Proč máte oteklý krk? Časté příčiny a léčba!

Proč máte oteklý krk? Časté příčiny a léčba!
19. listopadu 2021 19:55

Otok krku je nejčastěji způsoben nahromaděním tekutiny v měkkých tkáních krku, zánětlivým postižením nebo se může objevit v souvislosti s operačními výkony v této oblasti (například po operacích štítné žlázy nebo karotických tepen (endarterektomie).

Obsah článku

  1. Časté příčiny
    1. Infekční onemocnění
    2. Nádorová onemocnění
    3. Léky a alergie
    4. Autoimunitní onemocnění
    5. Oteklý krk po operaci
    6. Úrazy
  2. Diagnostika
  3. Léčba
  4. Kdy navštívit lékaře?
  5. Co si z článku odnést?

Nejčastějším důvodem otoku krku jsou zvětšené lymfatické uzliny, k jejichž zduření dochází nejen při bakteriálních či virových infekčních onemocněních, jako jsou například respirační infekce, ale také při některých závažných chorobách, jako je například rakovina.

Respirační infekce navíc způsobují další příznaky, jako jsou řezání či škrábání v hrdle, horečka nebo zahlenění.

Mezi další častou příčinu otoků v oblasti krku patří zvětšená štítná žláza (struma) a alergická reakce na hmyzí jedy, léky nebo některé další látky či potraviny (například ořechy nebo některé druhy ovoce, jako je například banán).

Časté příčiny

Mezi nejčastější příčiny otoku krku patří infekční onemocnění, která způsobují zvětšení lymfatických uzlin na krku.

Ke zduření krčních uzlin může dojít také v rámci alergické reakce na hmyzí bodnutí, některé léky nebo při potravinových alergiích.

Respirační infekce jsou nejčastější příčinou otoku krku. Mezi další příčiny patří autoimunitní choroby, nádorová onemocnění, nežádoucí účinky léků nebo alergie.

Respirační infekce jsou nejčastější příčinou otoku krku. Mezi další příčiny patří autoimunitní choroby, nádorová onemocnění, nežádoucí účinky léků nebo alergie.

Zduřelé uzliny a otoky krku se mohou objevit také při některých nádorových onemocněních (například u nádorů v oblasti hlavy a krku, ale také u některých nádorů trávicího traktu, zejména žaludku, jater, jícnu, žlučníku nebo žlučovodů).

Infekční onemocnění

Mezi hlavní infekční onemocnění, která mohou způsobit otok krku, mimo jiné, patří:

  • Ušní infekce: všechny závažnější ušní infekce mohou kromě bolesti způsobit zduření spádových uzlin, což se projeví otokem krku. Ušní infekce jako jsou zánět středního ucha (otitis media) nebo zánět zevního zvukovodu tak patří mezi časté příčiny otoku krku zejména u dětí.
  • Zánět slinných žláz: na hlavě a krku se nachází největší slinné žlázy (příušní - glandula parotis, podčelistní - glandula submandibularis a podjazyková - glandula sublingualis). Zánět slinných žláz (sialoadenitida) může způsobit nejen bolesti v krku, ale také zduření krčních uzlin a otok krku.
  • Záněty štítné žlázy spojené s jejím zvětšením.
  • Respirační infekce (zejména záněty horních cest dýchacích): mezi příznaky onemocnění dýchacích cest, jako jsou nachlazení nebo chřipka, kromě rýmy zvýšených teplot, kašle a horečky patří také bolest či škrábání v krku a zvětšení lymfatických uzlin na krku.
  • Zánět vedlejších dutin nosních (sinusitida): zánět vedlejších dutin nosních se kromě bolestí hlavy, horečkami, únavou a zadní rýmou může projevit také otokem krkupři zduření krčních mízních uzlin.
  • Záněty zubů a dásní: onemocnění zubů a dásní se kromě bolesti může projevit také otokem krku či tváře.
  • Infekční mononukleóza: jedná se o virové onemocnění způsobené virem EBV (virus Ebsteina-Barrové). Součástí příznaků tohoto onemocnění je i zvětšení lymfatických uzlin v těle, včetně krku.
  • Záněty kůže, podkoží, sliznic, dásní a měkkých tkání: zánětlivé postižení kůže, podkoží (flegmóna nebo celullitis), sliznice dutiny ústní (afty a další boláky v ústech), dásní, jazyka či měkkých tkání krku může být spojeno s otokem a dalšími příznaky. Navíc se tyto záněty mohou přes krk šířit až do mediastina, což může být život ohrožující.
  • Zánět mandlí (akutní tonzilitida): toto onemocnění se lidově označuje jako angína a je vyvolané baktérií Streptococcus pyogenes. Mezi jeho příznaky patří bolest v krku, čepy na mandlích nebo horečky. Život ohrožující může být peritonsilární absces, což je závažná komplikace akutní tonzilitidy, kdy dochází k tvorbě hnisem vyplněných dutin v okolí mandlí (absces) a hrozí rozšíření zánětu do mediastina, což bez včasné léčby může skončit fatálně (smrtí pacienta).

