Nejistá chůze, zakopávání a problémy s rovnováhou: vše co potřebujete vědět

3. září 2020 15:11

Příčin nejisté chůze, častého zakopávání a problémů s rovnováhou je celá řada. V tomto článku popisujeme nejčastější onemocnění a stavy, které tento problém mohou způsobit.

Obsah článku

  1. Nejčastější příznaky poruchy rovnováhy a nejisté chůze
  2. Příčiny poruch rovnováhy a nejisté chůze
  3. Diagnostika poruch rovnováhy a nejisté chůze
  4. Léčba poruch rovnováhy a nejisté chůze
  5. Prognóza poruch rovnováhy
  6. Co si z článku odnést?

Chůze je poměrně složitý proces založený na koordinaci svalů a rovnováze. Pro chůzi bez zakopávání a pocitu nejistoty či nestability je nutná správná funkce mnoha orgánů lidského těla, včetně:

  • uší
  • očí
  • mozku
  • svalů
  • nervů

V případě onemocnění kteréhokoli z výše uvedených orgánů a systémů, jejichž jsou součástí, pak mohou vzniknou problémy s chůzí, což se projeví nejistou chůzí, častým zakopáváním, neschopností udržet se ve vzpřímené poloze, motáním hlavy nebo závratí a dalšími příznaky.

Nejistá chůze může být problémem dočasným nebo dlouhodobým či trvalým, a to v závislosti na vyvolávající příčině.

Nejčastější příznaky poruchy rovnováhy a nejisté chůze

Mezi nejčastější příznaky poruchy rovnováhy, mimo jiné, patří:

  • nejistá chůze s častým zakopáváním nebo podlamováním nohou při chůzi
  • potíže s udržením rovnováhy
  • nestabilita postoje (neschopnost udržet se ve vzpřímené poloze)

Kromě toho se u poruch rovnováhy objevují další příznaky, jako jsou například:

V závislosti na vyvolávající příčině se mohou objevit ještě další jiné příznaky.

Příčiny poruch rovnováhy a nejisté chůze

Mezi nejčastější příčiny dočasných a krátkodobých poruch rovnováhy a/nebo nejisté chůze, mimo jiné, patří:

  • poranění
  • úrazy
  • zánětlivá onemocnění
  • bolest

Dlouhodobé potíže s rovnováhou či chůzí jsou nejčastěji způsobeny onemocněním svalů, nervů nebo sluchorovnovážného aparátu.

Mezi nejčastější příčiny poruch rovnováhy, koordinace pohybů, nejisté chůze s častým zakopáváním, mimo jiné, patří:

  • bolesti kloubů a onemocnění postihující klouby, jako jsou například artróza nebo revmatoidní artritida
  • roztroušená skleróza
  • Meniérova choroba
  • Parkinsonova choroba
  • krvácení do mozku
  • mozkové nádory
  • Arnold-Chiariho malformace
  • komprese nebo infarkty míchy nebo poruchy a útlaky míšních kořenů (například Tarlovova cysta může tlačit na míšní kořeny a projevit se svalovou slabostí či parestéziemi, které chůzi zhoršují či znemožňují).
  • syndrom Guillain-Barré
  • periferní neuropatie
  • myopatie
  • obrny nervů
  • dna
  • svalová dystrofie
  • obezita
  • chronické nadužívání alkoholu
  • nedostatek vitamínu B12
  • cévní mozková příhoda
  • závrať
  • migréna
  • deformity končetin nebo páteře
  • brachydaktylie (vzácné vrozené onemocnění projevující se abnormálně krátkými prsty na rukou a/nebo nohou)
  • některé léky, včetně léků užívaných v léčbě hypertenze

Mezi ostatní příčiny nejisté chůze a poruch rovnováhy patří omezený rozsah pohybu v kloubech a únava. Svalová slabost může postihnout jednu nebo obě dolní končetiny a obecně vede ke zhoršení schopnosti chůze.

Ztráta citlivosti v dolních končetinách a může také způsobovat časté zakopávání, protože pacient není schopen vnímat zda, se nohy dotýkají podlahy ani jejich pohyb.

Diagnostika poruch rovnováhy a nejisté chůze

Součástí diagnostiky poruch rovnováhy nebo nejisté chůze jsou důkladné neurologické vyšetření a fyzikální vyšetření u praktického lékaře či neurologa.

Kromě neurologa se v diagnostice a léčbě poruch rovnováhy a potíží s chůzí podílí také ušní (ORL) a oční lékaři, kteří provádí další vyšetření, a to zejména:

  • vyšetření sluchu
  • vyšetření vnitřního ucha (slouží k ověření fungování rovnovážného systému)
  • vyšetření zraku, včetně nystagmu (pohybů očí podle pohybů hlavy)

V případě podezření na závažnější příčinu potíží si lékař může objednat další vyšetření, jako jsou CT nebo magnetická rezonance mozku a míchy. Tato vyšetření dokážou odhalit krvácení do mozku a míchy, nádorová onemocnění a také s jejich pomocí lze diagnostikovat úrazová poškození kostí a měkkých tkání.

Další vyšetření, které může v diagnostice poruch rovnováhy a chůze pomoci je takzvaná elektromyografie (EMG), která umožňuje vyhodnotit vodivost nervů a jejich správnou funkci, což se hodí například při periferní neuropatii.

V případě podezření na zánětlivá nebo nádorová onemocnění si lékař může objednat také laboratorní vyšetření krve.

Léčba poruch rovnováhy a nejisté chůze

Léčba poruch rovnováhy a chůze závisí vždy na vyvolávající příčině.

V léčbě těchto poruch se užívají jednak léky, ale někdy je nutný i chirurgický zákrok. Prakticky vždy se pacientům doporučuje kvalitní rehabilitace, která je zaměřená na nácvik stereotypu chůze, nácvik padání a také na to, aby se pacienti naučili pádům vyhýbat nebo jim předcházet.

V případě, že jsou poruchy rovnováhy spojeny s vertigem (závratí nebo motáním hlavy), mohou vás fyzioterapeuti naučit jak změnou polohy hlavy znovu nabýt ztracenou rovnováhu nebo alespoň závrať zmírnit.

Prognóza poruch rovnováhy

Prognóza poruch rovnováhy a nestability chůze závisí na onemocnění, které tento problém vyvolalo.

U starších lidí mohou poruchy rovnováhy a chůze vést k pádům, což někdy bývá spojeno s poraněním měkkých tkání (hematomy) nebo zlomeninami kostí a může to vést až ke ztrátě schopnosti se o sebe postarat.

Vzácně může při pádu dojít i k úmrtí pacienta.

Co si z článku odnést?

Poruchy rovnováhy a nejistá chůze jsou poměrně častým problémem, který trápí zejména starší lidi, nicméně může postihnout i mladší osoby.

Příčin tohoto problému je celá řada, od bolestí a onemocnění kloubů, přes onemocnění nervů a sluchorovnovážného systému, až po závažné, život ohrožující stavy, jako jsou krvácení do mozku nebo poranění míchy.

Léčbě poruch rovnováhy a nestabilní chůze závisí na vyvolávající příčině.

V léčbě má kromě, léků a chirurgických výkonů, své nedílné místo také rehabilitace.

Pokud se u vás objeví poruchy rovnováhy, včetně častého zakopávání, nejisté chůze, závratí, dvojitého vidění a dalších příznaků, je vhodné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc, aby se zjistila příčina tohoto problému a lékař mohl zahájit správnou léčbu.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 3. září 2020 15:11
Datum příští revize: 3. září 2022 15:11
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace