Dvojité vidění: vše co potřebujete vědět

Dvojité vidění je stav, kdy vidíme dva obrazy jednoho předmětu. Odborně se tomuto problému říká diplopie. Ve většině případů je dvojité vidění způsobené nějakým jiným onemocněním a/nebo se může vyskytnout po některých očních operacích (například po operaci šedého zákalu nebo refrakčních laserových operacích) nebo po očních vyšetřeních spojených s „rozkapáním“ oka.

V případě, že je příčinou diplopie nějaké onemocnění, je nutné správně a rychle diagnostikovat a léčit onemocnění, které dvojité vidění způsobuje.

Obecně se dvojité vidění dělí na monokulární a binokulární diplopii, přičemž binokulární diplopii lze dále rozdělit na intermitentní (přechodnou) a trvalou.

Monokulární diplopie a její příčiny

Monokulární diplopie je způsobena postižením jen jednoho oka nebo zrakové dráhy v mozku a při této poruše se obraz jednoho předmětu promítá na dvě místa sítnice.

Nejčastějšími příčinami monokulární diplopie jsou zákaly a nepravidelnosti tvaru rohovky (například astigmatismus, jiné refrakční vady nebo záněty, zjizvení rohovky, keratokonus, refrakční vady nebo záněty), zákaly a nepravidelnosti oční čočky (například šedý zákal), vady duhovky (kolobom, odtržení duhovky od řasnatého tělesa – iridodialis, polycorie – přítomnost více zornic v jedné duhovce) a další poškození struktur oka, jako jsou například odchlípnutí (amoce) sítnice

Monokulární diplopie se také může vzniknout jako komplikace očních operací (například LASIK nebo operace šedého zákalu).

Níže popisujeme hlavní příčiny monokulární diplopie podrobněji.

Nepravidelnosti tvaru a/nebo jiná poškození oční rohovky

Astigmatismus

Jedná se o onemocnění, při kterém má oční koule nepravidelný tvar a zakřivení, což může být příčinou dvojitého či rozmazaného vidění.

Keratokonus a/nebo zjizvení rohovky

Pod tímto poněkud zvláštním názvem se skrývá onemocnění, při kterém dochází ke změně tvaru a zakřivení rohovky, což je tenká blána, pokrývající povrch oka.

Při keratokonu dochází k vyboulení (vyklenutí) vrchlíku rohovky, čímž na ní vznikne boule ve tvaru kužele, která způsobuje různé potíže, včetně dvojitého vidění, rozmazaného vidění nebo zvýšené citlivosti na světlo.

Doslovný překlad slova keratokonus znamená kuželovitá rohovka.

Většinou keratokonus postihuje obě oči (v takovém případě by pak jedním z příznaků byla binokulární diplopie), ale může postihnout i jedno oko a v takovém případě se může, mimo jiné, projevit i monokulární diplopií.

Další příčinou monokulární diplopie může být zjizvení rohovky, ke kterému dochází například po závažnějším poranění nebo po častých zánětech.

Poruchy či onemocnění oční čočky

Další příčinou dvojitého vidění mohou být také změny tvaru nebo polohy čočky.

Šedý zákal (katarakta)

Za normálních okolností je oční čočka čirá, nicméně ve vyšším věku často dochází k jejímu zkalení a vzniká onemocnění označované jako šedý zákal neboli katarakta. Může postihnout obě či jen jedno oko a způsobuje problémy se zrakem, včetně dvojitého vidění.

Ostatní onemocnění oka

Mezi další oční onemocnění, která mohou způsobit monokulární i binokulární diplopii, mimo jiné, patří:

Syndrom suchého oka

Za normálních okolností oči pokrývá povrch oka takzvaný slzný film, který tvoří jakousi ochrannou vrstvu. V případě narušení slzného filmu z jakéhokoli důvodu může vzniknout takzvaný syndrom suchého oka, který se, mimo jiné, projevuje svěděním, pálením, slzením a/nebo zarudnutím očí a v některých případech i zrakovými potížemi, jako jsou dvojité nebo rozmazané vidění.

Pterygium

Pterygium je označení pro onemocnění, které se projevuje zbytněním (hyperplazií) spojivkové tkáně, což vede k přerůstání spojivky přes rohovku a k potížím se zrakem, včetně dvojitého nebo rozmazaného vidění. Nejedná se o nádorový růst.

Spojivka je průhledná blána, která vystýlá vnitřní povrch očního víčka a částí oka pod duhovkou.

Odchlípnutí sítnice (amoce retiny)

Jedná se o závažný stav, kdy se tenká vrstva tkáně na zadní stěně oční koule (sítnice neboli retina) odtrhne buď:

• tahem okolních tkání, například po poranění a následném zjizvení (takzvaná trakční amoce)
• v důsledku otvoru nebo trhliny v sítnici, pod kterou se začne hromadit tekutiny (takzvaná rhegmatogenní amoce, která je zdaleka nejčastější a souvisí s věkem podmíněnou degenerací sítnice)
• kvůli hromadění tekutiny pod sítnicí, která je intaktní a neporušená. Tento typ amoce se nazývá exsudativní a může být způsoben věkem podmíněnou makulární degenerací, poraněním oka a/nebo záněty a nádory očí.

Komplikace očních operací

Diplopie je také jednou z možných komplikací některých očních operací, jako je například LASIK (laser in situ keratomileus) nebo transplantace rohovky.

Při LASIK operaci zasahujeme do rohovky a může dojít k posunutí rohovkové lamely, špatnému zhojení nebo vytvoření defektu na rohovce, čímž se změní chod paprsků vstupujících do oka a mohou vzniknout dva obrazy téhož předmětu na sítnici a rozvine se monokulární diplopie (1).

Někdy se diplopie může vyskytnout také jako komplikace léčby šedého zákalu, která spočívá v transplantaci oční čočky, tedy v nahrazení zkalené čočky umělou čočkou.

V minulosti se oční čočka odstraňovala jinou technikou než dnes a v některých případech mohlo při operaci dojít k poranění okohybných svalů, což se, mimo jiné, projeví jako dvojité vidění (2).

V dnešní době je pooperační diplopie po operaci šedého zákalu velmi vzácná, protože se k odstranění zkalené čočky používá technika, při které nehrozí poranění okohybných svalů (takzvaná fakoemulzifikace). Tato technika spočívá v rozdrcení čočky ultrazvukem a v jejím odsátí.

Navíc se při operacích šedého zákalu dnes používá i jiný způsob anestézie, než v minulosti, což rovněž snižuje riziko vzniku komplikací po operaci, včetně dvojitého vidění.

Binokulární diplopie a její příčiny

Binokulární diplopie vzniká v případě, kdy každé oko promítá zachycovaný obraz na jiné místo na sítnici.

Proto jsou většinou oba obrazy téhož předmětu zobrazeny stejně ostře.

Binokulární diplopie také zmizí při zakrytí jakéhokoli oka.

Obecně lze binokulární diplopii rozdělit do dvou typů, a to na nestálou (intermitentní) a stálou binokulární diplopii.

Mezi nejčastější příčiny intermitentní binokulární diplopie patří některá autoimunitní onemocnění (například myasthenia gravis), migréna a také nesprávně zkorigované oční vady (například příliš silné nebo naopak slabé brýle nebo nekorigovaná presbyopie – vetchozrakost).

Mezi příčiny stálé binokulární diplopie, mimo jiné, patří: poškození okohybných nervů, diabetes, obrny hlavových nervů, endokrinní orbitopatie (například autoimunitní onemocnění štítné žlázy označovaná jako Gravesova-Basedowova nemoc), šilhání (strabismus) nebo demyelinizační onemocnění neuronů, jako je například roztroušená skleróza.

Myasthenia gravis

Myasthenia gravis je závažné autoimunitní onemocnění, při kterém organizmus vytváří protilátky, které blokují přenos vzruchů na nervosvalové ploténce. To vede k ochabnutí svalů. Zhruba ve 20% případů toto onemocnění postihuje pouze oční svaly (okulární myasthenia gravis), která se, mimo jiné, projevuje dvojitým viděním.

Poškození zrakového nervu

Zrakový nerv přenáší informace z očí do mozku a naopak. Při jakémkoli jeho poškození (například zánětem, úrazem, nádorovým onemocněním nebo útlakem – například při krvácení do mozku) se mohou objevit různé neurologické příznaky, včetně dvojitého vidění.

Diabetes mellitus

Toto onemocnění je spojeno s narušením regulace hladiny glukózy v krvi, což vede, mimo jiné, k poškození drobných cév na sítnici oka. Vzniká tak například odchlípnutí sítnice a další příznaky, včetně dvojitého vidění, které souhrnně označujeme jako diabetická retinopatie.

Obrny hlavových nervů

Člověk má dvanáct párů hlavových nervů, které vybíhají z mozku do dalších částí obličeje a těla. Tyto nervy plní různé funkce, například III., IV. a VI. hlavový nerv ovládají okohybné svaly a jsou odpovědné za pohyby očí, další nervy se podílí na polykání nebo ovládání svalů obličeje. Při poruše některých hlavových nervů, kterou označujeme jako obrna (paréza) se mohou vyskytnout různé příznaky, včetně dvojitého vidění.

Gravesova-Basedowova nemoc

Tato autoimunitní choroba vede ke zvýšené činnosti štítné žlázy (hypertyreóze) a zhruba u 30 % pacientů se vyskytují potíže se zrakvem, včetně dvojitého vidění.

Šilhání (strabismus)

Strabismus je častou příčinou dvojitého vidění u dětí. Toto onemocnění vzniká při poruše okohybných svalů nebo nervů, které je ovládají a projevuje se řadou obtíží, včetně dvojitého vidění. Neléčený strabismus může vést až k trvalé ztrátě zraku. Proto je důležité neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, pokud zjistíte, že vaše dítě šilhá nebo má problémy s pohybem očního bulbu na jedné nebo obou stranách.

Demyelinizační onemocnění neuronů

Dvojité vidění může být také jedním z prvním příznaků roztroušené sklerózy (sclerosis multiplex) či jiných demyelinizačních chorob neuronů. Zdravé nervové buňky (neurony) jsou obaleny myelinovou pochvou, která hraje důležitou roli při přenosu vzruchů. Některé choroby, včetně roztroušené sklerózy, způsobují narušení myelinové pochvy, což vede ke zhoršení nebo úplné ztrátě funkčnosti postižených neuronů. Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, kdy naše vlastní imunitní buňky začnou ničit myelinové pochvy neuronů. Léčba spočívá v užívání léků na potlačení imunity (například kortikoidy) nebo léků modifikujících průběh choroby (DMD), jako jsou například interferony.

Úrazy hlavy nebo očí

Úrazy hlavy a očí patří mezi častou příčinu dvojitého vidění. Následkem pádů, autonehod či jiných úrazů může totiž dojít k poranění oka nebo mozku, což se může, mimo jiné, projevit dvojitým viděním.

Nádorová nebo zánětlivá onemocnění

Nádorová nebo zánětlivá onemocnění očí, obličeje, nervů nebo mozku, mohou způsobit dvojité vidění.

U nádorů se dvojité vidění obvykle objeví zničehonic, bez předchozího varování a někdy může být doprovázeno dalšími fenomény, jako jsou mžitky před očima, rozmazané vidění nebo zúžení zorného pole.

Kdy vyhledat lékaře?

Dvojité vidění je vždy známkou problému s očima, mozkem nebo centrální nervovou soustavou, a proto je nutné co nejrychleji vyhledat lékaře, jakmile se tento příznak objeví.

Ve většině případů je příčinou dvojitého vidění léčitelné onemocnění, nicméně v některých případech může být dvojité vidění i známkou závažného onemocnění, jako jsou například nádory mozku, které utlačují nebo jinak narušují normální funkci nervové soustavy a zraku.

Okamžitou lékařskou pomoc je nutné vyhledat vždy, pokud se dvojité vidění objeví následkem úrazu, vyskytne se náhle (z plného zdraví) a/nebo je doprovázeno dalšími příznaky (například zúžením zorného pole, mžitky před očima, rozmazané vidění, závrať, motání hlavy, apod.).

Komplikace

Komplikací dvojitého vidění je celá řada, v závislosti na vyvolávající příčině. V některých případech lze příčinu dvojitého vidění snadno odstranit (například u refrakčních vad), zatímco pokud je příčinou dvojitého vidění chronické onemocnění, je nutné nasadit komplexní léčbu, která bude řešit jak vyvolávající příčinu, tak samotné dvojité vidění.

Častou komplikací, která trápí pacienty s dvojitým viděním je nevolnost a závrať (vertigo), protože dvojité vidění představuje narušení zorného pole, což někteří lidí těžko snáší.

Další komplikací dvojitého vidění je zvýšené namáhání očí, což se může projevit například slzením nebo zčervenáním očí, únavou a/nebo světloplachostí (zvýšená citlivost na denní světlo).

V některých případech mohou být komplikace dvojitého vidění až život ohrožující.

Mezi takové komplikace patří například kruté bolesti hlavy doprovázené nevolností, zvracením či ztrátou vědomí.

Tyto příznaky mohou být známkou nádorového onemocnění nebo krvácení do mozku.

Diagnostika

Odlišit binokulární diplopii od monokulární diplopie je velice jednoduché (binokulární diplopie zmizí při zakrytí jakéhokoli oka).

Nicméně zjistit vlastní příčinu dvojitého vidění je podstatně složitější.

Proto je důležité, abyste lékaře důkladně informovali o všech potížích a onemocněních, které jste v minulosti prodělali nebo momentálně máte.

Součástí diagnostiky diplopie je důkladné vyšetření očním lékařem. Provádí se například vyšetření očního pozadí (s rozkapaným okem), zrakové ostrosti, zorného pole, zkouška pohyblivosti očí a další vyšetření, jako jsou vyšetření krve (pro stanovení hladiny glukózy v krvi, zjišťování známek infekce a dalších onemocnění, apod.) nebo vyšetření zobrazovacími metodami (například CT nebo magnetická rezonance mozku, apod.).

Léčba

Léčba diplopie závisí na vyvolávající příčině.

Proto je vždy nutné vyhledat lékaře a nechat si zjistit příčinu dvojitého vidění a nasadit správnou léčbu.

Mezi používané způsoby léčby zdvojeného vidění patří:

• Korekce zrakových vad: pokud je příčinou dvojitého vidění nesprávná nebo žádná korekce zrakových vad, může pacientovi lékař doporučit nošení brýlí nebo kontaktních čoček a/nebo provedení laserové refrakční operace (LASIK).
• Oční gymnastika: pokud je příčinou dvojitého vidění únava nebo nesprávná funkce okohybných svalů, může vám lékař doporučit vhodná cvičení na jejich posílení.
• Zakrytí jednoho oka páskou: v některých případech dvojité vidění zmizí při zakrytí jednoho oka páskou. I když tento způsob léčby neřeší vyvolávající příčinu, někdy může dočasně pomoci, dokud nezabere léčba základního onemocnění.
• Operace: pokud je příčinou dvojitého vidění šedý zákal, je možné nahradit zkalenou oční čočku umělou náhradou. Operačně se léčí i další oční onemocnění, jako je například odchlípnutí sítnice, šilhání  a další choroby, včetně nádorů mozku, oka a dalších struktur.
• Léky: v případě, že je příčinou diplopie zánětlivé onemocnění, může pacientovi lékař předepsat antibiotické oční kapky nebo antibiotika užívaná perorálně (ústy). Pokud je příčinou dvojitého vidění diabetes, je nutná jeho správná léčba, která zahrnuje užívání inzulinu, perorálních antidiabetik a další opatření.

Co si z článku odnést?

Příčin dvojitého vidění je celá řada, přičemž se často jedná o léčitelná onemocnění.

Někdy může být příčina dvojitého vidění závažná (například nádorová onemocnění, krvácení do mozku, roztroušená skleróza nebo úraz oka či hlavy) až život ohrožující.

V případě, že máte pocit, že můžete trpět diplopií, je nutné vždy vyhledat lékařskou pomoc za účelem zjištění příčiny a zahájení léčby.