Achlorhydrie: vše co potřebujete vědět!

Achlorhydrie je odborný termín, kterým se označuje absolutní nepřítomnost kyseliny chlorovodíkové (HCl) v žaludku. Jedná se o nejzávažnější formu hypochlorhydrie, což je odborný termín pro snížené množství kyseliny chlorovodíkové v žaludku.

Rozdíl mezi oběma chorobami tedy spočívá v tom, že při achlorhydrii již pacient nemá v žaludku žádnou kyselinou chlorovodíkovou, zatímco při hypochlorhydrii ještě žaludeční šťávy nějakou kyselinou chlorovodíkovou obsahují.  

Jak achlorhydrie, tak hypochlorhydrie zásadně narušují proces trávení a mohou vést k poškození gastrointestinálního traktu (trávicího ústrojí). Bez kyseliny chlorovodíkové v žaludku totiž tělo nedokáže dostatečně rozkládat bílkoviny a navíc je pacient ohrožen infekcemi trávicího traktu.

Kyselina chlorovodíková pomáhá rozkládat přijatou potravu a aktivuje trávicí enzymy, které štěpí bílkoviny (proteiny) a další živiny. Navíc pomáhá zabíjet baktérie, viry a parazity v žaludku a chrání nás tak před infekčními chorobami.

Neléčená achlorhydrie a hypochlorhydrie mohou mít život ohrožující dopady.

Příznaky achlorhydrie

Protože kyselina chlorovodíková je důležitá pro správné trávení a vstřebávání železa, vápníku, kyseliny listové, vitamínů skupiny B, včetně B12, vitamínů C a D, zvyšuje achlorhydrie riziko anémie, a to zejména anémie z nedostatku železa (špatné vstřebávání železa naruší tvorbu krevního barviva hemoglobinu, což vede k chudokrevnosti) a pernicinózní anémie (jedná se o anémii z nedostatku vitamínu B12).

Proto u pacientů s achlorhydrií lékaři kontrolují, zda pacient nemá anémii. Zjistit se to dá z odběru krve, ze kterého se dá stanovit přesný počet jednotlivých druhů krevních elementů a také obsah hemoglobinu v krvi (odborně se toto vyšetření označuje jako krevní obraz a diferenciál).

Mezi další příznaky achlorhydrie patří:

• plynatost a nadýmání
• dyspepsie a poruchy trávení, což se může projevit například přítomností nestrávených zbytků jídla ve stolici
• nevolnost
• refluxní choroba jícnu (pálení žáhy)
• průjem
• křehké nehty, které se snadno lámou
• padání vlasů

Bez žaludeční kyseliny také hrozí přemnožení baktérií v tenkém střevě a k rozvoji zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Častou komplikací achlorhydrie je také malabsorpce, což je onemocnění, při kterém dochází k narušení vstřebávání živin v tenkém střevě.

Nedostatek živin, jejichž vstřebávání je achlorhydrií podstatně narušeno, může vést k řadě různých příznaků. Mezi ty nejčastější, kromě anémie, patří neurologické potíže, jako jsou například:

• slabost rukou a nohou
• brnění rukou, nohou nebo prstů
• zhoršení paměti
• zhoršení zraku
• halucinace

Příčiny a rizikové faktory

Achlorhydrie a hypochlorhydrie postihují muže i ženy bez rozdílu věku, nicméně častější je jejich výskyt u seniorů a starších lidí.

Mezi rizikové faktory pro vznik achlorhydrie a hypochlorhydrie, mimo jiné, patří:

• Hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy): při tomto onemocnění dochází k podstatnému zpomalení metabolismu, což vede i ke snížení produkce žaludeční kyseliny.
• Léky: dlouhodobé nebo nadměrné užívání léků na snížení kyselosti žaludečních šťáv (takzvaných antacid) a léků na snížení tvorby žaludeční kyseliny (inhibitory protonové pumpy nebo antihistaminik) může vést k úplnému zablokování tvorby kyseliny chlorovodíkové v žaludku a tedy k achlorhydrii. I když jsou tyto léky užitečné a pomáhají zmírnit příznaky refluxní choroby jícnu a pálení žáhy, je nutné je užívat přesně podle doporučení vašeho lékaře a nepřekračovat povolené denní dávky.
• Operace žaludku: operace používané při léčbě obezity (například gastrický bypass) snižují objem žaludku a narušují tak trávení živin. Pokud dojde k narušení funkce podstatné části žaludku, může dojít ke snížení až úplnému zastavení produkce kyseliny chlorovodíkové.
• Infekce Helicobacter pylori: Helicobacter pylori je baktérie, která je jednou z hlavních příčin vzniku žaludečních (peptických) vředů. Neléčená infekce Helicobacter pylori může vést ke snížení až úplnému zastavení tvorby žaludečních kyselin.
• Autoimunitní choroby: některé autoimunitní choroby mohou negativně ovlivnit tvorbu žaludečních kyselin. Mezi tyto choroby, mimo jiné, patří Sjorgenův syndrom nebo Ménétrierova choroba.
• Nádory žaludku: nádory žaludku mohou poškodit buňky, které jsou odpovědné za tvorbu kyseliny chlorovodíkové a způsobit tak achlorhydrii
• Atrofická gastritida: jedná se o druh zánětu žaludku, který způsobuje atrofii (zánik) buněk, odpovědných za tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku.
• Nedostatek některých minerálů: pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku je nutný zejména dostatek chloru, sodíku, draslíku, zinku a jódu. V případě jejich nedostatku pak žaludek není schopen produkovat dostatek žaludeční kyseliny a vzniká hypochlorhydrie až achlorhydrie.

Diagnostika

Diagnostika achlorhydrie spočívá zejména v odběru anamnézy a v měření kyselosti žaludečních šťáv (pH), například Heidelbergovým testem na měření kyselosti žaludečních šťáv.

V případě, že pacient vykazuje také příznaky refluxní choroby jícnu, jako jsou pálení žáhy, bolesti břicha a nadýmání, vyšší četnost stolice, trávicí potíže, hubnutí nebo nechutentství je někdy vhodné ověřit přítomnost kyselých žaludečních šťáv v jícnu s pomocí jícnové pH metrie (smyslem je zjistit, zda má smysl pacientovi předepisovat léky na snížení kyselosti žaludečních šťáv, které při dlouhodobém užívání mohou způsobit achlorhydrii).

Za normální kyselost žaludečních šťáv se považují hodnoty pH kolem 1,5, což značí velmi kyselé prostředí (1).

Nicméně u předčasně narozených dětí a seniorů jsou hodnoty pH mnohem vyšší (což značí zásaditější prostředí v žaludku a menší obsah kyseliny chlorovodíkové v žaludeční šťávě).

V případě, že lékař pojme podezření na achlorhydrii nebo hypochlorhydrii provede se stanovení obsahu kyseliny chlorovodíkové v žaludku a většinou také vyšetření krve, s cílem zjistit případnou sideropenickou či pernicinózní anémii.

Léčba

Léčba achlorhydrie závisí na vyvolávající příčině. Pokud je příčinou infekce Helicobacterem pylori nebo jinými baktériemi, předepíše lékař pacientovi antibiotika a další léky (u infekce H. pylori se používá speciální trojkombinace léků, zejména omeprazol + metronidazol + klaritromycin nebo omeprazol + amoxicilin + klaritromycin (či jiné makrolidové antibiotikum).

Pokud užíváte léky na snížení tvorby žaludeční kyseliny z důvodu léčby pálení žáhy a refluxní choroby jícnu (inhibitory protonové pumpy) může lékař léčbu upravit a předepsat jiné léky, které riziko achlorhydrie tolik nezvyšují.

Pokud je příčinou achlorhydrie jiné onemocnění, doporučí vám lékař vhodnou léčbu s cílem zmírnit příznaky tohoto onemocnění a snížit riziko achlorhydrie.

Co si z článku odnést?

Achlorhydrie je odborný termín, kterým se označuje úplné zastavení tvorby kyseliny chlorovodíkové v žaludku, což způsobuje řadu různých problémů, včetně anémie (chudokrevnosti), trávicích potíží a poruch vstřebávání řady důležitých vitamínů a minerálů. Osoby s achlorhydrií také mají problémy s trávením bílkovin.

Achlorhydrie je poslední fází onemocnění označovaného jako hypochlorhydrie (nedostatek kyseliny chlorovodíkové v žaludečních šťávách).

Rozdíl je v tom, že při hypochlorhydrii ještě nějakou kyselinu chlorovodíkovou v žaludku máme, i když v malém množství, ale při achlorhydrii je tvorba žaludeční kyseliny zastavena úplně.  

Achlorhydrie může způsobit závažné zdravotní potíže a komplikace, takže pokud se objeví její příznaky je nutné zahájit léčbu co nejrychleji. Pokud se u vás objeví některý z příznaků achlorhydrie nebo dojde ke zhoršení trávení či k výskytu trávicích potíží (nechutenství, nevolnost, zvracení, plynatost, apod.), je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc a nechat si udělat příslušná vyšetření.