Syndrom dráždivého tračníku: příčiny, příznaky diagnostika a léčba

Syndrom dráždivého tračníku: příčiny, příznaky diagnostika a léčba
10. února 2016 7:55

Syndrom dráždivého tračníku (anglicky IBS - Irritable Bowel Syndrome) je dlouhotrvající, poměrně často se vyskytující problém týkající se zažívacího systému. Bývá spojen s epizodami křečovitých bolestí v oblasti žaludku, nadýmáním, průjmy, či zácpou. V našem dnešním článku se dozvíte vše o jeho příčinách, projevech, diagnostice a léčbě

Příznaky syndromu dráždivého tračníku

Projevy syndromu dráždivého tračníku se obvykle po jídle zhoršují a mají tendenci přicházet a odcházet v epizodách (střídají se období bez obtíží s epizodami obtíží).

U většiny lidí dochází k náhlému vzniku příznaků, které trvají několik dní. Poté dochází ke zlepšení, přičemž příznaky však nemusí zcela vymizet.

U části pacientů se zdá, že příznaky bývají vyvolány konzumací nějaké konkrétní potraviny či tekutiny.

Hlavní příznaky syndromu dráždivého tračníku

Mezi nejběžnější příznaky patří:

  • bolesti břicha, křeče, které mohou být vystřídány průjmy
  • střevní obtíže - průjem, zácpa, či kombinace obojího
  • nadýmání
  • výrazná plynatost (meteorismus)
  • nutkání na stolici
  • pocit nedostatečného vyprázdnění po návštěvě toalety
  • příměs hlenu ve stolici

Další obtíže

Kromě hlavních příznaků popsaných výše se u těchto pacientů vyskytuje i řada méně častých obtíží:

  • nedostatek energie (letargie)
  • nevolnost
  • bolesti zad
  • problémy s močovým měchýřem (probouzení v noci z důvodu nutnosti močení, naléhavá potřeba močení, obtíže plně vyprázdnit močový měchýř)
  • bolestivý pohlavní styk (dyspareunie)
  • inkontinence

Příznaky syndromu dráždivého tračníku mívají výrazný dopad na běžný život člověka a také hluboký psychologický dopad. Mnoho pacientů trpí pocity deprese a úzkosti.

Kdy navštívit praktického lékaře?

Pokud máte podezření, že trpíte syndromem dráždivého tračníku, je vhodné navštívit praktického lékaře. Lékař provede potřebná vyšetření a stanoví příčinu vašich obtíží.

Lékař se na počátku bude zabývat především důkladnou anamnézou. Optá se na vaše obtíže, popřípadě doplní další potřebná vyšetření.

Praktického lékaře byste také měli navštívit, pokud trpíte úzkostnými či depresivními obtížemi. Takovéto problémy se pouze zřídkakdy napraví bez lékařské pomoci, navíc mohou vést ke zhoršení průběhu onemocnění.

V případě, že se u Vás vyskytují některé z následujících příznaků - nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, otok, pocit „knedlíku“ v žaludku, krvácení při vyprazdňování, či příznaky anémie (chudokrevnosti - bledost, dušnost, únava atd.), navštivte lékaře okamžitě, neboť tyto obtíže mohou představovat závažný stav.

Příčiny vzniku syndromu dráždivého tračníku

Přesná příčina vzniku syndromu dráždivého tračníku není známa, většina odborníků se však domnívá, že tento stav má spojitost s trávícími problémy a zvýšenou citlivostí střeva.

Existuje celá řada možných příčin (včetně zánětlivého procesu, infekce a některých typů diet), u žádné z nich však nebyla prokázána jistá souvislost se vznikem onemocnění.

Trávicí obtíže

Zpracovaná potrava se pohybuje trávicím traktem prostřednictvím rytmického působení střevní svaloviny.

Nicméně, u syndromu dráždivého tračníku dochází ke vzniku změn týkajících se střevní peristaltiky (činnosti střev), poté potrava prochází zažívacím ústrojím buď příliš rychle, či pomalu.

Při příliš rychlém pohybu potraviny zažívacím ústrojím vznikne průjem, neboť není dostatek času ke vstřebání vody z potravy.

Žába na záchodě a instalatér

Jestliže se potrava pohybuje trávicím ústrojím příliš pomalu, vzniká zácpa (neboť se vstřebává větší množství vody, stolice je tvrdá a obtížně vyprazdnitelná).

Dále je možné, že nedochází ke správnému pohybu potraviny trávicím ústrojím v důsledku poškození nervových signálů (jejichž prostřednictvím jsou předávány informace ze střevní stěny do mozku a naopak).

Správné fungování střeva také může být ovlivněno zvýšenou hladinou serotoninu, k čemuž může dojít po požití některých druhů potravin či v období stresu a nervového vypětí.

Zvýšená citlivost střeva

Mnoho vašich pocitů je spjato s činností trávicího systému. Jako příklad lze uvést nervovou signalizaci, prostřednictvím které jsou vedeny informace z trávicího traktu do mozku ohledně hladu, či pocitu nasycení, či nucení na stolici.

Někteří odborníci se domnívají, že pacienti trpící syndromem dráždivého tračníku mohou být přecitlivělí na signály z trávicího systému. Přecitlivělost se poté projeví mírnými zažívacími obtížemi(např. stresová bolest žaludku).

Psychogenní faktory

Psychologické faktory hrají velmi významnou úlohu v etiologii (příčinách vzniku) syndromu dráždivého tračníku.

To však neznamená, že obtíže vznikající při tomto onemocnění vznikají pouze „v hlavě“. Intenzivní emocionální stavy (stres, úzkost) však mohou vyvolat chemické změny, které narušují normální činnost trávicího systému.

Změny mohou nastat i náhle. U velkého počtu pacientů, kteří v minulosti netrpěli trávicími obtížemi, může dojít k náhlému vzniku obtíží (náhlá změna vyprazdňování), pokud zažijí stresovou situaci (např. zkoušky či pracovní pohovor).

Někdy předchází vzniku onemocnění traumatická událost, obvykle v průběhu dětství (zneužívání, zanedbávání, vážné onemocnění, či úmrtí blízkého člena rodiny).

Takové náročné zkušenosti mohou vést ke zvýšení citlivosti vůči působení stresu, vzniku bolesti a diskomfortu.

Spouštěcí faktory

Mezi vyvolavatele obtíží spojených se syndromem dráždivého tračníku patří některé potraviny a tekutiny. Spouštěcí faktory jsou odlišné u jednotlivých pacientů. Obyčejně mezi ně patří:

  • alkohol
  • nápoje s obsahem oxidu uhličitého („bublinkové“ nápoje)
  • čokoláda
  • nápoje s obsahem kofeinu (čaj, káva, coca-cola)
  • rychlé občerstvení (bramborové lupínky, sušenky)
  • mastné či smažené potraviny

Pro identifikaci spouštěčů doporučujeme vedení deníku, do kterého si budete důsledně zapisovat veškerou přijatou stravu a nápoje (druh a množství).

Vzhledem k tomu, že mezi významné spouštěče řadíme stres, je důležité osvojit si metody přispívající k efektivnímu zvládání stresových situací.

Diagnostika

Diagnostika syndromu dráždivého tračníku není zcela jednoduchá, neboť neexistují specifická vyšetření, která by potvrdila diagnózu (onemocnění není spojeno se vznikem abnormit v zažívacím traktu, které by byly nějakým způsobem detekovatelné).

Ve většině případů je diagnóza stanovena na základě přítomnosti typických obtíží.

Podezření na syndrom dráždivého tračníku obvykle vznikne, pokud udáváte následující obtíže, (trvající nejméně po dobu nejméně 6 měsíců):

  • bolesti břicha v oblasti žaludku, pocit břišního diskomfortu
  • nadýmání a plynatost (meteorismus)
  • změna v charakteru vyprazdňování - častější vyprazdňování, zácpa či průjem

Diagnóza je pravděpodobná, jestliže trpíte žaludečními bolestmi či pocity diskomfortu, které jsou střídány s epizodami nucení na stolici, častějším vyprazdňováním, či změnou konzistence stolice.

Uvedené obtíže by měly být doplněny alespoň dvěma z těchto čtyř příznaků:

  • změna pocitů při vyprazdňování- nucení vytlačovat stolici, pocit nucení na stolici, pocit nedostatečného vyprázdnění po návštěvě toalety
  • nadýmání, pocity napětí v oblasti žaludku
  • zhoršení obtíží po jídle
  • příměs hlenu při vyprázdnění stolice

Diferenciální diagnostika (vyloučení dalších možných stavů, které se projeví podobnými obtížemi)

Přestože syndrom dráždivého tračníku bývá diagnostikován na základě uvedených příznaků, je také nutné vyloučit některé další stavy, které se mohou projevovat podobnými obtížemi.

Lékař většinou provede krevní vyšetření, aby vyloučil jiné stavy projevující se obdobnými příznaky (např. celiakie = chronická- dlouhodobá celoživotní nesnášenlivost lepku v potravě, či infekce).

Ze vzorku stolice bývá také provedeno vyšetření tzv. střevního kalprotektinu, což je látka, vznikající ve střevě při zánětlivém procesu, jeho přítomnost ve stolici se využívá k diagnostice tzv. idiopatických střevních zánětů (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida).

Varovná znamení

Jestliže se u vás vyskytuje některé z níže uvedených varovných znamení, bude nezbytné doplnit další potřebná vyšetření.

Varovnými znameními máme na mysli obtíže, které by mohly svědčit pro potenciálně závažný stav (např. nádorové onemocnění). Mezi tyto příznaky patří:

• nevysvětlitelný úbytek hmotnosti
• otok či zduření v oblasti břicha či konečníku
• krvácení z konečníku
• anémie

Doplňující vyšetření jsou také doporučena, jestliže se v rodinné anamnéze vyskytuje zhoubné nádorové onemocnění tlustého střeva či vaječníků, nebo jestliže se obtíže vyskytly ve věku nad 60 let a trvají déle než 6 týdnů.

V takových případech bývá provedeno vyšetření zvané kolonoskopie k posouzení střevní struktury. Střevní sliznice je zkoumána prostřednictvím endoskopu (trubice, která je skrz konečník zaváděna dále do tlustého střeva).

Podrobné informace o kolonoskopii najdete v tomto článku.

Léčba syndromu dráždivého tračníku

Obtíže spojené se syndromem dráždivého tračníku lze ovlivnit změnou způsobu stravování a životního stylu a pochopením povahy onemocnění.

Medikace, či psychologické vyšetření však mohou být v některých situacích nezbytné.

Dieta při syndromu dráždivého tračníku

Důležitou součást kontroly příznaků syndromu dráždivého tračníku představuje změna jídelníčku. Pro tento syndrom však neexistuje přesně daný typ diety, záleží na obtížích, které se u Vás vyskytují. Je potřeba zvolit zdravé potraviny, které vám budou vyhovovat.

Zdravé ovoce

Užitečné je vedení deníku, do kterého zaznamenáváme, zda konzumované potraviny obtíže zhoršují či zlepšují. Tímto způsobem se příště vyvarujeme konzumace potravin, které vedou ke zhoršení příznaků. Je však důležité uvědomit si, že tyto potraviny nelze vynechat napořád.

Vláknina

U syndromu dráždivého tračníku bývá obecně doporučována dostatečná konzumace vlákniny v potravě. Existují dva hlavní typy vlákniny- rozpustná (kterou tělo stráví) a nerozpustná (která není vstřebána a strávena).

Potraviny s obsahem rozpustné vlákniny:

  • oves
  • ječmen
  • žito
  • ovoce (např. banány, jablka)
  • kořenová zelenina (mrkev, brambory)
  • lněná semínka

Potraviny s obsahem nerozpustné vlákniny:

  • celozrnné pečivo
  • otruby
  • cereálie
  • ořechy a semena (kromě zlatých lněných semínek)

Jestliže trpíte průjmem, navyšte příjem nerozpustné vlákniny.

Při zácpě pomůže zvýšený příjem rozpustné vlákniny ve stravě a zvýšené množství tekutin.

Praktický lékař vás poučí ohledně vhodného množství vlákniny, které by mělo být denně konzumováno.

Lehká FODMAP dieta

Pokud trpíte dlouhotrvajícími či častými obtížemi s nadýmáním, k vyřešení těchto obtíží může dopomoci dieta s názvem lehká FODMAP dieta.

FODMAP představuje směs zkvašených oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů. Jedná se o druhy sacharidů, které nejsou jednoduše štěpeny a absorbovány ve střevě. Díky tomu dojde k rychlému kvašení ve střevě a plyny, které se uvolní během tohoto procesu, způsobí vznik nadýmání.

Dieta spočívá v omezení příjmu některých potravin, které jsou vysoko v FODMAP (některé druhy ovoce a zeleniny, živočišné mléko, pšeničné výrobky, fazole).

Dietu je vhodné vyzkoušet pod vedením zkušeného dietologa, pod jehož vedením bude zaručen příjem zdravé a vyvážené stravy. Na dietologa vás může odkázat praktický lékař či lékař specialista.

Stravovací doporučení

Obtíže spojené se syndromem dráždivého tračníku se zlepšují při dodržování následujících doporučení:

  • pravidelná strava (jednotlivá jídla každý den přibližně ve stejný čas)
  • nevynechávat porce jídla, pauzy mezi jednotlivými jídly by neměly být příliš dlouhé
  • dostatečný příjem tekutin (pití alespoň 8 šálků tekutin denně)- především vodu a neslazené bylinné čaje
  • omezení nápojů s obsahem kofeinu (čaj, káva), příjem maximálně 3 šálky denně
  • omezit konzumaci alkoholových a šumivých nápojů
  • snížit konzumaci potravin s obsahem rezistentního škrobu (který není dostatečně absorbován ve střevě a působí v prostředí střeva, často se vyskytuje ve zpracovaných či již předvařených potravinách)
  • čerstvé ovoce konzumovat maximálně 3x denně (vhodná je např. polovina grapefruitu či jablko)
  • pokud trpíte průjmem, vyhněte se konzumaci sorbitolu (jedná se o umělé sladidlo, přidávané do žvýkaček, nápojů, některých diabetických výrobků a přípravků na hubnutí)
  • při nadýmání vyzkoušejte konzumaci ovsa (např. ovesné cereálie a kaše) a lněných semínek (jednu polévkovou lžíci denně)

Pravidelná tělesná aktivita

Pravidelná fyzická aktivita pomáhá ke zmírnění obtíží. Praktický lékař poradí, které druhy cvičení jsou vhodné.

Každý týden zařaďte do volnočasových aktivit minimálně 150 minut aerobní aktivity mírné intenzity (např. jízda na kole či rychlá chůze).

Cvičení by mělo být dostatečně fyzicky náročné, aby došlo ke zvýšení tepové a dechové frekvence.

Vyvarujte se působení stresu

Dalším faktorem, který snižuje četnost příznaků, je omezení stresových podnětů a obecně snížení hladiny stresu.

Muž v depresi

V následujícím textu najdete několik způsobů, které pomáhají zmírnit stres:

  • využití relaxačních technik (např. meditace, dechová cvičení)
  • pohybové aktivity (např. jóga, pilates, tai-chi)
  • pravidelně prováděná fyzická aktivita (např. chůze, běh , plavání)

Pokud jste vystaveni značnému stresu, je vhodné absolvovat terapii se zaměřením na rozhovor a komunikaci (např. stresové poradenství, kognitivně behaviorální terapie - KBT, CBT).

Probiotika

Jedná se o doplněk stravy, který přispívá ke správnému složení střevní mikroflóry. Tyto výrobky obsahují tzv. „přátelské bakterie“, které obnovují rovnováhu střevní mikroflóry, která byla narušena (např. při léčbě ATB).

U některých pacientů, kteří užívají probiotika, dochází ke zmírnění obtíží při syndromu dráždivého tračníku. Nicméně, není doposud přesně ověřeno, v jakých dávkách jsou probiotika nejúčinnější a které typy mají největší efekt.

Jestliže se rozhodnete užívat probiotikum, vhodné je užívat je po dobu čtyř týdnů, během které bude zhodnoceno, zda dochází ke zmírnění příznaků. Ohledně dávkování je nutné dodržovat doporučení stanovena výrobcem.

Medikamentózní léčba

K léčbě syndromu dráždivého tračníku je používána řada léků:

  • antispasmolytika - potlačují bolesti břicha a křeče
  • laxativa - léčiva pomáhající zmírňovat zácpu (projímadla)
  • léčiva snižující střevní motilitu (pohyb střev, díky tomu dochází ke zmírnění průjmu)
  • antidepresiva v nízkých dávkách - tyto léky byly původně určeny k léčbě depresí, mají však také příznivý efekt na bolesti břicha a křeče, v nezávislosti na jejich efekt využívaný k léčbě depresivních stavů

Jednotlivé léky podrobněji popisujeme níže.

Antispasmolytika

Tyto léky přispívají k uvolnění svaloviny v trávicím traktu. Jako příklad můžeme uvést mebeverin a mátový olej.

Nežádoucí účinky jsou vzácné, pacienti užívající mátu peprnou mohou přechodně mít obtíže charakteru pálení žáhy a podráždění na kůži.

Laxativa

Jedním z typů laxativ jsou tzv. objemová laxativa, která jsou doporučována u pacientů trpících potížemi se zácpou. Stolice bude mít měkčí konzistenci a její vyprázdnění bude snazší.

V průběhu užívání objemových laxativ je důležitý dostatečný příjem tekutin, aby laxativum v kombinaci se stolicí nevytvořilo překážku v trávicím traktu. Doporučujeme začínat nízkými dávkami a v případě potřeby dávky navyšovat po několika dnech, dokud pacient nebude vyprazdňovat stolice každé 1-2 dny. Laxativum neužívejte v době těsně před spaním.

Mezi nežádoucí účinky spojené s užíváním objemových laxativ řadíme nadýmání, plynatost. Pokud však zvyšujete dávku postupně, nemusí se vedlejší účinky objevit (nebo se objeví pouze v malém rozsahu).

Léky snižující střevní motilitu (pohyblivost)

Do této skupiny řadíme léčivou látku loperamid, která se používá u pacientů se syndromem dráždivého tračníku, kteří trpí průjmovitými stolicemi.

Loperamid zpomaluje činnost a snižuje kontrakce střevní svaloviny, tím se snižuje rychlost, kterou prochází potrava trávicím traktem. Pomalejší průchod stolice usnadňuje její zahuštění a ztuhnutí.

Mezi vedlejší účinky při používání loperamidu řadíme žaludeční bolesti a křeče, nadýmání, závratě, ospalost a kožní vyrážky.

Antidepresiva

K léčbě syndromu dráždivého tračníku bývají obvykle používány dva typy antidepresiv - tricyklická antidepresiva (TCA) a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).

Mezi tricyklická antidepresiva řadíme např. amitriptylin, který je obvykle doporučován, jestliže nedošlo ke zlepšení bolestí a křečí při terapii uvedené výše.

Účinky této léčby se dostaví za tři až čtyři týdny užívání, během kterých si tělo na léčbu zvykne a dojde ke stabilizaci terapeutických hladin léku v krvi.

Užívání těchto léčiv je spojeno s možným vznikem nežádoucích účinků - např. pocit sucha v ústech, zácpa, rozmazané vidění, ospalost. Tyto příznaky by měly vymizet v průběhu několika dní od zahájení léčby.

Jestliže nežádoucí účinky přetrvávají, informujte o této skutečnosti praktického lékaře, který vám doporučí užívání jiného druhu antidresiva.

Druhou skupinou jsou léky zvané SSRI, mezi které patří např. citalopram, fluoxetin, paroxetin.

Mezi nežádoucí účinky vznikající při tomto typu léčby patří rozmazané vidění, závratě, průjem či zácpa.

Psychologická terapie

Jestliže Vám obtíže nadále způsobují problémy (jestliže léčba již trvá bez efektu delší dobu, např. 12 měsíců), praktický lékař vás odkáže na terapii prostřednictvím psychologických konzultací (psychoterapie).
Existuje řada různých druhů psychoterapie, přičemž všechny napomáhají zlepšit kontrolu nad zdravotním stavem, díky tomu vedou u některých pacientů ke zmírnění obtíží.

Mezi psychologická vyšetření patří:

  • psychoterapie - druh terapie, která je založena na konzultaci mezi pacientem a vyškoleným klinickým psychologem, jež Vám pomůže nahlédnout hlouběji do oblasti svých problémů a starostí
  • kognitivně behaviorální terapie (KBT) - tento druh terapie zahrnuje zkoumání, jakým způsobem jsou přesvědčení a myšlenky spojeny s chováním a pocity, pacient se naučí postupy, jak změnit své chování a způsob myšlení, což dopomůže k lepšímu zvládání onemocnění
  • hypnoterapie

Alternativní možnosti léčby

Mezi alternativní možnosti léčby syndromu dráždivého tračníku patří akupunktura a reflexologie. U části pacientů se tyto metody ukázaly jako prospěšné. Neexistují však žádné vědecké důkazy o jejich účinnosti, a tak byste je měli používat pouze se souhlasem vašeho lékaře.

 

Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Tereza Vitvarová
Vzdělání: dětská lékařka
Zdroje obrázků:

Dollarphotoclub.com

Datum vydání: 10. února 2016 7:55
Datum příští revize: 10. února 2018 7:55
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace