Porucha trávení (dyspepsie): vše co potřebujete vědět

Poruchy trávení odborně označujeme termínem dyspepsie v doslovném překladu znamená špatné trávení (dys = porucha, peptein = trávit). Nejedná se o onemocnění v pravém slova smyslu, ale o odborný termín, kterým se popisují poruchy trávení doprovázené typickými příznaky jako jsou tlak nebo bolest břicha, nevolnost, zvracení, říhání, plynatost nebo nadýmání.

Poruchy trávení většinou souvisí s potravinami a nápoji, které konzumujeme, mohou být ale způsobeny také jinými chorobami (například zánětlivým, nádorovým nebo autoimunitním onemocněním) a/nebo užíváním některých léků.

Někdy se poruchy trávení označují také latinským slovem indigesce, které znamená totéž co dyspepsie.

Rychlá fakta o poruchách trávení

Dyspepsie není onemocnění, jako takové, ale jedná se o skupinu příznaků, kterou lze charakterizovat jako poruchy trávení či žaludeční nebo trávicí potíže. Mezi typické projevy dyspepsie patří nadýmání, plynatost, zvracení, pocit tlaku v žaludku, apod. Synonymem pro dyspepsii je termín indigesce (špatné trávení).

Poruchy trávení mohou být způsobeny celou řadou různých příčin, jako je například konzumace nevhodné stravy (tučná nebo kořeněná jídla) nebo hiátová hernie.

Jednou z možností, jak odhalit hlavní příčinu dyspepsie je endoskopické vyšetření žaludku (gastroskopie).

Hlavními způsoby léčby poruch trávení jsou změna stravovacích návyků a užívání léků.

Někdy se poruchy trávení dělí na takzvaný horní a dolní dyspeptický syndrom. Při horním dyspeptickém syndromu pacient udává trvalé bolesti břicha kolem pupku a po jídle se často objevují příznaky, jako jsou říhání, pocit plnosti, pálení na hrudi, apod. (1).

Při dolním dyspeptickém syndromu patří mezi nejčastější příznaky změny charakteru a frekvence stolice (průjmy x zácpa) (2).

Co jsou poruchy trávení?

Poruchy trávení (odborně dyspepsie) nejsou onemocněním v pravém slova smyslu, ale jedná se o skupinu příznaků, které jsou spojeny se „špatným zažíváním.

Většina lidí s dyspepsií si stěžuje na tlak a bolest břicha nejčastěji těsně po jídle. 

Mezi další příznaky patří bolesti na hrudi, pocity plného břicha, průjem, zácpa, zvravení, a to i přes to, že pacient nesnědl velké množství jídla.

Léčba

Léčba poruch trávení závisí na závažnosti jejích projevů a také na vyvolávající příčině onemocnění.

Pokud jsou příznaky jen mírné a vyskytují se jen občas, většinou postačí jen změnit životní styl a upravit stravovací návyky.

Mezi nejdůležitější změny patří snížit konzumaci tučných a kořeněných jídel, kávy a dalších nápojů s obsahem kofeinu. Je také důležité snížit konzumaci alkoholu a čokolády.

Při mírné dyspepsii může pomoci i pravidelný spánek, alespoň 7 hodin denně.

Mezi další důležité změny životního stylu při dyspepsii patří zanechání kouření a dostatek pohybu.

Léky

V těžkých či závažných případech dyspepsie vám může lékař předepsat některé léky.

Jedná se zejména o:

• Antacida: tyto léky ruší účinky žaludeční kyseliny a pomáhají ulevit od příznaků, jako jsou pálení žáhy, tlaky v žaludku nebo na hrudi. Většinou se jedná o volně prodejné léky, které si můžete zakoupit v lékárně, bez lékařského předpisu. O jejich užívání se ale vždy předem poraďte se svým lékařem. Mezi antacida, prodávaná v České republice patří například Anacid, Maloox, Rennie nebo Talcid.
• Antagonisté H2 receptorů: tyto léky snižují objem žaludeční kyseliny (snižují přímo její tvorbu) a jejich účinky trvají déle než účinky antacid. Nicméně nástup účinku je pomalejší než u antacid. Některé léky z této skupiny jsou na lékařský předpis, jiné jsou volně dostupné. Mezi antagonisty H2 receptorů, které jsou k dispozici v České republice, patří léky Famosan, Quamatel, Ranisan, Ranital nebo Ulfamid. Užívání antagonistů H2 receptorů může být spojeno s nežádoucími účinky jako jsou nevolnost, zvracení, zácpa, průjem nebo bolesti hlavy. Vzácnými nežádoucími účinky jsou krvácení nebo snadná tvorba modřin.
• Inhibitory protonové pumpy: tyto léky snižují tvorbu žaludeční kyseliny a mají silnější účinky než antagonisté H2 receptorů a jsou velmi účinné zejména u lidí s refluxní chorobou jícnu. Mezi inhibitory protonové pumpy prodávané v České republice patří například APO-OME, APO-PANTO, Controloc, Omeprazol nebo Pantoprazol. Informace o nežádoucích účincích těchto léků získáte od svého lékaře nebo si pečlivě přečtěte příbalový leták.
• Prokinetika: tyto léky jsou vhodné pro pacienty s pomalým vyprazdňováním žaludku. V České republice se prokinetika prodávají například pod názvy Asketon, Degan, Itoprid, Kinito, Motilium nebo Progit. Mezi nežádoucí účinky prokinetik patří únava, deprese, ospalost, úzkost a svalové křeče.
• Antibiotika: pokud jsou příčinou dyspepsie žaludeční (peptické) vředy vyvolané infekcí Helicobacter pylori, předepíše vám lékař antibiotika (většinou se předepisuje kombinace několika antibiotik, zejména metronidazol, amoxicilin, tetracyklin nebo klaritromycin) (5). Mezi nežádoucí účinky antibiotik patří žaludeční potíže, průjem nebo plísňové infekce (mykózy).
• Antidepresiva: pokud lékaři nezjistí žádnou příčinu dyspepsie nebo pokud se stav pacienta nelepší a nereaguje na žádnou léčbu, mohou vám předepsat antidepresiva v nízkých dávkách. Antidepresiva mohou někdy při dyspepsii pomoci, protože snižují vnímání bolesti a pokud je pacient užívá nebude tak silně vnímat nepříjemné pocity spojené s dyspepsií. Nicméně i antidepresiva mohou mít nežádoucí účinky, mezi které patří zejména nevolnost, bolesti hlavy, zmatenost, zácpa nebo noční pocení.
• Psychoterapie: některým lidem s funkční dyspepsií může pomoci psychoterapie. Používají se různé metody, včetně kognitivně behaviorální terapie, hypnoterapie, relaxace nebo biologická zpětná vazba (biofeedback).

Poruchy trávení mohou být také způsobeny nežádoucími účinky některých léků. Proto lékaři někdy v rámci její léčby mohou změnit některé užívané léky. Jedná se například o aspirin a ibuprofen, které je někdy nutné vysadit a nahradit jinými léky.

V léčbě poruch trávení se užívá řada léků, ale je potřeba je užívat s rozumem, protože někdy mohou potíže pacientů naopak zhoršovat

Nikdy nevysazujte žádné léky bez předchozího souhlasu svého lékaře.

Příznaky poruch trávení

Mezi časté příznaky horního dyspeptického syndromu patří:

• nevolnost
• říhání
• bolest břicha
• pocit plnosti a sytosti
• nadýmání

Mezi časté příznaky dolního dyspeptického syndromu patří:

• bolest břicha
• průjem
• zácpa
• změna frekvence stolice

Někdy mohou být poruchy trávení jedním z příznaků rakoviny jícnu, žaludku nebo nádorových onemocnění střev (kolorektální karcinom, apod.).

Pokud jsou příznaky dyspepsie mírné a rychle odezní, většinou není třeba se ničeho obávat a nemusíte hned spěchat k lékaři.

Pokud vás ale poruchy trávení trápí déle než 2 týdny, měli byste vyhledat lékařskou pomoc.

Bez ohledu na to, jak dlouho poruchy trávení trvají, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví následující příznaky:

• nechutenství či hubnutí
• zvracení
• poruchy polykání
• stolice zelené nebo černé barvy 
• steatorea
• žluté zbarvení očních sklér (bělimy) a pokožky
• bolest na hrudi vyzařující do končetin, čelisti nebo břicha
• dušnost
• silné pocení doprovázené pocity na omdlení nebo motáním hlavy

Lidé si často pletou dyspepsii s pálením žáhy, ale i když se oba tyto příznaky často vyskytují společně, není to totéž. Dyspepsie je obecně skupina příznaků, které můžeme popsat jako špatné zažívání nebo trávení, zatímco pálení žáhy je jedním z příznaků refluxní choroby jícnu a projevuje se jako pálení za hrudní kostí, které se obvykle vyskytuje po jídle (odborně se tomuto stavu říká pyróza).

Co jíst při poruchách trávení?

Nejlepší způsob jak zlepšit trávení a zmírnit projevy dyspepsie je konzumace stravy s vysokým obsahem vlákniny.

Vláknina pomáhá čistit střeva a podporuje růst zdraví prospěšných střevních baktérií (střevní mikrobiom).

Nejlepší potraviny, které při dyspepsii můžete jíst, jsou ovoce, ořechy, luštěniny a celozrnná strava.

V případě průjmu je nutná zvláštní dieta.

Kromě toho byste z jídelníčku měli vyřadit (nebo alespoň podstatně omezit) tučná a kořeněná jídla a dbát na dostatečnou hydrataci (pít dostatek tekutin), aby přijatá strava hladce procházela trávicím traktem.

Důležité je také dbát na pravidelnost stravy.

Spíše než 3 velká jídla denně se nejen při dyspepsii doporučuje jíst 4 – 5 x denně menší porce jídla.

Příčiny poruch trávení

Příčin špatného trávení je celá řada, ale velmi často je dyspepsie spojena se špatnou životosprávou a nevhodným způsobem stravování.

Někdy může být příčinou dyspepsie také infekce či jiná onemocnění trávicí soustavy.

Dyspepsie za normálních okolností vzniká v případě, kdy se žaludeční kyselina dostane do přímého kontaktu se sliznicí (výstelkou vnitřní stěny žaludku), což způsobí její podráždění a zánět.

Nadměrné užívání nesteroidních protizánětlivých léků je jednou z příčin poruch trávení

Sliznice žaludku je za normálních okolností chráněná tenkou vrstvou hlenu, který brání přímému kontaktu žaludeční kyseliny a slizničních buněk. Při narušení této hlenové vrstvy pak vznikají příznaky spojené s dyspepsií.

Mezi nejčastější příčiny trávicích potíží patří:

• konzumace velkého množství potravy najednou nebo rychle
• konzumace tučných nebo kořeněných jídel
• konzumace nadměrného množství kofeinu nebo alkoholu
• konzumace velkého množství čokolády nebo perlivých nápojů
• emoční vypětí (stres, úzkost), které mohou vyvolat stav známý pod názvem žaludeční neuróza
• žlučníkové kameny
• gastritida neboli zánět žaludku
• brániční kýla (někdy nepřesně označovaná jako hiátová hernie)
• infekce (zánět) nejčastěji vyvolaný baktérií Helicobacter pylori
• achlorhydrie
• nervozita
• obezita
• pankreatitida neboli zánět slinivky břišní
• peptické (žaludeční) nebo duodenální vředy
• kouření
• některé léky, jako jsou antibiotika nebo nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs, například ibuprofen)
• rakovina žaludku nebo jiných částí trávicího ústrojí (jícen, tlusté střevo, apod.).
• dolní dyspeptický syndrom je také často spojen s nespecifickými střevními záněty, jako jsou Crohnova choroba, ulcerózní kolitida nebo syndrom dráždivého tračníku.

Pokud se lékařům nepodaří zjistit jinou příčinu trávicích potíží, může se jednat o takzvanou funkční dyspepsii, která je charakteristická tím, že potíže pacienta nelze vysvětlit žádným strukturálním nebo metabolickým onemocněním.

Funkční dyspepsie je často spojena s tím, že některé části trávicího ústrojí, zejména jícen a žaludek, z nějakého neznámého důvodu brání normálnímu příjmu potravy.

Někteří pacienti udávají potíže s polykáním, pocit cizího tělesa v krku (lidově knedlík v krku), nebo pocity plnosti a sytosti, které nemají anatomický podklad ani za nimi nestojí jiná choroba a jedná se jen o funkční poruchu.

Jiní pacienti zase mají pocit těžkého žaludku nebo kamene v břiše, i když ve skutečnosti tam nic takového nemají a jedná se jen o funkční projev žaludeční neurózy.

