Vypouklé oči (exoftalmus, proptóza): vše co potřebujete vědět

Exoftalmus (proptóza) je lékařský termín pro vypouklé (vystouplé) oči. Může postihnout jedno nebo obě oči a jeho nejčastější příčinou jsou onemocnění štítné žlázy. Pokud není exoftalmus rychle a správně léčen, mohou vypouklé oči způsobit útlak zrakového nervu (nervus opticus), který přenáší zrakové vjemy z oka do mozku a zpět, což může vést ke zhoršení vidění (rozmazané či dvojité vidění) a někdy i k trvalé ztrátě zraku.

Ve většině případů se příznaky exoftalmu po léčbě časem zlepší, nicméně někdy může trvat i několik let, než se stav úplně upraví.

V některých případech mohou i po léčbě vypouklé oči přetrvávat, a pak je nutná operační léčba.

U některých lidí s exoftalmem přetrvávají potíže se zrakem dlouhodobě. Jedná se zejména o dvojité vidění (diplopii).

Neléčený exoftalmus může vzácně vést až k oslepnutí.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

V případě, že zaznamenáte vypouklé oči (jedno nebo obě), navštivte praktického nebo očního lékaře.

Je důležité co nejrychleji zjistit příčinu tohoto onemocnění a zahájit léčbu, protože čím dříve se s léčbou začne, tím je účinnější.

Diagnostika exoftalmu

Diagnostiku exoftalmu provádí ve většině případů odborný lékař (oftalmolog).

Vyšetření funkce a struktury štítné žlázy je nezbytnou součástí diagnostiky exoftalmu

Diagnostika se skládá z následujících kroků:

• ověření pohyblivosti očí do všech směrů a další oftalmologická vyšetření (zorné pole, vyšetření očního pozadí, apod.)
• vyšetření exoftalmometrem, což je přístroj, který měří jak moc je oko vypouklé
• vyšetření funkce štítné žlázy: toto vyšetření se skládá z laboratorního vyšetření krve pro stanovení hladiny hormonů štítné žlázy a dalších látek, ze kterých lze posoudit jak štítná žláza funguje a také z morfologického (anatomického) vyšetření štítné žlázy ultrazvukem
• v případě podezření na další onemocnění se v diagnostice využívají i další zobrazovací metody, jako je počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI)

V případě zjištění abnormální funkce štítné žlázy (abnormální hodnoty hormonů štítné žlázy v krvi, zvětšení či nodulární přestavba štítné žlázy, apod.) budete odesláni ke specialistovi (endokrinologovi, což je lékař se specializací na léčbu onemocnění žláz s vnitřní sekrecí).

Příčiny exoftalmu

Nejčastější příčinou exoftalmu v České republice je onemocnění štítné žlázy označované jako Gravesova-Basedowova nemoc. Vypouklé oči ale mohou být projevem také dalších onemocnění, včetně nádorů oka a okolních struktur nebo orbitocelulitidy.

Gravesova-Basedowova nemoc

Gravesova-Basedowova nemoc postihuje zhruba 30 % osob se zvýšenou funkcí štítné žlázy (hypertyreózou). Toto onemocnění je častější u žen a u kuřáků.

Gravesova-Basedowova choroba je autoimunitní onemocnění, při kterém náš vlastní imunitní systém začne ničit normální zdravé tkáně lidského těla.

Při Gravesově-Basedowově nemoci imunitní systém poškozuje svaly a tukovou tkáň ou tkáň štítné žlázy za okem, což způsobuje jejich otok, který vede k exoftalmu, tedy k „vystoupnutí“ postiženého oka z orbity.

Gravesova-Basedowova choroba je většinou spojována s nadměrnou funkcí štítné žlázy (hypertyreózou), ale vzácně se může vyskytnout i u osob s hypotyreózou (sníženou funkcí štítné žlázy) a/nebo u lidí s normální funkcí štítné žlázy.

Obecně označujeme exoftalmus v důsledku Gravesovy-Basedowovy choroby názvem Gravesova oftalmopatie.

Další příčiny

Existují i další příčiny exoftalmu nicméně jsou mnohem méně častější než Gravesova-Basedowova choroba.

Mezi další příčiny exoftalmu patří:

• poranění očí
• krvácení do prostoru za očima (retrobulbární hematom)
• abnormální tvar krevních retrobulbárních cév
• infekce tkání v orbitě (očnici, což je kostěná schránka v lebce, ve které je oko uloženo)
• nádorová onemocnění, zejména neuroblastom nebo některé druhy sarkomů (nádory měkkých tkání)

Vzácně může být exoftalmus vrozený. V takovém případě postihuje novorozence.

Komplikace

V závislosti na vyvolávající příčině exoftalmu se mohou objevit i další příznaky.

Například u Gravesovy-Basedowovy nemoci se často vyskytují také následující komplikace:

• červené oči, často ve spojení s bolestmi postiženého oka či pocitem tlaku za očima
• syndrom suchého oka
• slzení oka
• zvýšená citlivost na světlo (fotofobie, světloplachost)
• poruchy vidění (dvojité nebo rozmazané vidění)

V případě těžkého exoftalmu má pacient často potíže zavřít oči, což způsobuje vysychání rohovky a syndrom suchého oka.

Závažnou komplikací vysychání oční rohovky je rohovkový vřed, který může trvale poškodit rohovku a zrak pacienta.

Léčba exoftalmu

Léčba vypouklých očí závisí na vyvolávající příčině.

V případě, že je příčinou exoftalmu autoimunitní onemocnění štítné žlázy (Gravesova-Basedowova choroba), spadá léčba do kompetence endokrinologů.

Kromě toho budete při exoftalmu z jakýchkoli příčin pod pravidelným dohledem očního lékaře a budete k němu chodit na pravidelná vyšetření.

Léčba exoftalmu spojeného s Gravesovou-Basedowovou nemocí je dlouhodobá a několikastupňová, protože toto onemocnění má dvě hlavní fáze:

• fáze „aktivního onemocnění“, kdy dochází k nejvýznamnějšímu vysychání rohovky a zčervenání oka a pacientovi hrozí dočasné či trvalé zhoršení zraku
• „neaktivní (klidová)“ fáze, kdy hlavní příznaky onemocnění již ustoupily, ale stále je nutná léčba příznaků, které přetrvávají dlouhodobě (což jsou například vypouklé oči).

Aktivní fáze onemocnění může trvat několik měsíců až 2 roky.

Úprava hladin hormonů štítné žlázy

V případě zvýšené či snížené funkce štítné žlázy vám lékaři nasadí léčbu jejímž cílem je normalizovat hladinu hormonů štítné žlázy v krvi.

Při hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy) jsou součástí léčby takzvaná tyreostatika, což jsou léky, které blokují nadměrnou tvorbu hormonů štítné žlázy a patří mezi ně například preparáty zvané thionamidy.

Nedílnou součástí léčby exoftalmu je normalizace hladiny hormonů štítné žlázy v krvi s pomocí vhodných léků

Při hypotyreóze (snížená funkce štítné žlázy) předepíší lékaři pacientovi hormonální substituční léčbu, jejímž cílem je doplnit hladinu chybějících hormonů štítné žlázy v krvi. Normalizace hladiny hormonů štítné žlázy v krvi nemusí vždy zmírnit potíže spojené s exoftalmem, ale zabrání jejich dalšímu zhoršování a současně pomůže zabránit dalším komplikacím spojeným s nízkou/vysokou hladinou hormonů štítné žlázy v krvi.

Faktory životního stylu

Nedílnou součástí léčby vypouklých očí jsou změny životního stylu, které pomáhají zmírnit potíže spojené s exoftalmem, jako jsou syndrom suchého oka nebo zčervenání očí.

V léčbě exoftalmu pak mohou pomoci následující opatření:

• zanechání kouření: kouření podstatně zvyšuje riziko rozvoje očních komplikací při exoftalmu a je proto vhodné se mu vyhnout.
• podložte si hlavu na spaní více než obvykle, což pomáhá zmírnit otoky kolem očí.
• v případě, že trpíte zvýšenou citlivostí na světlo (světloplachostí), noste sluneční brýle, čímž zamezíte zbytečnému dráždění očí.
• snažte se zamezit proniknutí prachu a dalších dráždivých látek (kouř, výpary chemikálií, smog) do očí.
• pokud vás trápí vysychání rohovky, dbejte na její dostatečné zvlhčování. K tomu slouží speciální oční kapky označované jako umělé slzy, které vám předepíše lékař nebo si je můžete koupit v lékárně.
• pokud máte dvojité vidění, nechte si udělat speciální brýle s cylindrickými skly, které tento problém zmírňují.

Pokud máte jen mírné příznaky exoftalmu, často jako jediná léčba postačí normalizovat hladiny hormonů štítné žlázy v krvi.

Steroidy

V případě že pacienta trápí silné bolesti a zánět, může mu lékař předepsat steroidy, což jsou účinné léky se silným protizánětlivým účinkem.

U exoftalmu jsou steroidy podávány nitrožilně (intravenózně) nebo přímo do oka, protože v této formě jednak rychleji účinkují a jednak se do jisté míry můžeme vyhnout některým nežádoucím účinkům, které tyto léky vyvolávají při perorálním podání.

Léčba trvá obvykle 10 až 12 týdnů, přičemž každý týden dostane pacient jednu injekční dávku steroidů.

Zhruba za 1 až 2 týdny po zahájení léčby by měl pacient zaznamenat zlepšení stavu a ústup potíží.

Při léčbě steroidy se mohou vyskytnout následující nežádoucí účinky:

• neklid a nervozita
• nespavost
• bolest hlavy
• zčervenání kůže na obličeji a krku

Tyto nežádoucí účinky se většinou objevují jen krátkodobě a rychle odezní. Pokud se tak nestane, poraďte se se svým lékařem.

Radioterapie

Pokud léčba steroidy nepomáhá zmírnit potíže spojené s exoftalmem, může některým pacientům pomoci radioterapie (ozáření).

Někdy se léčba steroidy a radioterapie vzájemně kombinují.

Při radioterapii se využívají jak nízké hodnoty energií, tak vysoké hodnoty energie.

Vysoké hodnoty energie slouží k ničení a odstranění buněk, zatímco nízké hodnoty pomáhají zmírnit otoky měkkých tkání a snížit tlak na oční bulbus.

Během radioterapie pacient leží s hlavou fixovanou ve speciálním aparátu a přístroj pak přesně zacílí svazek energie na potřebné místo.

Radioterapie většinou probíhá ambulantně a není nutná hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení.

Radioterapie může být spojena s některými nežádoucími účinky, mezi něž, mimo jiné, patří:

• dočasné a krátkodobé zhoršení problémů s očima (zejména syndromu suchého oka, zčervenání očí či potíží se zrakem)
• šedý zákal
• ve velmi vzácných případech může dojít k poškození sítnice a trvalému zhoršení zraku

Operace

V případě závažných nebo přetrvávajících problémů je nutné léčit exoftalmus chirurgicky.

K operaci se přistupuje zejména v případě, kdy vypouklé oko ohrožuje zrakový nerv a pacientovi hrozí trvalá ztráta zraku.

Operace může pacientům pomoci také v případě, kdy je příčinou exoftalmu retrobulbární hematom, který tlačí na oko a okolní struktury.

Po jeho odsátí se pak pacientovi zpravidla uleví.

V zásadě existují 3 následující druhy operací, které pacientům s exoftalmem mohou pomoci:

• dekomprese orbity: cílem této operace je odstranit část kosti z očnice a tím snížit tlak na oční nerv
• operace očních víček: cílem této operace je upravit polohu, vzhled a velikost očních víček tak, aby šla zavřít
• operace okohybných svalů: cílem této operace je zmírnit nežádoucí příznaky exoftalmu, jako je například dvojité vidění.

Tyto operace se obvykle provádí v celkové anestézii, což znamená, že se pacient uspí. V závislosti na druhu a rozsahu operace je často nutná několikadenní hospitalizace.

Dekomprese orbity

Dekomprese orbity se nejčastěji provádí z důvodu zmírnění tlaku na zrakový nerv (nervus opticus).

Při této operaci se odstraní část kostěné schránky (očnice), ve které je oko uloženo, včetně části okolního tuku.

Tím se uvolní tlak na zrakový nerv a současně tento výkon také zmírňuje projevy exoftalmu, protože oko do uvolněného prostoru lépe zapadne.

Po dekompresi orbity zůstává pacient několik dní v nemocnici na pozorování.

Mezi možné komplikace dekomprese orbity, mimo jiné, patří:

• přetrvávající diplopie (dvojité vidění)
• retrobulbární hematom (nahromadění krve za okem)
• pooperační infekce

O vhodnosti dekompresní se poraďte se svým lékařem.

Další možnosti léčby exoftalmu

Léčba exoftalmu obecně závisí na vyvolávající příčině.

Pokud jsou příčinou poruchy štítné žlázy, je nutné hladinu hormonů štítné žlázy v krvi srovnat s pomocí vhodných léků.

V některých případech může být příčinou exoftalmu infekce měkkých tkání v orbitě, která se označuje jako orbitocelulitida. Tyto infekce se léčí antibiotiky.

Mezi relativně časté komplikace orbitocelulitidy patří absces, který je často nutné vypustit a uvolnit tak tlak na zrakový nerv.

V případě, že je příčinou exoftalmu nádorové onemocnění, jsou součástí léčby také následující postupy:

• chemoterapie: léky, které zabíjí nádorové buňky
• radioterapie (ozáření): zabíjení nádorových buněk ozářením vysokou energií.
• chirurgické odstranění nádoru
• biologická léčba: v některých případech lze nádory zničit takzvanou imunomodulační nebo biologickou léčbou, která je založena na podávání léků na povzbuzení našeho vlastního imunitního systému tak, aby si s nádorem poradil.

Řízení motorových vozidel

Exoftalmus bývá spojený s postižením zraku a v takovém případě vám může oční lékař dočasně pozastavit platnost řidičského oprávnění.

Co si z článku odnést?

Vypouklé oči (exoftalmus či proptóza) jsou nejčastěji způsobeny zvýšenou funkcí štítné žlázy při autoimunitním onemocnění s názvem Gravesova-Basedowova choroba.

Tento stav odborně označujeme jako Gravesova oftalmopatie a dochází při něm k autoimunitnímu zánětu měkkých tkání uvnitř očnice, což vede k jejich zbytnění a proptóze.

V některých případech mohou být příčinou exoftalmu i jiná onemocnění (například orbitocelulitida, retrobulbární hematom nebo nádory oka okolních struktur) .

S exoftalmem jsou často spojeny problémy se zrakem, zejména pak dvojité či rozmazané vidění.

Léčba spočívá v odstranění vyvolávající příčiny.