9 nemocí, které narušují střevní motilitu a jak je léčit?

9 nemocí, které narušují střevní motilitu a jak je léčit?
23. března 2021 17:20

Při trávení se u zdravého člověka přijatá potrava posouvá trávicím traktem s pomocí rytmických a pravidelných kontrakcí jícnu, žaludku i střev, které označujeme jako peristaltické pohyby. U pacientů, kteří mají problémy s motilitou střev peristaltika nefunguje tak jak by správně měla, což může vést k řadě různých problémů.

Obsah článku

  1. Příčiny
    1. Gastroparéza
    2. Diabetes
    3. Syndrom dráždivého tračníku
    4. Jícnové spasmy
    5. Hirschsprungova choroba
    6. Chronická střevní (intestinální) pseudoobstrukce
    7. Sklerodermie
    8. Achalázie jícnu
    9. Syndrom líného střeva
  2. Co si z článku odnést?

 

Střevní stěna má několik vrstev, a to sliznici, podslizniční vazivo, vrstvu hladké svaloviny a adventicii, která obsahuje cévy a řídké vazivo, které střevo spojuje se závěsy a okolím.

Hladká svalovina ve stěně trávicího traktu má vnitřní vrstvu cirkulární a zevní longitudinální a neustále se rytmicky a pravidelně stahuje, což pomáhá posunovat přijatou potravu z jícnu do žaludku a odtud dále do tenkého a tlustého střeva a do konečníku, odkud jsou nestrávené zbytky vyloučeny stolicí.

U poruch střevní motility dochází k narušení těchto koordinovaných peristaltických pohybů, což vede ke zhoršení trávení a různým obtížím.

Příčiny

Příčin poruch střevní motility je celá řada, od poruch polykání a refluxní choroby jícnu, přes dyspeptické potíže (průjem, plynatost, zácpa, nevolnost, zvracení, pálení žáhy, říhání či nadýmání) až po poruchy inervace střev či syndrom líného střeva v důsledku nadměrného užívání laxativ (léky usnadňující vyprazdňování) (1).

Obecně jsou příčinou všech poruch střevní motility dvě následující věci:

  • Problém se svaly, které zajišťují peristaltiku trávicího traktu
  • Problém s nervy či hormony, které tyto svalové kontrakce řídí a/nebo ovládají

Existuje celá řada nemocí, které způsobují problémy se svaly, nervy či hormony, které odpovídají za střevní motilitu a pravidelné peristaltické kontrakce trávicího traktu.

Pokud zaznamenáte jakékoli trávicí potíže, včetně změny charakteru stolice (například zelená, černá nebo mastná stolice), změny četnosti vyprazdňování (například časté střídání období průjmů a zácpy, přetrvávající zácpa, apod.) a nebo potíže jako jsou krev ve stolici, krvácení z konečníku, bolest při polykání nebo pocit váznutí sousta v krku (knedlík v krku), je nutné vyhledat odbornou pomoc na gastrotenterologii.

Gastroenterolog je lékař, který se specializuje na diagnostiku a léčbu onemocnění trávicího traktu.

Najdete ho v každé okresní nemocnici.

Mezi nejčastější příčiny poruch střevní motility patří například tato onemocnění:

Gastroparéza

Gastroparéza je onemocnění, které se projevuje zpomaleným vyprazdňováním žaludku.

Žaludek je svalový orgán, ve kterém dochází k nahromadění a natrávení potravy předtím, než se posune do dalších částí trávicího ústrojí (tenkého a tlustého střeva a konečníku).

Při poškození nervů, které ovládají svalovinu ve stěně žaludku dochází ke zpomalení vyprazdňováníobsahu žaludku do tenkého střeva, což se projevuje příznaky jako jsou nevolnost, říhání, nadýmání, pálení žáhy, regurgitace žaludečního obsahu nebo zvracení (2).

Někteří lidé s gastroparézou jako jediný příznak udávají pocit plnosti a sytosti po konzumaci několika málo soust potravy.

Proto se často toto onemocnění nezachytí včas nebo vůbec.

