Žlučníkový záchvat: vše co potřebujete vědět

Žlučníkový záchvat: vše co potřebujete vědět
3. dubna 2020 21:35

Žlučníkový záchvat (též biliární kolika, žlučníková kolika nebo poněkud nepřesně akutní cholecystitida) je stav, který se projevuje zejména krutou bolestí v pravém podžebří, která většinou vystřeluje do dalších částí těla (zejména do ramene, ale může vystřelovat i do třísel) a bývá spojen s dalšími příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení a horečka.

Obsah článku

  1. Co je žlučník?
  2. Příčiny žlučníkového záchvatu?
    1. Žlučové kameny
    2. Další příčiny žlučníkového záchvatu
  3. Příznaky
  4. Kdy vyhledat lékařskou pomoc?
  5. Léčba žlučníkového záchvatu
    1. Léky
    2. Cholecystektomie (operativní odstranění žlučníku)
    3. ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie)
    4. Perkutánní cholecystostomie
  6. Prevence žlučníkového záchvatu
  7. Co si z článku odnést?

Je důležité si uvědomit, že žlučníkový záchvat není jedinou nemocí, která se projevuje bolestí v pravém podžebří.

Mezi další choroby, které se mohou bolestí v této oblasti projevovat (a které je nutno při diagnostice žlučníkového záchvatu vyloučit), mimo jiné, patří:

V tomto článku se dozvíte, jaké jsou nejčastější příčiny, příznaky a možnosti léčby žlučníkového záchvatu a co dělat, pokud vás tento problém postihne.

Co je žlučník?

Žlučník je poměrně malý orgán nejčastěji hruškovitého tvaru, který se nachází pod játry v pravém podžebří. Jeho hlavní funkcí je skladování žluči, kterou syntetizují játra. Odhaduje se, že ve žlučníku se ukládá zhruba 50% veškeré žluči vyrobené v játrech.

Žluč je hořká tekutina zelenožluté barvy, která pomáhá rozkládat tuky v trávicím ústrojí a je rovněž důležitá pro vstřebávání některých vitamínů z potravy (zejména vitamínů rozpustných v tucích, tedy A, D, K a E).

Poté co se najíte a potrava se dostane do žaludku a tenkého střeva, se žlučník stáhne a jeho obsah se vyprázdní a odteče do tenkého střeva (konkrétně do jeho horní části zvané duodenum), kde probíhá trávení většiny živin.

Příčiny žlučníkového záchvatu?

Příčin biliární koliky je celá řada, od žlučových kamenů, přes nádory žlučníku až po některá vzácná onemocnění nebo vrozené vady.

Žlučové kameny

Žlučové kameny patří mezi nejčastější příčinu žlučníkového záchvatu.

Jedná se o tvrdé „pecičky“ různé velikosti, které se tvoří z tuků, bílkovin a minerálů v těle.

Žlučové kameny se vyskytují nejen ve žlučníku, ale také v intrahepatálních i extrahepatálních žlučových cestách, hlavně v ductus choledochus (žlučovod), který odvádí žluč do tenkého střeva.

Biliární kolika většinou vznikne v případě, kdy žlučové kameny zablokují odtok žluči ze žlučníku nebo se zaseknou ve žlučovodu či jinde ve žlučových cestách a dochází tak k hromadění žluči před překážkou, což vede k tlaku na okolní tkáň a k rozvoji zánětu a žlučníkového záchvatu, který se typicky projevuje krutou kolikovitou bolestí v pravém podžebří, zvracením a dalšími příznaky.

Jakmile se zablokované žlučové cesty uvolní a žluč může volně odtékat, pacientovi se obvykle rychle uleví.

Existují dva hlavní druhy žlučových kamenů, a to:

  • Cholesterolové kameny: jedná se o většinový typ žlučových kamenů. Tyto kameny mají bílou až žlutou barvu, protože jsou převážně tvořeny cholesterolema dalšími tuky.
  • Pigmentové kameny: tyto kameny obsahují více bilirubinu (žlučové barvivo), a tak mají hnědou až černou barvu. Bilirubin je pigment (barvivo), které kromě žluči obarvuje také červené krvinky.