Tyto stavy často vznikají v důsledku dlouhodobého stresu nebo po nějaké emoční zátěži (úmrtí v rodině, stres v práci, apod.).

Diagnostika poruch trávení

Mírné příznaky dyspepsie, které rychle odezní, čas od času mívá většina lidí. V takovém případě není nutná žádná léčba a stačí jen upravit životosprávu a změnit stravovací návyky.

Lékaře byste měli ale vyhledat vždy pokud vás trávicí potíže trápí dlouhodobě (déle než 2 týdny), máte bolesti nebo jiné nepříjemné příznaky.

Lékař vám odebere anamnézu (zeptá se vás na vaše potíže, prověří jaká onemocnění jste v minulosti prodělali a jaká onemocnění se vyskytují u vás v rodině, apod.) a provede fyzikální vyšetření (obvykle pohmatové vyšetření břicha a poslechové vyšetření hrudníku).

Endoskopická vyšetření, jako jsou gastroskopie či kolonoskopie jsou nedílnou součástí diagnostiky poruch trávení

Pohmatové vyšetření břicha (promačkávání různých oblastí břicha rukama) pomáhá lékaři zjistit, která část břicha je na pohmat tvrdá, bolestivá nebo citlivá, což usnadňuje další diagnostiku.

Pokud lékař pojme podezření, že by se za dyspepsií mohlo skrývat nějaké jiné onemocnění, obvykle vám doporučí nebo provede následující vyšetření:

• Laboratorní vyšetření krve: pokud se u pacienta s trávicími potížemi vyskytují také příznaky anémie (chudokrevnosti), odebere vám lékař krev a odešle jí na vyšetření do laboratoře. Kromě počtu jednotlivých krevních elementů (červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky – takzvaný krevní obraz) se z krve stanovují také hladiny důležitých iontů a minerálů (například draslík, sodík, hořčík a vápník), ověřuje se hladina glukózy v krvi (glykémie), sledují se funkce jater (hladiny jaterních enzymů – takzvané jaterní testy) a dalších orgánů (například slinivky, k čemuž slouží vyšetření hladiny amyláz v krvi, žlučníku, apod.).
• Endoskopické vyšetření: pokud standardní léčba dyspepsie nepomáhá, může vás lékař odeslat na podrobnější vyšetření horní části trávicího traktu (gastroskopie). Gastroskopie patří mezi endoskopická vyšetření, kdy se pacientovi přes dutinu ústní a jícen do žaludku a horní části duodena (dvanáctník, horní úsek tenkého střeva, který navazuje na žaludek) zavede pružná hadice s kamerou. Při tomto vyšetření si tak lékaři mohou prohlédnout vnitřní výstelku jícnu, žaludku a duodena a zjistit případné problémy. Při tomto vyšetření se také dá odebrat vzorek tkáně na histopatologické vyšetření (biopsie) a provádět některé léčebné výkony (například zastavení krvácení, zavádění stentů do žlučových cest nebo odstranění žlučových kamenů – ERCP nebo MRCP). U dolního dyspeptického syndromu vám lékař může doporučit jiné endoskopické vyšetření zvané kolonoskopie, kdy se hadička s kamerou zasouvají přes řitní otvor do tlustého střeva a vyšetřuje se hlavně přítomnost polypů, nádorů a/nebo nespecifických střevních zánětů.
• Test na přítomnost Helicobacter pylori: pokud má lékař podezření, že by za vašimi problémy mohla být infekce baktérií Helicobacter pylori, může provést některá vyšetření, která mu pomohou jeho přítomnost v žaludku prokázat. Jedná se zejména o takzvaný rychlý ureázový test, který se provádí buď při endoskopickém vyšetření žaludku (tato metoda je přesnější) nebo se dá přítomnost ureázy vyšetřit i ve vydechovaném vzduchu. Kromě toho se dá přítomnost baktérie Helicobacter pylori ověřit také vyšetřením stolice, slin nebo moči (kde hledáme příslušný antigen).
• Jaterní testy: pokud má lékař podezření na onemocnění žlučníku nebo jater, provádí se odběr krve a vyšetření jaterních enzymů (ALT - alaninaminotransferáza, AST - aspartátaminotransferáza, GMT – gama-gluatmyltransferáza, GMD – glutamátdehydrogenáza, LD – laktátdehydrogenáza, apod.).
• RTG vyšetření jícnu, žaludku a tenkého střeva: tato vyšetření jsou pouze orientační, nicméně někdy při nich lze odhalit poruchy pasáže potravy jícnem či trávicím traktem. Provádí se s kontrastní látkou (baryovou nebo vodnou).
• Ultrasonografické vyšetření břicha: ultrazvukové vyšetření břicha zobrazuje pohyby, struktury a toky krve v břiše. Lékař vám na břicho nanese gel a následně vám bude „po břiše jezdit“ speciální sondou a sledovat na obrazovce obrázky jater, slinivky, močového měchýře, střev, sleziny a dalších břišních orgánů. Toto vyšetření může být velmi přínosné a navíc pacienta nezatěžuje RTG zářením jako třeba pasáž jícnem nebo CT vyšetření.
• CT vyšetření břicha: při tomto vyšetření vám lékaři většinou do žil aplikují kontrastní látku a poté co se orgány naplní kontrastem, budou tak lépe vidět případné problémy. Při CT vyšetření se pořizuje několik tisíc rentgenových snímků, ze kterých se rekonstruuje 3D obraz břicha a jeho orgánů.

V některých případech může lékař doporučit i další vyšetření, jako je například magnetická rezonance nebo PET CT.

Komplikace poruch trávení

Příznaky dyspepsie jsou obvykle mírné a vyskytují se jen občas, takže nebývají spojeny s nějakými závažnými komplikacemi.

Nicméně v závažných případech se při dyspepsii mohou vyskytnout zejména následující komplikace.

• Striktura (stenóza, zúžení) jícnu: jednou z příčin dyspepsie může být refluxní choroba jícnu. Jedná se o onemocnění, kdy se žaludeční kyselina vrací zpátky do jícnu, jehož sliznice není odolní proti jejímu působení. Může tak dojít k jejímu porušení a při dlouhodobém dráždění se pak poškozené místo může zhojit jizvou, což vede ke zúžení neboli stenóze jícnu. Pacienti se strikturou jícnu mají často potíže s polykáním. Někdy se jim zasekne potrava v hrdle, což kromě dalších potíží způsobuje také bolesti na hrudi. Někdy lze strikturu jícnu vyléčit dilatací (roztažením) a někdy je nutná operace.
• Pylorostenóza: někdy může žaludeční kyselina podráždit i vlastní sliznici žaludku, která je za normálních okolností chráněna před jejími účinky vrstvičkou hlenu. Nejčastěji se tak děje v oblasti vrátníku (pyloru), což je dolní část žaludku, která tvoří přechod mezi vlastním žaludkem a dvanáctníkem (duodenum). V této oblasti se po opakované iritaci kyselinou může – podobně jako v jícnu – vytvořit jizva, která zúží průsvit vrátníku a zhoršuje průchod potravy žaludkem. Léčba pylorostenózy je buď chirurgická nebo endoskopická (balónková dilatace).
• Nádorová onemocnění: při opakovaném dráždění sliznice trávicího traktu žaludečními kyselinami dochází časem k náhradě buněk sliznice jinými buňkami, které jsou proti působení kyseliny odolnější. Tomuto jevu se říká metaplázie a i když se na první pohled může zdát, že je to jev prospěšný, není to pravda, protože tyto "nové" buňky jsou náchylnější k nekontrolovatelnému množení, což může vést ke vzniku nádorových onemocnění (zejména nádorů jícnu nebo žaludku). U dolního dyspeptického syndromu patří mezi komplikace dyspepsie nádory tlustého střeva a rekta (kolorektální karcinom), které vznikají většinou na podkladě polypů, což jsou výrůstky na střevní stěně, které se někdy mohou "zbláznit" a vytvořit nádor. 

Co si z článku odnést?

Poruchy trávení označujeme odborným lékařským pojmem dyspepsie, což je řecké slovo pro "špatné trávení". Nejedná se o onemocnění v pravém slova smyslu, ale spíše o skupinu příznaků jako jsou bolest nebo tlak v žaludku, pálení žáhy, nechutenství, říhání nebo zvýšená plynatost.

Tyto příznaky jsou většinou spojeny s nesprávnou životosprávou či konzumací nevhodné potravy a většinou odezní bez jakékoli léčby.

Pokud vás výše uvedené dyspeptické potíže trápí déle než 2 týdny, navštivte svého praktického lékaře, který vás vyšetří a doporučí další postup.