Mióza (zúžení zornic): vše co potřebujete vědět

Mióza znamená nadměrné zúžení (stažení) zornice. Za miózu se považuje stav, kdy se zornice zúží tak, že její průměr je méně než 2 mm. Zornice (též pupila, zřítelnice či panenka) je kruhový otvor uprostřed duhovky (střední barevná část oka), který se může rozšiřovat nebo zužovat podle množství dopadajícího světla. Její hlavní funkcí je regulovat průchod světelných paprsků do dalších částí oka a funguje tak trochu jako clona u fotoaparátu.

Mióza může postihnout jedno nebo obě oči. Pokud postihne jen jedno oko, má pacient různou velikost zornic na obou očích, což se odborně označuje termínem anizokorie.

Existuje i „opačné“ onemocnění, při kterém dochází k nadměrnému rozšíření zornice a které se označuje jako mydriáza.

Příčin miózy je celá řada. Ke zúžení zornice může dojít v důsledku onemocnění mozku či centrálního nervového systému (například po cévní mozkové příhodě nebo při úrazech hlavy), ale mióza může být také navozena celou řadou léků a chemických látek, zejména opioidů, které se jako léky užívají v léčbě silných bolestí (například fentanyl nebo morfin), jsou zneužívány ve formě drog (například heroin) nebo se užívají jako substituce heroinu v léčbě závislostí (například metadon).

Takhle mióza a mydriáza vypadají:

Hornerův syndrom, mióza a mydriáza

Mióza a mydriáza mohou být známkou závažného onemocnění a pokud se vyskytnou, je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc, aby se zjistila vyvolávající příčina.

Příčiny miózy

Velikost zornice je ovládána dvěma svaly, které působí proti sobě, a jmenují se m. dilator pupillae (česky rozšiřovač nebo roztahovač zornice) a m. sphincter pupillae (svěrač nebo sfinkter zornice). Nejčastější příčinou miózy je pak poškození nebo porucha svalu m.sphincter pupillae (svěrače) nebo nervů, které tento sval ovládají.

Svěrač zornice (m. sphincter pupillae) ovládají parasympatická nervová vlákna třetího hlavového nervu (nervus oculomotorius neboli okohybný nerv) vycházející z mozkového kmene, z takzvaného Edinger-Westphalova jádra (nucleus oculomotorius accessorius) v mozkovém kmeni.

Parasympatický a sympatický nervový systém se kromě mimovolního ovládání svalů, regulujících velikost zornice, podílí také na řízení srdeční činnosti, trávení, dýchání, apod.

Všechna onemocnění, poranění, léky nebo chemické látky, které ovlivňují tyto nervy nebo části mozku, ve kterých se nachází jejich jádra, mohou způsobit miózu.

Onemocnění a stavy, které mohou způsobit miózu

Mezi onemocnění, syndromy a další stavy, které mohou způsobit miózu, mimo jiné, patří:

• syndrom nakupených bolestí hlavy nebo migréna
• Hornerův syndrom
• krvácení do mozku nebo cévní mozková příhoda postihující oblast mozkového kmene
• záněty duhovky a cévnatky (iridocyklitida, uveitida)
• lymská borelióza
• neurosyfilis
• roztroušená skleróza
• poškození nebo ztráta oční čočky (afakie) po operaci nebo následkem poranění

Léky a chemické látky, které mohou způsobit miózu

Mezi léky, drogy a další chemické látky, které mohou způsobit miózu, mimo jiné, patří:

• opioidy (fentanyl, oxykodon, kodein, heroin, morfin, metadon)
• andělský prach (fencyklidin - PCP)
• tabákové výrobky a další látky obsahující nikotin
• oční kapky s pilokarpinem užívané v léčbě glaukomu (zelného zákalu)
• klonidin, centrálně působící alfa-2 mimetikum, užívané v léčbě vysokého krevního tlaku, ADHD, návalů horka v menopauze a také při odvykacích terapiích
• atypická antipsychotika druhé generace, včetně léků risperidon, haloperidol a olanzapin
• fenothiazinová antipsychotika užívaná v léčbě schizofrenie, jako jsou prochlorperazin, chlorpromazin nebo flufenazin
• organofosfáty, které se nachází v celé řadě insekticidních a herbicidních přípravků a nervových plynů

Věkem podmíněná mióza

U novorozenců a starších lidí může být zúžení zornic fyziologické a nemusí být spojeno s žádným onemocněním. Novorozenci mohou mít miózu až dva týdny po narození, než se jim svěrač zornice dostatečně aktivuje. U seniorů naopak s věkem dochází k oslabení roztahovače zornice (m. dilator pupillae), což vede také k mióze.

Doprovodné příznaky miózy

Protože miózu může vyvolat řada různých onemocnění a stavů, je s ní spojeno také velké množství doprovodných příznaků.

Tady jsou nejčastější doprovodné příznaky miózy, podle vyvolávající příčiny:

Syndrom nakupených bolestí hlavy a migréna

Syndrom nakupených bolestí hlavy neboli clusterové bolesti hlavy (z anglického cluster headache) je častou příčinou miózy a projevuje se velmi silnou bolestí v okolí očí, na čele nebo ve spáncích. Bolesti se vyskytují pouze na jedné straně obličeje a pravidelně se vrací, v závislosti na tom, jaký druh syndromu nakupených bolestí hlavy pacient má (chronický nebo epizodický).

Nejběžnějším příznakem syndromu nakupených bolestí hlavy je právě mióza.

Mezi další příznaky tohoto syndromu, mimo jiné, patří:

• zčervenání oka
• slzení očí
• vodnatý výtok z nosu
• pokles očního víčka (ptóza)
• světloplachost (zvýšená citlivost na světlo) a zvýšená citlivost na hlasitý zvuk
• zmatenost
• změny nálad
• agresivita

Intrakraniální krvácení a cévní mozková příhoda postihující mozkový kmen

Oboustranná mióza je běžným příznakem krvácení do mozku a cévních mozkových příhod postihujících mozkový kmen, zejména jeho část (Varolův most), kde se nachází jádra nervů ovládajících svaly způsobující rozšiřování a zužování zornic. Tyto cévní mozkové příhody se označují jako pontinní infarkty a rozdělujeme je na hemoragické (způsobené prasknutím drobných tepen v mozku, které tuto oblast vyživují) a ischemické (způsobené ucpáním těchto tepen krevní sraženinou – trombem).

Pontinní infarkt nemusí mít jen typické příznaky cévní mozkové příhody (pokles ústního koutku na jedné straně obličeje, slabost či ochablost končetin na jedné straně těla, setřelá nebo nesrozumitelná řeč a/nebo neschopnost rozumět mluvené řeči), ale typicky se u něj objevují také příznaky, jako je nevolnost, zvracení, závrať, motání hlavy a ochablost končetin a svalů na obou stranách těla. Někdy se pontinní infarkt může projevit křečemi a třesem celého těla či náhlou ztrátou vědomí.

V každém případě se jedná o neodkladný stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Proto, pokud se u někoho z vašich blízkých výše uvedené potíže projeví, okamžitě volejte záchranku na čísle 155:

Hornerův syndrom

Hornerův syndrom je soubor příznaků, které se objeví při poškození nervů ovládajících pohyblivost obličeje a očí. Mezi typické příznaky Hornerova syndromu patří zúžení zornice (mióza) a pokles horního očního víčka (ptóza). Dalšími příznaky jsou zdánlivé zapadnutí oka do očnice (enoftalmus).

Příčinou Hornerova syndromu může být úraz, cévní mozková příhoda, nádory mozku a míchy, poranění míchy nebo pásový opar (herpes zoster).

Zánět duhovky (iridocyklitida)

Mióza může být také jedním z příznaků zánětu duhovky, což je barevná část uprostřed oka. Mezi příčiny záněty duhovky, mimo jiné, patří:

• AIDS
• revmatoidní artritida
• psoriáza (lupénka)
• tuberkulóza
• pásový opar

Podle toho, která část duhovky a oka je postižena kromě iridocyklitidy existuje také uveitida, kdy je kromě duhovky postižena také cévnatka. Někdy se iridocyklitida označuje také termínem přední uveitida.

Neurosyfilis

V případě neléčeného syfilis (též příjice, lues) může infekce napadnout mozek a způsobit neurosyfilitidu.

K napadení nervového systému může při syfilitidě dojít kdykoli, bez ohledu na stádium onemocnění (1).

Při neurosyfilis infekce nejčastěji postihuje mozkový kmen a způsobuje speciální typ miózy, označovaný jako Argyll-Robertsonův syndrom nebo Argyll-Robertsonova zornice.

Charakteristickým znakem Argyll Robertsonova syndromu je skutečnost, že zúžené zornice se při přímém posvícení do oka vůbec nestahuje, ale naopak se stahují při zaostřování na blízké objekty.

Lymská borelióza

Lymská borelióza je způsobena gramnegativními baktériemi rodu Borrelia, které jsou do jisté míry podobné spirochetám Treponema pallidum vyvolávajícím syfilis. Proto mohou borrelie napadnout i mozek a míšní nervy a způsobit celou řadu stejných příznaků, jako syfilis. V případě postižení třetího hlavového nervu, se při borelióze může rozvinout mióza a Argyll-Robertsonův syndrom (2).

Diagnostika miózy

Diagnostika miózy je založena na vyšetření očí neurologem nebo očním lékařem v tmavém prostředí, protože ve světle se zornice mají tendenci rozšiřovat a miózu pak lékař nemusí poznat. Pro ověření reakce zornic na světlo (zužování a rozšiřování) lékař při vyšetření používá baterku nebo jiný zdroj světla, kterou pacientům svítí do očí a zjišťuje, zda se zornice při osvícení zužují a po zhasnutí světla naopak rozšiřují.

Za miózu se považuje stav, kdy je průměr zornice 2 mm nebo menší.

Pokud lékař zjistí, že máte miózu, snaží se zjistit, zda je postiženo jedno nebo obě oči, zda se velikost zornice mění v reakci na světlo a blízké předměty a za jak dlouho po osvícení se velikost zornice změní. Odpovědi na tyto otázky pomáhají zjistit příčinu miózy.

Léčba miózy

Mióza je vždy příznakem jiného onemocnění a nejedná se tedy o chorobu jako takovou.

Pro správnou a účinnou léčbu je proto nutné co nejrychleji zjistit příčinu miózy.

Léčba miózy způsobené léky, drogami nebo otravami

Pokud jsou příčinou miózy léky na předpis, jako jsou například některé léky užívané v léčbě zeleného zákalu (glaukomu) nebo vysokého krevního tlaku (hypertenze), může vám lékař nabídnout jiný náhradní lék, který miózu nezpůsobuje.

Mióza se může také objevit při užívání opioidů (například fentanyl nebo oxykodon) nebo některých opiátových drog (heroin, metadon). Výrazné zúžení zornic může být známkou předávkování opiátovými drogami, což je život ohrožující stav, které je nutné okamžitě léčit podáním naloxonu, který účinek drogy vyruší.

Někdy může být příčinou miózy otrava organofosfáty, které jsou obsaženy ve většině běžně používaných prostředků na hubení hmyzu (insekticidy) (3).

I když je prodej přípravků s obsahem organofosfátů soukromým osobám zakázán, stále se s nimi můžeme setkat, protože někteří zemědělci je používají pro hromadné ošetření polí a hubení hmyzu.

Organofosfáty jsou také obsaženy v některých nervových plynech, jako je například Sarin.

Kromě miózy patří mezi další příznaky otravy organofosfáty, také:

• nadměrná tvorba slin a slz
• bolest břicha
• svalové křeče
• tachykardie (zrychlená srdeční frekvence) nebo naopak bradykardie (zpomalená činnost srdce)
• šok

Akutní otrava organofosfáty je závažný život ohrožující stav, který se musí léčit v nemocnici, obvykle na jednotce intenzivní péče. K léčbě otravy organofosfáty se používá lék pralidoxim (2-PAM).

Léčba miózy způsobené jiným onemocněním

Pokud je příčinou miózy jiné onemocnění, je pro její odstranění nutné vyléčit toto základní onemocnění.

Možnosti léčby nejčastějších příčin miózy jsou následující:

• Syndrom nakupených bolestí hlavy a migrény: inhalace kyslíku, užívání léků ze skupiny triptanů či ergotaminů. Někdy mohou pomoci i nosní kapky s lidokainem. V rámci prevence syndromu nakupených bolestí hlavy se užívají další léky, jako jsou například kortikosteroidy (prednison), uhličitan lithný, verapamil (léky na snížení krevního tlaku ze skupiny blokátorů kalciového kanálu), injekce metylprednisolonu a lidokainu do inervační oblasti velkého týlního nervu (n. occipitalis major), který se nachází na zadní straně krku nebo melatonin v dávkách 9 mg denně (4).
• Krvácení do mozku a infarkt mozkového kmene: v případě krvácení do mozku je nutné zastavit krvácení a obnovit zásobení mozku krví. U infarktu mozkového kmene spočívá léčba buď v zastavení krvácení (u hemoragických infarktů, kdy došlo k prasknutí tepny v mozku a vylití krve do tkáně) nebo v rozpuštění nebo odstranění sraženiny léky, mechanickou trombektomií nebo implantací stentu.
• Hornerův syndrom: samotný Hornerův syndrom nelze vyléčit, protože tento stav je způsoben jiným vyvolávajícím onemocněním, které je nutné zaléčit, pokud se chceme Hornerova syndromu zbavit. Mezi nejčastější příčiny Hornerova syndromu patří cévní mozkové příhody, mozkové nádory, poranění míchy nebo pásový opar. Někdy se příčinu nepodaří zjistit vůbec.
• Neurosyfilis a oční syfilis: syfilis se léčí vysokými dávkami antibiotik (penicilinu). V případě časných stádií infekce se doporučuje jednorázová injekce benzatin-benzylpenicilinu G (5).
• Lymská borelióza: u této choroby je nutná včasná diagnostika a rychlé zahájení léčby. Pokud je onemocnění zachyceno většinou se pacient vyléčí antibiotiky užívanými po dobu až 30 dní. V pozdějších stádiích lymské boreliózy je nutná dlouhodobá antibiotická léčba.

Co si z článku odnést?

Mióza je způsobena celou řadou různých onemocnění a může se objevit také jako nežádoucí účinek některých léků nebo drog. Vyskytuje se i při některých otravách, například při otravě organofosfáty.

I když je mióza nebolestivá a není sama o sobě nebezpečná, je vždy (pokud není způsobena léky, drogami nebo otravou) vyvolána nějakým základním onemocněním, které je nutné správně a rychle léčit.

Proto je vždy nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás příznaky miózy objeví.