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že ne vždy vám žlučové kameny způsobí žlučníkový záchvat. Podle některých studií má až 9% žen a 6% mužů žlučové kameny o kterých neví a které jim nezpůsobují žádné potíže.

Obecně platí, že pokud se žlučové kameny nachází v místě, kde neblokují odtok žluči, obvykle nezpůsobují žádné problémy.

Další příčiny žlučníkového záchvatu

Mezi další příčiny žlučníkové koliky, mimo jiné, patří:

  • cholangitida (zánět žlučových cest)
  • zablokování žlučníku bahnem (sludge) nebo pískem, které vznikají při nadměrném zahuštění žluči a mohou doprovázet i žlučové kameny
  • ruptura (prasknutí žlučníku)
  • akalkulózní cholecystitida, což je zánět žlučníku, který není způsobem žlučovými kameny.
  • dyskineze žlučníku a žlučových cest, je stav, kdy žluč nemůže volně odtékat, protože se žlučové cesty z nějakého důvodu nepohybují
  • polypy ve žlučníku, což jsou drobné stopkovité nebo přisedlé útvary, které se objevují na stěnách žlučníku. Většinou nejsou nebezpečné, ale je potřeba je hlídat, protože představují takzvanou prekancerózu, což znamená, že se mohou zvrhnout v nádory žlučníku
  • nádory žlučníku a žlučových cest

Příznaky

Příznaky žlučníkového záchvatu se nejčastěji objeví po konzumaci tučného jídla. Je to proto, že když sníme tučné jídlo, játra začnou produkovat více žluči a případná obstrukce se tak spíše projeví. Nejčastěji se žlučníkový záchvat projeví večer, nicméně nemusí to být pravidlem.

Pokud jste již prodělali žlučníkový záchvat v minulosti, je pravděpodobnost, že ho dostanete opakovaně, vyšší.

Bolest při biliární kolice je jiná než běžná bolest břicha a většinou pacienty popisují následující příznaky:

  • náhlá ostrá bolest v pravém podžebří, která trvá několik minut až hodin
  • křeče v pravém horním kvadrantu břicha, které střídavě zesilují a zeslabují (kolikovitý charakter bolesti)
  • silná bolest, která pacientovi brání klidně sedět nebo ležet
  • bolest, který se zhoršuje při pohybu
  • ztvrdnutí břicha

Pro žlučníkový záchvat je typické vyzařování bolesti z břicha, a to zejména:

  • do zad, mezi lopatky
  • do pravého ramene

Mezi další příznaky, které se při žlučníkové kolice mohou objevit, mimo jiné, patří:

Žlučníkový záchvat může způsobit další zdravotní komplikace, které se projeví dalšími příznaky.

Nejčastější komplikací je žloutenka z důvodu zablokování odtoku žluči, která se pak hromadí v játrech, což zvyšuje koncentraci bilirubinu v krvi a způsobuje žluté zbarvení kůže.

Dlouhodobé zablokování odtoku žluči může vést k dalším komplikacím, jako je zhoršení funkce jater (zvýšené jaterní testy), ruptura žlučníku s následnou peritonitidou (zánětem pobřišnice), apod.

Jednou z nejzávažnějších komplikací žlučníkového záchvatu je onemocnění zvané akutní biliární pankreatitida, což je zánět slinivky způsobený zablokováním pankreatického vývodu žlučovými kameny (pankreatický vývod se totiž napojuje na žlučovod a společně ústí do tenkého střeva).

Při zablokování pankreatického vývodu dochází k zamezení odtoku pankreatických šťáv, které jsou důležité pro trávení tuků, bílkovin i sacharidů, což může vést až k trvalému poškození slinivky.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Žlučníkový záchvat a další závažné příznaky či komplikace s ním spojené se vyskytují pouze u zhruba jedné třetiny lidí se žlučovými kameny (1).

Biliární kolika je urgentní stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Důkladné vyšetření a včasné zahájení léčby jsou nutné proto, aby se zabránilo vzniku komplikací.

V případě žlučníkové koliky se nesnažte bolest ignorovat a zapomeňte na samoléčbu léky proti bolesti či jinak.

Pokud se u vás objeví některý z následujících příznaků žlučníkového záchvatu, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc:

  • krutá bolest v pravém podžebří, která může vyzařovat do zad mezi lopatky, do třísel nebo do pravého ramene
  • vysoká horečka
  • zimnice
  • žloutenka (žluté zbarvení očního bělma a kůže)

Léčba žlučníkového záchvatu

Léčba žlučníkového záchvatu závisí na příčině.

Jako první lékaři pacientům obvykle nitrožilně (injekčně) podají silné léky proti bolesti. V případě nevolnosti se pacientům dávají také léky proti zvracení a nevolnosti.

Někdy žlučníkový záchvat sám od sebe odezní, což se stává zejména v případě, kdy žlučové kameny projdou žlučovými cestami a vypadnou do tenkého střeva, odkud se následně vyloučí se stolicí z těla ven.

Před zahájením další léčby je nutné zjistit skutečnou příčinu žlučníkového záchvatu.

K tomu se využívají následující vyšetření:

  • ultrazvukové vyšetření břicha: jedná se o nejrychlejší a také nejčastěji používanou vyšetřovací metodu pro zjištění přítomnosti žlučových kamenů. S jeho pomocí lze ale diagnostikovat i další možné příčiny žlučníkového záchvatu, jako jsou polypy nebo nádory žlučníku, pankreatu či jater a/nebo onemocnění ledvin.
  • rentgenový snímek břicha: rentgen břicha se používá spíše v diagnostice ledvinových kamenů, než žlučníkových kamenů a navíc se jedná jen o orientační metodu, nicméně s jeho pomocí lze vyloučit například ileus (neprůchodnost střev), což lékařům může v diagnostice příčin biliární koliky pomoci.
  • laboratorní vyšetření krve (jaterní testy): toto vyšetření zjišťuje hladinu jaterních enzymů v krvi, a pokud jsou zvýšené, signalizuje to zhoršenou funkci jater.
  • hepatobiliární scintigrafie pomocí 99 mTC (HIDA): toto vyšetření se používá k posouzení funkčnosti jaterního parenchymu a odtoku žlučovody pomocí značených derivátů kyseliny aminodioctové.
  • MRCP (cholangiopankreatografie prováděná na magnetické rezonanci): toto vyšetření slouží detailnímu zobrazení a prohlédnutí žlučových cest a jater magnetickou rezonancí a lze ho využít například i k přesné lokalizaci žlučových kamenů či překážky pro pozdější operaci, apod.

Léky

Mezi léky užívané v léčbě žlučníkové koliky, mimo jiné, patří:

Kyselina ursodeoxycholová (ursodiol)

Perorálně užívaná kyselina ursodeoxycholová se může použít na rozpuštění žlučových kamenů u pacientů, kteří nemají žádné příznaky nebo nichž žlučníkový záchvat odezněl bez léčby.

Nicméně podle posledních studií je účinek tohoto léku sporný a navíc tato látka funguje jen na velice malé žlučové kameny velikosti 2 - 3 mm.

Navíc trvá několik měsíců než kyselina ursodeoxycholová zabere, musí se většinou užívat dlouhodobě (několik let) a po vysazení léčby se navíc žlučové kameny často vrací.

Antibiotika

Antibiotika se užívají v léčbě akutní cholecystitidy (akutního zánětu žlučníku), který není způsoben žlučovými kameny (akalkulózní cholecystitida), v léčbě peritonitidy (zánětu pobřišnice) po ruptuře žlučníku, v léčbě pankreatitidy (zánětu slinivky) a v dalších opodstatněných případech, kdy je podezření na bakteriálního původce pacientových obtíží.

Cholecystektomie (operativní odstranění žlučníku)

V případě, že žlučníkový záchvat neodeznívá nebo se vrací, je vhodné žlučník operativně odstranit (odborně se tento výkon nazývá cholecystektomie).

Cholecystektomie se provádí buď klasickou otevřenou operací nebo laparoskopicky.

V obou případech se výkon většinou provádí v celkové anestézii (pacient je uspán). Výhodou laparoskopické operace je kratší doba rekonvalescence, protože se do břicha pacienta udělá jen několik otvorů o průměru několika málo centimetrů, zatímco při otevřeném výkonu se břicho otevře celé a zásah je tak větší, což vede k prodloužení doby rekonvalescence.

ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie)

ERCP je metoda používaná jednak diagnosticky a jednak léčebně. Pacient je v průběhu tohoto vyšetření v analgosedaci, případně ho lze uvést do celkové anestézie (uspat). Lékař pacientovi přes dutinu ústní, jícen a žaludek zavede tenkou dutou hadičku (endoskop) s kamerou a dalšími nástroji k ústí žlučovodu (Vaterská papila) a následně pod RTG kontrolou provede její protětí (papilotomie). Do zející papily se zastrčí různé nástroje, jako jsou košíček, balónek nebo zařízení na rozdrcení kamenů (litotryptor), s jejichž pomocí se žlučové cesty vyčistí (kameny a bláto odstraní). Při ERCP se ale nedá dostat do žlučníku, takže nelze odstranit kameny přímo ze žlučníku.

Perkutánní cholecystostomie

Tato metoda se používá hlavně v případě, kdy nelze žlučové cesty zprůchodnit jinak (například u těžce nemocných pacientů, kdy jsou žlučové cesty zablokovány nádorem). Princip operace spočívá v tom, že se do žlučníku malým řezem přes kůži břišní stěny zavede tenká trubička, kterou nahromaděná žluč odtéká do připojeného sáčku.

Prevence žlučníkového záchvatu

V některých případech nelze žlučníkovému záchvatu zabránit, protože například žlučové kameny mohou být dědičné.

Nicméně pěstováním zdravého životního stylu lze snížit riziko vzniku žlučových kamenů a tím i biliární koliky.

Mezi vhodná preventivní opatření, mimo jiné, patří:

  • Udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí: obezita a nadváha zvyšuje riziko tvorby žlučových kamenů (protože žluč pacientů s nadváhou obsahuje více cholesterolu, což zvyšuje riziko zejména cholesterolových žlučníkových kamenů). Pokud se snažíte zhubnout, dbejte na to, abyste hubnuli pomalu, protože při rychlém úbytku hmotnosti játra produkují více cholesterolu, což opět zvyšuje riziko žlučových kamenů. Vyhněte se drastickým dietám a užívání doplňků stravy na hubnutí. Raději jezte pravidelně menší porce jídla vícekrát denně a vyhněte se přejídání.
  • Dbejte na zdravou výživu: vyhněte se potravinám s vysokým obsahem nezdravých tuků a sacharidů. Jezte potraviny, které pomáhají snížit cholesterol, mezi které, mimo jiné, patří potraviny s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou čerstvá zelenina a ovoce, celozrnné těstoviny a chléb, hnědá rýže, luštěniny, fazole, merlík čilský (quinoa), kuskus, apod.

Co si z článku odnést?

V případě, že se u vás objeví příznaky žlučníkového záchvatu, jako je krutá bolest v pravém podžebří, spojená se zvracením, horečkou nebo zimnicí, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.

Nejčastější příčinou biliární koliky je zablokování žlučových cest nebo žlučníku žlučovými kameny.

Pokud se žlučníkové záchvaty opakují nebo se stav pacienta nelepší, je jednou z možností léčby odstranění žlučníku (cholecystektomie).

Bez žlučníku se dá bez problémů žít, jen je třeba dodržovat žlučníkovou dietu a jíst zdravou stravu.

V některých případech není možné žlučníkovému záchvatu zabránit, protože žlučové kameny mohou být dědičné. Stejně tak mají vyšší riziko žlučových kamenů ženy (ženské hormony, hlavně estrogen, zvyšují koncentraci cholesterolu ve žluči) a osoby starší 40 let.

Vyšší riziko žlučníkového záchvatu mají osoby s některými chorobami, jako jsou:

  • diabetes (prvního i druhého typu)
  • Crohnova choroba

Pokud se ve vaší rodině vyskytují žlučové kameny nebo máte některý z výše uvedených rizikových faktorů pro jejich vznik, poraďte se s lékařem o nejvhodnější prevenci.

V případě, že se u vás objeví příznaky žlučníkového záchvatu, vždy vyhledejte lékařskou pomoc, a to i tehdy, když záchvat odezní bez léčby, aby se zjistila příčina onemocnění.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 3. dubna 2020 21:35
Datum příští revize: 3. dubna 2022 21:35
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace