Věkem podmíněná makulární degenerace: vše co potřebujete vědět

Věkem podmíněná makulární degenerace: vše co potřebujete vědět
27. srpna 2019 6:50

Věkem podmíněná makulární degenerace je poměrně časté onemocnění, které postihuje prostřední část zorného pole. Nejčastěji se vyskytuje u lidí ve věku 50 – 60 let. Nezpůsobuje úplné oslepnutí, ale má velmi negativní dopady na kvalitu života, protože ztěžuje provádění běžných každodenních činností, jako je například četba, sledování televize, řízení motorových vozidel nebo rozpoznávání obličejů.

Obsah článku

  1. Příznaky věkem podmíněné makulární degenerace
  2. Kdy navštívit očního lékaře?
  3. Diagnostika věkem podmíněné makulární degenerace
  4. Léčba věkem podmíněné makulární degenerace
    1. Suchá věkem podmíněná makulární degenerace
    2. Vlhká věkem podmíněná makulární degenerace
  5. Co dělat při zhoršení zraku v důsledku věkem podmíněné makulární degenerace
  6. Jak žít s věkem podmíněnou makulární degenerací?
    1. Řízení motorových vozidel a věkem podmíněná makulární degenerace
  7. Co si z článku odnést?

Bez správné a rychlé léčby se váš zrak může stále zhoršovat. Zhoršování zraku může být postupné a trvat několik let (suchá věkem podmíněná makulární degenerace) nebo naopak rychlé, kdy trvá jen několik týdnů nebo měsíců (vlhká věkem podmíněná makulární degenerace).

Přesná příčina věkem podmíněné makulární degenerace není známá, ale vyšší riziko onemocnění mají kuřáci, osoby s vysokým krevním tlakem či nadváhou a také osoby, v jejichž rodině se toto onemocnění vyskytuje.

Příznaky věkem podmíněné makulární degenerace

Prvním příznakem věkem podmíněné makulární degenerace je rozmazané nebo rozostřené vidění. Často také pacienti přichází s tím, že mají deformované vidění, tedy, že vidí deformovaný obraz ve střední části zorného pole.

V pokročilejším stadiu pak dochází k úplnému výpadku vidění ve střední části zorného pole (viz. obrázek).

Příznaky věkem podmíněné makulární degenerace

Příznaky věkem podmíněné makulární degenerace

Mezi další příznaky věkem podmíněné makulární degenerace patří:

  • Vnímání rovných čar jako zakroucených nebo vlnkovatých
  • Okolní předměty se zdají menší než ve skutečnosti jsou
  • Barvy vidíte méně zřetelně než ve skutečnosti jsou
  • Zrakové halucinace (vidění věcí, které ve skutečnosti v zorném poli nejsou)

Věkem podmíněná makulární degenerace není bolestivá a neovlivňuje vzhled vašich očí.

Kdy navštívit očního lékaře?

Pokud máte výše uvedené potíže, navštivte co nejdříve svého očního lékaře.

Stejně tak byste měli zajíst k lékaři vždy, pokud:

  • Se vám náhle zhorší zrak
  • Máte pocit, že vidíte před očima stíny nebo máte zamlžené vidění
  • Bolí vás oči nebo jsou podrážděné a červené

To sice nejsou přímo příznaky věkem podmíněné makulární degenerace, ale jedná se o možné projevy závažnějších chorob, které je nutné okamžitě začít léčit.

Diagnostika věkem podmíněné makulární degenerace

Na věkem podmíněnou makulární degeneraci existuje jednoduchý test, takzvaná Amslerova mřížka.

Můžete si to vyzkoušet i sami. Stačí se zadívat na mřížku níže a pokud se vám čáry zdají zvlněné nebo zdeformované, máte s nejvyšší pravděpodobností věkem podmíněnou makulární degeneraci. 

Amslerova mřížka

Amslerova mřížka

Kromě Amslerovy mřížky provede oční lékař další vyšetření, jako jsou kontrola zraku a vyšetření očního pozadí.

Před některými vyšetřeními vám do oka nakape speciální kapky, které mu umožní lépe vidět jednotlivé části oka. Tyto kapky ale mohou způsobit rozostření vidění až na několik hodin.

Po dobu, kdy rozostřené vidění po vyšetření přetrvává (zhruba 4 – 6 hodin) nesmíte řídit motorové vozidlo.

Pokud lékař při vyšetření zjistí, že byste mohli mít věkem podmíněnou makulární degeneraci, doporučí vám vhodnouléčbu.

Protože při návštěvě lékaře si často nebudete pamatovat vše co vám doktor říká, nebojte se ptát se. Klidně si napište otázky, které vás napadnou na papír a požádejte lékaře při další návštěvě, aby vám vše vysvětlil.

Léčba věkem podmíněné makulární degenerace

Léčba věkem podmíněné makulární degenerace závisí na konkrétní formě onemocnění. Obecně existují dvě formy, a to takzvaná suchá a vlhká věkem podmíněná makulární degenerace.

Způsob léčby se podstatně liší.

Suchá věkem podmíněná makulární degenerace

Na suchou makulární degeneraci neexistuje žádný konkrétní způsob léčby a snažíme se jen zmírnit dopady onemocnění na každodenní život. Praktické tipy najdete v odstavci „Život s věkem podmíněnou makulární degenerací“ níže.

Vlhká věkem podmíněná makulární degenerace

Léčba vlhké věkem podmíněné makulární degenerace spočívá nejčastěji v pravidelných nitroočních injekcích. Někdy se používá ještě léčba světlem (fotodynamická terapie). Smyslem léčby je zastavit zhoršování zraku.

Nitrooční injekce

Velmi účinnou léčbou vlhké makulární degenerace je aplikace Anti-VEGF preparátů (přípravky inhibující vaskulární endoteliální růstový faktor) ranibizumab (Lucentis) nebo aflibercept (Eylea).

Tyto přípravky se aplikují injekčně přímo do postiženého oka.

Účinnost nitroočních (intraokulárních) injekcí je vysoká:

  • U 9 z 10 pacientů tyto injekce zastaví zhoršování zraku a u 3 lidí z 10 dokonce zlepšuje zrak
  • Obvykle se aplikuje měsíčně nebo jednou za dva měsíce podle potřeby
  • Před aplikací se oko „umrtví“ kapkami a vlastní aplikace injekce je tak prakticky nebolestivá
  • Mezi nežádoucí účinky patří nitrooční krvácení, pocit cizího tělesa v oku, zčervenání nebo podráždění oka

Fotodynamická terapie (léčba světlem)

Princip tohoto vyšetření spočívá v podání speciálního léku (fotosenzibilizátoru), který po osvícení očního pozadí speciální lampou nebo laserem zničí přebytečné cévy na sítnici, které vlhkou makulární degeneraci způsobují. 

Tento způsob léčby se používá buď jako doplněk k nitroočním injekcím nebo v případě, kdy tyto injekce nezabírají.

Obvykle je nutné zákrok opakovat každých několik měsíců

Mezi nežádoucí účinky patří dočasné zhoršení zraku a zvýšená citlivost kůže a očí na světlo po dobu několika dnů či týdnů po zákroku

V současné době lékaři intenzivně hledají další nové možnosti léčby věkem podmíněné makulární degenerace. Informujte se u vašeho očního lékaře o aktuálních možnostech léčby.

Co dělat při zhoršení zraku v důsledku věkem podmíněné makulární degenerace

Pokud jsou vaše potíže se zrakem takového rázu, že vám znemožňují nebo značně stěžují provádění každodenních aktivit, obraťte se na očního lékaře.

I když na věkem podmíněnou makulární degeneraci nefungují ani brýle, ani kontaktní čočky ani laserová operace rohovky, přesto existuje řada možností, jak negativní dopady tohoto onemocnění na kvalitu života zmírnit.

Můžete například používat lupu či jiné přístroje na zvětšení textu či obrazu nebo si domů pořídit lepší osvětlení. Jasnější světlo podstatně zlepšuje vnímání barev.

Na trhu jsou k dispozici také různé softwarové či mobilní aplikace na usnadnění používání počítačů, mobilních telefonů a tabletů pro lidi s poruchami zraku.

