Co je anizokorie a jaké jsou její nejčastější příčiny?

Anizokorie je nestejná velikost očních zornic. To znamená, že jedna zornice je větší než druhá. Zornice (pupila) je tmavý kruh uprostřed oka, který slouží zejména k regulaci toku světla do dalších částí oka (například na sítnici) a do mozku. Za normálních okolností jsou obě zornice přibližně stejně velké. Pokud je jedna ze zornic nápadněji větší než druhá, hovoříme o anizokorii. Opakem anizokorie je izokorie.

Protože základní vyšetření očí a periferního vidění je součástí běžného fyzikálního vyšetření u lékaře, můžete v lékařské zprávě často najít termín „zornice izokorické“, což znamená, že jsou obě stejně velké. Pokud lékař při vyšetření zjistí, že vaše zornice nejsou stejně velké, napíše do zprávy termín „zornice anizokorické nebo anizokorie zornic“.

S anizokorií úzce souvisí termíny mióza a mydriáza. Mióza znamená zúžení zornice a mydriáza znamená rozšíření zornice.

Příčin anizokorie je celá řada. Někdy může být tento stav normální (takzvaná fyziologická anizokorie – viz. dále), někdy může být anizokorie vrozená, ale většinou vzniká později, jako příčina jiného onemocnění nebo následkem úrazu či krvácení do mozku. Anizokorie se může vyskytovat buď trvale nebo dočasně.

Jaké jsou nejčastější příznaky spojené s anizokorií?

Anizokorie je často jen jedním z příznaků obvykle neurologického onemocnění nebo úrazu a většinou jsou s ní spojeny další příznaky, které se liší podle toho, jaké onemocnění nestejnou velikost zornic způsobilo.

Mezi příznaky, které se spolu s anizokorií často vyskytují, patří například:

• rozostřené vidění
• dvojité vidění
• ztráta zraku (oslepnutí)
• bolest hlavy
• horečka
• nevolnost
• zvracení
• ztuhlost krční páteře (strnutí šíje)

Jaké jsou příčiny anizokorie?

Příčin anizokorie je celá řada. Například následující onemocnění a stavy mohou způsobit anizokorii.

• přímé poranění oka
• otřes mozku (komoce)
• krvácení do mozku (intracerebrální krvácení) nebo okolních struktur (subarachnoidální, subdurální nebo epidurální krvácení)  
• zánět zrakového nervu
• aneuryzma (výduť na tepně nebo žíle)
• zánět mozkových blan (meningitida)
• nádor na mozku
• křeče
• glaukom (zelený zákal)
• hypoglykémie (příliš nízká hladina glukózy v krvi)
• neurinom akustiku (vestibulární Schwanom)
• nekrotizující vaskulitida (zánět cév v mozku a oku)
• syndrom třeseného dítěte
• poranění hlavy (zlomeniny lebky, apod.)
• cévní mozková příhoda
• vrozený Hornerův syndrom: toto onemocnění se projevuje zúžením zornice (mióza), ptózou (spadnutím horního očního víčka) a enoftalmem (zdánlivým zapadnutím oka dovnitř očnice) a může být vrozené nebo získané. Jedná se o poruchu krčního sympatiku, který se podílí na ovládání šířky zornice.
• fyziologická anizokorie: vrozený stav, kdy se pacient narodí s jednou zornicí menší nebo jiné barvy.
• některé léky: například oční lékaři používají léky, které uměle rozšiřují zornici, aby do oka lépe viděli při vyšetření (rozkapání oka neboli vyšetření v cykloplegii). Příkladem léků, které mohou způsobit anizokorii, je například atropin.

Při všech těchto stavech může dojít k dočasnému nebo trvalému poškození nervových struktur, které ovládají rozšiřování a zužování zornice (parasympatická a sympatická nervová vlákna a nervus oculomotorius – třetí hlavový nerv), což může způsobit anizokorii.

Jak se anizokorie diagnostikuje?

Pokud si všimnete, že máte jednu zornici menší než druhou, neprodleně vyhledejte lékaře (ideálně neurologa nebo alespoň praktického lékaře, který vás odešle na specializované vyšetření).

Během fyzikálního vyšetření lékař vyšetří nejen vaše oči, ale také další životní funkce (tlak krve, tepovou frekvenci, apod.). Lékař se vás dále zeptá na další potíže a pokud se u vás v poslední době objevily následující příznaky, nezapomeňte mu o nich říci:

• změny zraku
• citlivost na světlo (světloplachost)
• bolest očí
• bolest hlavy
• horečka
• ztuhnutí šíje

V závislosti na konkrétních příznacích a informacích zjištěných během vyšetření a odběru anamnézy si lékař může vyžádat další vyšetření pro odhalení příčiny anizokorie. Mezi nejčastější vyšetření prováděná v rámci diagnostiky příčin anizokorie patří:

• vyšetření očí
• vyšetření krevního obrazu a diferenciálního počtu jednotlivých krevních elementů
• lumbální punkce a vyšetření mozkomíšního moku
• CT vyšetření
• vyšetření na magnetické rezonanci
• RTG vyšetření

Pokud jste předtím, než se u vás vyskytla anizokorie, utrpěli úraz hlavy, okamžitě volejte záchranku na čísle 155 nebo se nechte okamžitě odvézt do nemocnice. Může se jednat o závažné poranění oka, mozku nebo krku, které vyžadují okamžitou léčbu.

Jak se anizokorie léčí?

Léčba anizokorie záleží na tom, co tento příznak vyvolalo. Pokud je například příčinou anizokorie infekční onemocnění, lékaři vám předepíší antibiotika nebo antibiotické kapky do očí.

Pokud je příčinou anizokorie nádorové onemocnění (například nádory mozku), lékaři vám mohou doporučit operaci, při které vám tumor odstraní. Někdy lze mozkové nádory léčit také s pomocí radioterapie nebo chemoterapie, které pomáhají zmenšit velikost nádoru před operací nebo likvidovat zbytky nádoru po operaci.

Pokud je příčinou anizokorie nádorové onemocnění mozku, je operativní odstranění tumoru často nejvhodnější metodou léčby

Některé menší nádory lze léčit radiochirurgicky, například s pomocí takzvaného Leksellova gama nože.

U fyziologické anizokorie není nutná žádná léčba.

Jaká je prevence anizokorie?

V některých případech nelze vzniku anizokorie zabránit. Nicméně můžete přijmout následující opatření, která vám pomohou snížit riziko vzniku anizokorie na přijatelnou míru:

• Pokud se vám zhorší zrak, okamžitě vyhledejte očního lékaře.
• Při sportování (jízda na kole nebo motocyklu, kontaktní sporty, jízda na koni, apod.) vždy noste ochrannou přilbu.
• Při práci se strojním zařízením vždy používejte předepsané ochranné prostředky (oděv, přilba, brýle, rukavice) a dodržujte bezpečnostní předpisy.
• Když jedete v autě, mějte zapnutý bezpečnostní pás.

Co si z článku odnést?

Anizokorie je nestejná velikost očních zornic, která může být způsobena řadou různých onemocnění, krvácením nebo úrazem hlavy či očí. Existuje také fyziologická anizokorie (vrozeně různá velikost či barva zornic), která člověka nijak neomezuje a nemusí se léčit.

Lékaře byste měli vyhledat vždy, pokud anizokorie vznikne náhle nebo jako následek úrazu hlavy či oka.