Porucha vyprazdňování žaludku (gastroparéza): vše co potřebujete vědět

Gastroparéza (v doslovném překladu „obrna žaludku“) je porucha vyprazdňování žaludku, kdy přijatá potrava v žaludku abnormálně dlouhou dobu a jen pomalu se posunuje do duodena a dalších částí trávicího traktu.

Gastroparéza se projevuje příznaky typickými pro opožděné vyprazdňování žaludku, mezi které patří například nevolnost, zvracení nebo pocit plnosti a sytosti, a to již při požití malého množství jídla.

Dohromady se tyto příznaky označují pojmem dyspepsie nebo dyspeptický syndrom, což lze do češtiny přeložit jako „poruchy trávení“.

Mezi příčiny gastroparézy patří například diabetes nebo přirozené zpomalení vyprazdňování žaludku spojené s dočasným zhoršením střevní motility po břišních operacích.

V mnoha případech se příčinu gastroparézy nepodaří odhalit a v takovém případě toto onemocnění označujeme jako idiopatické (tedy vzniklé z „neznámých“ příčin).

Gastroparézu neumíme vyléčit, ale díky lékům a režimovým opatřením dokážeme alespoň zmírňovat její projevy.

Příčiny gastroparézy

Přesnou příčinu gastroparézy neznáme, ale lékaři se domnívají, že porucha vyprazdňování žaludku souvisí s narušením inervace žaludku, který se projeví zhoršením přenosu nervových signálů mezi mozkem a žaludkem.

Na přenos nervových signálů mezi žaludkem a mozkem má vliv celá řada různých faktorů, které mohou způsobit opožděné nebo zpomalené vyprazdňování žaludku.

Další z možných příčin gastroparézy je abnormálně zvýšená citlivost žaludku za signály z nervové soustavy a neschopnost adekvátně a správně reagovat při naplnění žaludku jídlem (1).

Většinu případů gastroparézy lze zařadit do těchto tří kategorií:

• Idiopatická gastroparéza neboli porucha vyprazdňování žaludku vzniklá z neznámé příčiny
• Diabetem podmíněná gastroparéza neboli porucha vyprazdňování žaludku vzniklá jako komplikace či součást diabetu
• Pooperační gastroparéza je porucha vyprazdňování žaludku a střevní motility po operacích břicha, která bývá obvykle dočasná a většinou odezní do několika dní, bez nutnosti léčby

Podle studií se příčinu gastroparézy nepodaří zjistit až ve 36 % případů (2).

Takovou formu gastroparézy označujeme jako idiopatickou.

S poruchami vyprazdňování žaludku se často setkáváme po virových infekčních onemocněních, ale dosud stále neznáme přesný mechanizmus jak virová onemocnění způsobují gastroparézu.

Špatně léčený nebo neléčený diabetes bývá poměrně častou příčinou poškození nervových pletení v žaludku, což se může projevit poruchou jeho vyprazdňování.

Jednou z možných příčin poruchy vyprazdňování žaludku (odborně gastroparéza) je diabetes. Tento problém se ale může vyskytnout i po břišních operacích nebo se jeho příčinu nepodaří nikdy odhalit

Dlouhodobě zvýšená koncentrace glukózy v krvi (hyperglykémie) postupně poškozuje nervy a jejich cévní zásobení po celém těle, včetně žaludku, což se může projevit i gastroparézou.

Gastroparéza se často vyskytuje také jako pooperační komplikace po chirurgických výkonech na břišních orgánech (žaludek, střeva, slinivka, apod.).

Studie naznačují, že až 13 % pacientů po břišních operacích má poruchu vyprazdňování žaludku (3).

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory gastroparézy patří i některá další onemocnění, jako jsou například:

• Virové infekce
• Některé druhy nádorových onemocnění
• Cystická fibróza
• Parkinsonova choroba
• Některá autoimunitní onemocnění
• Amyloidóza, což je onemocnění při kterém se v orgánech hromadí abnormální proteinové částice
• Nežádoucí účinky některých léků, které zpomalují pohyb střev (například léky proti průjmům, jako je loperamid)

Příznaky gastroparézy

Příznaky poruchy vyprazdňování žaludku jsou velice různorodé a mají také různou závažnost.

Někoho postihují více a jiného méně.

Mezi časté příznaky gastroparézy patří:

• Bolest břicha, zejména v epigastriu
• Nevolnost
• Pocit na zvracení
• Zvracení
• Nechutenství
• Nadýmání
• Pocit plnosti nastupující již po konzumaci malého množství jídla
• Malnutrice (nedostatečný přísun živin a minerálů)
• Nevysvětlitelné hubnutí

Diagnostika

Součástí diagnostiky gastroparézy jsou anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření krve, vyšetření zobrazovacími metodami a specializovaná endoskopická vyšetření (gastroskopie).

Odběr anamnézy spočívá v cílených dotazech lékaře na obtíže pacienta, prodělaná onemocnění, užívané léky, výskyt podobných onemocnění v rodině, apod.

Fyzikální vyšetření je vlastně celková tělesná prohlídka, kdy lékař pacienta vyšetří pohmatem, poslechem, pohledem a poklepem.

Tato vyšetření jsou samozřejmě pouze orientační a nelze z nich gastroparézu jednoznačně diagnostikovat, nicméně dokážou lékaře navést správným směrem.

Z laboratorního vyšetření krve lze diagnostikovat například diabetes (podle hodnoty glykémie), zánětlivá onemocnění (podle hodnoty CRP, respektive zvýšeného počtu leukocytů – leukocytóza) a další problémy (například správné fungování jater, štítné žlázy, apod.). Z krve lze odhalit také přítomnost nádorových markerů (onkomarkerů), které mohou lékaře upozornit na některé typy nádorů.

Co se týče zobrazovacích metod, tak v diagnostice gastroparézy mají význam v tom, že vyloučí jiné příčiny pacientových obtíží (nádory, biliární kolika či jiná onemocnění žlučníku, akutní pankreatitida, apod.).

Mezi zobrazovací metody využívané v diagnostice gastroparézy patří například ultrasonografie, výpočetní tomografie (CT) s kontrastem nebo magnetická rezonance (MRI).

Nedílnou součástí diagnostiky onemocnění žaludku, jícnu a části duodena, je gastroskopie, někdy označovaná též jako gastrofibroskopie nebo ezofageogastroduodenoskopie.

Někdy se gastroskopie označuje také jako endoskopie horní části trávicího traktu (GIT).

Jedná se o endoskopickou metodu, kdy lékaři přes dutinu ústní a jícen do žaludku zavedou ohebnou hadici s kamerou a dalšími nástroji, což jim umožňuje prohlédnout si jícen, žaludek a část tenkého střeva zevnitř a zhodnotit stav sliznice.

Gastroskopie, stejně jako ostatní výše uvedená vyšetření, pomáhá vyloučit jinou příčinu pacientových obtíží, ale sama o sobě nedokáže diagnózu gastroparézy potvrdit.

K tomu je nutné provést některá speciální vyšetření, která měří rychlost vyprazdňování žaludku po jídle.

Mezi tato vyšetření patří:

• Scintigrafické (radionuklidové) vyšetření evakuace žaludku: při tomto vyšetření pacient sní malé množství jídla s neškodnou radioaktivní látkou, která lékařům umožňuje sledovat průchod jídla trávicím traktem, včetně rychlosti vyprazdňování žaludku.
• Vyšetření monitorovacím systémem SmartPill: jedná se o malou nestravitelnou kapsli, která obsahuje zařízení na měření rychlosti trávení a průchodu přijaté potravy trávicím traktem. Pacient jednoduše tuto kapsli spolkne a ta měří ta spolu s přijatou potravou měří rychlost vyprazdňování žaludku a sleduje pohyb přijaté potravy v trávicím traktu.
• Dechový test s oktanoátem sodným (kyselinou kaprylovou) značeným uhlíkem-13: kyselina kaprylová se nevstřebává v žaludku, ale naopak je velmi rychle vstřebávána v duodenu. Při jejím vstřebávání pak v játrech vzniká oxid uhličitý (CO2), ve kterém je uhlík C-13 z kyseliny kaprylové, což můžeme měřit ve vydechovaném vzduchu. Podle toho, jak rychle po přijetí potravy je ve vydechovaném vzduchu zaznamenána přítomnost oxidu uhličitého s uhlíkem C-13, lze změřit rychlost vyprazdňování žaludku.

Léčba

Pokud je gastroparéza způsobena jiným základním onemocněním, jako je například diabetes, je prvním krokem vždy léčba vyvolávajícího onemocnění.

V léčbě vlastní gastroparézy se pak využívají různé léky (například prokinetika na podporu střevní motility), režimová opatření (změna jídelníčku a stravovacích návyků) a v některých případech je nutná i chirurgická léčba (operace).

Léky

V léčbě poruch vyprazdňování žaludku se užívají jednak léky na zmírnění nevolnosti a zvracení, léky na podporu motility žaludečních svalů a léky na podporu trávení.

V léčbě gastroparézy se užívají léky na nevolnost a zvracení (antiemetika) a léky na zlepšení motility žaludku a střev (prokinetika). Nedílnou součástí léčby jsou ale také režimová opatření, včetně změny jídelníčku. Někdy je nutná i operace.

Mezi léky na nevolnost a zvracení užívané v léčbě gastroparézy, mimo jiné, patří:

• Prochloperazin (v ČR není k dispozici žádný přípravek s touto účinnou látkou): tento lék patří mezi neuroleptika a používal se zejména v minulosti k léčbě nevolnosti a zvracení
• Ondansetron (v ČR se prodávají pod názvy Zofran nebo Ondansetron)
• Promethazin (v ČR se prodává pod názvem Prothazin)

Mezi léky na podporu motility žaludku a trávení (prokinetika), mimo jiné, patří:

• Domperidon (v ČR se prodává pod názvem Motilium)Metoklopramid (v ČR se prodává pod názvem Degan nebo Cerucal), tento lék ze skupiny an
• Metoklopramid (v ČR se toto antiemetikum prodává pod názvem Degan nebo Cerucal)
• Erytromycin, jedná se o makrolidové antibiotikum, které navíc zlepšuje motilitu střev a žaludku a působí tak i jako prokinetikum.

Vzhledem k tomu, že výše uvedené léky mohou mít i nežádoucí účinky, měli byste se o jejich užívání vždy předem poradit s lékařem a dodržovat jeho pokyny.

Chirurgická léčba (operace)

Pokud obtíže pacienta, jako je zvracení, nevolnost nebo malnutrice přetrvávají i přes užívání léků, může lékař doporučit operaci, jejímž cílem je zrychlit vyprazdňování žaludku.

Operační léčba gastroparézy spočívá v elektrické stimulaci žaludku (GES).

Lékař pacientovi při operaci do žaludku zavede speciální stimulátor (GES – Gastric Electrical Stimulator), který vysílá elektrické impulzy pro aktivaci svalů žaludeční stěny, což vede ke zrychlení vyprazdňování žaludku.

Studie naznačují, že po operaci dochází ke zmírnění projevů nevolnosti a zvracení až u 97 % pacientů a navíc jim pomáhá přibrat na váze (4).

Podle některých lékařů pomáhá tento stimulátor také prodloužit život pacientů s gastroparézou.

Změna jídelníčku

Nedílnou součástí léčby gastroparézy jsou režimová opatření, jako je změna jídelníčku.

S přípravou vhodného jídelníčku se obraťte na výživového specialistu (nutričního terapeuta) nebo lékaře.

Níže uvedená opatření vám mohou pomoci zmírnit obtíže spojené s poruchou vyprazdňování žaludku:

• Jezte 4 – 6 menších porcí jídel denně namísto 3 velkých jídel
• Pijte vysokokalorické nápoje
• Omezte konzumaci alkoholu a sycených nápojů
• Omezte červené maso a mléčné výrobky
• Zeleninu a ovoce před konzumací dostatečně tepelně upravte tak, abyste snížili obsah vlákniny, která může vyvolat nadýmání
• Vyhněte se potravinám s vysokým obsahem vlákniny, jako je brokolice nebo pomeranče
• Jezte nízkotučné potraviny
• Vyzkoušejte mixovanou (tekutou) stravu
• Zanechte kouření

Při těžké gastroparéze někdy pacient nemůže přijímat tuhou potravu a musí být vyživován přes nazojejunální či nazogastrickou sondu, dokud se jeho stav nezlepší.

Experimentální možnosti léčby

Kromě výše uvedených standardních způsobů léčby gastroparézy se v posledních letech zkouší také některé experimentální možnosti léčby.

Botulotoxin A

Botulotoxin A (klobásový jed) je látka, která snižuje svalovou aktivitu.

Aplikace injekce botulotoxinu do pylorického svěrače (m. sphincter pylori), který uzavírá žaludek, některým pacientům s gastroparézou pomohla zmírnit obtíže.

Nicméně vzhledem k nejednoznačnosti výsledků a malému vzorku pacientů, na kterých byl tento způsob léčby zkoušen, zatím nelze tento způsob léčby poruchy vyprazdňování žaludku doporučovat, dokud nebude provedený podrobnější a rozsáhlejší výzkum (5).

Stimulace bloudivého nervu (VNS – vagová nervová stimulace)

Bloudivý nerv (nervus vagus) hraje důležitou roli ve správném trávení.

V roce 2018 byla zahájena studie, která zkoumala možnosti využití stimulace bloudivého nervu (vagové nervové stimulace – VNS) v léčbě gastroparézy.

V rámci studie si pacienti musí 2x denně provádět vagovou stimulaci, prostřednictvím takzvaných vagových manévrů (jako je například takzvaný Valsalvův manévr).

Předpokládá se, že vagová stimulace zmírní projevy zánětu a poruchy přenosu nervových signálů, které jsou s gastroparézou spojeny.

Výsledky studie zatím nejsou k dispozici.

Komplikace gastroparézy

Příznaky spojené s gastroparézou, jako je nechutenství, nevolnost a zvracení mohou způsobit dehydrataci a malnutrici (nedostatečný přísun živin a podvýživu), což vede k řadě komplikací, jako jsou například:

Iontová dysbalance (narušení rovnováhy elektrolytů)

• Pokles krevního tlaku
• Zrychlený srdeční tep
• Snížení objemu vylučované moči
• Oslabení imunitního systému
• Zrychlené dýchání
• Horší hojení ran
• Svalová slabost

Vzhledem k tomu, že při gastroparéze zůstává přijatá potrava v žaludku příliš dlouho, může dojít také k přerůstání a přemnožení baktérií v žaludku a střevech. Navíc u pacientů s gastroparézou může přijatá potrava v žaludku ztvrdnout, což vede ke vzniku bezoárů (ztvrdlé kusy potravy) a k dalším příznakům, jako jsou nevolnost, zvracení nebo obstrukce (ucpání) žaludku.

U diabetiků je velmi důležité udržovat koncentraci glukózy v krvi v přijatelném rozmezí. Pokud má diabetik navíc gastroparézu, může být léčba diabetu ztížena a bývá obtížnější udržet glykémii v normě i přes správnou léčbu.

Co si z článku odnést?

Porucha vyprazdňování žaludku (gastroparéza) se projevuje různými příznaky typickými pro trávicí potíže, jako jsou nevolnost, zvracení nebo nevysvětlitelné hubnutí.

U pacientů s gastroparézou se často setkáváme také s pocitem plnosti a sytosti i při konzumaci jen velmi malého množství potravy.

Pokud vás výše uvedené obtíže trápí, vyhledejte lékařskou pomoc.

V léčbě gastroparézy se používají léky na zlepšení motility žaludku a střev (prokinetika), léky na léčbu zvracení a nevolnosti (antiemetika) a také režimová opatření (změna jídelníčku).

Někdy pacientům pomůže jen operace, při které se do žaludku zavede speciální stimulátor (GES – elektrická stimulace žaludku), který generuje elektrické impulzy a aktivuje svaly žaludeční stěny, čímž zlepšuje pohyblivost žaludku a zrychluje jeho vyprazdňování.