Léčba

Mezi možnosti léčby gastroparézy, mimo jiné patří:

  • Změny stravovacích návyků a režimová opatření: konzumace menších porcí častěji, zajištění dostatku tekutin, vyhýbání se těžko stravitelným potravinám, konzumace dostatku ovoce a zeleniny, dostatečné rozkousání a žvýkání stravy, dodržování pitného režimu, apod.).
  • Léky: v léčbě gastroparézy pacienti užívají léky na podporu motility trávicího traktu (takzvaná prokinetika), mezi které patří například metoklopramid (Degan) nebo domperidon (Motilium). Na zmírnění zvracení se používají antiemetika (léky proti zvracení), jako jsou například difenhydramin, ondasetron nebo prochlorperazin. Někdy se podávají také antibiotika (erythromycin).
  • Operační řešení: v případě, že pacient není schopen kvůli gastroparéze normálně přijímat potravu do žaludku může být řešením takzvaná perkutánní endoskopická jejunostomie (PEJ), při které lékaři pacientovi zavedou sondu do části tenkého střeva zvané jejunum, kterou je pak podávána výživa přímo do jejuna, čímž se obejde žaludek a pacientovi se tak uleví od nepříjemných příznaků jako je zvracení po jídle, nevolnost nebo říhání.

Diabetes

Diabetes patří mezi metabolická onemocnění a jen v České republice jím trpí bezmála milion lidí.

Podle některých studií má 20 - 50 % lidí s diabetem gastroparézu a diabetes je tak jednou z nejčastějších příčin tohoto onemocnění (3).

Diabetes je jednou z častých příčin gastroparézy a poruch střevní motility

Diabetes je jednou z častých příčin gastroparézy a poruch střevní motility

Příčinou je pravděpodobně vysoká hladina glukózy v krvi, která poškozuje cévy a nervy zásobující žaludeční svalovinu, což vede ke zhoršení motility.

Léčba

Existuje několik druhů diabetu a ne všechny se léčí jen podáváním inzulinu.

Mezi způsoby léčby diabetu patří:

  • Režimová opatření a stravovací návyky: dodržování zásad zdravé výživy je pro diabetiky zcela zásadní. Vzhledem k vysoké hladině glukózy v krvi a inzulinové rezistenci či nedostatku inzulinu je nutné omezit příjem nezdravých cukrů a vhodně upravit svůj jídelníček. Diabetici mohou v rozumné míře jíst prakticky vše, dokonce i ovoce, ale je nutné si dávat pozor a nechat si poradit od zkušeného lékaře nebo dietologa.
  • Léky: v léčbě diabetu se užívají jednak léky na snížení inzulinové rezistence, jako jsou perorální antidiabetika (například metformin a další) a v případě kritického nedostatku inzulinu je nutné tento hormon pravidelně injekčně podávat. Je také nutné dbát na udržování krevního tlaku ve zdravém rozmezí, a proto diabetici často užívají léky na snížení rizikových faktorů pro kardiovaskulární onemocnění, jako jsou léky na snížení cholesterolu (statiny, apod.) či léky na vysoký krevní tlak (ACE inhibitory, sartany, beta blokátory, apod.)
  • Pravidelné kontroly u odborných lékařů (oční, diabetolog, nefrolog, neurolog) s cílem včas zachytit případné komplikace, jako jsou syndrom diabetické nohy, diabetická nefropatie, retinopatie nebo neuropatie.

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku je "funkční onemocnění trávicího traktu", při kterém dochází k narušení střevní motility (peristaltiky), což vede k tomu, že potrava trávicím traktem prochází buď příliš rychle nebo naopak příliš pomalu (4).

Příliš rychlý průchod potravy trávicím traktem vede k průjmům, zatímco příliš pomalý průchod trávicím traktem způsobuje zácpu.

Abnormální kontrakce svaloviny ve stěně střev způsobuje křeče v břiše, nadýmání a plynatost.

Léčba

Na syndrom dráždivého tračníku neexistuje kauzální léčba, ale umíme léčit zmírnit jen příznaky onemocnění.

V léčbě průjmů i zácpy je důležitá hydratace (pití dostatku tekutin, nejlépe čisté vody), aby se předešlo dehydrataci.

Průjmy

Při průjmech se doporučuje:

  • omezit příjem potravin s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou hnědá rýže, celozrnné potraviny, ořechy nebo semena.
  • užívat volně prodejné léky proti průjmu jako je například loperamid (Imodium)
  • vyhnout se potravinám s umělými sladidly (sorbitolem).

Zácpa

Na zmírnění zácpy můžete vyzkoušet následující tipy:

  • pijte dostatek tekutin na změkčení stolice
  • zvyšte konzumaci ve vodě rozpustné vlákniny (dobrými zdroji této vlákniny jsou ovesné vločky, mrkev, loupané brambory nebo lněné semínko)
  • poraďte se s lékařem o vhodnosti užívání laxativ (léků na usnadnění vyprazdňování). Tyto léky byste ale neměli užívat dlouhodobě, protože mohou být návykové a vést ke vzniku chronické zácpy a syndromu líného střeva poté co je vysadíte.

Nadýmání, křeče v břiše a plynatost

Pro zmírnění těchto příznaků můžete zkusit následující tipy:

  • jezte pravidelně ovesné vločky
  • každý den snězte 1 polévkovou lžíci lněného semínka
  • vyhněte se těžko stravitelným potravinám a potravinám způsobujícím nadýmání (například brokolice, fazole, květák, cibule, kapusta, některé luštěniny nebo sušené ovoce)
  • vyhněte se potravinám obsahujícím umělá sladidla, jako je například sorbitol
  • poraďte se s lékařem o předepsání vhodných léčiv (například spasmolytik, jako je třeba buscopan)

Jícnové spasmy

Jícnové spasmy jsou nepravidelné kontrakce svaloviny ve stěně jícnu, což je dutý trubicovitý orgán, který odvádí potravu z dutiny ústní do žaludku (5).

Příčiny jícnových spasmů nejsou zcela známé, ví se, že u některých lidí spouští tento problém konzumace příliš horké nebo studené potravy či nápojů.

Silné jícnové spasmy mohou někdy imitovat anginózní příznaky či infarkt myokardu a projevují se jako bolest na hrudi, která vystřeluje do ramene, krku nebo do třísel, tachykardie (zrychlená činnost srdce), palpitace (bušení srdce), dušnost, apod.

Pokud se výše uvedené příznaky objeví, je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc, aby se vyloučila závažnější příčina bolesti na hrudi, jako je infarkt myokardu, angina pectoris nebo disekce aorty.

Léčba

V léčbě jícnových spasmů se uplatňují následující postupy:

  • Změny životního stylu a stravovacích návyků: udělejte si seznam potravin, které vám jícnové spasmy vyvolávají a omezte jejich konzumaci. Nekonzumujte příliš horké či studené potraviny či nápoje.
  • Léčba vyvolávajících onemocnění: jícnové spasmy často souvisí s refluxní chorobou jícnu a pálením žáhy. V takovém případě vám lékař může předepsat léky na snížení tvorby žaludeční kyseliny (například inhibitory protonové pumpy) nebo léky na zmírnění bolestí při jícnových spasmech, jako je například imipramin (tento lék se používá i jako antidepresivum a současně tlumí bolest)
  • Léky na uvolnění spasmů jícnových a polykacích svalů: mezi léky, které uvolňují křečovité stahy svalů patří například mátový olej, botulotoxinové injekce (onabotulotoxin A) nebo blokátory kalciového kanálu.
  • Operační léčba: tato léčba je vhodná pouze v případě, kdy nefungují ostatní způsoby léčby. Je založena na protětí svalů v dolní třetině jícnu, které křečovité stahy způsobují (otevřená myotomie nebo perorální endoskopická myotomie - POEM).

Hirschsprungova choroba

Hirschsprungova choroba je vrozené onemocnění při kterém v důsledku poruchy nervového zásobení (chybění nervových pletení) v části tlustého střeva dochází ke zhoršení jeho motility, což vede k jeho zablokování a k rozvoji příznaků, jako je například chronická zácpa (6).

Toto onemocnění se mnohem častěji vyskytuje u chlapců než u dívek a někdy je spojeno s jinými geneticky podmíněnými chorobami, jako je například Downův syndrom.

Léčba

Jedinou možností léčby Hirschprungovy choroby je operace, při které se odstraní postižená část tlustého střeva a zbytek se našije zpět na konečník. Existuje celá řada operačních postupů, jak lze tyto operační léčbu Hirschsprungovy choroby provádět. Konkrétní způsob léčby si vybere pacient na základě pohovoru s lékařem.

Chronická střevní (intestinální) pseudoobstrukce

Chronická intestinální pseudoobstrukce je vzácné onemocnění, které se projevuje podobnými příznaky jako neprůchodnost střev (ileus), i když ve skutečnosti pacient žádný ileus nemá.

Příčinou tohoto onemocnění je postižení nervů, které ovládají svaly zajišťující střevní peristaltiku.