Pokud věkem podmíněná makulární degenerace postihuje obě oči může vám lékař doporučit techniku zvanou mimomakulární (excentrické) vidění. Tuto techniku se musíte naučit, ale pomůže vám zlepšit vnímání předmětů v části zorného pole, která je postižena makulární degenerací, protože se učíte obraz vnímat mimo žlutou skvrnu (makulu), jinou – nepoškozenou – částí sítnice.

Jak žít s věkem podmíněnou makulární degenerací?

Věkem podmíněná makulární degenerace má často souvislost s nezdravým životním stylem. Pokud toto onemocnění máte, snažte se:

  • Jíst vyváženou a zdravou stravu
  • Pravidelně cvičit
  • Zhubnout, pokud máte nadváhu
  • Přestat kouřit, jste-li kuřák

Pokud chcete mít zdravé oči, zajistěte si dostatečný přísun těchto živin. Některé studie naznačují, že doplňky stravy s těmito živinami mohou pomoci zastavit nebo zpomalit věkem podmíněnou makulární degeneraci, ale bez dalších přesvědčivých důkazů zatím nelze nic doporučovat. Lepší je přijímat tyto živiny v přírodní formě, tedy v potravinách.

Pokud chcete užívat jakékoli doplňky stravy na „léčbu či prevenci“ věkem podmíněné makulární degenerace, poraďte se vždy nejdříve se svým očním lékařem.

Řízení motorových vozidel a věkem podmíněná makulární degenerace

Pokud máte věkem podmíněnou makulární degeneraci, může to ohrozit vaší způsobilost k řízení motorových vozidel. Je ve vašem vlastním zájmu, abyste v případě potíží se zrakem vyhledali odbornou pomoc a včas zahájili léčbu.

Obecně byste neměli řídit, pokud věkem podmíněná makulární degenerace postihuje obě oči nebo pokud je zhoršení zraku takového rázu, že bezpečné řízení motorového vozidla prostě není možné.

Měli byste pravidelně chodit na kontrolu k očnímu lékaři, a to ideálně alespoň jednou za dva roky (platí to nejen pro osoby s makulární degenerací či poruchami zraku, ale i pro úplně zdravé osoby).

Co si z článku odnést?

Věkem podmíněná makulární degenerace je poměrně časté onemocnění, které postihuje zejména osoby ve věku 50. až 60. let. 

Vyskytuje se ve dvou formách, a to jako suchá věkem podmíněná makulární degenerace a vlhká věkem podmíněná makulární degenerace.

Rozdíly mezi oběma formami shrnuje tabulka níže.

Suchá věkem podmíněná makulární degenerace Vlhká věkem podmíněná makulární degenerace
Vzniká v důsledku hromadění zbytků barviva lipofuscinu a dalších odpadních látek na sítnici v oblasti žluté skvrny (macula lutea)  Je způsobena abnormální tvorbou a růstem cév na sítnici
Velmi častá Poměrně vzácná 
Rozvíjí se postupně v průběhu několika let  Rozvíjí se velmi rychle v průběhu několika dnů až týdnů 
Neexistuje žádná léčba, jen režimová opatření Léčba nitroočními injekcemi nebo fotodynamickou terapií, která dokáže zastavit nebo zpomalit zhoršování zraku.

Pokud se vám začne zhoršovat zrak, zejména uprostřed zorného pole (kdy máte pocit, že vidíte jen na okrajích zorného pole a zbytek je rozostřen nebo deformován, neprodleně vyhledejte očního lékaře.

Existuje jednoduchý test (takzvaná Amslerova mřížka), s jejíž pomocí se můžete sami otestovat, zda máte věkem podmíněnou makulární degeneraci či nikoli. 

Vždy je ale lepší navštívit očního lékaře, který provede další potřebná vyšetření a hlavně v případě potřeby nasadí adekvátní léčbu. 

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

NHS.UK

Zdroje obrázků:

Obrázky převzaty a upraveny z webů NHS.UK a Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 27. srpna 2019 6:50
Datum příští revize: 27. srpna 2021 6:50
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace