo rozumět mluvenému slovu (včetně náhle vzniklého mumlání nebo drmolení, apod.), je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.