Léčba

Léčba chronické střevní pseudoobstrukce je založena na zmírňování konkrétních příznaků onemocnění. její součástí jsou režimová opatření (změna jídelníčku tak, aby se usnadnilo vyprazdňování), užívání léků (například antibiotika na léčbu bakteriálních střevních infekcí nebo prokinetika na podporu střevní motility či tricyklická antidepresiva nebo gabapentin na zmírnění chronické bolesti).

V některých případech je nutné zavést enterální nebo parenterální výživu.

Pokud žádné konzervativní způsoby léčby nepomáhají, může být nutná operace při které se buď postižený úsek tenkého či tlustého střeva odstraní nebo transplantuje.

Sklerodermie

Sklerodermie je autoimunitní onemocnění pojivových tkáních, které se projevuje zejména ztluštěním a zhutněním kůže a pojiva, ale může postihnout i trávicí systém.

Kromě zhoršení střevní motility pacienti se sklerodermií často trpí také refluxní chorobou jícnu nebo intestinální pseudoobstrukcí.

Léčba

Léčba sklerodermie je velice svízelná a zahrnuje především dlouhodobé užívání léků na potlačení imunity (imunosupresiva), jako jsou například kortikoidy.

Současně může lékař pacientům předepsat léky proti bolesti (například nesteroidní protizánětlivé léky) a doporučit vhodné stravovací návyky a rehabilitaci s nácvikem správné techniky vyprazdňování a s cílem co nejvíce zlepšit střevní motilitu.

Achalázie jícnu

Achalázie jícnu je závažné onemocnění při kterém dochází k chronickým spasmům (křeči) dolního jícnového svěrače, přes který prochází potrava z jícnu do žaludku. Při achalázii tento jícnový svěrač zůstává uzavřený a přijatá potrava tak stagnuje v jícnu a jen velmi obtížně proniká do žaludku a dalších částí trávicího traktu.

Mezi příznaky achalázie jícnu patří například poruchy polykání, říhání, zvracení po jídle a někdy také pálení žáhy a bolest na hrudi.

Achalázie jícnu, gastroparéza či Hirschsprungova choroba patří mezi časté příčiny poruch motility střev

Achalázie jícnu, gastroparéza či Hirschsprungova choroba patří mezi časté příčiny poruch motility střev

Při achalázii jícnu může dojít také k aspiraci (vdechnutí) přijaté potravy a slin do plic, což vede k aspirační pneumonii a v extrémních případech může skončit i smrtí.

Léčba

V léčbě achalázie jícnu se uplatňují konzervativní způsoby léčby a metody chirurgické.

Mezi konzervativní způsoby léčby patří například pneumatická dilatace jícnového svěrače nebo injekce botulotoxinu A (onabotulotoxin A) či užívání léků s myorelaxačními (svaly uvolňujícími) účinky.

Mezi operační metody patří různé postupy založené na protětí dolního jícnového svěrače, čímž se vytvoří dostatečně velký otvor pro průchod potravy do žaludku.

Mezi nejpoužívanější operační metody patří Hellerova myotomie, fundoplikace nebo perorální endoskopická myotomie (POEM).

Syndrom líného střeva

Nejčastější příčinou syndromu líného střeva je nadměrné dlouhodobé užívání laxativ (léků usnadňujících vyprazdňování) a jejich následné vysazení.

Tělo si totiž na laxativa vytvoří návyk a utlumí přirozenou motilitu střev.

Po vysazení laxativ pak dochází k výraznému zpomalení peristaltických pohybů a vymizení defekačního reflexu, což se projeví chronickou zácpou a bolestí při vyprazdňování.

Léčba

Léčba syndromu líného střeva spočívá především ve vysazení laxativ a v opětovném tréninku vyprazdňování. V některých případech je nutné pacienta zbavit zácpy klystýrem.

Co si z článku odnést?

Příčin poruch střevní motility je celá řada a v zásadě je lze rozdělit na problémy svalové, nervové a hormonální.

Mezi nejčastější příčiny poruch motility střev patří gastroparéza, diabetes, achalázie jícnu, jícnové spasmy nebo Hirschsprungova choroba.

Léčba poruch střevní motility závisí na vyvolávající příčině.

V některých případech je příčina poruchy motility střev nevyléčitelná a dokážeme pouze mírnit obtíže pacienta.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Verywellhealth.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 23. března 2021 17:20
Datum příští revize: 23. března 2023 17:20
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace