Co je anasarka, jaké jsou její příčiny a léčba?

Co je anasarka, jaké jsou její příčiny a léčba?
3. března 2019 5:30

Anasarka je povšechný otok a prosáknutí měkkých tkání celého těla vodou. Jedná se o stav, který vzniká když v těle z nějakého důvodu dochází k zadržování nadbyku vody. Někdy se anasarka označuje též jako těžká forma povšechného otoku nebo generalizovaného edému.

Obsah článku

  1. Definice anasarky
  2. Jaké jsou příčiny anasarky?
    1. Syndrom kapilárního úniku (též syndrom děravých kapilár)
    2. Nežádoucí účinky léků
  3. Příznaky anasarky
  4. Jak se anasarka diagnostikuje?
  5. Léčba anasarky
    1. Diuretika
    2. Albumin
    3. Podpůrná léčba
  6. Co si z článku odnést?

Slovo anasarka pochází z řečtiny, kde sarx (sarkos) znamená maso a ana znamená otok, doslova to tedy znamená „otok masa“. Někdy se můžete setkat i s termínem hydrops, což také znamená vodnatelnost a hromadění vody, ale obvykle v jedném orgánu nebo části těla (například hydrops žlučníku nebo dutého systému ledviny).

Anasarka je obecnější termín, znamenající vodnatelnost celého těla a nikoli „jen“ jednotlivých orgánů.

K zadržování a hromadění vody v měkkých tkáních dochází z mnoha různých důvodů a anasarku vyvolávají onemocnění a stavy, při kterých dochází ke změnám hospodaření s bílkovinami (zejména při hypoalbuminémii neboli nedostatku bílkoviny albuminu v krvi) a tekutinami v těle nebo při poruchách cév či lymfatického systému.

Anasarka často bývá příznakem těžkého poškození orgánů nebo závažného onemocnění.

Definice anasarky

Anasarka není totéž co běžný otok (edém). Otoky během života postihují většinu lidí a vznikají z řady různých příčin, jako jsou například poranění, dehydratace nebo nežádoucí účinky některých léků.

Ve většině případů dochází k otokům nebo edémům jen na jedné části těla (například otoky nohou, rukou nebo otoky kolem očí).

Při anasarce ale dochází k otokům celého těla (všech měkkých tkání) a tento stav je považován za velmi závažný. Otoky při anasarce mohou být tak těžké, že úplně znemnožňují pohyb a pacient je tak uvázán na lůžko.

Jaké jsou příčiny anasarky?

Příčin anasarky je celá řada. Některá onemocnění, která anasarku způsobují jsou poměrně častá a běžná, zatímco jiná jsou poměrně vzácná.

Nejčastější příčiny anasarky jsou:

  • Nadměrné intravenózní (nitrožilní) podávání tekutin: u některých závažných onemocnění a stavů, jako jsou například šok, velká ztráta krve, dehydratace, sepse nebo těžké infekce, vám lékaři v nemocnici musí tekutiny doplňovat nitrožilně. Pokud se ale podá nadbytek těchto tekutin nebo se tělo s jejich přísunem nedokáže vypořádat, může to vést až k povšechnému zadržování vody a anasarce.
  • Onemocnění ledvin: pokud ledviny správně nefungují, nedokáže se tělo účinně zbavovat nadbytku tekutin a dochází k jejich zadržování, což může vést až k anasarce.
  • Cirhóza jater: cirhóza je konečné stádium selhání jater. Toto onemocnění může být spojeno s nadměrným holdováním alkoholu nebo těžkým poškozením jater léky či jinou chorobou. Při cirhóze dochází ke změnám v hospodaření s tekutinami v těle a tato porucha funkce jater může způsobit únik tekutin do měkkých tkání.
  • Malnutrice: Malnutrice (podvýživa), zejména pak nedostatek bílkovin ve stravě (kwashiorkor), může vést k zadržování vody ve tkáních, což v extrémním případě může vyvolat anasarku.
  • Onemocnění oběhové soustavy (srdce a cév): poruchy srdeční činnosti (například srdeční selhání) způsobují narušení zásobování orgánů krví. Pokud srdcenedokáže účinně pumpovat krev do oběhu, dochází ke hromadění tekutin ve tkáních, což v extrémních případech může způsobit anasarku.
  • Alergická reakce: někdy vznikají otoky měkkých tkání v těle jako následek alergické reakce. V extrémních případech se pak může objevit i anasarka.

Mezi méně časté příčiny anasarky patří:

Syndrom kapilárního úniku (též syndrom děravých kapilár)

Syndrom kapilárního úniku je stav, při kterém dochází k úniku bílkovin a tekutin z cév do měkkých tkání těla v důsledku narušení permeability (propustnosti) cévní stěny.

Příčiny tohoto stavu zatím úplně přesně neznáme, ale předpokládá se, že k narušení stěny cév dochází při zánětech a poranění cév.

Studie také naznačují, že permeabilitu cévní stěny mohou narušovat některé léky nebo toxiny (jedovaté látky).

Jedna studie například potvrdila, že některé léky užívané v léčbě nádorových onemocnění (rakoviny), jako je například gemcitabin, mohou vyvolat syndrom kapilárního úniku (1).

Další případ anasarky byl zaznamenán po ušknutí zmijí řetízkovou (smrtelně jedovatým hadem) (2).

Nežádoucí účinky léků

Anasarka je také jedním z nežádoucích účinků některých léčiv. Mezi nejčastější léčiva, která mohou anasarku vyvolat patří kortikosteroidy (například dexametason nebo prednison) nebo léky užívané na snížení krevního tlaku (například amlodipin, patřící do skupiny blokátorů kalciových kanálů). Studie naznačují, že po vysazení těchto léků a jejich nahrazení jinými, většinou dojde ke zmírnění příznaků anasarky (3).

Na tomto místě je důležité poznamenat, že bez předchozího souhlasu lékaře byste neměli vysazovat žádné léky. Pokud se tedy u vás objeví příznaky anasarky, otoků či jiných potíží a máte pocit, že by to mohlo souviset s užívanými léky, vyhledejte neprodleně svého lékaře a poraďte se s ním.

Příznaky anasarky

Hlavním příznakem anasarky jsou otoky a vodnatelnost celého těla. Otoky jsou tak velké, že je kůže napnutá a lesklá a někdy dokonce brání pacientovi v pohybu.

Někdy mohou být otoky až tak masivní, že kapky vody prosakují přímo přes kůži ven.

Jedním z charakteristických příznaků anasarky je takzvaný těstovitý edém (někdy též nazývaný jako pitting edém – z anglického pit – vkleslina). Při tomto typu edému dochází při zatlačení na kůži v místě edému k vytvoření vklesliny, která zde zůstává i poté, co se tlak uvolní (podobně jako když zapíchnete prst do těsta) a jen pomalu se vyrovnává.

Kromě otoků jsou dalšími příznaky anasarky například:

  • potíže s chůzí v důsledku otoku nohou (elefantiáza):
  • problém zvednout ruce nad hlavu nebo do úrovně ramen
  • zrychlený tep (tachykardie někdy doprovázené bušením srdce a arytmiemi)
  • bolest kloubů
  • dušnost (potíže s dýcháním, zadýchávání se i při běžných činnostech)

Pokud se tekutina začne hromadit v plicích, může vzniknout až plicní edém, což je život ohrožující komplikace anasarky. Mezi hlavní příznaky plicního edému patří bolest na hrudi, dušnost a kašel.

Jak se anasarka diagnostikuje?

Lékaři většinou ke stanovení diagnózy anasarky postačí obyčejné fyzikální vyšetření. Těžké povšechné otoky jsou totiž snadno a dobře viditelné na první pohled. Nicméně zjištění vyvolávající příčiny anasarky (základního onemocnění) je poněkud tvrdší oříšek.

Prvním krokem v diagnostice základního onemocnění, které anasarku vyvolalo, bývá vyšetření krve, ze kterého lékař orientačně zjistí jak fungují důležité orgány v těle, jako jsou játra (jaterní testy), srdce (troponiny a další kardiomarkery), ledviny (urea a kreatinin) nebo plíce.

Dalším krokem je odběr anamnézy, tedy cílené dotazy na prodělaná onemocnění, která mohou způsobit zadržování tekutin v těle. V případě podezření na onemocnění oběhové soustavy si lékař může vyžádat další vyšetření, obvykle zobrazovací metody, jako jsou EKG (elektrokardiogram – záznam srdeční činnosti), ultrazvukové vyšetření (buď transthorakální nebo jícnové echo pro vyšetření funkce srdce), rentgen plic (pro zjištění zánětů, plicního edému nebo městnání v malém oběhu) nebo zátěžové testy (ergometrie) pro sledování funkce srdce a plic při fyzické zátěži (tělesné námaze).

Léčba anasarky

Pro optimální terapii anasarky je nutné zjistit vyvolávající příčinu. Pokud je například příčinou anasarky onemocnění ledvin, je nutné nejprve zaléčit toto základní onemocnění nebo nahradit funkci poškozené ledviny dialýzou či jinak.

Totéž platí pro srdeční selhání. Pokud je anasarka způsobena srdečním selháním, je nutné nejprve zlepšit činnost srdce, jinak se anasarka objeví znovu.

K bezprostřednímu zmírnění příznaků anasarky se používají následující léky:

Diuretika

Diuretika jsou léky, které slouží k odvodnění organizmu. Pomáhají ledvinám uvolňovat více solí do moči, což vede ke zvýšenému vylučování moči.

V léčbě anasarky se používají hlavně dva druhy diuretik, a to takzvaná kalium šetřící diuretika a kličková diuretika. Kalium šetřící diuretika zabraňují nadměrným ztrátám draslíku močí, což by mohlo pacienta ohrozit na životě, protože draslík je důležitý pro činnost srdce a jeho nedostatek může být velký problém. U anasarky se obvykle diuretika podávají nitrožilně (přes kanylu napíchnutou do žíly), ale lze je užívat i per os (ústy jako tabletky). Konkrétní druhy diuretik a způsob podání závisí na závažnosti anasarky a také na základním onemocnění, které anasarku způsobilo a na rozhodnutí vašeho lékaře.

Albumin

Albumin je bílkovina, kterou vyrábí játra a v těle plní řadu důležitých funkcí. Je nezbytně nutná pro správné hospodaření organizmu s vodou a minerály. V případě podvýživy (zejména pokud nejíte dostatek bílkovin) a také u některých závažných onemocnění jater (cirhóza, selhání jater) nebo ledvin, může dojít k poklesu hladiny albuminu v krvi pod normální hodnoty (odborně se takovému poklesu říká hypoalbuminémie, což znamená nízká koncentrace albuminu v krvi). Pokud se tak stane, začne tělo vytlačovat z cév tekutiny do intersticia (mezibuněčných prostor), což vede ke vzniku otoků a v extrémním případě to může vyvolat až anasarku. V některých případech proto doplnění albuminu může v léčbě anasarky pomoci.

Podpůrná léčba

Na urychlení rekonvalescence vám lékař může doporučit další podpůrbou léčbu. Jedná se zejména o monitorování a omezení konzumace soli a tekutin. Sůl totiž zvyšuje zadržování vody v těle, proto je omezení jejího příjmu u lidí s otoky a anasarkou velmi důležité.

Co si z článku odnést?

Anasarka je povšechné zadržování vody v měkkých tkáních. 

Anasarka podstatně zhoršuje kvalitu života pacientů a může je ohrozit na životě.

Prognóza pacientů s anasarkou závisí na rychlém zjištění vyvolávajícího onemocnění.

Ve většině případů totiž anasarka vzniká až při těžkém poškození životně důležitých orgánů, jako jsou játra, srdce nebo ledviny.

Proto je kromě vlastní léčby zaměřené na zmírnění příznaků anasarky (hlavně užívání diuretik, albuminu a snížení příjmu soli) nutné léčit i základní onemocnění.

Anasarka není totéž co hydrops (u hydropsu je obvyklé jen hromadění tekutin kolem jednoho orgánu - například hydrops žlučníku) nebo ascites (přítomnost tekutiny v břišní dutině), ale může se z těchto stavů vyvinout.

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay (obrázek poskytl uživatel PIRO4D)

Článek naposled aktualizován: 3. března 2019 5:30
Datum příští revize: 3. března 2021 5:30
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace