Vše co potřebujete vědět o tlaku v hlavě

Příčin pocitu tlaku v hlavě je celá řada. Ve většině případů je příčinou tohoto problému onemocnění dutin či uší, tenzní bolest hlavy nebo cervikokraniální syndrom a tato onemocnění jsou poměrně dobře léčitelná.

Na druhou stranu ale intenzivní bolesti nebo pocity tlaku v hlavě mohou být známkou závažného onemocnění či život ohrožujícího stavu.

Platí to zejména v případě, kdy je tlak v hlavě doprovázen dalšími příznaky, jako je například motání hlavy, dušnost, dezorientace, poruchy rovnováhy, oslabení končetin na jedné straně těla nebo ztráta schopnosti mluvit či rozumět mluvenému slovu.

Tento článek popisuje různé příčiny tlaku v hlavě. Podíváme se na doprovodné příznaky a způsoby léčby a poradíme, kdy navštívit lékaře.

Příčiny tlaku v hlavě a hlavní související příznaky

Pocit tlaku v hlavě mohou způsobovat následující stavy:

Tenzní bolest hlavy (tenzní cefalea)

Podle Americké nadace pro migrénu trápí tenzní bolest hlavy až 75 % lidí (1).

Jedním z příznaků tenzních bolestí hlavy je pocit tlaku v hlavě, nejčastěji na spáncích, ale může se vyskytnout i v týlní části hlavy (okcipitálně).

Pacienti příznaky tenzní bolesti hlavy popisují jako kdyby jim někdo sevřel hlavu do svěráku.

Intenzita bolesti je u různých lidí různá, od mírné, přes středně silnou, až po nesnesitelnou.

TTH může způsobovat pocit těsného pásu nebo svěráku, který svírá hlavu. Bolest při TTH se pohybuje od mírné po středně silnou.

Podle Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (ICHD-3) lze tenzní bolesti hlavy rozdělit do tří kategorií (2):

• Zřídka se vyskytující epizodická tenzní bolest hlavy: vyskytuje se v průměru jednou za měsíc nebo méně častěji.
• Častá epizodická tenzní bolest hlavy: vyskytuje se v průměru 2-14krát za měsíc.
• Chronická tenzní bolest hlavy: vyskytuje se 15krát za měsíc nebo častěji, a to po dobu nejméně 3 měsíců.

Přesnou příčinu tenzních bolestí hlavy neznáme, ale ví se, že se na vzniku těchto potíží podílí:

• svalové napětí
• stres
• úzkost a/nebo deprese
• špatné držení těla

Cervikokraniální syndrom

Jednou z příčin tlaku v hlavě, zejména v oblasti zátylku (okcipitálně) je cervikokraniální syndrom.

Jedná se o onemocnění způsobené zvýšeným napětím v oblasti krční páteře, které je spojeno s napřímenou lordózou a ztuhlostí okolních svalů, což vede k různým příznakům jako jsou bolest hlavy, závrať, mžitky před očima nebo poruchy vidění (rozmazané či dvojité vidění).

Tenzní bolest hlavy je jednou z nejčastějších příčin pocitu tlaku v hlavě

Cervikokraniální syndrom je v dnešní době velmi časté onemocnění, vzhledem k sedavému zaměstnání řady lidí, nedostatku pohybu a častým sledováním displejů chytrých zařízení, jako jsou tablety či mobilní telefony.

Zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida) a bolest hlavy

Sezónní alergie a infekce horních cest dýchacích mohou způsobit sinusitidu (zánět paranazálních dutin), což se projevuje bolestí hlavy a také tlakem v přední části hlavy (nejčastěji za očima, na čele nebo v lícních kostech, tedy v místech, kde se nachází vedlejší dutiny nosní.

Kromě tlaku v hlavě se zánět dutin projevuje také následujícími problémy:

• pocit ucpaného nosu
• pocit tlaku v uších, často spojený s bolestí ucha nebo praskáním v uších
• bolest či tlak za lícními kostmi
• nemožnost vysmrkat hleny, což způsobuje jejich stékání ze zadní části nosu na patro a do krku (odborně se tento problém označuje jako zadní rýma)

Migréna

Migréna je neurologický zdravotní problém a mezi její příznaky patří intenzivní bolesti hlavy, obvykle pulzujícího charakteru, které jsou často spojené s pocity tlaku.

Migréna obvykle postihuje jen jednu polovinu hlavy, ale někdy může být i oboustranná.

Migréna je častější u žen než u mužů.

Podle dostupných statistik trpí migrénou celosvětově 6 - 12 % mužů a 15 - 25 % žen (3).

Kromě bolesti hlavy a pocitu tlaku v hlavě mezi další příznaky migrény patří:

• citlivost na světlo nebo zvuk (světloplachost - fotofobie, zvukoplachost - fonofobie)
• problémy se zrakem, jako jsou rozmazané vidění, částečná ztráta zraku, mžitky před očima nebo záblesky v zorném poli (takzvaná aura).
• nevolnost, zvracení nebo obojí
• únava

Přesná příčina migrény zůstává neznámá. Riziko vzniku migrény však může ovlivnit dědičnost (genetické faktory) a faktory prostředí.

Onemocnění uší

Tupý, bolestivý tlak na straně hlavy, obličeje nebo čelisti může být známkou ušní infekce nebo vestibulární migrény.

Mezi příznaky, které obvykle doprovázejí problémy s ušima, patří:

• bolest ucha, čelisti nebo spánku
• závrať (vertigo) nebo motání hlavy
• potíže se sluchem
• tinnitus neboli zvonění (pískání) v uších
• problémy se zrakem
• výtok tekutiny z ucha (hnis, krev nebo čirá tekutina)

Meningitida (zánět mozkových plen)

Meningitida je odborný lékařský termín pro zánět blan (plen) obklopujících mozek a míchu. Tyto blány se nazývají meningy.

Meningitida obvykle vzniká poté, co se virová nebo bakterieální infekce dostane do krevního oběhu a pronikne přes hematoencefalitickou bariéru do mozku. Infekce pak napadne tkáně a tekutiny v mozku nebo míše.

Mezi nejčastější původce meningitidy patří následující baktérie a viry (4, 5):

• enteroviry
• herpes viry (například virus Ebsteina-Barrové - EBV nebo virus herpes simplex 2 - HSV 2)
• paromyxoviry (zejména virus příušnic)
• virus HIV
• baktérie Neisseria meningitidis (lidově meningokok), nečastěji typy A, B, C, W a Y. Proti nejnebezpečnějším meningokokům (C, A, W, Y) je k dispozici očkování
• stafylokoky (zejména zlatý stafylokok - staphylococcus aureus)
• streptokoky (například streptococcus pyogenes)

Mezi další příčiny menignitidy, mimo jiné, patří (6).

• plísňové infekce
• parazitární infekce
• infekce amébou Naegleria fowleri
• některé léky
• některá autoimunitní onemocnění (například systémový lupus erythematodes)
• některá poranění hlavy
• některé druhy nádorových onemocnění

Mezi příznaky meningitidy patří:

• ztuhlý krk
• silná bolest hlavy, často s pocity na zvracení
• tlak v hlavě
• horečka
• únava
• světloplachost (zvýšená citlivost na světlo - fotofobie)
• změny nálady
• ztráta chuti k jídlu
• zmatenost
• nevolnost, zvracení nebo obojí
• epileptické záchvaty

Nádory mozku, míchy nebo nádory hlavy a krku

Bolesti hlavy a pocit tlaku v hlavě mohou být příznakem nádorů mozku a míchy a také některých nádorů v oblasti hlavy a krku.

Mezi hlavní příznaky mozkových nádorů patří:

• bolest hlavy
• nevolnost, zvracení nebo obojí
• únava
• rozmazané vidění
• závratě nebo poruchy rovnováhy
• změny osobnosti nebo chování
• epileptické záchvaty
• koma

Aneuryzma mozkových cév

Aneurysma je výduť, která se tvoří v cévě.

Aneuryzma je odborný název pro vyklenutí cévní stěny.

Nejčastěji vznikají v důsledku oslabení cévní stěny z různých důvodů.

Mohou se vyskytnout na cévách kdekoli na těle, ale pokud aneuryzma postihne mozkové cévy, může tlačit na nervy a okolní mozkovou tkáň, což se může projevit následujícími příznaky:

• zhoršení citlivosti končetin, včetně nepříjemných pocitů, jako jsou brnění či mravenčení
• slabost končetin až ochrnutí (paréza či plegie)
• bolesti hlavy a pocity tlaku v hlavě
• rozšíření zornic (mydriáza) nebo naopak jejich zúžení (mióza)
• poruchy vidění
• ochrnutí jedné poloviny obličeje nebo těla

Aneuryzma mozkových cév je velmi nebezpečné, protože může prasknout a způsobit krvácení do mozku.

Pokud se tak stane, bývá nejčastějším příznakem krutá bolest hlavy.

Mezi další příznaky ruptury aneuryzmatu mozkových cév, patří:

• dvojité vidění (diplopie)
• rozmazané vidění
• ztuhlý krk a další meningeální příznaky (například neschopnost ohnout hlavu na prsa)
• zvýšená citlivost na světlo (světloplachost)
• nevolnost, zvracení nebo obojí
• epileptický záchvat
• ztráta vědomí
• hemoragická cévní mozková příhoda

V případě, že se objeví některý z výše uvedených příznaků, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Cévní malformace (AV malformace) v mozku

Cévní malformace v mozku (tedy deformované či jinak narušené cévy) jsou nejčastěji vrozené a přijde se na ně náhodou například při CT vyšetření mozku s kontrastní látkou (CTA) nebo až v případě, kdy prasknou či pacientovi začnou působit potíže.

Nejčastěji tyto malformace vznikají mezi tepnami a žilami, a proto se také označují jako AV malformace (arterio-venózní, což latinsky znamená tepenno-žilní).

Bývají asymptomatické, ale podobně jako aneuryzmata mozkových cév mohou tlačit na okolní struktury a způsobit tak různé příznaky, včetně bolesti hlavy, tlaku v hlavě.

Stejně jako aneuryzma může i AV malformace prasknout, což se projeví stejnými příznaky jako ruptura aneuryzmatu.

Léčba

Léčba tlaku v hlavě závisí na vyvolávající příčině.

Pokud je příčinou tlaku v hlavě infekční onemocnění bakteriálního původu (například meningitida nebo zánět středního ucha), předepíše lékař pacientovi antibiotika

Mezi dostupné možnosti léčby patří léky, chirurgická léčba (operace), psychoterapie a podpůrná léčba.

Léky

Mezi léky užívané v léčbě tlaku v hlavě, mimo jiné, patří:

• Nesteroidní protizánětlivé léky (též označované jako nesteroidní antiflogistika nebo antirevmatika či NSAID): tyto léky pomáhají snížit pocit tlaku při tenzní bolesti hlavy, migréně nebo zánětu dutin. Některá z těchto léků jsou volně prodejné (například ibuprofen nebo nimesulid), zatímco jiné musí předepsat lékař.
• Triptany: tato skupina léků se používá zejména při léčbě středně silných až silných migrenózních bolestí hlavy.
• Antibiotika: tyto léky se užívají v léčbě bakteriálních infekcí, které mohou způsobit zánět dutin (sinusitidu) nebo bakteriální meningitidu. Pacientům s bakteriálním zánětem mozkových blan se antibiotika podávají nejčastěji nitrožilně (intravenózně), protože takto rychleji a lépe zabírají.
• Kortikosteroidy: tyto léky pomáhají tlumit zánět a otok (edém) způsobený infekcí nebo autoimunitním onemocněním, jako je například systémový lupus erythematodes. V kombinaci s antibiotiky se používají také v léčbě bakteriálních meningitid.
• Antivirové léky: tyto léky se uplatňují v léčbě některých druhů virové meningitidy (zejména v případě, kdy je původcem tohoto onemocnění virus herpes simplex 2).
• Chemoterapie: tyto léky se užívají v léčbě nádorových onemocnění a pomáhají zpomalit růst některých druhů rakoviny.
• Radioterapie: tato metoda se užívá spolu s chemoterapií a chirurgickou či biologickou léčbou v léčbě některých nádorových onemocnění.
• Biologická léčba: v léčbě některých nádorových onemocnění se uplatňují speciální léky, které nastartují imunitní systém tak, aby sám dokázal nádorové buňky zničit. Tomuto způsobu léčby se říká imunomodulační či biologická léčba.

Chirurgická léčba

Některé mozkové nádory, aneuryzmata nebo AV malformace vyžadují operační řešení.

Operace nádorů mozku

Operace mozkových nádorů jsou svízelné, protože v některých lokalizacích není možné nádor vyjmout celý.

Naproti tomu někdy je možné operaci provést i bez otevření lebky s pomocí radiochirurgických technik, jako je například Leksellův gamma nůž (LGN). V České republice se těmito operacemi zabývá například pražská nemocnice Na Homolce nebo ostravská Fakultní nemocnice (FNO).

Někdy je ale nutné provést otevřený neurochirurgický výkon, při kterém se lékaři snaží odstranit co největší část nádoru a pokud se ho nepodaří odstranit celý, doplňuje se chemoterapie a radioterapie, která by měla odstranit zbytky nádorové tkáně.

Operace mozkových aneurysmat a AV malformací

Mozková aneuryzmata a AV malformace se někdy odstraňují operačně, a to zejména v případě kdy existuje vysoké riziko jejich ruptury.

Cílem léčby mozkových aneuryzmat a AV malformací je zastavit tok krve do porušených nebo aneuryzmaticky změněných cév.

Tyto operace se provádí jak otevřeně, tak endoskopicky a mezi nejčastěji využívané postupy patří (7):

• Kliping aneuryzmatu: princip této otevřené operace mozku spočívá v tom, že neurochirurg uzavře aneuryzma či AV malformaci speciální kovovou svorkou (klipem) a přeruší tak přívod krve do aneuryzmatu. Díky tomu již při případné ruptuře aneuryzmatu nehrozí krvácení do mozku.
• Endovaskulární embolizace: při tomto chirurgickém výkonu se používají dvě hlavní metody, a to uzávěr vaku aneuryzmatu kovovými spirálami se zachováním průtoku krve mateřskou tepnou (takzvaný coiling), respektive odklonění krevního toku s uzávěrem hlavní mateřské tepny u aneuryzmat, ke kterým se nelze jinak dostat. K tomu se používají různé techniky. V posledních letech se v léčbě aneuryzmatů používají také různé druhy stentů s nízkou propustností, které omezí průtok krve aneuryzmatem a vyvolají změny v cévním řečišti, díky kterým je následně riziko ruptury sníženo na minimum.

Psychoterapie

Vzhledem k tomu, že chronické bolesti hlavy a pocity tlaku v hlavě mohou vyvolat příznaky jako jsou stres, úzkost nebo deprese, které vedou k dalšímu zhoršení obtíží, uplatňují se v léčbě těchto stavů i psychoterapeutické metody, zejména pak kognitivně-behaviorální terapie (KBT).

KBT je forma psychoterapie, která se zaměřuje na identifikaci špatných myšlenek, které mohou být reakcí na stresující události.

Kognitivně-behaviorální terapie pomáhá pacienty naučit jak přerušit začarovaný kruh bolesti a stresu a zmírňuje tak psychické potíže, které opakované bolesti hlavy u řady pacientů způsobují.

Podpůrná domácí léčba

Podle článku v časopise The Journal of Headache and Pain z roku 2017 je nejčastějším spouštěčem migrény stres (8).

Mezinárodní průzkum provedený v roce 2016 navíc potvrzuje souvislost mezi migrénou a poruchami duševního zdraví, jako jsou například úzkost nebo deprese (9).

Na zmírnění stresu a úzkosti můžete vyzkoušet následující techniky:

• Brániční dýchání: tato technika hlubokého dýchání pomáhá snížit hladinu stresových hormonů v těle.
• Řízené meditace: tento typ meditace spočívá ve vyvolávání klidných scén v mysli.
• Meditace všímavosti (mindfulness): tento druh meditace se zaměřuje na pocity a vjemy, které se odehrávají v přítomném okamžiku.

Kdy vyhledat lékaře? 

Pokud vás trápí bolesti hlavy častěji než 14x za měsíc, měli byste vyhledat lékařskou pomoc.

K lékaři je rovněž nutné zajít pokud:

• jsou bolesti hlavy náhlé a silné
• bolesti hlavy trvají déle než několik hodin a nepůsobí na ně volně prodejné léky proti bolesti
• se bolesti hlavy objevují opakovaně vždy na stejném místě
• se bolesti hlavy stupňují stupňují při změně polohy těla.

Pokud se spolu k bolestem či tlakům v hlavě přidá některý z následujících příznaků, je rovněž nutné vyhledat lékařskou pomoc:

• ztuhlost krku
• slabost na jedné straně těla
• ztráta schopnosti porozumět mluvenému slovu nebo normálně artikulovat (setřelá nebo nesrozumitelná řeč)
• poruchy chůze a rovnováhy
• horečka, noční pocení nebo obojí
• bolest očí nebo uší
• nevolnost, zvracení nebo obojí
• změny vidění
• záchvaty
• ztráta vědomí

Co si z článku odnést?

Příčin, které vyvolávají pocit napětí či tlaku v hlavě je celá řada.

Nejčastějšími příčinami jsou tenzní bolest hlavy, cervikokraniální syndrom (bolest hlavy okcipitálně nejčastěji spojená s napřímenou lordózou krční páteře a zatuhnutím okolních svalů a vazů), migréna a infekční onemocnění.

Většina stavů, které způsobují tlak v hlavě, odezní sama nebo reaguje na volně prodejné léky proti bolesti.

Intenzivní nebo přetrvávající tlak v hlavě však může znamenat závažné onemocnění.

V případě, že je bolest hlavy extrémně silná, vznikne náhle a je doprovázená strnutím šíje, nezřetelnou řečí nebo jinými neurologickými příznaky, jako je ochrnutí jedné poloviny těla nebo obličeje, je nutné okamžitě volat záchranku.