Příčiny častého říhání a jak se s tímto problémem vypořádat?

Říhání (odborně eruktace, lidově krkání) je zpětné vypuzování vzduchu ze žaludku přes dutinu ústní, které je doprovázeno typickým zvukem, vznikajícím rozkmitáním horního jícnového svěrače.

Nejčastější příčinou říhání je spolykání velkého množství vzduchu, které vede k nafouknutí a roztažení (distenzi) žaludku.

Smyslem říhání je pak snížit tlak v žaludku upuštěním přebytečného vzduchu zpátky do jícnu, odkud se vzduch následně dostane do dutiny ústní a z těla ven.

Příčiny říhání?

Říhání vzniká při naplnění žaludku spolykaným vzduchem.

Důvodů, proč spolykáme více vzduchu než obvykle je celá řada, přičemž mezi nejčastější, mimo jiné, patří:

• hltání jídla a nápojů, bez dostatečného rozmělnění potravy
• pití sycených nápojů (sodovka, perlivé nápoje, apod.)
• úzkost

Kojenci a malé děti často spolykají velký objem vzduchu, aniž by si to uvědomovali.

Platí to zejména pro kojené děti, které je proto bezprostředně po kojení nutné držet ve vzpřímené poloze (posadíte se na židli a opřete si záda o opěradlo a miminko si položíte na hrudník s hlavičkou opřenou o rameno) a nechat ho takzvaně „odříhnout“, aby se zbavilo přebytečného vzduchu ze žaludku spolykaného při krmení.

Někdy kojenci při odříhnutí mohou ublinknout i trochu přijatého mléka.

Pokud se to stává ojediněle, není to většinou důvod k obavám, nicméně pokud kojenec po krmení zvrací obloukem nebo pravidelně zvrací velké množství přijaté potravy, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

V takovém případě by se mohlo jednat například o pylorostenózu (zúžení pyloru neboli vrátníku, což je část žaludku, na kterou již navazuje tenké střevo a při jejím zúžení vznikají problémy, jako je zvracení) nebo jiný problém, který je potřeba řešit.

Někteří lidé si mohou ze říhání vytvořit návyk a krkat i v případě, kdy žaludek nemají přebytek vzduchu v žaludku.

Často se s tímto problémem setkáváme u lidí, kteří po jídle pociťují tlak v žaludku nebo mají jiné zažívací potíže a říhání jim přináší dočasnou úlevu, protože krátkodobě snižuje pocit tlaku v žaludku.

Aerofagie

Tento odborně znějící název nemá nic společného s létáním, ale označuje spolykání velkého množství vzduchu bez ohledu na příčinu.

Ve většině případů spolykáme velké množství vzduchu při hltání potravy (jíme příliš rychle), ale spolykat velké množství vzduchu můžeme i při jiných činnostech, jako jsou například:

• mluvení při jídle
• žvýkání žvýkaček
• pití brčkem (slámkou)
• cucání bonbónů nebo lízátek
• kouření
• chybění předních zubů a/nebo nesprávně padnoucí zubní náhrady
• záchvaty úzkosti
• hyperventilace (stav, často spojený s úzkostí, kdy pacient dýchá zrychleně a mělce, což kromě spolykání vzduchu vede k nedostatečnému okysličení krve, k vzestupu hladiny oxidu uhličitého v krvi a k dalším projevům)
• dýchání nosem

Některé potraviny a nápoje

Říhání mohou způsobit také některé potraviny a nápoje. Jedná se zejména o sycené a alkoholické nápoje a také potraviny, které způsobují plynatost a nadýmání, což jsou zejména potraviny s vysokým obsahem škrobů, sacharidů a vlákniny.

Mezi potraviny, které často způsobují říhání, mimo jiné, patří:

• fazole
• luštěniny
• brokolice
• hrách
• cibule
• zelí
• květák
• banány
• hroznové víno
• celozrnný chléb

Léky

Říhání je také poměrně častým nežádoucím účinkem některých léků.

Mezi léky, které mohou způsobit říhání, mimo jiné, patří:

• akarbóza, což je lék ze skupiny perorálních antidiabetik užívaný v léčbě diabetu druhého typu, který patří mezi inhibitory střevních glukosidáz
• laxativa, jako jsou například laktulóza nebo sorbitol, což jsou léky užívané jako projímadla
• některé léky proti bolesti ze skupiny nesteroidních antiflogistik, jako jsou například naproxen, ibuprofen nebo aspirin

Navíc nadměrné užívání léků proti bolesti může způsobit gastritidu (zánět žaludku), která je rovněž jednou z příčin říhání.

Některé choroby

Říhání může být také jedním z příznaků řady různých onemocnění. Nicméně, vzhledem k tomu, že říhání je přirozená odpověď organizmu na distenzi (roztažení) žaludku plynem a funguje jako obranný mechanizmus, nelze jen podle něj stanovovat diagnózu.

Vždy je nutné posoudit všechny příznaky onemocnění.

Mezi onemocnění, při kterých se může vyskytnout říhání, mimo jiné, patří:

• refluxní choroba jícnu: jedná se o onemocnění, při kterém dochází ke zpětnému toku kyselých žaludečních šťáv do jícnu
• gastroparéza: toto onemocnění se projevuje oslabením svalů ve stěně žaludku, což zhoršuje jeho pohyblivost
• gastritida: jedná se o onemocnění, které se projevuje zánětem sliznice žaludku. Českým názvem se označuje jako zánět žaludku
• peptický vřed: jedná se o onemocnění, které se projevuje defekty ve stěně distální části jícnu, v žaludku a horní části tenkého střeva (duodenum)
• laktózová intolerance: neschopnost správně trávit laktózu neboli mléčný cukr, který se nachází v mléčných výrobcích
• fruktózová nebo sorbitolová malabsorpce: neschopnost správně trávit sacharidy fruktózu a sorbitol
• infekce Helicobacter pylori: jedná se o baktérii, která vyvolává záněty žaludku a je také původcem peptických vředů.

Mezi méně časté příčiny říhání, mimo jiné, patří:

• celiakie: jedná se o autoimunitní onemocnění, které se chronickým zánětem střevní sliznice z důvodu nesnášenlivosti (intolerance) lepku, což je látka obsažená potravinách s vysokým obsahem obilné mouky, jako jsou chléb, bílé pečivo a další
• syndrom odvodné kličky (dumping syndrom): jedná se o stav, který způsobuje předčasné vyprazdňování nedostatečně stráveného žaludečního obsahu. Tento syndrom býval často spojený s peptickými a žaludečními vředy a vyskytoval se v minulosti zejména po operacích žaludku kvůli vředům. Protože se tyto operace dnes již prakticky neprovádí, je naštěstí poměrně vzácný
• nedostatečná funkce slinivky břišní (pankreatická insuficience): onemocnění, které vzniká v případě, kdy slinivka netvoří nebo neuvolňuje dostatek trávicích enzymů

Akutní potíže

Pokud se říhání vyskytuje jen občas a pacienta zásadněji neobtěžuje, není to důvod k obavám.

Nicméně pokud pocit tlaku v břiše a/nebo bolesti břicha přetrvávají nebo se zhoršují a říhání nepřináší žádnou úlevu, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Léčba říhání

Za normálních okolností nevyžaduje říhání žádnou léčbu. Pokud ale tento problém pacienta obtěžuje nebo je jeho výskyt častý, je nutné vyhledat lékařskou pomoc, aby se zjistila příčina problému.

Léčba říhání pak závisí na vyvolávající příčině.

V léčbě říhání se využívají jednak režimová opatření a také užívání léků či operace, v závislosti na příčině pacientových potíží.

Režimová opatření

Pokud se chcete zbavit říhání, je vhodné dodržovat následující opatření:

• jezte pomalu a sousta důkladně kousejte, než je spolknete
• omezte konzumaci sycených (perlivých) nápojů a kávy
• vyhněte se žvýkačkám
• pokud pociťujete tlak vzduchu v žaludku a nedokážete si odříhnout, zkuste si lehnout na bok a přitáhněte kolena k bradě. Pokud to nepomůže, přetočte se na pokrčených kolenou do polohy na břiše a setrvejte v této poloze, dokud si neodříhnete.

Lékařská péče

V případě, že říháte tak často, že vás to obtěžuje nebo máte dlouhodobé bolesti břicha či pocit tlaku v žaludku po jídle a/nebo máte po jídle pocit na zvracení, je nutné vyhledat co nejrychleji lékařskou pomoc.

Lékař nejprve musí zjistit příčinu vašich potíží.

K tomu slouží jednak odběr anamnézy (cílené dotazy na váš zdravotní stav, prodělaná onemocnění a na to, co říhání způsobuje).

Nedílnou součástí diagnostiky je také fyzikální vyšetření a vyšetření na zobrazovacích metodách, jako jsou rentgen, CT, magnetická rezonance nebo ultrazvuk.

V případě podezření na infekci Helicobacter pylori nebo na jinou příčinu přemnožení baktérií ve střevě (odborně syndrom bakteriálního přerůstání ve střevě – SIBO), může lékař doporučit provedení takzvaných vodíkových a metanových dechových testů.

V případě podezření na zánět může lékař provést také laboratorní vyšetření krve, z čehož lze zjistit známky zánětu a případně dalších onemocnění (například diabetes, onemocnění ledvin, jater, apod.).

V některých případech je pro diagnostiku příčiny říhání vhodné provést endoskopické vyšetření žaludku a tenkého střeva (gastroskopie).

Léčba říhání spočívá v odstranění vyvolávající příčiny.

Pokud je příčinou infekce Helicobacter pylori, užívá se kombinace antibiotik a léků na snížení kyselosti žaludečních šťáv.

V případě, že je příčinou pacientových potíží laktózová intolerance nebo nesnášenlivost jiných látek (lepku, fruktózy, apod.), je vhodné se vyhnout potravinám, které tyto látky obsahují.

Ve většině případů ale není nutná žádná speciální léčba říhání, protože tento problém občas postihuje každého z nás.

Prevence říhání

Říhání je přirozená reakce organizmu, kterou se tělo snaží zbavit se nadbytku vzduchu v žaludku.

Proto se vyskytuje u každého z nás a nelze ho úplně odstranit.

Nicméně dodržováním následujících opatření můžete riziko vzniku říhání snížit na přijatelné minimum:

• Jezte pomalu a nehltejte
• Vyhněte se žvýkačkám, lízátkům, syceným nápojům a alkoholu
• Vyhněte se nadměrné konzumaci potravin, které způsobují nadýmání a zvyšují riziko říhání, jako jsou například luštěniny nebo potraviny s vysokým obsahem škrobů a sacharidů
• Jezte probiotika, která pomáhají při trávení
• Vyhněte se situacím, které mohou vyvolat úzkost a hyperventilaci a naučte se pracovat se stresem

Co si z článku odnést?

Říhání je zpětné vypuzování vzduchu ze žaludku do jícnu a dutiny ústní a odtud ven z těla.

Příčin říhání je celá řada a většinou je tento problém spojen s velkým množství spolykaného vzduchu, například při přílišném hltání potravy.

Za normálních okolností není nutná žádná zvláštní léčba říhání a tento problém občas postihne každého a nebývá spojen se závažnými komplikacemi.

Nicméně pokud vás říhání trápí dlouhodobě, máte pocit tlaku v žaludku nebo často trpíte bolestmi břicha, je vhodné a nutné vyhledat lékařskou pomoc.