Nádorová onemocnění

Další příčinou otoku krku jsou nádorová onemocnění (lidově rakovina). Maligní nádory mohou metastazovat do lymfatických uzlin kdekoli na těle, což se projeví jejich zduřením a otokem v příslušné části těla.

Mezi nejčastější nádorová onemocnění, která jsou spojena se zvětšením uzlin a otokem krku patří:

  • Nádory hlavy a krku, zejména nádory hrtanu, štítné žlázy, mandlí, hlasivek, jazyka a dalších orgánů v této oblasti.
  • Nádory prsu, které často metastazují do podpažních lymfatických uzlin, ale mohou prorůstat i do krku.
  • Lymfomy: jedná se o nádory mízních uzlin, které mohou postihnout lymfatické uzliny kdekoli na těle, včetně krku.

Nádorové a nenádorové (reaktivní) zvětšené zvětšené uzliny lze od sebe odlišit jen histopatologicky (při speciálním vyšetření pod mikroskopem), nicméně určitým vodítkem může být skutečnost, že zatímco uzliny zvětšené z důvodu infekce bývají měkké a bolestivé, nádorové uzliny bývají naopak na pohmat tvrdé a nebolestivé.

Léky a alergie

Některé léky nebo alergická reakce na léky, potraviny či toxiny z ovzduší, mohou způsobit zvětšení uzlin a otok krku.

Nejčastěji se zvětšené uzliny objevují při léčbě antiepileptiky (léky proti křečím a epileptickým záchvatům) a antimalariky (léky na malárii).

Se zvětšením uzlin se můžeme setkat také při lékových alergiích (například při alergii na penicillin), kdy se často objevují také další příznaky, jako jsou žloutenka (žluté zbarvení očního bělma a kůže), svědění kůže nebo dušnost.

Stejně tak se otok hrdla a krku objevuje při potravinových alergiích nebo alergii na hmyzí bodnutí.

Autoimunitní onemocnění

Některá autominutní onemocnění, jako je systémový lupus erythematodes nebo revmatoidní artritida mohou rovněž způsobit zvětšení lymfatických uzlin na krku a otok postižené oblasti.

Stejně tak jsou s otoky krku spojeny některé autoimunitní záněty štítné žlázy (například Hashimotova thyroitida).

Oteklý krk po operaci

Otoky měkkých tkání krku se mohou objevit také po operacích v této krajině, zejména po operacích štítné žlázy (například parciální nebo totální tyroidektomii) nebo po endarterektomii karotid (operace, při které se odstraňují sklerotické pláty z karotických tepen).

Úrazy

Po úrazech krku se rovněž může objevit otok v postižené oblasti. Úrazy krku mohou být velmi nebezpečné, protože mohou vést k poškození či obstrukci dýchacích cest.

Proto byste při úrazech krku měli vždy vyhledat lékaře, zejména pokud se po úrazu objeví příznaky jako je chrapot, dušnost nebo krvácení.

Diagnostika

V diagnostice otoku krku se využívají následující postupy a vyšetření:

  • Odběr anamnézy: smyslem je získat od pacienta informace o jeho obtížích, prodělaných onemocněních, lécích, které užívá, apod. Dobře odebraná anamnéza pomáhá lékaře nasměrovat ke správné diagnóze.
  • Fyzikální vyšetření: jedná se o prohlídku celého těla, kdy lékař využívá pohmatu, pohledu, poklepu a poslechu ke zjištění příčin pacientových obtíží. V případě otoku krku je namístě palpační vyšetření štítné žlázy (pomáhá orientačně zjistit, zda pacient nemá zvětšenou štítnou žlázu).
  • Laboratorní vyšetření krve: z laboratorního vyšetření krve lze zjistit například známky snížené nebo zvýšené funkce štítné žlázy (hypotyreóza či hypertyreóza), zánětlivé nebo nádorové markery nebo diferenciální počet jednotlivých krevních elementů (bílých a červených krvinek a krevních destiček). To nás spolu s klinickými příznaky a výsledky dalších vyšetření nasměruje ke správné diagnóze.
  • Zobrazovací metody: v diagnostice příčin otoku krku se často využívají zobrazovací metody, zejména ultrasonografie (s její pomocí lze odhalit například zvětšené uzliny, zvětšenou štítnou žlázu, hematomy na krku a další patologie), výpočetní tomografie, magnetická rezonance, scintigrafie nebo hybridní metody (PET CT či PET MR). S pomocí těchto vyšetření lze také odhalit například nádory, apod.
  • Biopsie: při tomto vyšetření se odebírá přímo vzorek tkáně z krku (například část zvětšené uzliny nebo nádoru, apod.) a vyšetří se pod mikroskopem na patologii. Toto vyšetření jako jediné dokáže stanovit definitivní diagnózu (například rozhodnout o typu nádoru nebo o tom, zda se jedná o nádor, zánět či autoimunitní onemocnění, apod.).

Léčba

Léčba otoku krku závisí na vyvolávající příčině.

Někdy není žádná léčba nutná, protože například reaktivně zvětšené uzliny při respiračních infekcích se zmenší jakmile odezní bolest v krku, bolest při polykání, kašel, rýma a další příznaky.

U bakteriálních infekcí může lékař předepsat antibiotika (například penicilin na streptokokové infekce nebo makrolidy v případě alergie na penicilin).

V léčbě virových infekcí lze někdy předepsat antivirotika (léky proti virům), ale v případě respiračních infekcí lékaři doporučují jen klidový režim, dostatek tekutin a spánku a léky na horečku a bolest (například nesteroidní antiflogistika nebo paracetamol).

Autoimunitní onemocnění se často léčí kortikoidy (dexametazon, prednison, apod.) a dalšími léky.

V léčbě snížené funkce štítné žlázy se užívají hormonální substituční léčiva (Letrox, Euthyrox, apod.).

V léčbě otoku krku se využívají různé léky, jako jsou antibiotika nebo kortikosteroidy. Od horečky a bolesti pomáhají například nesteroidní antiflogistika nebo paracetamol.

V léčbě otoku krku se využívají různé léky, jako jsou antibiotika nebo kortikosteroidy. Od horečky a bolesti pomáhají například nesteroidní antiflogistika nebo paracetamol.

Nádorová onemocnění se léčí operačně (odstraněním nádoru, okolních uzlin a/nebo postiženého orgánu - například parciální nebo totální tyreoidektomie při nádorech štítné žlázy), často v kombinaci s chemoterapií a radioterapií (u některých nádorů štítné žlázy pomáhá léčba radioaktivním jódem).

V léčbě některých druhů nádorů se uplatňuje také biologická (imunomodulační) léčba.

Na dočasnou úlevu od otoku krku a dalších nepříjemných příznaků, jako jsou škrábání nebo bolest v krku, můžete vyzkoušet také teplé obklady (například Priessnitzův zábal).

Kdy navštívit lékaře?

Pokud jsou příčinou otoku krku reaktivně zvětšené uzliny, ve většině případů se stav pacienta upraví do 2 až 3 týdnů po odeznění infekčního onemocnění.

Pokud problém přetrvává a otok krku se do 3 týdnů nezmenší, vyhledejte lékařskou pomoc.

Navštívit lékaře byste měli také v následujících případech:

  • Pokud si na krku (či jinde na těle) nahmatáte tvrdou uzlinu nebo bulku, která se volně nepohybuje proti spodině.
  • Pokud si na krku nahmatáte bulku větší než 2 cm.
  • Pokud je otok krku doprovázen dalšími příznaky, jako jsou bolest břicha, noční pocení, nevysvětlitelné hubnutí, únava nebo vysoké horečky.

Co si z článku odnést?

Nejčastější příčinou otoku krku jsou zvětšené uzliny (například při infekčních a dalších onemocněních) nebo zvětšená štítná žláza.

Mezi onemocnění, při kterých se otok krku může objevit patří nejen respirační infekce, ale také ušní infekce, záněty zubů a dásní nebo slinných žláz.

Někdy může být příčinou otoku krku i nádorové onemocnění (například lymfomy, nádory štítné žlázy a jiné nádory hlavy a krku).

Léčba otoku krku závisí na vyvolávající příčině.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicoverhospitals.in

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 19. listopadu 2021 19:55
Datum příští revize: 19. listopadu 2023 19:55
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace