Brániční kýla: vše co potřebujete vědět

Brániční kýla je výhřez orgánů dutiny břišní do hrudníku, a to buď přes poškozený nebo narušený normální otvor v bránici (odborně se těmto kýlám říká hiátové hernie) nebo přes patologický (abnormální) otvor v bránici (například Bochdalkova kýla). To způsobuje řadu problémů, od pálení žáhy až po dýchací potíže. Existuje celá řada druhů bráničních kýl. Některé jsou vrozené a některé získané. V tomto článku se dozvíte co je brániční kýla, jaké jsou její příčiny, příznaky, rizikové faktory, diagnostika a léčba.

Co je brániční kýla?

Bránice je sval, který odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní. Má tvar kopule a odděluje srdce a plíce od orgánů dutiny břišní (žaludek, střeva, slezina, játra a ledviny).

Brániční kýla vzniká, když se jeden nebo více orgánů z dutiny břišní posune nahoru do dutiny hrudní přes otvor (defekt) v bránici. Některé brániční kýly jsou vrozené a jiné naopak získané během života.

Někdy se brániční kýla označuje jako hiátová hernie, ale tento termín je nepřesný, protože hiátová hernie je jen jedním z druhů bráničních kýl (která vzniká v místě normálního otvoru v bránici, který se latinsky označuje jako hiatus esophageus). Tímto otvorem prochází přes bránici jícen a pokud se z nějakého důvodu tento otvor roztáhne nebo naruší jeho stažlivost vzniká druh brániční kýly označovaný jako hiátová hernie.

Brániční kýly ale mohou vznikat i vývojově, kdy se bránice správně nespojí nebo v ní vznikne patologický (abnormální otvor), kterým pak orgány břišní dutiny mohou vyhřeznout do hrudníku.

Léčba brániční kýly závisí na závažnosti příznaků a také na konkrétním druhu kýly. Někdy je nutná okamžitá operace, zatímco jindy se kýla jen sleduje a případně se pacientovi předepíší léky, které zmírňují projevy pálení žáhy, což je jeden z nejčastějších příznaků brániční kýly.

Co způsobuje brániční kýlu?

Příčiny brániční kýly se liší podle toho, zda se jedná o brániční kýlu vrozenou nebo získanou.

Vrozená brániční kýla (někdy označovaná také termínem Bochdalkova kýla nebo CDH – z anglického Congenital Diaphragmatic Hernia) vzniká v důsledku poruchy normálního vývoje bránice u plodu během těhotenství.

V důsledku vývojové abnormality tak v bránici vzniká patologický defekt (otvor), kudy se do dutiny hrudní dostanou břišní orgány, které ale zabírají místo pro plíci.

Proto jsou s vrozenou brániční kýlou často také spojeny vývojové vady plic.

Většinou je postižena jen jedna plíce.

Léčba vrozené brániční kýly spočívá v urgentní operaci, co nejdříve po narození.

Získaná brániční kýla nejčastěji vzniká v důsledku traumatického nebo penetrujícího poranění, jako jsou autonehody (náraz na volant), pády nebo bodná či střelná poranění.

Někdy může brániční kýla vzniknout i jako nežádoucí účinek břišní nebo hrudní operace, kdy dojde k nechtěnému poranění bránice.

A někdy může brániční kýla vzniknout bez zjevného důvodu a nemusí vyvolávat žádné potíže.

V takovém případě se často zachytí náhodně, například při rentgenu hrudníku nebo při CT vyšetření či až poté, co se u pacienta objeví obtěžující příznaky.

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik brániční kýly?

Důvod proč vzniká brániční kýla většinou neznáme (odborně se takovým onemocněním říká idiopatická).

Lékaři se domnívají, že se na vzniku vrozených bráničních kýl podílí hned několik faktorů, a to jednak chromozomální a genetické abnormality (dědičné poruchy), dále  negativní důsledky znečištěného životního prostředí, kdy je tělo těhotné maminky vystaveno zdraví škodlivým látkám, které mohou poškodit i plod a také nevhodné stravování a nedostatek některých živin v těhotenství.

Někdy také vrozená brániční kýla vzniká společně s vývojovými vadami srdce, trávicího nebo vylučovacího ústrojí.

Mezi faktory, které zvyšují riziko získané brániční kýly, mimo jiné, patří:

• poranění tupým předmětem (například o volant při dopravní nehodě)
• chirurgické výkony v dutině hrudní nebo břišní
• následky pádů na záda, bok nebo břicho
• bodná poranění
• střelná poranění 

Jaké jsou příznaky brániční kýly?

Závažnost příznaků brániční kýly závisí na její velikosti, vyvolávající příčině a postižených orgánech.

Dušnost

Dušnost patří mezi nejzávažnější příznaky brániční kýly. U vrozených bráničních kýl, které jsou často spojeny s abnormálním (chybným) vývojem plic, je příčinou dušnosti právě nevyvinutá nebo nedostatečně vyvinutá plíce.

U získaných bráničních hernií dušnost vzniká při útlaku plic orgány z dutiny břišní, které se skrz „díru“ v bránici dostaly do dutiny hrudní a brání správnému rozpínání plic.

Tachypnoe (zrychlené dýchání)

Pokud je v krvi nedostatek kyslíku, snaží se tělo tento stav kompenzovat zrychleným dýcháním.

Modré zbarvení pokožky

Pokud orgány a kůže nejsou dostatečně zásobeny kyslíkem z plic, mohou se kůže, rty a/nebo sliznice zbarvit do modra (odborně se tomuto jevu říká cyanóza).

Tachykardie (zrychlená srdeční frekvence)

Pokud se kvůli defektu v bránici pacient nedokáže dostatečně nadechnout a dostat tak do krve potřebné množství kyslíku, snaží se tělo kompenzačně zrychlit tepovou frekvenci a sílu stahu srdce, aby zajistilo dodávku okysličené krve do tkání a orgánů.

Vymizení dýchacích šelestů nebo zhoršení jejich slyšitelnosti

Za normálních okolností jsou při dýchaní slyšitelné takzvané dýchací šelesty. V případě vrozené brániční kýly, kdy současně často dochází k narušení vývoje plic jsou dýchací šelesty na postižené straně oslabené nebo dokonce neslyšitelné, protože nevyvinutá plíce nedokáže dobře plnit svojí funkci.

Slyšení střevní peristaltiky v oblasti hrudníku

Pokud brániční kýla způsobí přesun části střevních kliček nebo žaludku do hrudníku, může lékař při poslechu hrudníku slyšet zvuky střevní peristaltiky (rytmické pohyby žaludku a střev) v místech, kde by normálně neměly být slyšitelné.

Propadlé nebo měkké břicho

Při palpačním (pohmatovém) vyšetření břicha, které spočívá v tom, že lékař prohmatává celou břišní krajinu a snaží se zjistit bolestivost, nebo takzvanou rezistenci (místo zvýšeného odporu) se u brániční kýly někdy zjistí, že je břicho příliš měkké, kvůli posunu některých orgánů (například žaludku či části tenkého střeva) do dutiny hrudní.

Jak se brániční kýla diagnostikuje?

Vrozenou brániční kýlu lékaři často dokážou diagnostikovat ještě před narozením dítěte. Zhruba polovina případů je zachycena při běžných ultrazvukových vyšetřeních plodu v průběhu těhotenství.

Dalším častou známkou brániční kýly může být zvýšené množství plodové vody (tekutina, která chrání plod) v děloze.

Po porodu se vrozená brániční kýla může projevit následujícími příznaky:

• abnormální pohyby hrudníku
• potíže s dýcháním
• modré zbarvení pokožky a sliznic (cyanóza)
• vymizelé dýchací pohyby a/nebo šelesty na jedné straně hrudníku
• zjištění přítomnosti „peristaltických pohybů žaludku či střev“ v hrudníku
• propadlé (pokleslé) břicho, které vypadá jako „poloprázdné“, protože část orgánů dutiny břišní se nachází v hrudníku

Při diagnostice vrozené i získané brániční kýly se využívají také další metody, jako například:

• rentgen hrudníku
• ultrazvukové vyšetření břicha a hrudníku: při tomto vyšetření lékaři s pomocí speciální sondy, která generuje zvukové vlny, zobrazují na monitoru obrázky orgánů dutiny hrudní a břišní a mohou tak podle určitých známek zachytit i brániční kýlu
• pasáž jícnem: toto vyšetření spočívá v podání kontrastní látky pacientovi a ve sledováním jejího toku trávicím traktem. Používá se například v diagnostice některých poruch polykání a také v diagnostice refluxu či hiátové hernie, což je, jak již víme, jeden z druhů brániční kýly
• CT vyšetření: toto vyšetření umožňuje přímé zobrazení břišních i hrudních orgánů
• vyšetření krevních plynů: při tomto vyšetření se přímo z tepny – artérie, odebírá arteriální krev za účelem stanovení koncentrace kyslíku, oxidu uhličitého a také kyselosti a hodnoty pH
• magnetická rezonance: toto vyšetření umožňuje velmi podrobné zobrazení jednotlivých orgánů a lze ho využít například v těhotenství, při diagnostice plodu v děloze matky. 

Léčba brániční kýly

Léčba brániční kýly závisí na tom o jaký druh kýly se jedná a také na tom, jaké potíže pacientovi způsobuje.

Někdy stačí brániční kýlu jen sledovat a pokud pacientovi nezpůsobuje žádné potíže, stačí jen změnit způsob stravování nebo užívat léky.

Vrozené brániční kýly nebo získané brániční kýly, které pacientům způsobují potíže nebo jsou vysoce rizikové, se léčí chirurgicky.

Smyslem operace je odstranit břišní orgány z dutiny hrudní, vrátit je zpět na původní místo a zašít defekt (otvor) v bránici.

U vrozených kýl se operace provádí co nejdříve po narození (obvykle do 48 – 72 hodin). Někdy je nutné operaci provést okamžitě po narození, jindy to může počkat. Vše závisí na závažnosti příznaků (v případě akutního ohrožení se operuje okamžitě) a také na domluvě lékaře s rodiči dítěte.

Každý případ je jiný a prvním krokem je vždy stabilizace životních funkcí dítěte a zvýšit (a udržet) dostatečnou koncentraci kyslíku v krvi.

Ke stabilizaci životních funkcí novorozence se používají různé léky a techniky, včetně například umělé plicní ventilace (stav, kdy za dítě dýchá přístroj).

Léčba bráničních kýl se provádí ve specializovaných centrech (v ČR například v Ústavu pro péči o matku a dítě – UPMD, v Praze nebo ve fakultních nemocnicích, například v Motole, Brně, Ostravě nebo Olomouci).

Pokud gynekologové při ultrazvukovém vyšetření zjistí u vašeho miminka brániční kýlu, odešlou vás na specializované pracoviště ve vašem regionu, kde se o vás lékaři postarají nebo vám doporučí další postup, podle konkrétní situace.

U získaných bráničních kýl je většinou před operací rovněž nutná stabilizace pacienta, protože nejčastěji brániční kýla vzniká po úrazech (následkem autonehod – nárazy na volant nebo po pádech) a pacienta kromě samotné brániční kýly ohrožují další komplikace, jako je například vnitřní krvácení.

Proto vždy platí zásada, že nejprve se řeší věci, které pacienta bezprostředně ohrožují na životě a teprve následně se přistupuje k léčbě ostatních potíží (včetně například operace brániční kýly).

Zvolený postup léčby brániční kýly vždy závisí na konkrétním případě, na stav pacienta a na dohodě mezi lékařem a pacientem.

Prevence brániční kýly

V současné době neexistuje prevence vrozené brániční kýly. Jediné co můžeme udělat je pečlivě sledovat nastávající maminky a snažit se zachytit případný problém již v době těhotenství, aby bylo možné naplánovat potřebnou péči jak před porodem a během porodu, tak i v poporodním období.

Co se týče možností prevence získané brániční kýly, tak opět není vždy možné jejímu vzniku úplně zabránit, ale můžete riziko snížit přijetím vhodných opatření, jako jsou například:

• bezpečná jízda v autě a používání bezpečnostních pásů
• vyhýbání se extrémním sportům a činnostem, u kterých je velké riziko tupých poranění hrudníku nebo břicha
• vyhnout se konzumaci alkoholu a návykových látek, které zvyšují riziko úrazů
• dbát zvýšené opatrnosti při práci s ostrými předměty (nože, nůžky, apod.)

Jaká je dlouhodobá prognóza brániční kýly?

Prognóza vrozené brániční kýly závisí na stupni poškození plic a dalších orgánů.

Podle dosavadního výzkumu se celková pravděpodobnost přežití u vrozených bráničních kýl pohybuje v rozmezí 70 – 90%.

Pravděpodobnost přežití u získaných bráničních kýl závisí na způsobu poranění, při kterém kýla vznikla, na věku pacienta, na jeho celkovém zdravotním stavu a také na velikosti kýly a na rozsahu poškození ostatních orgánů.

Co si z článku odnést?

Brániční kýla je stav, kdy přes otvor v bránici (buď normální - hiatus esophageus nebo patologický, abnormální) do dutiny hrudní proniknou orgány, které se normálně nachází v břiše (obvykle části tenkých střevních kliček nebo žaludku).

Existuje řada různých druhů bráničních kýl, ale obecně je lze rozdělit na vrozené a získané.

Hlavním problémem vrozených bráničních kýl je to, že jsou často spojeny s vrozenými vadami plic (ageneze nebo dysplazie – tedy nevyvinutí plíce nebo její nedostatečné vyvinutí) nebo s jejich útlakem, což může vést k potížím s dýcháním a většinou vyžaduje urgentní operaci bezprostředně po narození dítěte.

U získaných bráničních kýl léčba závisí na způsobu, jakým kýla vznikla a také na tom, zda pacientovi hernie způsobuje nějaké potíže.

Někdy se získané brániční kýly vůbec neléčí (například hiátové hernie nebo malé brániční kýly, které pacientovi nezpůsobují závažnější potíže), jindy je naopak nutná rychlá operace, zejména v případě, kdy kýla vznikla následkem tupého poranění hrudníku nebo břicha při autonehodách, apod.

Brániční kýla (zejména pak hiátová hernie) se někdy může projevovat jako pálení žáhy, refluxní choroba jícnu (zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu), pocity plnosti či bolestí břicha po jídle.

Pokud vás tyto potíže trápí dlouhodobě, vyhledejte pomoc praktického lékaře.